Štítek inflace

Inflace je růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za určité období. Při inflaci klesá kupní síla peněz. Inflace může mít různé příčiny (na straně poptávky i nabídky peněz) a téměř každá ekonomická škola má odlišný pohled na inflaci. Snížení cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za určité období se nazývá deflace. Jak vám inflace znehodnocuje úspory si vypočítejte na našich stránkách.

Související obsah

Související štítky

Související zprávy

  • Světová ekonomika letos poroste jen mírně, míní investiční manažeři z Amundi
    Jaké jsou prognózy ekonomického růstu podle odborníků a státních institucí? Co může ohrozit hospodářský vývoj v Česku a jak porostou světoví hegemoni jako USA, Čína, eurozóna, Indie či Rusko?
  • Inflace ukázala odpůrcům eura, že koruna nás neochrání, říká ekonom
    Inflace snižuje hodnotu našich úspor i příjmu. Jak jsou na tom ostatní země ve střední Evropě? Pomohlo by v boji s inflací euro? Dokáže nás Česká národní banka s korunou ochránit před inflačními šoky?
  • Srovnání spořicích účtů v listopadu: kde úroková sazba přesáhne 6 %?
    Inflace je i nadále vysoká a jednou z možností, jak se alespoň částečně proti znehodnocení peněz bránit a zároveň mít peníze k dispozici, jsou spořicí účty. Jaká je aktuální nabídka úrokových sazeb na spořicích účtech bank? Kde je nejvyšší úroková sazba bez stropu na úročení vkladu?
  • Vzroste minimální mzda ještě letos na 18 200 Kč?
    Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje zvýšení minimální mzdy o 2 tisíce korun, což by zvedlo aktuální minimální mzdu z 16 200 Kč na 18 200 Kč. Jaký je aktuální propad platů a mezd v Česku?
  • Příspěvek na dítě 5 000 Kč již Úřady práce vyřizují, kdo o něj ještě žádat nemůže?
    Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo, že Úřady práce již začaly vyřizovat mimořádné příspěvky na dítě. Kdo jej dostane? A kdo ještě žádat nemůže?
  • Podle jakých pravidel se zvyšuje nájemné za byt?
    Pronajímatel a nájemce si mohou dohodnout svá pravidla valorizace nájemného. O zvýšení nájmu však může rozhodovat také soud. Jak razantní může být valorizace?
  • Mimořádný příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč podepsal prezident!
    Mimořádný příspěvek na dítě již prošel téměř celým legislativním procesem. Jaká jsou finální pravidla? A jak a od kdy o něj můžete žádat?
  • Co dělat, když jste si neochránili smlouvu před inflací doložkou?
    Potýkáte se jakožto firma nebo podnikatel se zdražováním? Ceny můžete zvýšit v situaci, kdy jste si takovou věc ošetřili ve smlouvě. Jak to ale udělat, pokud nic takového ve smlouvě zaneseno nemáte?
  • Jakými způsoby ochránit smlouvy proti inflaci
    Jste firma, která začíná řešit sestavení obchodní smlouvy, a přemýšlíte, jak v ní ošetřit případné navyšování cen, když inflace neustále stoupá? Máme pro vás tři tipy.
  • Inflace opět láme rekordy a je na 16 %, co zdražovalo nejvíce?
    Jaký je růst cenové hladiny v roce 2022? Jaká byla meziroční a meziměsíční inflace v květnu 2022? Jaké ceny rostly nejvíce? Potravin, energií?
  • 6 čísel, která vám osvětlí mimořádný příspěvek na dítě
    Vláda schválila pozměněnou podobu mimořádného příspěvku na dítě. Vy se podívejte na 6 čísel, která vám osvětlí výši, nárokování a žádání mimořádného příspěvku na dítě. Kdy bude vyplácen? A kdo na něj (ne)dosáhne?
  • Další valorizace důchodů bude v září 2022, o kolik vzrostou důchody?
    Třetí vlna valorizace důchodů přijde v září 2022. Průměrně má důchod vzrůst o přibližně 700 Kč. Kdo na vyšší důchod dosáhne? A je již zvýšení důchodů jisté?
  • Rubl zažívá (skoro)volný pád: bude z rublu bezcenný cár papíru?
    Západní spojenci se rozhodli dříve vysmívané ekonomické sankce přeřadit na vyšší úroveň, což vrhá ruskou ekonomiku do víru inflace, pádu rublu, znehodnocení úspor a hlavně do ekonomické izolace a recese. Jaký je nyní kurz rublu a jaký to bude mít dopad na ceny zboží v Rusku?
  • Investice do vzdělání jako prostředek ke zvýšení příjmů
    S neklesající mírou inflace, která se pohybuje nad úrovní 6 %, přemýšlí mnohem více lidí o otázkách investování. Nikdo nechce, aby jeho peníze ležely na účtu ladem a ztrácely na své hodnotě. Možností, do čeho investovat, je celá řada a nabídka se stále rozšiřuje. Nejčastěji se setkáme s investicí do akcií, kryptoměn, nemovitostí, podílových fondů, cenných papírů a drahých kovů.
  • Co přinesl rok 2021 pro naše peněženky?
    Jaké změny přinesl rok 2021? Co bylo schváleno a jaké novoty pocítíme i letos ve svých peněženkách? Přečtěte si přehled toho nejzásadnějšího z oblasti inflace,bydlení a daní.
  • Ceny rostou: co zdražuje nejvíce?
    Růst cen nabírá na obrátkách a Česká národní banka s ním bojuje zvyšováním úrokových sazeb. Jak a kde rostly v Česku ceny? Jaká je inflace na Slovensku a v EU? A ve kterém oboru rostly ceny nejvíce?
