Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

 

Téma pro hrubá mzda

Související zprávy


  • Jak se změní vaše čistá mzda, když ČSSD zavede progresivní zdanění?

    Pokud nebudeme zohledňovat 7% solidární daň pro nadstandardní příjmy, tak je v Česku zavedena jednotná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob. Díky daňovým slevám a daňovým odpočtům je i při jednotné daňové sazbě daňové zatížení progresivní, v porovnání s většinou zemí OECD je však daňová progrese nižší. ČSSD navrhuje čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Jak by se změnila čistá mzda?

  • ČSSD navrhuje zdanění zaměstnanců i firem podle výše příjmů

    ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Do hrubého měsíčního příjmu 30.000 korun by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50.000 korun měsíčně by daň měla být 32 procent. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Na tiskové konferenci o tom dnes informovali představitelé ČSSD. Podle nich by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.

  • Kdy máte nárok na náhradní volno?

    Občas se stane, že potřebujeme během pracovní doby z práce odejít k lékaři nebo vyřídit jiné důležité soukromé záležitosti. Víte, kdy si můžete vzít placené náhradní volno?

  • Zaměstnanecké výhody nové generace: 5 hodin denně a neomezená dovolená

    Zní to trošku jako pohádka (pro zaměstnance) a trošku jako noční můra (pro zaměstnavatele). Ale nejspíš to funguje. Říkají ti, co to už vyzkoušeli. Mezi zaměstnanecké benefity možná bude brzy naprosto běžně patřit například kratší pracovní doba během dne nebo neomezený počet dovolené během roku. Zaměstnanci jsou tak spokojenější. A menší množství práce nemusí mít ani zásadní dopady na zisk.

  • Kdy můžete uplatnit slevu na manželku a kolik vám vrátí na daních?

    Zaměstnanci, kteří uplatní v ročním zúčtování daně za rok 2016 daňovou slevu na manželku, obdrží daňový přeplatek. Kdy lze slevu na manželku uplatnit? Jak se vypočítá daňový přeplatek?

  • Budou rodiče více dětí platit méně na sociálním pojištění?

    Návrh MPSV počítá s nižší sazbou sociálního pojištění pro rodiče se dvěma a více dětmi. O kolik by si finančně rodiny polepšily? Zvýšila by další finanční pomoc rodinám s dětmi porodnost?

  • Kolik odvedeme ze mzdy v roce 2017?

    Z hrubé mzdy je zaměstnanci odvedena zálohová daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Jak se budou příští rok povinné daňové odvody počítat?

  • Sociální pojištění v roce 2017 v deseti číslech

    Mezi povinné daňové odvody patří i sociální pojištění. Pro rok 2017 dochází k několika změnám u placení sociálního pojištění. Jak se liší platby na sociálním pojištění v roce 2017?

  • 50 tisíc minimální mzda? Na Islandu realita

    Minimální mzda je zakotvena v legislativě nejen ve většině členských zemích Evropské unie, ale i v řadě ostatních evropských zemích. Na Islandu je téměř pětkrát vyšší než v Česku a na Ukrajině zase téměř 7krát nižší. Jak vysoká je minimální mzda v Evropě mimo země EU?

  • HDP roste, co to pro nás znamená?

    HDP roste a ekonomický růst se hned tak nezastaví. Říkali to v televizi, psali to v novinách. Co to ale vlastně pro každého z nás znamená? Vyšší mzdy, lepší práce, ale taky vyšší ceny.

  • Které země nejčastěji zvyšují minimální mzdu?

    Od ledna příštího roku se v Česku zvyšuje minimální měsíční mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč, v předchozích letech se však minimální mzda v Česku zvýšila spolu s Irskem ze zemí EU nejméněkrát. Jak často zvyšují minimální mzdu jednotlivé členské země EU?

  • Chudý Lucemburčan by byl v Česku boháč

    Lucemburčan s ročním příjmem 20 500 euro je považován za "chudého", v Česku takto vysoký příjem mají jen lidé s nadstandardními příjmy. Jak vysoká je hranice chudoby v EU? Jak se liší hranice chudoby pro jednotlivce a rodinu?

