Úvěry pro malé a střední podnikatele

Letos to bude 13 let, co se poměry v podnikání v naší republice prudce změnily. V roce 1989 bylo 95% kapitálu v podnicích státních, v roce 1995 již 90% celkového kapitálu bylo v rukách soukromých. Když budeme na celé období třinácti let pohlížet očima podnikatele, potřebujícího kapitál, budeme si připadat jako na houpačce. První období tří až pěti let je charakteristické obrovským boomem. Každý si chtěl užít svobody, každý chtěl podnikat. A že nebyl kapitál? Nevadilo! Banky rády půjčovaly. Prakticky bez problémů. Úvěry na cokoliv a takřka v jakékoliv výši. Na koupi státního podniku v rámci privatizace,  na postavení nové restaurace na zelené louce uprostřed polí, na financování výroby.

Po těchto krásných letech přišlo obrovské vystřízlivění v podobě doslovného "zavření kohoutku". Nikoliv přivření, ale zavření. Sehnat úvěr od banky bylo v té době takřka nemožné. Projekty se podnikům vracely, nebyly schvalovány, přepracovávaly se. Banky prostě nepůjčovaly. Byl to opačný extrém proti prvnímu období. Nejprve všem a jedno kolik a potom takřka nikomu a nic. Když už se podařilo banku přesvědčit o kvalitě projektu, dusily podnikatele splátky. Úroky pohybující se v průměru přes 16% byly opravdu dobrým způsobem jak firmu od banky odehnat ještě dříve, než do ní vstoupil. O podpoře drobného a středního podnikání ze strany státu se v té době nedá hovořit.

Uplynulo dalších několik let a situace se opět změnila. Tentokrát pomyslné "zhoupnutí" nebylo tak dramatické. Již to nebyl obrat jako mezi prvními dvěmi etapami. Situace se zklidnila. Obrat nastal k lepšímu především v úrokových sazbách. Sazby komerčních bank začaly klesat od poloviny roku 1997, kdy se díky změnám ve vnější rovnováze začala měnit politika ČNB a diskontní sazba začala z astronomických 13,00% klesat až na dnes platných 3,25%, tedy takřka o 10 procentních bodů (viz graf).

Úrokové sazby obchodních bank se snižovaly ruku v ruce s tímto snížením klíčové bankovní sazby. Průměrná sazba obchodních bank v roce 1997 byla 16,5 procentních bodů a v roce 2001 (údaje za prvních jedenáct měsíců) to byly již 6,3%. Rozdíl tedy také přibližně 10%. Vzhledem k dalšímu poklesu klíčové repo sazby ke kterému došlo ve dvou vlnách v únoru letošního roku lze i pro letošní rok očekávat další snižování (tedy v průměru). Letos můžeme  očekávat průměrné sazby i pod hranicí šesti procent.

Toto tvrzení podporuje i fakt posilující koruny vůči euru a dolaru. Vzhledem k relativně omezeným možnostem Národní banky ovlivnit kurz koruny přímými intervencemi na devizovém trhu by mohla sáhnout k dalšímu nástroji a sazbu snížit. To je ovšem předpoklad značně nejistý a proto není možné ho nijak brát v úvahu v dlouhodobých strategických záměrech.

Další zajímavostí a podporou názoru, že by mohlo ještě i nadále dojít ke snížení úrokové sazby u úvěrů poskytnutých podnikatelům je úroková marže. Úroková marže je procento, které udává podíl čistých úrokových výnosů (úrokové výnosy - úrokové náklady) a úročených aktiv. Čím menší jsou úrokové výnosy (tedy rozdíl mezi tím co banka na úrocích vyplatí a tím co dostane), tím je menší celková úroková marže. Běžně se uvádí, že naše banky mají úrokovou marži až 5% (v listopadu 2001 byla průměrná úroková marže dle ČNB 4,25%), zatímco běžně v Evropě se marže pohybuje spíše do 2%.

Je pravda, že roli hraje i riziko. S rostoucím rizikem roste i potřeba banky se proti takovému riziku zajistit, tedy nejjednodušeji vyššími úvěrovými výnosy. Toto riziko se však za poslední roky výrazně snižuje, úroková marže nikoliv.