  • Jaké výhody má příjem z pronájmu nemovitosti?
    Investice do nemovitosti za účelem jejího pronájmu je zajímavá, řada občanů chápe pořízení druhé nemovitosti i jako formu zajištění na penzi. Podívejme se na vybrané výhody, které příjem z nájmu přináší.
  • Kdo vlastní české pivovary?
    České pivovary prochází v časech koronaviru těžkým obdobím, ale již se snad začíná svítat na lepší časy, navíc zájem o české pivo v cizině neustále roste. Kdo vlastní české pivovary a kolik piva vyrobí?
  • Inflace je tu. Zlato skupují banky i drobní investoři
    Po zlatých cihličkách nebo sběratelských mincích je vysoká poptávka, a to kvůli inflaci i nejistotě ekonomického vývoje. Cena drahého kovu je vyšší, i když netrhá rekordy jako loni. I to investory láká.
  • Co se (ne)říká o inflaci?
    Telecí plecko, Řecko i Německo, prostě všecko, veršuje ve své písni Jaromír Nohavica o tom, co všechno zdražuje. Šestnáct let starý text by bylo možné v současné době slušně parafrázovat, zdražování je totiž opět palčivě skloňované téma.
  • Bankovní vklady loni inflaci neporazily, akciové fondy vynášely i dvouciferné zhodnocení
    Zatímco vklady klientů v bankách (běžné účty, spořicí účty a termínované vklady) nedokázaly svými výnosy zhruba tříprocentní inflaci loni porazit, investice do akciových fondů přinesly často i dvouciferné zhodnocení. Vyplývá to z ankety mezi analytiky.
  • FIFA 20, NHL 20 - kolik stojí a kdy vyjdou sportovní hry?
    Sportovní počítačové hry se v Česku těší oblibě již přes 20 let a FIFU na myši si pamatuje každý pařan, který má kolem 30. Kdy letos vycházejí FIFA 20, PES 2020 či NHL 20? A na kolik vás vyjdou?
  • Den finanční gramotnosti: otestujte tu svou
    V dnešní době je důležité naučit se číst, psát a počítat. Ale nejen to, je stále důležitější orientovat se správně ve svých osobních financí. A proto slavíme den finanční gramotnosti. Víte, jak moc finančně gramotní jste, či nejste?
  • Vyjde letos dovolená v cizině dráž, či levněji?
    Ti, kteří se z dovolené v zahraničí vrátili, už to vědí. Pro ty, co se na ni chystají, to je příjemná zpráva: V oblíbených zemích na dovolené ušetříme.
  • Které země EU splňují Maastrichtská kritéria?
    Splnění Maastrichtských kritérií je nutnou podmínkou pro vstup do Evropské měnové unie. I přes nepopularitu v ČR je euro v rámci EU nadále oblíbené a k jeho zavedení volají i čeští podnikatelé. Které země Evropy by splňovaly podmínky zavedení eura? A jaké vůbec tyto podmínky jsou?
  • Lidé mění kvůli zdražování dodavatele energií. Vyplatí se fixace cen?
    České domácnosti v prvním čtvrtletí letošního roku ukázaly, že o změnu dodavatele elektřiny a plynu mají znovu zájem.Pokud bude podobný trend pokračovat, padne pětiletý rekord. Důvodem narůstajícího počtu změn dodavatelů je podle odborníků zdražování energií. 
  • Průvodce investičním světem
    V době, kdy se roční inflace pohybuje okolo 2 %, je rozumné investovat a nenechat své úspory ležet ladem. Možností k investování a zhodnocení peněz existuje spousta. Vybrali jsme pro vás šest investičních variant. Která bude pro vás ta nejvýhodnější?
  • Máme nejnižší nezaměstnanost za uplynulých 19 let a opět kralujeme EU
    Nezaměstnanost v září klesla na nejnižší hodnotu od května 1998. Jaká je míra nezaměstnanosti v ČR a jednotlivých krajích? A co na to říkají společnosti a odbory?
  • Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
    Rostoucí ceny másla se dostaly na přední stránky tisku i webových stránek. Čím jsou způsobeny vysoké ceny másla? Kolik stálo máslo za socialismu? Kolik stojí máslo v okolních zemích? Jak se u nás vyvíjela jeho spotřeba?
  • Za půl roku končí Yellenová v čele Fedu, jak si vedla?
    Americká centrální banka (Fed) jako jediná centrální banka rozvinutých zemí míří svojí měnovou politikou na dva cíle, a to trh práce a cenovou hladinu. Zatímco situace na trhu práce se za působení Janet Yellenové v křesle šéfky Fedu signifikantně zlepšila, druhý cíl inflace zůstává nedosažitelný.
  • Analytici: Inflace potvrdila, že konec intervencí byl správný
    Údaje o březnové inflaci podle analytiků oslovených ČTK potvrzují, že rozhodnutí ČNB ukončit kurzový závazek minulý týden bylo správné. Inflace by podle většiny ekonomů měla v dalších měsících zůstat nad dvěma procenty, její růst ale bude brzdit posilování koruny. Proto také podle nich centrální banka nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb.
  • Pomohly intervence předejít deflaci a za jakou cenu?
    Česká národní banka (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 začít používat kurz koruny jako další nástroj měnové politiky. V tento den koruna nečekaně oslabila proti euru o 4,85 procenta, když se v průběhu jedné hodiny skokově hnula z hodnoty 25,75 na 27,00 za euro. Kurzu české koruny proti euru trvalo přibližně rok a půl, než se pevně usadil na intervenční hladině 27,00.
  • Jak se ekonomická krize projevuje v cenách?
    Co se děje s cenami zboží v době ekonomické krize? Stoupají či klesají? A čím to vlastně je? Pokusíme se na tyto otázky odpovědět.
