Milion návštěvníků? Jakmile dostavíme Karibuni, říká ředitel zlínské zoo Roman Horský

Zlínská zoologická zahrada je druhým nejnavštěvovanějším turistickým objektem na Moravě, po pražské zoologické zahradě je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Česku. S vysokou návštěvností souvisí i to, že soběstačnost zlínské zoologické zahrady ve financování provozu loni dosáhla 91 %, což ji řadí na špičku mezi zoologickými zahradami v Česku. Úspěšná je i po chovatelské a ochranářské stránce.

V jejím čele stojí Roman Horský, který je ředitelem zoo přes 13 let. Ačkoliv ho lákali i do větších zoologických zahrad, neměnil by.

Roman Horský, ředitel Zoo Zlín

Zdroj: Zoo Zlín, zveřejněno se souhlasem

Milion návštěvníků padne, jakmile se dostaví Karibuni

Britský expert na zoologické zahrady Anton Sheridan prohlásil: Zlínskou zoo jednoznačně řadím mezi 10 evropských zahrad, které za uplynulých 10 let zaznamenaly největší rozvoj. Jak se vám to poslouchá?

Poslouchá se to samozřejmě skvěle. Anthony Sheridan se zoologickým zahradám věnuje desítky let, projel jich stovky. Nejenže je projel, ale periodicky se do nich vrací a ví, kde a co v posledních letech vzniklo. Jeho slova tedy mají svoji váhu.

Loňská návštěvnost přesáhla 770 tisíc návštěvníků, čímž se stala historicky druhou nejlepší. Kdy padne milion?

Milion návštěvníků jsem sliboval, jakmile bude kompletně dostavěné celé Karibuni.

V jaké fázi je dokončení tohoto projektu?

V roce 2022 jsme dokončili I. etapu, která celá patřila slonům africkým. Vzniklo tak chovné zařízení, které patří k těm nejmodernějším a nejlepším na celém světe. V roce 2024 se pustíme do realizace II. etapy, chystáme zmíněnou expozici pro zabavené lvy.

Do pěti let bychom rádi dokončili druhou etapu Karibuni, která zahrnuje velkorysé výběhy pro nosorožce, hrochy, žirafy a právě dva kempy. V roce 2023 jsme dokončili projektovou dokumentaci II. etapy Karibuni, teď to bude záležet na financích od zřizovatele či jiných zdrojů. Nemůžu přesně říci, jestli to bude za 3, či za 5 let.

Jakmile dokončíme druhou etapu, budeme mít příjmy z ubytování a budeme moci pokračovat v třetí etapě Karibuni, která zahrnuje i velké primáty – šimpanze, gorily.

Nové záchranné centrum pro lvy je tedy další krok v Karibuni, pro jaké lvy bude určeno?

Pro zabavené lvy. My tím pomůžeme státu, který přesně neví, co se zabavenými šelmami, které jsou chovány v nevhodných podmínkách u soukromých „chovatelů“. Lvíče se poměrně běžně prodává kolem 10 tisíc korun, což je dostupné pro mnoho lidí. Následně jsou chováni v nevhodných podmínkách i nevhodným způsobem, často jim chybí socializace od matky, se sourozenci. Znají jen flašku, svého pána, maximálně jiná domácí zvířata.

U zabavených lvů se bude jednat o jedince s nejistou minulostí, bez rodokmenu, naprosto nevhodná zvířata do chovu. Navíc jejich socializace bude velmi těžká. Pleteme si tím na sebe bič, budeme pod drobnohledem státu, našich návštěvníků i bývalých vlastníků zvířat.

Z mého pohledu by bylo ideální mít samčí a samičí skupinu, která je i v přírodě přirozená. Chceme se vyhnout chemické i fyzické kastraci, což je úplně ten poslední tah. Pohled na vykastrovaného samce lva je smutný, ztratí hřívu. V každém případě to bude velká výzva pro chovatele, ale i vůči těm zvířatům je důležité je dát dohromady, pracovat s nimi, aby lvi žili co nejvíce přirozeně.

„Zoologická zahrada na vesnici“ se slony, nosorožci a lvy

V jednom rozhovoru jste uvedl, že jste „zoologická zahrada na vesnici“…

Jsme na okraji Zlína, takže nejsme typická městská zahrada. Samozřejmě to má své výhody i nevýhody. Já vždycky vidím spíš ty výhody, protože jsme se mohli a máme kde rozšířit, což ve městských zoo většinou nejde. Určitě ne o desítky hektarů.

