Štítek saldo rozpočtu

Saldo rozpočtu je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Nejčastěji se uvádí saldo státního rozpočtu, které je většinou (v ČR) záporné, což má za následek růst státního dluhu. Státní rozpočet je tvořen z příjmů (daně, poplatky, půjčky apod.) a výdajů (transfery domácnostem a firmám a další) státu.

Související obsah

Související štítky

Související zprávy

  • Které zboží a služby příští rok zlevní díky nižší DPH?
    Do nižší sazby DPH ve výši 10 % se má přesunout řada výrobků a služeb. A to společně se zavedením další vlny EET na jaře 2020. Podívejte se na přehled produktů, kterých se toto snížení dotkne. A kolik díky snížení DPH ušetříte?
  • Kdo a kolik vydělá na eurovolbách - odhad státních příspěvků na volební náklady
    Tento týden jdeme k volbám, tentokrát budeme volit zástupce do Evropského parlamentu. Předvolební kampaň je v plném proudu. A víte, že na tuto předvolební kampaň vybraným stranám stát přispívá i z vašich daní?
  • Navrhovaný rozpočet pro 2018: stát přerozdělí nejvíce za posledních 8 let
    Dnes vláda jedná o rozpočtu na příští rok. Co si o navrhovaném rozpočtu myslí Ing. Štěpán Křeček, MBA z Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty? Daňová kvóta bude nejvyšší za posledních 8 let
  • Loňský přebytek státního rozpočtu má jít na investice a umořit část dluhu
    Vláda schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce. Přebytek 62 miliard korun půjde podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) hlavně na umoření státního dluhu, rozhodnutí ale také umožní letos financovat některé projety, zřejmě do výše deseti miliard korun. V koaliční diskusi tak nebyl přijat návrh prosazovaný ČSSD, aby se přebytek stal rezervou pro budoucí valorizace penzí.
  • Za rekordní přebytek rozpočtu můžou zbytečně vysoké daně a nízké investice
    Státní rozpočet skončil loni v přebytku 61,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Počítalo se přitom se schodkem 70 miliard korun. Za příznivý výsledek můžou podle odborníků příliš vysoké daně stejně jako vysoké zdanění práce. Podíl mají i nízké státní investice.
  • Státní dluh ČR za letošek klesne o 60 miliard na 1,613 bilionu Kč
    Státní dluh ČR za letošní rok meziročně klesne o 60 miliard na 1,613 bilionu korun, řekl dnes ČTK ministr financí Andrej Babiš (ANO). Loni byl dluh 1,673 bilionu korun. "Za dobu našeho vládnutí se státní dluh snížil o 70 miliard korun," dodal. Na každého obyvatele Česka tak hypoteticky připadne ke konci letošního roku dluh zhruba 152.600 Kč, před rokem to bylo 159.000 korun.
  • Státní rozpočet schválen, schodek klesne na 60 mld.
    Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti tomu letošnímu klesnout o deset miliard na 60 miliard korun, ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale před poslanci vyjádřil přesvědčení, že výsledek bude lepší. Jde už o třetí státní rozpočet současné koaliční vlády. Sněmovna podpořila jen ty přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok, s nimiž souhlasil Babiš. Opozice neuspěla ani s jedním požadavkem.
  • MF očekává v roce 2018 přebytek veřejných financí
    Ministerstvo financí očekává, že veřejné finance se dostanou do přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018. Další rok by měl přebytek stoupnout na 0,5 procenta HDP. Pro letošní a příští rok odhaduje úřad deficit veřejných financí na 0,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněného Fiskálního výhledu.
  • Babiš: Rozpočet letos skončí v přebytku, bude to nejlepší výsledek
    Státní rozpočet letos skončí v přebytku. Jeho výsledek bude nejlepší za dobu existence České republiky. Zároveň poklesne státní dluh. Důvodem je především lepší výběr daní. Na konferenci k elektronické evidenci tržeb to dnes řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Letos měl schodek podle schválené verze rozpočtu dosáhnout 70 miliard korun. Ke konci září přitom přebytek státního rozpočtu stoupl na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun.
  • Babiš chce dokončit rok s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem
    Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce dokončit letošní rok s vyrovnaným či přebytkovým státním rozpočtem. Novinářům to řekl během dnešního jednání ministrů financí zemí Evropské unie v Lucemburku. Ke konci září stoupl přebytek rozpočtu na 82,3 miliardy korun. Babiš dodal, že by byl pro vyrovnaný rozpočet i v příštím roce, navrhovaný schodek 60 miliard je kompromisem s koaličními partnery ČSSD a KDU-ČSL.