  • Co je to Carry Trade a oživí inflace zájem o tyto obchody?
    Finanční krize, kterou spustil pád investiční banky Lehman Brothers se rozšířila jako smrtelná nákaza do celého světa. Primárně postihla kapitálové trhy a jejich hlavní účastníky - banky, následně se přetavila do komplexních ekonomických systémů. Není divu, že finanční trhy po takovéto události změnily svůj charakter a už skoro nic není tak, jak bývalo. Bohatí soukromí investoři si v prostředí nulových až záporných úrokových sazeb zvykli držet hotovost a sedět na penězích. Po špatných zkušenostech z krize, kdy mnozí ztratili i kalhoty, se straní rizikových aktiv. Finanční nákaza způsobila ztrátu důvěry v bankovní systém. Hotovost držena jen tak na běžných účtech se stala pro mnohé komfortní, hlavně bezrizikovou investicí, na níž v čase deflace neprodělávali.
  • Inflace vzrostla na 2,2 %. Přestane ČNB oslabovat korunu?
    Lednová inflace překonala očekávání analytiků i odhady České národní banky, takže může znamenat rychlejší ukončení kurzového závazku centrální banky v průběhu letošního druhého čtvrtletí. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Meziroční inflace v lednu zrychlila růst na 2,2 procenta z prosincových dvou procent. ČNB podmiňovala ukončení režimu kurzového závazku inflací stabilně poblíž dvouprocentního cíle.
  • 80 dolarů za barel ropy. Co by to znamenalo pro inflaci a ekonomiku eurozóny?
    Raketový nárůst ceny ropy dostal v listopadu inflaci měřenou indexem spotřebitelských cen (CPI) v eurozóně ze záporných čísel na meziročních 0,6 procenta. Následně v prosinci inflace meziročně posílila o 1,1 procenta, nejdynamičtěji od roku 2013. Ve stejném období se cena americké ropy WTI vyšplhala na nejvyšší hodnotu od léta 2015, 55 amerických dolarů za barel. Ropu nakopla dohoda zemí OPEC o snížení denního objemu těžby o 1,2 miliónu barelů denně. Poté se přidalo k dohodě i Rusko, které se zavázalo zredukovat těžbu o 300 000 barelů denně. Toto opatření svůj účel zatím plní, nabídka černého zlata se snižuje a cena roste. Vyšší cena ropy však zanechá stopy ať už na vývoji inflace nebo ekonomického růstu.
  • Inflace podle analytiků již nebrání konci intervencí ČNB
    Prosincová data o inflaci podle analytiků potvrdily, že v letošním roce už nebude inflace překážkou pro ukončení režimu devizových intervencí České národní banky. Mohly by tak podle nich skončit kolem druhého čtvrtletí. Inflace podle ekonomů kvůli regulovaným cenám v lednu ještě mírně klesne, ale po zbytek roku by se měla držet kolem dvou procent.
  • V letošním roce česká ekonomika rostla, na co se připravit v roce příštím?
    Rok 2017 začne za pár dní, co od něj můžeme ekonomicky čekat? Česká republika dále poroste, bude se muset vypořádat s chybějící kvalifikovanou pracovní sílou, nejspíš se dočkáme pár politických změn v Evropě i ve světě a možná se změní i kurz české koruny.
  • 1,5% inflace: K růstu cen přispěla EET, konec intervencí je na dohled
    K překvapivému nárůstu listopadové inflace na 1,5 procenta podle analytiků oslovených ČTK přispěla částečně i příprava restaurací na elektronickou evidenci tržeb (EET), když zdražily své služby. Údaje navíc podle ekonomů naznačují, že inflace může dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) dosáhnout již v prvních měsících roku 2017. Díky tomu by centrální banka nemusela prodlužovat režim devizových intervencí a mohla jej ukončit již v průběhu příštího roku.
  • HDP roste, co to pro nás znamená?
    HDP roste a ekonomický růst se hned tak nezastaví. Říkali to v televizi, psali to v novinách. Co to ale vlastně pro každého z nás znamená? Vyšší mzdy, lepší práce, ale taky vyšší ceny.
  • Zastaví rostoucí inflace britskou centrální banku ve snižování sazeb?
    Jenom několik dní potom, co guvernér britské centrální banky Mark Carney veřejně pravil, že bude tolerovat rychlejší růst cenové hladiny, která by mohla v nejbližších měsících překročit inflační cíl 2 procent, ve prospěch ekonomického růstu, vyskočil index spotřebitelských cen (index CPI) na britských ostrovech na 2letá maxima. Načasování Carneyho výroků ohledně inflace nebude pouhá shoda náhod. Guvernér patrně tušil, jakým směrem se bude vyvíjet cenová hladina po 18procentním propadu britské libry.
  • Reálná mzda v ČR stoupla o 7,7 %
    Průměrná nominální hrubá mzda vzrostla v Česku v letech 2007 až 2015 o 26,3 procenta. Reálná mzda, tedy nominální mzda snížená o inflaci, se po přepočtu pomocí indexu spotřebitelských cen zvýšila o 7,7 procenta. Vyplývá to z výpočtu poradenské společnosti Trexima, která reagovala na výpočet britské odborové centrály Trades Union Congress, podle níž činil růst reálné mzdy v Česku jen 1,1 procenta.
  • Britská volba: nižší tempo růstu a vyšší inflace
    Je tomu už víc než měsíc, co se Velká Británie rozhodla opustit klub zemí Evropské unie. I když si všichni tak nějak mysleli, že k tomu nemůže dojít, stalo se. Britové svým rozhodnutím vytvořili jasný precedens dalším zemím a evropské společenství tak už nikdy nebude stejné jako před 23. červnem. Nicméně největší daň zaplatí z krátkodobého hlediska právě obyvatelé ostrovního království.
