Práce na zkrácený úvazek v praktických příkladech

Při práci na zkrácený úvazek se uzavírá pracovní smlouva, nejedná se tedy o práci na některou z pracovních dohod. Výše hrubé mzdy není samozřejmě nijak omezena. Z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku se odvádí sociální pojištění, zdravotní pojištění i daň z příjmů.

• Zkrácený úvazek není pro předčasné důchodce
• Nulová daň z příjmů do hrubé mzdy 17 100 Kč
• Standardní zdanění
• Nižší pojistné placené zaměstnavatelem
• Vzniká nárok na odstupné
• Vyšší zdravotní pojištění u mzdy do 17 300 Kč

Zdroj: Depositphotos

Příklad 1: Zkrácený úvazek není pro předčasné důchodce

Pan Lukáš je v předčasném důchodu a přemýšlí, jak si přivydělá. Vzhledem k tomu, že ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění, nemůže pan Lukáš začít pracovat na zkrácený úvazek. Předčasní důchodci totiž nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění. Po dosažení řádného důchodového věku již nejsou žádná příjmová omezení, a je tedy možné pracovat i na zkrácený úvazek. Do dosažení řádného důchodového věku si může pan Lukáš přivydělat na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a méně.

Tip: Kalkulačka příjmů na DPP a DPČ

Příklad 2: Nulová daň z příjmů do hrubé mzdy 17 100 Kč

Paní Simona pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 17 100 Kč. Hrubá mzda může být u zkráceného úvazku nižší, než činí aktuálně minimální měsíční hrubá mzda 17 300 Kč, neboť tato částka platí pro hrubou mzdu na plný úvazek. Paní Simona nezaplatí z hrubé mzdy nic na dani z příjmů, neboť vypočtená daň z příjmů 2565 Kč (17 100 Kč × 15 %) je nižší než sleva na poplatníka (2570 Kč) a výsledná daň je nulová. Paní Simona může uplatnit slevu na poplatníka i při práci na zkrácený úvazek, protože má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani.

Příklad 3: Standardní zdanění

Pan Karel si přivydělává na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 25 000 Kč. Zdanění má pan Karel stejné, jako kdyby pracoval na plný úvazek s hrubou mzdou 25 000 Kč. Zkrácený úvazek nepřináší panu Karlovi žádnou daňovou úlevu. Na sociální pojištění je panu Karlovi sraženo 1625 Kč (25 000 Kč × 6,5 %), na zdravotní pojištění 1125 Kč (25 000 Kč × 4,5 %) a na daň z příjmů 1180 Kč (25 000 Kč × 15 % − sleva na poplatníka 2570 Kč). Na bankovní účet obdrží pan Karel 21 070 Kč (25 000 Kč − 1625 Kč − 1125 Kč − 1180 Kč).

Čtěte také: Jaký vliv má zkrácený úvazek na důchod?

Příklad 4: Nižší pojistné placené zaměstnavatelem

Pan Luboš (57 let) přišel o zaměstnání a nyní přijal pouze práci na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 30 000 Kč. Zkrácený úvazek pana Luboše je na 30 hodin týdně. Zaměstnavatel pana Luboše tedy na sociální pojištění zaplatí o 5 % méně, neboť jsou splněné zákonné podmínky pro úlevu na sociálním pojištění pro zaměstnavatele za účelem zatraktivnění zkrácených úvazků. Standardní sazba sociálního pojištění činí 24,8 %. Zaměstnavatel pana Luboše bude tedy odvádět o zmíněných 5 % méně. Podmínka nižšího sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem je mimo jiné splněna u zaměstnance staršího 55 let, u zaměstnance pečujícího o dítě mladší 10 let, u zaměstnance splňujícího statut studenta v souladu se zákonem nebo zaměstnance pečujícího o závislou osobu v souladu se zákonem. Rozsah sjednané týdenní doby musí být nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin. Uvedená sleva na sociálním pojištění je legislativní novinkou letošního roku (s účinností od 1. 2.).

Příklad 5: Vzniká nárok na odstupné

Paní Žaneta pracuje na zkrácený úvazek a obdržela od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost. Paní Žanetě náleží odstupné v souladu s § 67 zákoníku práce. Uzavření pracovní smlouvy na zkrácený úvazek nijak nekrátí práva paní Žanety ohledně odstupného.

Čtěte také: Odstupné při rozvázání pracovního poměru kompenzuje ztrátu příjmu. Za jakých podmínek jej lze získat?

Příklad 6: Vyšší zdravotní pojištění u mzdy do 17 300 Kč

Zaměstnankyně Eva pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 15 000 Kč a pro účely placení zdravotního pojištění nesplňuje žádnou z legislativních podmínek pro zařazení do skupiny státních pojištěnců. Zaměstnavatel musí poslat na účet příslušné zdravotní pojišťovny 2336 Kč (minimální mzda 17 300 Kč × souhrnná sazba zdravotního pojištění 13,5 %). Zaměstnavatel však zaplatí 1350 Kč (15 000 Kč × 9 %). Paní Evě je z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění v částce 986 Kč (2336 Kč − 1350 Kč), dopočet do minima jde tedy k tíži paní Evy a zaměstnavatel platí stále 9 % z hrubé mzdy.