  • Zdravotní pojištění zaměstnanců a živnostníků

    Zdravotní pojištění musí platit všichni. Zatímco u zaměstnance je plátcem zdravotního pojištění zaměstnavatel, který se o vše postará, u osob samostatně výdělečně činných je tomu jinak. OSVČ je nejen plátcem pojistného (platí si pojistné sama), ale také musí každoročně podávat Přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně.

  • Minimální mzda stoupne na 11.000 Kč

    Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11.000 korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun dnes rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.

  • OECD: Jak se liší odvody na dani z příjmu dle výše mzdy?

    V Česku, stejně jako ve většině ostatních členských zemích OECD, s rostoucí mzdou stoupají i odvody zaměstnance na dani z příjmu fyzických osob. Kolik zaplatí na dani z příjmu zaměstnanci s podprůměrnou mzdou, průměrnou mzdou a nadprůměrnou mzdou v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

  • O kolik stoupne čistý příjem při zvýšení hrubého příjmu o tisícovku?

    V praxi může peněženka pocítit zvýšení hrubého příjmu o 1 000 Kč různě, rozdíly jsou přitom značné. Vypočítejme si v praktických příkladech, kdy čistý příjem stoupne ve stejné výši jako hrubý a kdy je zdanění přes 30 %.

  • Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?

    V Česku se daň z příjmu fyzických osob počítá nikoliv z hrubé, ale ze superhrubé mzdy. Jak se superhrubá mzda vypočítá? Proč je skutečná sazba daně z příjmu vyšší než 15 %? Z jaké mzdy se počítají jednotlivé státní dávky?

  • Vyšší příjem, ale nižší daně

    V praxi dochází k situaci, že má zaměstnanec vyšší mzdu než v minulosti a ještě k tomu platí dokonce nižší daně. Jak je to možné? Podívejme se na vybrané případy.

  • Reálná mzda v ČR stoupla o 7,7 %

    Průměrná nominální hrubá mzda vzrostla v Česku v letech 2007 až 2015 o 26,3 procenta. Reálná mzda, tedy nominální mzda snížená o inflaci, se po přepočtu pomocí indexu spotřebitelských cen zvýšila o 7,7 procenta. Vyplývá to z výpočtu poradenské společnosti Trexima, která reagovala na výpočet britské odborové centrály Trades Union Congress, podle níž činil růst reálné mzdy v Česku jen 1,1 procenta.

  • Hledáme práci: Jaký plat zaměstnance odpovídá zisku OSVČ?

    Najít vhodnou práci není v současné době jednoduché. Při splnění zákonných podmínek lze stejnou práci vykonávat jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Kdy si lze volit mezi zaměstnaneckým poměrem a OSVČ? Která z variant a kdy se vyplatí? Podívejme se na tuto volbu z pohledu daní a sociální ochrany.

  • S výpočtem čisté mzdy pomůže mzdová kalkulačka

    I když mzdu dostává většina z nás, málo kdo dokáže vypočítat, jak vysoká bude obdržená částka na účtu. S výpočtem vám může pomoci naše mzdová kalkulačka. Podívejte se, co ovlivňuje výpočet čisté mzdy, co vše je třeba při výpočtu zohlednit.

  • Sociální pojištění v Česku patří k nejdražším na světě

    Podle průzkumu z roku 2014 patří pojistné na sociální zabezpečení v Česku k nejvyšším na světě. Zatímco u průměrné měsíční mzdy jsou náklady na sociální pojištění v porovnání s dalšími 36 státy průměrné, při příjmech okolo 50 tisíc korun patří Česko mezi nejdražší země. V roce 2017 se navíc minimální zálohy na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné poprvé dostanou přes hranici dvou tisíc korun. Slevy by se ale nově měly dočkat rodiny s dětmi.

  • EU: Zvýšení minimální mzdy v posledních pěti letech

    Institut minimální mzdy plní v evropské legislativě důležitou motivační a ochrannou funkci. Jak vysoká je minimální mzda v roce 2016 a jak vysoká byla v předchozích letech? Které evropské země nejvíce minimální mzdu v posledních pěti letech zvýšily?

