Regionální rozdíly ve struktuře zaměstnanosti

30.04.2002 | , ČSÚ
MAKRODATA A EU


Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí  v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky.

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS v 1. čtvrtletí 2002
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí  v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Rozsah šetření a charakteristiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti osob bydlících ve vybraných bytových domácnostech plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Výsledky VŠPS jsou publikovány podle bydliště respondentů.
 
Podle předběžných výsledků dosáhl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v "R v 1. čtvrtletí 2002 celkem  4 764,6 tis., tj. ve srovnatelné metodice o 23,4 tis. více než před rokem. Počet pracujících mužů činil 2 689,6 tis. (56,4%) a počet žen  2 075,0 tis. (43,6%). Z regionálního pohledu se zaměstnanost vyvíjela nerovnoměrně. Meziročně se výrazně zvýšil počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním bydlících ve Středočeském kraji a to o 19,9 tis., v Moravskoslezském kraji o 17,1 tis. a v Olomouckém kraji o 7,2 tis., zatímco ve většině ostatních regionů počet těchto osob klesl nebo stagnoval.

Převážnou část pracujících tvoří zaměstnanci (3 997,7 tis., což je o 28,9 tis. více než v 1. čtvrtletí 2001). Jejich podíl na celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním činil 83,9%, tj. o 0,2 bodu více než před rokem. Zastoupení členů produkčních družstev (celkem 38,2 tis. osob) činilo 0,8% a kleslo  o 0,3 bodu. Podíl podnikatelské sféry včetně pomáhajících rodinných příslušníků se proti  1. čtvrtletí 2001 zvýšil o 0,1 bodu a počet těchto osob dosáhl 728,2 tis.

Stále přetrvávají velké mezikrajské rozdíly ve skladbě pracujících podle jejich postavení v zaměstnání. Podíl zaměstnanců na celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním se pohybuje v rozpětí od 78,4% v Praze po 87,2% v Ústeckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.  Vysoký podíl podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků byl především v Praze (21,5% všech pracujících bydlících osob) a ve Středočeském kraji (17,7%), ve kterém se tak mj. projevuje vliv dlouhodobého aktivního migračního salda některých okresů s hlavním městem. Na druhé straně je podnikatelská sféra podstatně méně zastoupena v kraji Olomouckém (11,5%), Ústeckém (12,3%) a Moravskoslezském (12,5%).

Počet pracujících v sektoru služeb celostátně převyšuje výši zaměstnanosti v sektoru průmyslových odvětví a stavebnictví (55,4% proti 39,8%), přičemž podíl zaměstnanosti v  sektoru zemědělství a lesnictví dosahuje pouze 4,7%. Vysoké zastoupení sektoru průmyslových odvětví a stavebnictví je především na Zlínsku, kde v něm pracuje více než polovina (51,0%) osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, a na Liberecku (49,7%). Také ve většině ostatních krajů má tento sektor stále významné zastoupení (od 36,8% v Jihomoravském kraji po 47,1% na Vysočině). Odlišná situace je v Praze,  kde  počet pracujících v uvedených odvětvích činí pouze o něco více než pětinu (21,3%) celkového počtu pracujících bydlících na území města. Této skutečnosti odpovídá mimořádně vysoký podíl sektoru služeb na celkovém počtu pracujících obyvatel Prahy (77,7%).  Podíl obyvatel Prahy dosahuje např. téměř 30% všech osob zaměstnaných v ČR v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoje, více než 28% pracovníků v peněžnictví a pojišťovnictví a více než čtvrtinu všech pracujících v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách. Vysoká zaměstnanost v terciárním sektoru je i v Jihomoravském kraji, ve kterém se projevuje vliv Brna (58,5%), na Karlovarsku (58,4%) a ve Středočeském kraji (55,6%); v ostatních krajích nedosahuje podíl sektoru republikového průměru.

Vedle svého hlavního zaměstnání mělo v hodnoceném období druhé zaměstnání 112,4 tis. osob, tj. o 15,3 tis. méně než v 1. čtvrtletí 2001.

Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Počet nezaměstnaných osob činil 394,8 tis. osob, z toho bylo 209,8 tis. žen (53,1%). Za rok počet nezaměstnaných klesl o 45,0 tisíc. Při tom je třeba respektovat skutečnost, že pojem nezaměstnaných podle ILO se liší od kategorie uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Podle výsledků VŠPS je pokles nezaměstnanosti z velké části ovlivněn snížením počtu nezaměstnaných ve věku do 45 let.

Obecná míra nezaměstnanosti (podle metodiky ILO) dosáhla 7,7%, tj. o 0,8 bodu méně než v 1. čtvrtletí 2001. Nadále přetrvávají velké rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými kraji. Zatímco v Praze dosáhla pouze 3,4% a v krajích Libereckém, Královéhradeckém a Středočeském se pohybuje kolem 5%, převyšuje v Ústeckém a Moravskoslezském kraji hranici 13% (13,9%, resp. 13,3%).

Podrobnější údaje o struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti za výše uvedené období budou publikovány ve druhé polovině června t.r.

Autor článku

Helena Koláčková

Články ze sekce: MAKRODATA A EU