Ozval se vám po brigádě vedoucí, že není spokojený s vaším výkonem? Je to jeho problém

Letní měsíce jsou pro většinu studentů příležitostí, jak si během prázdnin přivydělat více peněz formou brigády. Ne vždy ale studenti vědí, co po nich zaměstnavatel na brigádě může vyžadovat a co už je naopak přes čáru. Jak je to například v situaci, kdy vedoucí není spokojen a ozve se až zpětně, když má vyplatit peníze?

• Modelový příklad z praxe
• Co říká zákon
• Podmiňovat předělání vyplacením peněz není možné
• Rozhodující je to, co je ve smlouvě

Tip: Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží

Zdroj: Shutterstock

Modelový příklad z praxe

Představme si jednoduchý modelový příklad z praxe. Slečna Anežka studuje vysokou školu a letní prázdniny využila k tomu, že si jako asistentka v jedné účetní firmě přivydělává peníze, které pak během školního roku využívá jako přilepšení ke kapesnému.

Během července a srpna tedy pracuje jako brigádnice pro účetní firmu a od září už se opět věnuje škole. Když ale v září očekává slíbenou výplatu, ozve se místo toho její nespokojený vedoucí. 

Anežce oznámí, že není spokojený s jejím výkonem v předešlém měsíci. Tabulky, které jí dal ke zpracování, neodpovídají jeho představě o dobře odvedené práci. Peníze proto Anežce za srpen neposlal a nabízí jako řešení dvě varianty:

1.  Anežka přijde ve svém volnu do firmy a bez nároku na peníze odpracuje 10 hodin, během kterých připraví tabulky tak, aby s nimi byl vedoucí spokojený.
2.  Vedoucí Anežce sníží plat a pošle jí méně peněz o zmíněných 10 hodin práce.

Tip: Nejvyšší čas hledat letní brigádu. Od kdy mohou studenti pracovat?

Takové řešení není podle zákona možné

Navrhované řešení ale není z pohledu zákona možné. Respektive ne v této podobě. „Základní chybu v této situaci udělal zaměstnavatel. Zadávaná práce (a speciálně u brigád či obecně smluv na dobu určitou) má být rozvržená tak, aby ji bylo možné za daný časový úsek nejenom stihnout, ale ideálně i zkontrolovat a případně i doplnit nedostatky,“ říká advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.

Je možné, že zaměstnavatel je v právu a Anežka v srpnu nevypracovala zadané úkoly tak, jak si její vedoucí představoval. Bylo ale jeho chybou, že si odvedenou práci nezkontroloval včas, tedy ještě v rámci srpna, aby mohl Anežce vytknout nedostatky a nechat ji práci předělat, ale dostal se k tomu až v polovině září, kdy už Anežka ve firmě nepracuje a očekává výplatu za odpracované hodiny. 

Zaměstnavatelova odpovědnost je nejen ve výběru kvalitních brigádníků a v efektivním rozvržení práce, ale i v její důsledné kontrole. „Tuto svou nedůslednost nemůže v konečném důsledku obrátit proti zaměstnanci,“ dodává Ondřej Preuss.

Tip: Kdy studenti nemusejí nic odvádět z peněz za brigádu?

Podmiňovat předěláním vyplacení peněz není možné

Zaměstnavatel nemůže opravou z jeho pohledu špatně vykonané práce podmiňovat vyplacení mzdy nebo vyhrožovat jejím snížením, pokud nebude práce opravena podle jeho představ. „Uvedená společnost může zkusit studentku oslovit, zda by zcela dobrovolně ve svém volném čase práci neopravila. Pokud ale studentka tuto dobrovolnou činnost odmítne, nelze ji k ní nijak nutit,“ informuje Ondřej Preuss.

Odmítnutí by však bylo zcela pochopitelné, protože dobrovolná práce mimo rámec původní smlouvy je úplně jiným typem pracovněprávního vztahu. Protože by zde chyběla odměna za vykonanou práci, daný vztah by už nespadal pod režim zákoníku práce. Jednalo by se o tzv. smlouvu inominátní, bez předepsaných náležitostí. „To by také znamenalo nemožnost odškodnění za pracovní úraz a obecně nemožnost požívání ochrany zaměstnanců a brigádníků dle pracovněprávních předpisů,“ dodává Ondřej Preuss.
Pokud by tedy Anežka odmítla na takovou dohodu přistoupit, zaměstnavatel by si odvedenou práci musel předělat sám, využít na to jiného brigádníka apod. 

A pokud by na základě Anežčina odmítnutí nechtěl proplatit již odpracované srpnové hodiny, dostává se tím zaměstnavatel do problému. Jde totiž o závazek, který splnit musí. „Pokud zaměstnavatel své závazky neplní, je možné ho nejprve písemně vyzvat, aby tak do určité lhůty učinil, jinak se přesune řešení k soudu. Váhu takové předžalobní výzvě dodá hlavička advokátní společnosti. Pak již zpravidla peníze rychle přistanou na kontě. Dalším možným krokem je pak žaloba na soud. Tento typ sporů mívá velmi vysokou šanci na úspěch,“ informuje Ondřej Preuss.

Tip: Tzv. práce na zkoušku: Zná vůbec zákon takový pojem?

Rozhodující je to, co je ve smlouvě

Rozhodující může být i to, jak je postavena smlouva. Pokud Anežka uzavřela se zaměstnavatelem smlouvu, ve které je náplň práce specifikována například jen jako administrativní činnost konkrétního charakteru, nemá se zaměstnavatel o co opřít v případě, že nechce peníze vyplatit. Smlouva byla postavena tak, že brigádník vykonává nějakou činnost, což se stalo. Zaměstnavatel si včas nezkontroloval kvalitu odvedené činnosti, což je zaměstnavatelovo pochybení, nikoli brigádníkovo.

Jiná situace by ovšem nastala, kdyby byla smlouva postavena jinak. Pokud by byla odměna brigádníka odvislá od výkonu, pak by snížení odměny přicházelo v úvahu. Pokud by například ve smlouvě bylo uvedeno, že za nasbíraných 10 košů jablek náleží brigádníkovi odměna 1000 Kč, a brigádník by odvedl jen polovinu práce, náležela by mu jen poloviční odměna.

„Nebyla-li ale smlouvou jasně stanovena kritéria výstupů a zaměstnavatel výstupy zavčas nezkontroloval, může brigádnice vyžadovat přislíbenou odměnu v plné výši,“ uzavírá Ondřej Preuss.

Tip: Dohoda o provedení práce jako alternativa pracovní smlouvy. Využijí ji studenti i důchodci