  • EU: Kolik stojí zaměstnavatele každé euro obdržené zaměstnancem na účet?

    Zdanění práce v členských zemích Evropské unie je poměrně vysoké. Nejvyšší je ve Francii, kde každé obdržené euro zaměstnancem pracujícího za průměrnou mzdu stojí jeho zaměstnavatele 2,20 euro. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU?

  • Slovensko má vyšší daňovou sazbu, ale nižší daňovou povinnost

    Základní sazba daně z příjmu fyzických osob je v Česku 15% a na Slovensku 19% a daňová sleva na poplatníka je v Česku vyšší než na Slovensku. Přesto se při stejné hrubé mzdě odvádí na dani z příjmu fyzických osob na Slovensku méně než v Česku. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty.

  • Kdo platí zdravotní pojištění 1 337 Kč?

    Zdravotní pojištění je v podstatně povinnou daní, kterou je nutné platit. Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. V praxi mají často problémy s placením zdravotního pojištění OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů). Kdo je považován za OBZP?

  • Daňové zatížení mezd je v ČR osmé nejvyšší ze zemí OECD

    Daňové zatížení mezd v České republice loni dosáhlo 42,8 procenta, v rámci 34 států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo osmé nejvyšší. Nejvyšší je v Belgii (55,3 pct), naopak v Chile, Mexiku a Novém Zélandu činí 20 procent. Vyplývá to z údajů OECD, které zpracovala poradenská společnost Grant Thornton.

  • Zdanění práce u nadstandardních příjmů klesá

    Přestože občané s nadstandardními příjmy odvádí v Česku i solidární daň, tak je jejich celkové zdanění práce nižší než u občanů pracujících za průměrnou mzdu. Jak je to možné si ukážeme na praktických výpočtech a uvedeme si souhrnné zdanění práce v závislosti na výši mzdy v roce 2016.

  • OECD: Jak vysoká je horní daňová sazba?

    Po vyčerpání daňových slev znamená pro zaměstnance v Česku zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč zvýšení čisté mzdy na účet pouze o 689 Kč. Souhrnná maximální daňová sazba (včetně povinného pojistného) činí 31,1 %. Jak je vysoká maximální horní daňová sazba v ostatních zemích OECD? Podívejme se na praktické výpočty.

  • Daň z příjmu sedmkrát jinak

    V Česku je zavedena 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, zaměstnanci s nadstandardními příjmy ještě odvádí 7% solidární daň. Někteří zaměstnanci však nezaplatí na dani z příjmu nic nebo obdrží dokonce daňový bonus a jiní odvedou na dani z příjmu i při podprůměrné mzdě více než 20 %. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty.

  • OECD: Kde je průměrná mzda vyšší než 100 000 Kč?

    Nejvyšší hrubá průměrná měsíční mzda na světě je ve Švýcarsku, kde činí 186 tisíc Kč, v dalších 11 členských zemích OECD je průměrná měsíční hrubá mzda vyšší než 100 tisíc Kč. Jak vysoká je průměrná měsíční mzda v Česku v porovnání s ostatními zeměmi?

  • Ve světě rostou minimální mzdy. Zaměstnanci si přijdou i na 60 tisíc korun

    Vlády napříč světem oživují institut minimální mzdy. Už na apríla odstartuje čtyřletý seriál jejího zvyšování Velká Británie, počínaje červencem pak zaměstnancům s nejnižšími příjmy přidá i Rusko, a to rovnou o pětinu.

  • Přivýdělek a sociální pojištění

    Mnozí zaměstnanci si přivydělávají, ať už na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti, prácí u jiného zaměstnavatele na zkrácený úvazek nebo vlastní samostatnou výdělečnou činností. Jak se liší způsob přivýdělku s ohledem na placení sociálního pojištění?

  • OECD: Rodiče s dětmi platí v Česku nejméně na daních

    Hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance se dvěma dětmi a manželkou na rodičovské dovolené se v Česku liší nejméně ze všech členských zemí OECD. Důvodem jsou vysoké slevy, které může zaměstnanec uplatnit. Podívejme se na praktický výpočet za rok 2015.