Máme tady stoleté stromy. Areál je v mírně zvlněné krajině, což je rovněž benefit, protože někde mají až příliš strmé stoupání, třeba v Brně či v Ústí nad Labem. Navíc máme zámek, obecně ve světě nejsou zoologické zahrady, které by se vedle chovu zvířat staraly i o zámek. Což je sice trošku břímě, protože potřebuje na provoz spoustu peněz za topení a údržbu. Každý rok restaurujeme látkové tapety v jednotlivých pokojích, které pocházejí z konce 19. století, je nejvyšší čas je zachránit. V předešlých letech jsme museli měnit střechu, kdy náklady dosáhly téměř 50 milionů korun.

Pro kontext uvedu, že pár let před opravou střechy jsme za přibližně 20 milionů korun postavili expozici pro rejnoky, která nám zajistila kolem 100 tisíc návštěvníků ročně. Kdežto střecha zámku je nutnost, která počet návštěvníků prakticky nezvýší.

Ze zámku jsem měl prakticky celých těch 13 let ředitelování vrásky, ale dnes cítím, že lidi již začínají říkat, že jsme ta zoo, co má krásný zámek. A já jsem za to vděčný.

Zámek Lešná je přímo v areálu zoologické zahrady

Zdroj: Depositphotos

Je „zoologická zahrada na vesnici“ připravena na milion návštěvníků?

Myslím, že ano. Po rozšíření má naše zoo necelých 80 hektarů, když se podíváte na jiné zahrady v Česku, tak například pražská má kolem 50 hektarů. Naše zahrada bude i při milionu návštěvníků komfortní, protože celá nová oblast, kterou připravujeme, bude prostorná s širšími cestami i potřebným zázemím. Jiná je situace kolem zámku, který spadá pod památkovou péči a plán je, že vrchní část zoo bude komornější, odpočinková.

Minimálně velké druhy zvířat jsou a budou přesouvány do nové části zahrady, protože se máme kam rozšiřovat. Navíc nejsme typická zoologická zahrada.

Mnoho zoologických zahrad loni zdražovalo vstupné, co zlínská zoo?

Ano, ceny vstupného jsme mírně zvýšili.

Vstupné je nejvýraznější položkou výnosů, co příspěvek zřizovatele?

Příspěvek zřizovatele je dlouhodobě přibližně stejný, 35 milionů korun.

V devadesátých letech byl příspěvek ve výši 29 milionů korun, je to mírný nárůst, ale i za ten jsme vděční.

Příspěvek zřizovatele na provoz se změnil během 25 let o 6 milionů. Co investiční dotace na pavilony, projevuje se právě stálý příspěvek na chod výraznější podporou investiční akcí?

Naše filozofie je, že si chceme z vlastních zdrojů pokrýt provoz. Na investice chceme pak využít peníze zřizovatele. Poslední investice na výběhy jaguárů, respektive slonů, jsme financovali úvěrem ve výši 148 milionů korun. Přičemž polovinu splátky hradíme my a polovinu zřizovatel, město Zlín. My jsme přišli na město s nabídkou sdíleného úvěru, protože město Zlín opravdu tak vysoké prostředky na stavbu expozic nemělo. Ročně se jedná se o přibližně 12 milionů korun, my ručíme za úvěr i kryjeme úrok.

Jak se řediteli zoo usíná ze 150milionovým úvěrem a rozestavěným pavilonem?

Teď už je to lepší, ale když jsem měl přesvědčit lidi, že to je pro nás cesta, bylo to těžké. Při tak vysoké investici se může stát cokoliv. Finální rozhodnutí bylo záhy po pandemii koronaviru, kterou jsme ustáli především díky přímé podpoře fanoušků. Ti nám posílali peníze, abychom vůbec pokryli chod zahrady. A právě tato podpora nás nastartovala. Uvědomili jsme si, že když postavíme výběh pro jaguáry, začneme s výstavbou Karibuni, tak to bude výjimečné nejen pro zvířata, ale i pro všechny fanoušky, které tady máme.