Je celkem zajímavé sledovat celková data poskytnutých úvěrů, jejich strukturu a trendy. Z těchto údajů lze vyčíst, že celková suma všech poskytnutých úvěrů se snižuje. V roce 2001 oproti roku 2000 dokonce celková úvěrová angažovanost snížila o 17,7%. Ale toto se vztahuje na tzv. neočištěné úvěry. Vývoj očištěných úvěrů (úvěrová emise upravená o kurzové vlivy, odpisy, banky po odebrání licence a operace spojené s restrukturalizací úvěrového portfolia) měl v loňském roce stoupající tendenci (nárůst o 4%). Dobrou zprávou je, že se mění struktura poskytovaných úvěrů. Od úvěrů provozních se poskytnuté úvěry posunuly k úvěrům investičním. To je vidět všude kolem nás. Investiční výstavba zahraničních ale i domácích firem je velká. To se ale týká především podniků velkých. Tento trend bude do budoucna pravděpodobně pokračovat, i když se dá předpokládat, že stále větší část peněz do investiční výstavby půjde z reinvestic zisků. Další posun je vidět i na úvěrech poskytnutých domácnostem a také úvěrech hypotečních. Meziročně jsou nárůsty v řádech sta procent. Tato statistická data jsou v praxi viditelná též. Spotřebitelskými úvěry se jednotlivé banky mezi sebou předhánějí a zdá se, že i strach populace ze zadlužení již pominul. Hypotéky jsou neustále dokola zmiňovány a popularizovány. Vzhledem k úrokové dotaci (která by podle dnešní metodiky výpočtu nemusela mít dlouhé trvání) jsou pořád atraktivnější. Loňská průměrná sazba hypotečních úvěrů se státní podporou poskytnutých fyzickým osobám byla 7,97%.

Z výše uvedeného se dá usuzovat, že dostupnost úvěrů dnes je podstatně lepší. Ovšem záleží na úhlu pohledu. Podnikatelé si stále stěžují na jejich nedostupnost. Pokud se opravdu díváme očima začátku podnikání před dvanácti lety tak mají jistě pravdu. Dnes již opravdu není možné dostat úvěr hned a v jakékoliv výši na cokoliv. Takto došlo opravdu posunu k horšímu. Takto se to ovšem posuzovat nedá. Situace, která je dnes, je pouze napravením stavu k normálu. Ve světě, kde bankovní systém funguje standardně není nic neobvyklého, že podnikal musí při žádosti o úvěr předkládat mnoho dokumentů, účetní závěrky, podnikatelské záměry, dlouhodobé strategie apod. A s tímto mnohakilogramovým balíkem dat se do banky zas a zas vracet k dalšímu posouzení. Na to ale nejsou naši podnikatelé připravení. To co jim chybí jsou kvalitní plány a záměry. Dobrý nápad nestačí. Je třeba ho pěstovat a rozvíjet. Promyslet do nejmenšího detailu a pak chodit, vysvětlovat, přesvědčovat. Bude ještě dlouho trvat než si na tvrdost a nekompromisnost bank zvykneme. Ale vše směřuje ke kvalitě. Dnes v žádném případě nemůže obstát názor, že bankovní úvěry jsou nedostupné. Ani pro malé, ani pro velké podniky. Ano nedostupné jsou pro nekvalitní a vysoce rizikové projekty. O financování kvality se budou banky mezi sebou prát. Příkladů by bylo možné uvést mnoho.

Podporou bankovnímu financování můžou být také projekty dotované vládou nebo financované ze zdrojů z Evropské unie. Velkým zdrojem podpor je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Její programy podpory malého a středního podnikání jsou poskytovány formou zvýhodněných záruk za úvěr, leasing, kapitálový vstup, za návrh do obchodní veřejné soutěže, regionálních záruk za úvěr. Dále poskytuje zvýhodněné středně i dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků. Příprava podkladů a žádostí není jednoduchá, ale zkušenosti těch, kteří podpory využívají jsou většinou dobré.

Co podnikatele trápí mnohem více jsou daně. Celý systém daní. Jeho složitost, neprůhlednost, neefektivnost. Problém vysoké sazby daně z příjmů je neustále dokola probírán a bude čím dál více s blížícím se termínem voleb. Ale doposud se nic podstatného nezměnilo. Systém se díky množství odpočitatelných položek spíše komplikuje. To je to co trápí podnikatele jistě mnohem více než nedostatek nebo nedostupnost externích zdrojů financování. Bylo by třeba více reinvestic ze zdrojů vlastních. To je však takřka nemožné. Jedno z mála spíše kosmetických zlepšení je možné vidět v novele zákona 586/1992 Sb. o dani z příjmů s účinností od 1.1.2001 kde se zkrátila doba odepisování hmotného a nehmotného majetku ve 2. až 5. skupině (viz tabulka).

Odpisová skupina Zkrácení doby odepisování
 z na
2 8 6
3 15 12
4 30 20
5 45 30

Další změny byly v novele spíše kosmetické a týkaly se přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví, dále na podporu rozvoje materiálně technické základny umožňuje zákon snížit základ daně o 10% nebo 15% ze vstupních cen nových strojů a technologií, a o 20% vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, jsou-li poplatníci jejich prvními vlastníky, popřípadě nájemci. Podle zákona jsou příjmy z alternativních zdrojů elektrické energie od daně osvobozeny.

Problémy vznikají na obou stranách. Nelze však jednostranně tvrdit, že úvěry od bank jsou nedostupné. Problémy jsou evidentně (také) někde jinde. Podnikatelé se musí mnohem více snažit a své dobré nápady a projekty umět správně při žádostech o úvěr prodat.

', zpravadne