  • Každá tisícikoruna zaměstnance stojí zaměstnavatele 1 744 Kč

    Čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, kterou obdrží na bankovní účet, a mzdové náklady zaměstnavatele se v zemích EU liší o desítky procent. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU? Podívejme se na praktický výpočet.

  • Doplatek zaměstnavatele na ruku není výhodný

    Práce na černo je sankcionována, velké pokuty hrozí zaměstnavateli i zaměstnanci. Povinné odvody na zaměstnance se však některým zaměstnavatelům zdají příliš vysoké. Proto někteří z nich ve vidině úspory sjednávají se zaměstnancem minimální mzdu a volí doplatek na ruku. Zaměstnanci by ovšem s tímto postupem rozhodně souhlasit neměli.

  • Finanční dopady zvýšení minimální mzdy na 9 900 Kč

    MPSV navrhuje od roku 2016 zvýšení minimální měsíční mzdy o 700 Kč, tedy z 9 200 Kč na 9 900 Kč. Jak by stouply náklady zaměstnavatele? Které daňové limity se díky zvýšení minimální mzdy změní?

  • OECD: Jak se liší mzdové náklady?

    Povinné pojistné placené zaměstnavatelem značně prodražuje cenu práce v evropských zemích. Hlavním důvodem nižšího zdanění v mimoevropských zemích je právě nižší povinné pojistné. Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady zaměstnavatelů v členských zemích OECD?

  • Sazba daně z příjmu fyzických osob pod lupou

    Přestože je v Česku zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob a pouze občané s nadstandardními příjmy platí ještě 7% solidární daň, tak v Česku existuje několik daňových sazeb. Jak je to možné? Podívejme se na vybrané daňové zajímavosti.

  • OECD: Minimální mzda pod lupou

    Z členských zemí OECD si nejvíce koupí zaměstnanec pracující za minimální mzdu v Austrálii, kde je hodinová minimální mzda obdržená na účet v paritě kupní síly vyšší 3,36krát než v Česku. Podívejme se na čísla o minimální mzdě ve vyspělých zemích světa.

  • OECD: Jak se liší zdanění práce u nízkých a vysokých mezd?

    V Česku je zdanění práce zaměstnanců s vysokými příjmy nepatrně vyšší oproti zaměstnancům s nízkými příjmy. Ve většině členských zemích OECD jsou rozdíly v míře zdanění práce vyšší. Podívejme se na praktické výpočty za rok 2014.

  • Co týden dal? Propast mezi bohatými a chudými se zvyšuje

    Propast mezi bohatými a chudými v rozvinutých zemích se zvyšuje a mnohde je nerovnost v příjmech dokonce na rekordní výši. Ve své zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zároveň upozornila, že prohlubování této propasti by mohlo výrazně zbrzdit ekonomický růst. Zpráva zahrnuje 34 rozvinutých zemí, které jsou členy OECD, včetně České republiky. Více v pravidelném přehledu událostí.

  • Jak vysoká je průměrná čistá mzda v zemích OECD?

    Pro zaměstnance je nejdůležitější, jakou částku od zaměstnavatele obdrží na svůj bankovní účet. Tedy čistá mzda po zdanění. Jak vysoká je průměrná čistá roční mzda zaměstnanců v jednotlivých zemích OECD za rok 2014?

  • OECD: Kolik skutečně platíme na dani z příjmu?

    Ve většině členských zemích OECD je zavedeno progresivní zdanění, při výpočtu daně z příjmu fyzických osob je možné uplatnit daňové slevy a odpočty. Jak vysoká je skutečná efektivní sazba daně z příjmu u průměrné mzdy? Jak vysoké je zdanění v Česku v porovnání s ostatními zeměmi OECD?

  • Sedm případů, kdy nebudete za rok 2015 platit daň z příjmu

    Daňové osvobození, daňové slevy a daňové odpočty jsou důvodem, proč někteří občané neplatí z inkasovaných peněz daň z příjmu. Podívejme se na sedm vybraných případů, kdy je daňová povinnost během roku i za celý rok 2015 nulová.

  • Kdy je pro důchod lepší minimální mzda než miliónový příjem?