  • Květnová inflace byla letos nejnižší, zlevňoval plyn i některé potraviny
    Květnová inflace byla nejnižší od počátku roku. Je to dáno hlavně zlevněním plynu, proti dubnu se snížily také ceny některých potravin a alkoholických nápojů a mírně klesly rovněž ceny oděvů a obuvi. Zdražily pohonné hmoty. Inflace bude ještě nějakou dobu nízká, stoupat začne až s koncem léta.
  • Co týden dal: Škoda Auto má nejlepší prodeje za 121 let
    Ministerstvo spravedlnosti navrhuje nížení odměn exekutorům až o dvě třetiny. EET by se měla spustit od 1. prosince. Škoda Auto zaznamenala nejlepší prodeje za 121 let historie firmy. Více naleznete v aktuálním týdenním souhrnu.
  • 2016 není 2008 aneb další krize se neblíží
    Řadu investorů straší aktuální propady na akciových trzích. Mnozí z nich si ještě živě vybavují drastické propady z roku 2008, navíc srovnání touto krizi zvanou hypoteční či finanční přiživují mnohá média, která píší o začínající další krizi.
  • Co týden dal: Nejvyšší zaměstnanost obyvatel od roku 1993
    Míra zaměstnanosti v ČR stoupla v lednu na 71 procent, což je nejvyšší zaměstnanost obyvatel od roku 1993. Ekonomickou situaci v Česku hodnotí letos lidé nejlépe od roku 1999. Daňové zvýhodnění na druhé dítě zřejmě vzroste o stokorunu měsíčně. Na třetí a další dítě se zvýší o 300 korun měsíčně. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Průběžné nakupování akcií. Moderní spoření na důchod
    Po dvaceti letech pravidelného investování do amerických akcií ve výši 1000 korun měsíčně by dnes investor měl 333 tisíc korun. Z českých akcií by měl 254 tisíc. Pokud by dával stranou stejnou částku v penězích, měl by pouze 196 tisíc.
  • Co týden dal: Dle analýzy by rozpadem Schengenu utrpělo nejvíc Česko a Slovensko
    Analýza UniCredit Bank uvádí, že rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženo Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, zatímco ve Venezuele kleslo HDP o 5,7 procenta a míra inflace dosáhla 180,9 procenta. Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300! Více novinek v pravidelném týdenním souhrnu.
  • Co týden dal: Německo má dvojnásobný přebytek rozpočtu, než se čekalo
    Německo loni dosáhlo rozpočtového přebytku 12,1 miliard eur (327 miliard korun), což je dvojnábobek původního předpokladu. Česká ekonomika by měla v letech 2017 až 2021 dle odhadu růst průměrným tempem 2,2 procenta ročně. Senát schválil novelu zákona, která má omezit nekalé praktiky obchodních řetězců. Více v pravidelném přehledu.
  • Mate americká centrální banka trhy?
    To, co nemají investoři na akciových trzích rádi nejvíce, je nejistota. Té by měli primárně zabraňovat centrální bankéři svými dlouhodobými, fundovanými a hlavně konzistentními názory.
  • Restrikce stále v nedohlednu
    Fed zvýší úrokové sazby v březnu, ne v červnu, ne v září k tomu dojde. Tak se v kostce vyvíjelo očekávání, kdy v letošním roce dojde k dlouho očekávanému kroku v podobě zahájení monetárních restrikcí v USA.
  • Vliv pracovního trhu na cenu zlata
    Americká míra nezaměstnanosti je pokládána za klíčový faktor, který ovlivňuje cenu zlata. Trhy používají data o pracovních místech jako signál ekonomického zdraví. Nezaměstnanost nepřímo ovlivňuje tuto cenu, záleží však na tom jak US Federální rezervní systém (FED) stanovuje úroveň úrokových sazeb.
  • Co týden dal? Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 %
    HDP Česka poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla Evropská komise. EK dále mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Ve své jarní makroekonomické předpovědi uvádí pro unii jako celek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta.
  • Co týden dal? Deficit státního rozpočtu bude příští rok 70 miliard korun
    Vláda se shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun. Státním zaměstnancům vzrostou příští rok platy o tři procenta. Výdaje na vědu a výzkum se oproti původnímu návrhu ministerstva financí zvýší o 1,5 miliardy korun.
  • Portfolio dluhu USA: Kam s ním?
    Cena zlata se v závěru minulého týdne dostala těsně pod hranici 1200 dolarů, a stačilo k tomu vyjádření úředníků FEDu, kteří vydali doporučení směrem k vedení, aby došlo ke zvýšení úrokových sazeb v červnu tohoto roku.
  • Co týden dal? Pojišťováci asi budou muset skládat odborné zkoušky
    Prodejci pojistek asi budou muset skládat odborné zkoušky a zlepšit informovanost klientů o nabízených produktech. Počítá s tím vládní novela o pojišťovacích zprostředkovatelích. Nezaměstnanost v březnu klesla, inflace vzrostla. Více v pravidelném týdenním souhrnu.
  • Globální dluhy - kam až vyrostou?
    Bobtnající vládní dluh ve vyspělých ekonomikách kompenzuje snižování zadluženosti soukromého sektoru. Rostoucí státní dluhy byly významnou příčinou expanze globálního dluhu od roku 2007.
  • Co týden dal? Podle Singera způsobilo oslabení koruny silnější růst ekonomiky
    Díky oslabení koruny loni tuzemské hospodářství vzrostlo o dvě procenta a průměrná inflace byla 0,3 procenta, uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Pokud by podle něj ČNB nepřistoupila k intervenci, vzrostla by česká ekonomika v roce 2014 pouze o 0,4 procenta a inflace by byla zhruba mínus dvě procenta.