  • 60 miliard: Schodek rozpočtu 2017 nemá ekonomické opodstatnění
    Podle ekonomů nemá schodek 60 miliard korun v dnes schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok nemá v současné příznivé ekonomické situaci opodstatnění. Navíc letošní rozpočet podle některých ekonomů i přes naplánovaný schodek 70 miliard korun skončí jako vyrovnaný. Problémem také může být do budoucna nárůst povinných, tzv. mandatorních výdajů rozpočtu způsobený růstem platů a důchodů.
  • Co týden dal: ČOI uložila historicky nejvyšší pokutu organizátorům předváděcích akcí
    ČOI uložila pokutu dva miliony korun společnosti Astena group za klamavé předváděcí akce. Je to nejvyšší pokuta organizátorům těchto akcí. Den daňové svobody připadá letos podle Deloitte na 20. června. Loajalita zákazníků Škody Auto je vyšší než u automobilky Porsche. Německé veřejné finance loni zaznamenaly nejvyšší přebytek od sjednocení země. Více v pravidelném týdenním souhrnu.
  • Co týden dal: Německo má dvojnásobný přebytek rozpočtu, než se čekalo
    Německo loni dosáhlo rozpočtového přebytku 12,1 miliard eur (327 miliard korun), což je dvojnábobek původního předpokladu. Česká ekonomika by měla v letech 2017 až 2021 dle odhadu růst průměrným tempem 2,2 procenta ročně. Senát schválil novelu zákona, která má omezit nekalé praktiky obchodních řetězců. Více v pravidelném přehledu.
  • Co týden dal? Německo mělo vloni vyrovnaný rozpočet
    Německu se loni po téměř půl století podařilo dosáhnout vyrovnaného federálního rozpočtu. Vyrovnaný rozpočet přitom vláda původně plánovala až na letošní rok. U nás si z toho nebereme příklad a jdeme na to po svém - na rok 2015 plánuje vláda vyšší deficit, než jaký byl vloni.
  • Co týden dal? Den daňové svobody bude letos dříve
    Letošní den daňové svobody se nezadržitelně blíží. Podle výpočtů Liberálního institutu připadá letos na 10. června, loni to bylo 11. června. Češi tak letos budou na stát pracovat 160 dní. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co týden dal? Od pondělí lze objednávat státní dluhopisy
    Ministerstvo financí začne přijímat objednávky na nákup spořicích dluhopisů v rámci vánoční emise pro občany a další investory v pondělí 4. listopadu. Dluhopisy vydá 12. prosince. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Co týden dal? Dluhy, dluhy a zase dluhy
    Dluhy českých domácností stouply na téměř 1,19 bilionu Kč. Zahraniční dluh Česka přesáhl ve 2. čtvrtletí dva biliony korun. Deficit veřejných financí loni dle zprávy pro EK stoupl na 4,43 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 3,2 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.
  • Stane se ČR čistým plátcem do rozpočtu EU?
    Dlouhodobým problémem České republiky je nízká schopnost čerpat finanční prostředky z fondů EU. Hrozí nám, že se z pozice čistého příjemce z rozpočtu EU dostaneme do pozice čistého plátce? Jak jsme na tom s čerpáním prostředků v rámci končícího programového období 2007 -2013?
  • Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky
    Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.
  • Čeká nás další rozšiřování eurozóny?
    Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.
  • Co týden dal? 200 miliónů lidí bez práce
    Počet nezaměstnaných se v letošním roce podle ILO dále zvýší na rekordních více než 200 milionů lidí. Mohou za to přetrvávající dopady globální ekonomické krize. U našich sousedů na Slovensku nezaměstnanost loni v prosinci vzrostla na 14,44 procenta, což je nejhorší výsledek za posledních 8 let.
  • Změna strategie: Řeky a Španěly je třeba i chválit
    Periferní evropské země se potácí v hluboké krizi, přichází jedno úsporné opatření za druhým, ale to všechno je stále málo. Věřitelé drží dlužníky pod krkem, ale těm už začíná docházet dech. To si začínají uvědomovat i světoví státníci a proto začínají z jejich úst pomalu ale jistě přicházet slova chvály, podpory a porozumění.
  • Evropa stále roste
  • Domácí trhy a události v týdnu od 13.5. do 19.5.2002
    Zprávy, ekonomický vývoj, trh peněžní, dluhopisový, akciový, devizový a základní makronomické údaje. Všechny důležité domácí informace uplynulého týdne Vám pravidelně každé pondělí přinášíme na našich stránkách ve spolupráci s firmou Conseq Finance.