    Do výpočtu důchodu v roce 2015 vstupují příjmy za posledních 29 let, kdy bylo z příjmu odvedeno důchodové pojištění. S ohledem na výši státního důchodu na tom může být lépe zaměstnanec pracující za minimální mzdu oproti občanovi s miliónovým příjmem. Vše si ukážeme na praktickém příkladu.

  • Jak vysoká je minimální mzda v USA, Japonsku nebo Austrálii?

    Minimální mzda je legislativou stanovena i v zemích s velmi liberální pracovně-právní úpravou jako jsou USA nebo Austrálie. Jak často se v mimoevropských zemích mění minimální mzda a jak je v roce 2015 vysoká?

  • Minimální mzda v EU v roce 2015

    Ve Francii, Irsku, Německu, Nizozemí, Belgii, Velké Británii a Lucembursku je minimální měsíční mzda vyšší než 40 tisíc korun. Z členských zemí EU je nižší minimální mzda po přepočtu na koruny nižší než v Česku pouze v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.

  • Kde ve světě stoupá nejvíce kupní síla průměrné mzdy?

    Průměrná mzda v paritě kupní síly zohledňuje i cenové rozdíly v jednotlivých zemích. Ve Švýcarsku nebo Norsku jsou nejvyšší mzdy na světě, ale v obou zemích je draho. Kde se žije nejlépe z členských zemí OECD? Kde rostou mzdy nejvíce?

  • Průměrný důchod vs. průměrná mzda

    Důchody se téměř nedaní, mzda ano. Porovnejme si proto průměrný důchod, který dostávají penzisté na svůj účet s průměrnou čistou mzdou, kterou dostávají na účet zaměstnanci od svého zaměstnavatele. Kdo má v Česku nárok na průměrný důchod?

  • Odstupné při návratu k dosavadnímu zaměstnavateli

    Nejvyšší soud v nedávné době řešil otázku vrácení odstupného při návratu k dosavadnímu zaměstnavateli na novou pozici, se kterou byla spojena výrazně nižší mzda. Zajímavé rozhodnutí, které může pomoci pro orientaci v právech a povinnostech zaměstnanců a zaměstnavatelů bude tématem dnešního článku.

  • Finanční dopady zvýšení minimální mzdy na 9 200 Kč

    Vláda zvýšila od ledna 2015 minimální mzdu na 9 200 Kč. Zvýšení minimální mzdy je tedy vyšší než se původně plánovalo. Jak se konkrétně promítne zvýšení minimální mzdy ve firemních nákladech, čisté mzdě zaměstnance a v dalších daňových souvislostech?

  • Jak moc je v Česku progresivní zdanění?

    V Česku odvádíme na dani z příjmu fyzických osob 15 % z daňového základu. Občané s ročním příjmem nad 1 245 216 Kč odvádí z příjmu nad uvedenou hranici ještě 7% solidární daň. Jak moc je v Česku skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob progresivní? Podívejme se na praktické výpočty.

  • Deset důležitých čísel v sociálním pojištění

    Mnozí zaměstnanci nebo OSVČ zaplatí na sociálním pojištění nejvíce ze všech "povinných daní". Sociální pojištění placené zaměstnavatelem firmám citelně prodražuje cenu práce. Podívejme se na deset důležitých čísel pro placení sociálního pojištění.

  • Pět případů, kdy daňový bonus nedostanete

    Rodiny s dětmi jsou podporovány formou daňového zvýhodnění. Když je vypočtená daň z příjmu nižší než daňové zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus vyplácený státem. Zaměstnanci s nižší hrubou mzdou mají díky daňovému bonusu vyšší čistou mzdu než hrubý příjem. Podívejme se na pět případů, kdy nárok na daňový bonus nevzniká.

  • Sazba daně z příjmu u nízkých a vysokých mezd v Česku a ve světě

    Zaměstnanci s nižší měsíční mzdou odvedou na dani z příjmu v porovnání se svojí hrubou mzdou méně než zaměstnanci s vyšší hrubou mzdu, i když v obou případech je daňová sazba 15 %. Jak je to možné? A jak se liší skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob u nízkých a vysokých mezd ve světě?