  • Co týden dal? Pohonné hmoty zdražují
    Pohonné hmoty v Česku po několikaměsíčním vytrvalém klesání mírně zdražily. Pokles cen trval od podzimu 2014. Ceny benzinu i nafty stouply v uplynulém týdnu shodně o 26 haléřů na 29,64 koruny za litr Naturalu 95 a na 29,74 Kč za litr nafty.
  • Co chystá Evropská centrální banka?
    Ekonomika v eurozóně se již čtvrtým rokem potácí mezi recesí a anemickým růstem, který v žádném z posledních 14 kvartálů nebyl vyšší než 0,3 % q/q. Neuspokojivý ekonomický vývoj se podepisuje i na trhu práce, přičemž nezaměstnanost vzrostla z předkrizových 7,2 % až na současných 11,5 %.
  • Co týden dal? Česko je 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí
    Česká republika je 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze sledovaných 152 států světa. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného žebříčku Economic Freedom of the World Index kanadského institutu Fraser. V předchozím žebříčku se Česko umístilo na 52. pozici. Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku tradičně Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela.
  • Vývoj ceny zlata od roku 1971 až 2014
    V dnešním článku se zaměříme na historický vývoj cen žlutého kovu od roku 1971 až po současnost, a to konkrétně ve třech fázích. Dále se pokusíme nastínit možné scénáře vývoje, které se opírají jak o reálná data, tak i o názory předních osobností ze světa komoditních kovů.
  • Čína chystá svojí verzi kvantitativního uvolňování
    Čínská centrální banka podle reportu China Securities Journal zkoumá možnosti, jak uvolnit monetární politiku a současně zabránit dalšímu nafukování bubliny na trhu nemovitostí.
  • Propadne se Japonsko zpět do deflace i přes ohromné tištění peněz?
    Japonská deflace započala v roce 1998 a trvala celých patnáct let. Byla zvláštní svojí enormní délkou, ale také mírou deflační stability a mizerným ekonomickým růstem. Za celou dobu trvání deflace nepřesáhla meziročně jedno procento.
  • Rusko a Čína skupují zlato a zbavují se dluhopisů USA
    Západní centrální banky dodaly již hodně zlata, které směřovalo na východ. Čína a Rusko skupují obrovské množství fyzického zlata a zamykají ho do svých trezorů, aby tak podložily měnové rezervy.
  • Co týden dal? Krize v Evropě zdaleka neskončila
    Krize v Evropě podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové navzdory hospodářskému oživení ještě zdaleka neskončila. V Česku od ledna pravidelně klesá nezaměstnanost. V dubnu klesla o 0,4 bodu na 7,9 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Ministerstvo pro místní rozvoj: Čerpání fondů? Nic nepovíme!
    KOMENTÁŘ: Jedna z funkcí Ministerstva pro místní rozvoj je poskytování informací o pokroku v čerpání finančních prostředků z fondů EU. Proto také ministerstvo vydávalo pravidelné měsíční monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, což byl veřejnosti snadno dostupný informační zdroj. V loňském roce však bylo rozhodnuto, že od ledna 2014 bude pravidelná zpráva vycházet pouze čtvrtletně.
  • Nominál neznamená reál
    Často vidíme v marketingových materiálech větu, že ten či onen fond měl za určité období vysoký výnos, a to i na dlouhém, tedy desetiletém či dvacetiletém, horizontu.  Nicméně to se jedná pouze o nominální výnos. Reálná hodnota investice do takového vychvalovaného fondu může být úplně někde jinde.
  • Predpovede z počiatku roka pokojne ignorujte
    Nie som práve fanúšikom príchodu nového roka a nových začiatkov, ale ide o prirodzený beh života a hlavne investičného cyklu. Keď príde 1. január, všetci sú oddýchnutí, počas Vianoc prečítali veľa kníh, zatiaľ čo prognostici pracujú na plné obrátky (vrátane mňa).
  • Nigerie jako leader západní Afriky
    Oblast západní Afriky má potenciál stát se v následující dekádě významným centrem růstu světové ekonomiky. V této geografické zóně pak v posledních letech zaznamenala velmi silný růst zejména Nigérie, jejíž ekonomika rostla v posledních pěti letech tempem 6,5% p. a. a řadila se mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě.
  • Česká bankovní asociace: Rok 2014 bude rokem růstu
    Navzdory řadě nových informací a zahájení devizových intervencí ze strany České národní banky v listopadu loňského roku se očekáváný růst české ekonomiky v roce 2014 oproti minulé prognóze výrazně nezměnil. Za obdobnými čísly ovšem stojí rozdílné či zcela nové argumenty.
  • Realita nízkých úrokových sazeb bude pokračovat
    Největší ekonomika na světě – Spojené státy americké – je dle všeho opět na silnější růstové trajektorii. To je dobrá zpráva nejen pro tamní obyvatele, ale vzhledem k obchodním a finančním vazbám s dalšími významnými světovými ekonomikami i pro celý svět.
  • Britský lev vytahuje drápy
    Vývoj britské ekonomiky v tomto roce předčí očekávaní a ekonomické ukazatele naznačují, že tempo hospodářského růstu zrychluje. Oživení je možné vidět napříč všemi sektory – roste průmyslová výroba, odvětví služeb i stavebnictví. Spotřeba domácností se zvyšuje (přestože reálné mzdy klesají). A dochází k poklesu nezaměstnanosti, když se tříměsíční průměr dostal na podzim nejníže od roku 2009 a je na úrovni 7,6 %.
  • Eurozóna ztrácí páru
    Po nejdelší kontrakci v kontinentální Evropě za posledních 40 let, se regiónu v druhém kvartále 2013 konečně podařilo zdolat 18ti měsíční šňůru klesajícího HDP.