Jestliže bychom Karibuni nezačali, tak bychom museli slonice poslat pryč. Já jsem již byl odhodlaný, že by šly pryč, protože nemělo cenu, aby strávily zbytek života tady, bez samce, bez možnosti mít mláďata a v malém výběhu. Dnes mají jedno z nejlepších zařízení na světě, máme mládě, první africké slůně v České republice, máme samce. Jde vidět, že jsou spokojení. To všechno by bez odvahy vzít si úvěr nebylo možné.

Co granty z EU, podílí se nějak na chodu zoo či investičních akcích?

Máme nádrže na dešťovou vodu. Dívali jsme se na program podpory, ale nakonec nám to přišlo úplně liché a časově a nejspíš i finančně výhodnější to bylo koupit za vlastní finance.

Byl jsem k „evropským penězům“ po této zkušenosti poměrně skeptický, ale nyní jsem trochu optimistický v podpoře na zelené střechy. Nyní navíc děláme velký projekt na fotovoltaiku, který je spojen s dotačním titulem. Fotovoltaika by měla tvořit zastřešení nad parkovištěm pro návštěvníky, což by pro nás dávalo smysl. Zahradě by to slušelo a ušetřilo by nám to energii, takže uvidíme.

Právě parkoviště jsou vaši silnou stránkou, zatímco v Brně či v Praze s tím zoologické zahrady bojují.

My s tím nemusíme bojovat, protože já i můj předchůdce jsme se na parkoviště zaměřili, získávali neustále nové místo na parkoviště. Navíc na sezónu otevíráme i travnaté parkoviště, kde jsou stromy, což je nějakých 200 míst. Minulé roky jsme nakoupili dalších pět tisíc metrů čtverečních.

Chystáme místa na karavany s přípojkami elektřiny i odpadu, protože ten boom karavanů pociťujeme poslední dobou velmi silně. Naším cílem je návštěvníky tady udržet, aby zde strávili co nejvíce času. Nejenom v zoo, ale i v našem regionu. Tu multiplikaci vnímáme my, ale i kraj.

Výnosy zlínské zoo za rok 2023 překročí 220 milionů korun

Rozpočet zlínské zoo se pohybuje kolem 200 milionů korun. Z čeho je tvořen?

Ano, pro rok 2023 jsme měli rozpočet ve výši 200 milionů korun, nakonec to bylo 215 milionů korun.

Přibližně 60 milionů putuje na mzdy, zaměstnanců máme necelou stovku. Zoo „dělají“ vedle zvířat hlavně zaměstnanci. Naši pracovníci spadají pod zaměstnance v kultuře, u nás je průměrný plat přibližně 30 000 Kč a prakticky nejsme schopni konkurovat nabídce v okolí, například obchodním řetězcům. Snažíme se udržet nějakou úroveň příjmů, ale jsme omezení tabulkovými platy, přestože zaměstnanci zde tráví víkendy, svátky. Naši zaměstnanci si tedy musí zvyknout na odlišné tempo života. Další náklady jsou poměrně rozložené.

Co ceny energií, jaký dopad mělo zdražení energií na zlínskou zoologickou zahradu?

Náklady na elektrickou energii činily v minulosti 5 milionů korun ročně a najednou jsme v roce 2023 platili 11,5 milionu korun ročně.

Nyní nám ovšem končí fixace na plyn, takže uvidíme. Velmi záleží na počasí, na kterém jsme závislí jak z hlediska návštěvnosti, tak i nákladů na energie.

Vysoké ceny energií jsou spojeny také s ruskou agresí na Ukrajině. Co ukrajinské zoo? Vy jste společně se Safari parkem ve Dvoře Králové posílali finanční pomoc.

Posílali jsme peníze na ukrajinské zoo, kvůli válce se převezla některá zvířata, ale ta převážně šla do ukrajinských zoo mimo bezprostřední místo válečného konfliktu nebo do polských zoologických zahrad. V současné době fungují v nějakém základním režimu a nemáme zprávy, že by potřebovala bezprostřední pomoc.

Nutné bylo pomoci hlavně ze začátku války, například ve Feldmanově ekoparku poblíž Charkova, kde bomby zasáhly i část areálu, uhynuli dva orangutani a jeden šimpanz, takže jsme se jim snažili finančně pomoct.

Jaké jsou další významné náklady, například co náklady na krmení?

Náklady na krmení tvoří přes 10 milionů korun ročně. Všechno odebíráme externě, dříve jsme chovali tato zvířata, ale nedosahovali jsme takových výsledků, jakých jsme si představovali, protože chov krmných zvířat je spíše průmysl.