  • Jak se liší v Česku zdanění práce dle výše mzdy?

    Při nadstandardních příjmech mají v Česku zaměstnanci nižší zdanění práce než zaměstnanci pracující za průměrnou mzdu, přestože je v Česku od roku 2013 zavedena 7% solidární daň. Jak je to možné? Podívejme se na praktický výpočet.

  • Jak stoupnou zaměstnavateli náklady při zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč?

    Zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč stojí zaměstnavatele 33 500 Kč. Důvodem je placení vysokého povinného pojistného zaměstnavateli za zaměstnance. Mzdové náklady jsou v Česku vyšší o 34 % než hrubá mzda, jak je to v jiných zemích OECD?

  • Daňové trendy v zemích OECD

    Celkové zdanění práce ve většině členských zemích OECD v posledních třech letech stouplo. Zvyšovaly se daňové sazby, upravovaly se daňová pásma, došlo ke změnám u daňových slev nebo odčitatelných položek.

  • Průměrná měsíční mzda nad 100 tisíc Kč? V osmi zemích OECD

    Za rok 2013 činila v Česku průměrná měsíční mzda 25 128 Kč, v rámci zemí OECD jsou mzdy v Česku podprůměrné. V loňském roce byla průměrná měsíční mzda v osmi členských zemích OECD vyšší než 100 tisíc Kč. Ve kterých vyspělých zemích se "bere" nejvíc?

  • Kupní síla průměrné mzdy ve světě

    V západoevropských zemích jsou vyšší průměrné mzdy než ve východní Evropě, současně jsou zde však vyšší životní náklady. Při porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly jsou tak rozdíly mezi zeměmi OECD nižší než při porovnání pouze hrubých mezd.

  • Česko patří mezi země s nejnižší mírou chudoby

    Odchod do penze znamená pokles životní úrovně ve všech členských zemích OECD. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné.

  • Kolik je možné srazit exekučně ze mzdy v roce 2014?

    V letošním roce musí zůstat dlužníkům při srážkách ze mzdy více než v roce 2013, neboť se zvýšily normativní náklady na bydlení. Jak se liší srážky ze mzdy v závislosti na rodinné situaci?

  • Mám dva příjmy. Jak je to s placením zdravotního pojištění?

    Řada občanů má pravidelně každý měsíc dva různé příjmy. Při souběhu dvou příjmů není výpočet zdravotního pojištění jednoznačný, v některých případech přináší dva příjmy výhody, jaké?

  • Zaměstnat jednoho Švéda nebo čtyři Čechy?

    Zaměstnavatelé v Evropě vyplácí zaměstnanci hrubou mzdu, platí za zaměstnance povinné sociální a zdravotní, případně ještě komerční pojištění (různá riziková pojištění). Nejhlouběji musí zaměstnavatelé šáhnout do kapsy ve Švédsku, kde průměrná hodinová cena práce je vyšší než 42 €.

  • Vysoké a nízké příjmy v roce 2014 = vyšší zdanění

    Pro rok 2014 dochází ke zvýšení stropu pro platbu sociálního pojištění, občané s vysokými příjmy tedy odvedou za celý rok nepatrně více na sociálním pojištění. K 1. lednu 2014 činí minimální mzda 8 500 Kč, co to znamená?

  • Miliony Evropanů finančně ztrácí

    Ve 12 členských zemích EU se za rok 2013 očekává pokles reálné mzdy oproti roku 2012, přestože inflace je na nízké úrovni. Mzdy v Evropě příliš nestoupají, v řadě zemí dokonce méně než dosahuje inflace. Nejvíce si meziročně v průměru pohoršili Řekové a Kyperčané.

  • Proč nerozhoduje pouze sazba daně?

    Rozdílný výpočet daňové povinnosti, uplatnění daňové slevy na poplatníka nebo nezdanitelné položky na poplatníka, to jsou důvody, proč platí Slováci na dani z příjmu fyzických osob méně než v Česku, i když je při výpočtu použitá 19% sazba daně a v Česku 15% sazba daně z příjmu fyzických osob.