  • Brazílie: Doposud nejasná vize
    Ekonomická situace v Brazílii se i přes řadu strukturálních změn nikterak nepřibližuje očekávaným výsledkům, natož úrovni vyspělých ekonomik. Pokus o implementaci souboru reforem (období 2012/13), které měly v původní verzi vést ke změnám v makroekonomickém prostředí a byly cíleny na snížení úrokových sazeb a oslabení domácí měny (BRL), se alespoň prozatím zjevně minul účinkem.
  • Monetární politika – nástroj centrální banky
    Koruna nedávno razantně oslabila díky intervenci ČNB. Tento krok vyvolal poměrně rozporuplné rekace. Jaké má centrální banka důvody k takovému zásahu a jaké jsou jeho důsledky? Přečtěte si v čem monetární politika spočívá, jakých využívá nástrojů a jaké jsou obecně důsledky jejího uplatňování.
  • Globální trhy uvrhnou domácí scénu opět do stínu
    Zahájení intervence proti koruně, snížení úrokové sazby ECB a výsledky HDP napříč celou Evropskou unií - to vše byly faktory, jež hýbaly trhy minulý týden v našem regionu.
  • Co týden dal? Vánoční spořicí dluhopisy rychle mizely
    Vláda připravila pro české investory novou dávku vánočních spořicích dluhopisů. Zájem byl opět vysoký a upisovací období bylo v souladu s emisními podmínkami předčasně ukončeno. Objednané dluhopisy je potřeba zaplatit do pěti pracovních dnů od ukončení upisovacího období, tj. peněžní prostředky musí být připsány na účet distributora nebo ministerstva nejpozději do 14. listopadu 2013. Více v pravidelném přehledu událostí.
  • Čínu čeká největší politická událost letošního roku
    Druhá největší ekonomika světa prochází postupnou transformací. Čínský hospodářský růst byl v minulých letech výrazně závislý na exportu a zahraničních investicích. Avšak nyní tento ekonomický model už v zemi nefunguje jako kdysi. Poptávka po čínských produktech klesá, a to nejen ze strany eurozóny, USA, ale i od asijských odběratelů. Zahraniční investice z vyspělých zemí se po finanční krizi v USA a té dluhové v eurozóně rovněž smršťují.
  • Fed ponechá rotačky tisknoucí dolary na plný výkon
    Pozornost trhů se opět stáčí k nejmocnější centrální bance – americkému Fedu. Na posledním zasedání se rozhodli centrální bankéři pokračovat v tištění dolarů (politice QE) tempem 85 miliard za měsíc a vyčkávat na silnější čísla (především z trhu práce).
  • Ohrozí rostoucí sazby růst čínské ekonomiky?
    Rostoucí napětí na čínském peněžním trhu znervózňuje investory po celém světě. Sedmidenní reposazba vzrostla takřka na 5 %, což je zvýšení téměř o jeden procentní bod oproti předchozímu dni.
  • Zpomalení světového růstu nás nemine
    Globální růst zpomalí, ať už budou velké centrální banky pumpovat peníze prostřednictvím dalšího kvantitativního uvolňování, nebo ne. To říkají analytici Saxo Bank ve finančním výhledu na 4. čtvrtletí.
  • Japonsko zvyšuje spotřební daň
    Japonský premiér Abe oznámil zvýšení spotřební daně z 5 % na 8 %, které nabude účinnosti v dubnu roku 2014. Jedná se o první zvýšení této daně v zemi vycházejícího slunce od roku 1997. Premiér bojuje s obrovským zadlužením země, přičemž se snaží dostat ji z deflace.
  • Nové pořádky nesou riziko
    Dříve byly nejčastěji používaným nástrojem monetární politiky intervence ve prospěch měny a úrokové sazby. O nástrojích jako je kvantitativní uvolňování se ani neuvažovalo. Každá změna úrokových sazeb měla vliv na finanční trhy. A dnes?
  • OECD: Průměrná mzda v letech 2010 až 2012
    V posledních třech letech nejvíce stoupla nominální průměrná mzda v Turecku, Islandu a Chile. V Portugalsku a Řecku průměrná mzda dokonce poklesla. Podívejme se na vývoj průměrné mzdy v posledních třech letech v zemích OECD.
  • Sofiina volba: Přijmout ztrátu a investovat jinam?
    Zná to každý investor, stanoví si strategii, pečlivě vybere podílové fondy, zlato či jiné nástroje, do kterých chce investovat a začne se těšit na výnosy. Když jdou jeho výnosy nahoru, začíná si malovat, kam bude dále investovat či co si za svůj výnos pořídí. Ale ouha, trh začne klesat.
  • Jednání FEDu: Investoři marně čekali na nové informace
    Poslední (srpnový) zveřejněný záznam z jednání FOMC amerického Fedu nedal investorům jasný pohled na to, zda se tamní centrální bankéři rozhodnou pro zmírnění tempa kvantitativního uvolňování již na příštím zasedání v září.
  • Zlato chytilo druhý dech. Poroste jeho cena i do budoucna?
    Ještě v červnu letošního roku analytici očekávali, že cena zlata se bude na komoditních trzích držet na nejnižších hodnotách za poslední tři roky. 20. 6. 2013 spadla jeho cena pod 1300 dolarů za troyskou unci a v reakci na to se spustil na komoditních a akciových trzích velký výprodej.