Další významná položka jsou opravy, v roce 2023 jsme na opravu zařízení vynaložili kolem 30 milionů korun. Půlka rozpočtu zahrady tedy tvoří mzdy, opravy a krmení.

Zoo jako sezónní zařízení

Jaké jsou nevýhody areálu zlínské zoo?

Právě kvůli lokalizaci mimo město jsme sezónní zařízení. Typická městská zahrada s pavilony vždy přiláká turisty či její obyvatele na procházku. Naše zoologická zahrada většinu návštěvníků uvítá od dubna do září až října. Pak je období útlumu, kdy je brzy tma a zima. Samozřejmě máme marketingové akce typu Halloween, Vánoce, Nový rok, které přilákají mnoho návštěvníků, ale obecně během zimy je ta návštěvnost zlomková.

S tím souvisí i koncepce zoo, za více než třicet let mého působení v zoo jsem si ověřil, že stavba pavilonů se z hlediska návštěvníků příliš nevyplatí. Pavilony jsou drahé na výstavbu i na provoz, ale návštěvnost nám tolik nezvýší. Navíc pro vnitřní prostory je nutné udělat cestu pro návštěvníky, interakce, zázemí, což zabere minimálně třetinu expozice. Tento prostor raději využijeme pro zvířata.

Nehledě na to, že takové pavilony jsou mnohem dražší, aby vše uvnitř vypadalo jako v Africe, Asii atp.

Samozřejmě, děláme sice prohlídky, ale prezentujeme je jako chovatelská zařízení. Když děláte expozici vnitřní, tak ji musíte přizpůsobit pro návštěvníky, což tu expozici zase prodraží. Naše zoo se snaží zvířata držet v přírodních expozicích a co nejvíce venku. Nechci zvířata chovat na betonových skalách za sklem s minimálním kontaktem s venkovním prostředím.

V současné době Zoo Zlín chová lvy konžské

Zdroj: Michal Bureš

Ale co v zimě?

Nějaké období musí zvířata strávit vevnitř. Ale expozice děláme přírodní, náš nový sloninec je vysypaný pískem, s přírodními kameny z kamenolomu, umístili jsme zde také velké kusy dřeva. Nemusím dělat umělé skály, které jsou velmi drahé a rychle stárnou. Jak říkám, nová umělá skála je rok krásná, za 2 roky už je to horší a za 10 let už to nevypadá dobře.

My jsme raději dovezli kameny z kamenolomu z východních Čech, vlakem, což bylo ekonomické, ale i ekologické. Protože kameny se vždy v zoo snadno využijí i při přestavbě expozic, to s umělou skálou nejde.

Nemluvil byste trochu jinak, kdybyste měl zřizovatele, který má rozpočet přes 100 miliard? Zlín je sice krajské město, ale jeho rozpočet je vedle Prahy, Brna či Ostravy zlomkový.

Teď už asi ne. Já už jsem se naučil pracovat tady v tomto prostředí, jestli někdo obrátí korunu dvakrát, tak my třikrát.

Jak vás podporuje Zlínský kraj? Podílí se na vašem chodu?

Zlínský kraj se finančně podílí na chodu zoologické zahrady od roku 2017. V současnosti jsou to nižší jednotky milionů, ale my jsme za to vděční a ohromně nám to pomáhá. Navíc cítíme i vyšší sounáležitost s krajem a prolínání s jinými krajskými projekty.

Zlínský kraj poskytne příspěvek na nové záchranné centrum pro lvy ve výši 25 milionů. U tohoto projektu nás již dříve podpořilo i město Zlín, zřizovatel zoo, i stát skrze Ministerstvo životního prostředí přispěje téměř 20 miliony korun. My jsme čtvrtý zdroj, takže čtyřzdrojové financování se nám ještě nestalo.

Tip: Pátým zdrojem můžete být i vy, přidejte se do projektu Zoo Zlín Dejte lvům novou šanci!

17 % návštěvníků je ze Slovenska, nyní zlínská zoo cílí na Poláky

Jaká část návštěvníků k vám přijíždí ze zahraničí? Ze Slovenska je to blízko…

Ano, Slováci tvoří přibližně 17 % návštěvníků. Rakušanů a Němců je něco kolem procenta. My se nyní budeme soustřeďovat na Polsko, kde vnímáme velký potenciál a na letošní sezónu chystáme marketingovou podporu naší zoo v Polsku.