  • Žebříček nejlépe a nejhůře placených profesí

    Připadáte si trapně, když vaši kolegové mluví o výši svých příjmů? Vadí vám, když si lidé okolo vás v obchodě kupují drahé likéry a vy jen Tuzemák? Poradíme vám, jak jim vypálíte rybník!

  • OECD: Průměrná mzda v letech 2010 až 2012

    V posledních třech letech nejvíce stoupla nominální průměrná mzda v Turecku, Islandu a Chile. V Portugalsku a Řecku průměrná mzda dokonce poklesla. Podívejme se na vývoj průměrné mzdy v posledních třech letech v zemích OECD.

  • Kolik zaplatí zaměstnanec s průměrnou mzdou na daních?

    Bezdětný zaměstnanec s průměrnou mzdou zaplatí v Česku na všech povinných přímých daních za rok přes 170 tisíc Kč. Podívejme se na praktické výpočty. Jak je to v ostatních vyspělých zemích světa?

  • Do jakého příjmu se neplatí daň z příjmu?

    Ve většině vyspělých zemích světa neplatí občané do určitého příjmu daň z příjmu fyzických osob. V Česku neplatí daň z příjmu fyzických osob zaměstnanci s měsíční mzdou 10 290 Kč. Důvodem je uplatnění slevy na poplatníka, jak je to v ostatních zemích?

  • OECD: Kde nejvíce stouply mzdy v posledních letech?

    Životní úroveň občanů pracujících za průměrnou mzdu v paritě kupní síly se v letech 2007 až 2012 nejvíce zvýšila z členských zemí OECD v Chile, Švýcarsku a Islandu. Jak si žijeme za průměrnou mzdu v Česku v posledních pěti letech?

  • Jak se liší zdanění u nízkých a vysokých mezd?

    Zdanění práce v Česku u podprůměrných a nadprůměrných příjmů se příliš neliší. Rozdíly ve zdanění je v Česku jeden z nejnižších v členských zemích OECD. Podívejme se na praktické výpočty.

  • Jak snižují děti daňovou povinnost?

    Podpora rodin s dětmi a rodin je v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD vysoká. Důvodem je poměrně vysoké daňové zvýhodnění na děti. Propočítejme si praktické příklady v Česku a porovnejme s ostatními zeměmi OECD.

  • OECD: Jak se liší čistá mzda od hrubé mzdy?

    Hrubá mzda sjednaná v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru a čistá mzda, kterou zaměstnanec obdrží na svůj bankovní účet, se výrazně liší. Důvodem jsou daně, které platí zaměstnanec. Podívejme se, jak se liší hrubá a čistá mzda v zemích OECD u podprůměrné, průměrné a nadprůměrné mzdy?

  • Daňové přiznání v zemích OECD za rok 2012

    Termín vyplňování daňového přiznání se blíží. Platíme na dani z příjmu moc nebo málo? Podívejme se, jak vysoké daně budou odvádět za rok 2012 občané v zemích OECD. Kde jsou daňové sazby nejvyšší a kde nejnižší?

  • II. pilíř – co je dobré vědět, než se rozhodnete

    Televize se plní reklamou penzijních společností, billboardy nás vyzývají k odpovědnosti a myšlení na budoucnost a naši známí nám rovněž předkládají jasné pohledy na záležitosti týkající se II. pilíře. Ať už jsou názory kolem nás jakékoliv, existuje několik důležitých otázek, které bychom si měli zodpovědět, než učiníme finální rozhodnutí.

  • Kde se žije za průměrnou mzdu nejlépe?

    Hrubá mzda zveřejňovaná statistickými úřady vyspělých zemí je zajímavý údaj. Ve které zemi se však žije za průměrnou mzdu nejlépe při zohlednění cenových rozdílů a zdanění mzdy?

  • Jak se liší hrubá a čistá mzda ve světě?

    Nejdůležitější mzdový údaj pro zaměstnance je částka, kterou za svoji práci obdrží od svého zaměstnavatele na svém bankovním účtu. Jaký je ve vyspělých zemích světa rozdíl mezi hrubou mzdou sjednanou zpravidla v pracovní smlouvě a čistou mzdou?