  • Anuita: Učíme se ji znát
    S důchodovým spořením bylo do českého penzijního systému zavedeno několik nových pojmů. Jedním z nich je i anuita. V případě anuity nejde úplně o nový pojem. S anuitou jsme se mohli setkávat i dříve, např. v penzijním připojištění, či životním pojištění, ale zájem o ni byl naprosto minimální. Využilo ji maximálně 5 % lidí, kterým doběhlo investiční životní pojištění či penzijní připojištění. Zbývající většina si vybrala jednorázové vyrovnání.
  • Nezaměstnanost dělá Evropanům největší starosti
    Nepříznivá ekonomická a sociální situace občanů zvyšuje jejich finanční obavy z budoucnosti. Největší obavy mají Evropané z případné nezaměstnanosti. Rozdíly mezi zeměmi jsou však značné. Nejlepší vyhlídky mají Švédové, nejvíce starostí Španělé.
  • Červnová inflace a spořicí účty v Česku
    Statistici nedávno zveřejnili výsledky inflace za červen 2013. Oproti květnu ceny vzrostly o 0,4 procenta. Svou roli v růstu inflace hrály zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Například brambory zdražily o 86 % oproti květnu, což se spotřebitelským košem výrazně „zacloumalo“. Kromě brambor ale zdražilo i další jídlo. Významně stouply ceny drůbeže, mléčných výrobků i čokolády.
  • ECB toho mnoho měnit nebude, trhy si počkají na zítřejší payrolls
    Portugalská vládní krize a vojenský puč v Egyptě na sebe strhly sice krátkodobě pozornost globálních trhů, avšak ta se pozvolna opět přesouvá k nejvyspělejším ekonomikám.
  • Jiný pohled na zlato
    Zlato v posledních letech atakuje přední příčky oblíbenosti mezi drobnými investory. S trochou nadsázky by se dalo říci, že kdo neinvestuje do zlata, jako by nebyl. Cena zlata v minulém roce stoupala do nadoblačných výšin. Zdálo se, že cena bude jen nadále růst. To byl silný příběh pro běžné investory, kteří zlato mohutně nakupovali.
  • Česká ekonomika má nejhorší časy za sebou
    Ekonomická situace České republiky by se měla v příštích čtvrtletích zlepšovat. V druhé polovině letošního roku se očekává mírný hospodářský růst. Hlavními činiteli, které budou odpovědné za úspěch, budou případné nové investiční příležitosti, tvorba fixního kapitálu (za poslední tři roky se jeho objem neměnil), předpokládaný růst spotřeby (vláda oznámila, že je tvrdší úsporná politika týkající se veřejných financí u konce) a vyšší objem exportu.
  • Švýcaři jsou nejspokojenější
    Z vyspělých členských zemí OECD jsou nejspokojenější Švýcaři a Skandinávci, jak vyplývá ze studie OECD "„How´s life“. Které aspekty nejvíce ovlivňují spokojenost s životem?
  • Japonská cesta k inflaci
    Japonský premiér Shinzo Abe ve středu 5. června představil svůj třetí a poslední pilíř reforem, které mají zemi dovést k vytoužené prosperitě a růstu cenové hladiny. Strukturální reformy jsou posledním dílem Abeho akčního ekonomického plánu, jehož první pilíř demonstruje rozvolněná měnová politika a druhý pilíř představuje expanzivní fiskální politika.
  • Dobrá skrýš pro bázlivce
    Stát nabízí střádalům další várku spořicích dluhopisů. Už sice bez daňové finty a s nižším výnosem než na podzim, ale přesto dost „pocukrované“, když značně porážejí výnosy na trhu. To ovšem prakticky znamená, že zájemcům doslova připlatí daňoví poplatníci. Je to vlastně fér?
  • USA se řítí do recese
    Spojené státy americké potřebují čtyřprocentní nominální růst ekonomiky, aby se vyhnuly recesi. Vždy, když se americká ekonomika dostala pod tuto hranici, nastoupila recese.
  • Levná ropa se může stát vzpruhou pro Evropu
    Ropa se minulý týden svezla na negativní vlně komoditního výprodeje. Americká WTI otevřela v pondělí na úrovni 90,90 dolarů za barel a do čtvrtka ztratila přes šest procent. Podobně jako jiné průmyslové kovy i ropa minulý týden utrpěla porážku, když druhá největší ekonomika světa zveřejnila slabý hospodářský růst za první tři měsíce letošního roku.
  • Nejnižší „index mizérie“ má Rakousko
    Nízká nezaměstnanost a inflace je cílem všech vyspělých vlád světa. V Americe je pravidelně sestavován „index mizérie“, což je součet nezaměstnanosti a inflace. Jak jsou na tom evropské země a jak si vede Česko za rok 2012?
  • Čeká nás další rozšiřování eurozóny?
    Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.
  • Co týden dal? O vrácení poplatků žádejte do konce března
    O vrácení poplatků za vedení úvěru nyní žádá 51.400 klientů bank, které zastupují servery Poplatkyzpět.cz, Bankovnípoplatky.com a Jdeto.de. Celkem je ve hře přes tři čtvrtě miliardy korun. Konečný termín má motivovat nerozhodné klienty, kteří s odesláním plné moci dosud vyčkávali.
  • Co týden dal? Konec nekalým úvěrovým praktikám
    Novela zákona o spotřebitelském úvěru má zlepšit postavení klientů a zamezit nekalým úvěrovým praktikám. Zavádí mimo jiné možnost odstoupit od smlouvy o zprostředkování úvěru do 14 dnů bez sankce. Poskytovatelé úvěrů, sdružení v České leasingové a finanční asociaci, schválení novely vítají. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Jsou Češi opravdu tak velcí euroskeptici?
    Češi jsou známí svými pesimistickými postoji vůči Evropské unii. Jsme národem, který můžeme obecně označit za pesimistický nebo je takový pouze náš postoj vůči euro záležitostem? Porovnejme si postoje nás Čechů a ostatních Evropanů, na současnou hospodářskou situaci a vztah vůči Evropské unii a uvidíme, jak na tom jsme.
