Situace na trhu platebních karet v ČR

Statistické údaje použité ve článku pocházejí ze stránek Sdružení pro bankovní karty a zachycují stav za rok 2001. I když členy tohoto sdružení nejsou všechny banky působící na trhu v České republice, údaje sdružení se značně blíží skutečnosti na trhu platebních karet.

Počet vydaných karet

Tabulka vykazuje určité chyby (ty pocházejí ze zdroje, kde chybí rozdělení Ostatních karet takovým způsobem, aby výsledek dával 100%), přesto je velice zajímavá. Za povšimnutí stojí především dominance omezeně použitelných neembossovaných karet (60,2% trhu), ale také překvapivě vysoký podíl čipových karet (17,1% trhu, téměř polovina z toho díky kartám Maestro). Zajímavé údaje jsem zvýraznil červeně.

Z tabulky také vyplývá odlišné chování dvou největších konkurentů, MasterCard a VISA, a bank které je zastupují na našem trhu. Zatímco u VISA v poměru 8:2 platí embossovaná = mezinárodně platná a neembossovaná = tuzemská, MasterCard postupuje přesně naopak - prakticky všechny karty Maestro jsou mezinárodně platné a jen 4 z 10 embossovaných karet jsou mezinárodně platné. Zajímavá je i skutečnost, že počet embossovaných a současně mezinárodně platných karet obou společností je prakticky shodný.

Počet obchodních míst

Dělení podle typu vybavení

Ani zde nedoporučuji ověřovat součty, ale pro vytvoření si obrázku o realitě trhu jsou tato čísla dostačující. Výrazně vyšší použitelnost embossovaných karet způsobují především provozovny, které jsou vybaveny pouze imprintery. V drtivé většině jsou to restaurace a drobné obchůdky. Tito obchodníci měli ve smlouvě sjednaný limit (odvozený od velikosti průměrného nákupu a ochoty banky nést riziko), který určoval operace, které nebylo nutné ověřovat telefonicky a ty nadlimitní, pro které obchodník musel získat autorizační kód v karetním centru banky. Nicméně poslední kroky českých bank jsou velmi podivné - banky ruší obchodníkům s imprintery limity a nutí je volat do karetního centra pokaždé. Patrně chtějí, aby se náklady obchodníků s imprintery vyrovnaly těm, kteří si pořídili podstatně dražší on-line terminál.

Počet a objem uskutečněných transakcí

• všimněte si převažujícího způsobu používání karet v Česku - na jednu platbu kartou připadají 4,5 výběrů z bankomatů, finančně pak na tisíc korun zaplacených v obchodě připadá 6.900 Kč vybraných z bankomatu
• uvedený poměr je ale dobré rozlišit - u embossovaných karet na jednu platbu kartou připadá pouze 1,8 výběrů z bankomatů a na tisíc korun zaplacených v obchodě je to 3.370 Kč z bankomatu, u neembossovaných karet je to 7,2 výběrů z bankomatů na jednu platbu a 13.380 Kč vybraných na tisíc korun zaplacených - neembossované karty jsou tedy převážně používány pouze pro výběr z bankomatů
• zajímavé je i chování majitelů jednotlivých typů karet při nakupování - zatímco majitelé neembossovaných karet se chovají prakticky stejně, u embossovaných karet více nakupují majitelé karet VISA. V průměrném počtu nákupů na vydanu kartu vedou o 30%, ve výdajích na tyto nákupy vedou dokonce o 40%.
• majitelé embossovaných karet nakupují v průměru 11,2x za rok a utratí při tom celkem 20.550 Kč na každou kartu
• majitelé neembossovaných karet nakupují jen 3x za rok a utratí 3.280 Kč

Při pohledu na tato čísla snad každému musí být jasné, proč banky bezprostředně poté, co vyhnaly své zákazníky od přepážek, v letošním roce zpoplatnily výběry z bankomatů. Při průměrné ceně 10 Kč za výběr to totiž činí cca. 1 miliardu korun ročně. Nedomnívám se ale, že by právě tato částka byla cílem. Je pouze psychologickým faktorem, který má v celkové bilanci zajistit posun používání karet od výběrů z bankomatů (loni 227 miliard Kč) směrem k platbám kartou. Zde je totiž profit bank i karetních společností podstatně větší. Majitel karty má sice transakci zdarma, ale obchodník za ni platí provizi v průměru 2,5% z obratu. Očekávaná změna chování zákazníků tak bankám přinese následný a prakticky bezpracný zisk.