  • Většina úspor prodělává
    Loňské úspory domácností jsou nejnižší za posledních 10 let, tedy od „špatného“ roku 2002. A to přesto, že i viceguvernér se diví, proč se úsporné chování rozlilo i do dalších sektorů ekonomiky, které v zásadě žádný problém s předlužením nemají: „Když se podíváte na chování domácností a podniků, tak vidíte téměř neuvěřitelnou věc – i v časech, kdy části populace klesají reálné příjmy, vytvářejí nové úspory.“
  • Co týden dal? II. pilíř startuje!
    Nové penzijní společnosti uzavřely s prvními zájemci smlouvy o důchodovém spoření ve druhém pilíři i smlouvy o doplňkovém penzijním spoření se státním příspěvkem ve třetím pilíři reformovaného důchodového systému. Klientů ale zatím není mnoho.Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Inflace v Německu stoupla v prosinci na 2,1 procenta
    Meziroční inflace v Německu stoupla v prosinci na 2,1 procenta z listopadových 1,9 procenta a překročila dvouprocentní hranici Evropské centrální banky. Hladina spotřebitelských cen stoupla proti předešlému měsíci o 0,9 procenta, zejména kvůli zdražení potravin a dovolených. V dnešní předběžné zprávě to sdělil německý statistický úřad.
  • Přestupný rok penzijních fondů
    Až se sečtou zástupy zpozdilých zájemců o penzijní připojištění, možná počet účastníků dosáhne i krásných kulaťoučkých 5 milionů. Přičinila s o to ještě zpozdilejší média a eskadry nejrůznějších poradců (ti nic neriskovali, jen inkasovali poslední legální pěkné provize).
  • Divadlo kolem penzijní reformy: komedie, anebo drama?
    Desetitisíce lidí na bankovních pobočkách se v pátek snažili „stihnout“ ještě penzijko „postaru“, tedy s garancí nominální černé nuly. Ovšem co je důležité dodat: každoroční čené nuly – což je klasická investiční past, dokonce přímo hovadina.
  • Investoři jsou již léta v šoku
    Situace u nás není od té „světové“ nijak výrazně odlišná. I naši drobní investoři se ještě nevzpamatovali z šoku, který je postihl v rámci finančí krize. Od září roku 2008 z fondů stáhli bezmála 100 miliard korun, z toho víc než polovinu hned do konce roku 2008.
  • Kde se žije nejlépe? Ve Skandinávii
    Dle každoročně sestavovaného indexu prosperity se nejlépe žije v zemích Skandivánie. Česko patří mezi 30. nejlepších míst k životu. „Prosperity Index“ hodnotí nejenom ekonomickou vyspělost, ale taky kvalitu života občanů.
  • Kam s uspořenými penězi
    Světové finanční problémy (krize jen někde) vrátila mentalitu Čechů někam před čtvrtstoletí do dob vkladních knížek. Jistě – nejistota vzrostla a mediální masáž ne a ne skončit. K některým změnám bude muset dojít zejména v šíleném zadlužování států, i těch nejrozvinutějších. U nás to naštěstí zdaleka není nijak hrozivé, jen jak to (i u nás) bývá: když stát rozdává, kdo nebere (nekrade), okrádá rodinu.
  • Co čeká českou ekonomiku?
    Česká národní banka opět uvolnila měnové podmínky v naší ekonomice. Vláda naopak pokračuje v tažení za nižším schodkem státního rozpočtu. Jak reaguje česká ekonomika na protichůdnost fiskální a monetární politiky? Čeká nás růst nebo prohloubení recese a strašák jménem deflace?
  • Denní přehled trhů (Atlantik)
    Denní přehled trhu dluhopisů (Český trh dluhopisů včerejšího obchodního dne a výhled na dnešek, peněžní trh PRIBOR, swapové sazby, výnosová křivka), zahraniční peněžní trhy (peněžní trh LIBOR, výnosová křivka), devizové trhy (CZK/EUR, CZK/USD), kalendář očekávaných událostí a mnoho dalších informací.
  • Vyšší poptávka zvedla cenu ropy
    Během včerejšího obchodování v New Yorku rostla cena ropy. Snižovala tak propad 2,5 % z předchozího dne.
  • Jak si stojí koruna, euro a dolar? (Ruesch)
    Obchodování koruny vůči euru bylo včera velmi klidné. Koruna výrazně nereagovala na zveřejnění ukazatele maloobchodních tržeb za měsíc duben.
  • Stane se na burze?
    Dnes očekáváme slabší otevření. V souvislosti s negativní náladou na světových trzích bude pod tlakem Český Telecom, který prolomí 300Kč. Akcie Komerční banky ovlivňuje...
  • Do Polska za windsurfingem!
    Na co si dávat pozor v autě na cestách? Každý fanda oplachtěných prken určitě zná poloostrov Hell. Polsko totiž patří mezi vyhledávaná střediska windsurfingu. Moře je sice studené ale podmínky pro jízdu na prkně jsou ideální jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé. Stačí sednout do auta a vzhůru směr polské hranice.
  • Kapitálové trhy 24. týden - souhrn
    Propady opět převyšovaly růsty. I když docházelo v některých dnech ke kladnému vývoji na kapitálových trzích, v konečném zúčtování skončilo obchodování negativně.
  • Report z pražské burzy (Fio)
    Událostí dne byla jednoznačně valná hromada elektrárenské společnosti ČEZ, jejímž výstupem bylo schválení dividendy 2,5 Kč na akcii a původní restrukturalizace ČEZ. Tedy získání podílů v distribučních společnostech a prodej 66 % podílu v ČEPS.