Obchodování na mezinárodních měnových trzích (Forex) - část II

Je nutné také upozornit na regulaci podle devizového zákona. České devizové předpisy požadují, aby zřízení nebo vedení účtu v cizí nebo české měně v zahraničí nebo svěření nebo uložení vlastních peněžních prostředků v cizí nebo v české měně na účet vedený v zahraničí bylo oznámeno ČNB. Plnění oznamovací povinnosti se tedy (pod pokutou až 1 mil. Kč) vztahuje nejen na účty u bank, ale i na účty zřízené u jiných subjektů.

Dále je vhodné poznamenat, že v případě uzavření transakce takovým způsobem, který by vedl k poskytnutí cizí měny tuzemskému investorovi, a tedy k přijetí úvěru, bude nutné přijetí úvěru, jeho inkaso a úhrady také oznámit ČNB. Oznamovací povinnost se týká úvěrů splňujících definici finančního úvěru podle devizových předpisů. Podle názoru ČNB je však obchodování na Forexu technikou, která zřejmě nevyvolá přijetí takového úvěru, i když se transakce týká mnohem většího množství deviz než částky depozita uloženého u brokera.
(694 slov)

Další oblastí, kterou je nutné sledovat, je zdanění příjmů z obchodování na Forexu. Investor (fyzická osoba) obchodující na Forexu je povinen zdanit veškeré své příjmy v České republice (tedy příjmy plynoucí ze zahraničí i ze zdrojů na území České republiky), pokud je českým daňovým rezidentem podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ("ZDP"), a příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. zg) ZDP je od daně osvobozen pouze kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku. Z tohoto ustanovení vyplývá, že se nemusí jednat jen o směnu cizí měny na českou korunu, ale i směnu jiných cizích měn mezi sebou. V případě obchodování na Forexu se však nejedná o směnu peněz na účtě investora.
Pokud by obchodování na Forexu bylo provozováno jako podnikatelská činnost, to znamená soustavně, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku podle (novelizovaného) živnostenského zákona nebo zvláštních předpisů, a česká legislativa by vymezovala právní předmět takového obchodování, neboli pokud by investorovi mohlo být vydáno oprávnění nebo jiné povolení k podnikání, pak by zisky z takové činnosti byly zdaněny podle §7 ZDP.

Pokud by investor zdaňoval zisky z obchodování na Forexu podle §7 ZDP a prováděl i jinou podnikatelskou činnost zdaňovanou podle tohoto paragrafu ZDP, zisky/ ztráty podle §7 ZDP z jednoho typu podnikatelské činnosti by mohly kompenzovat ztráty/ zisky z jiné jeho podnikatelské činnosti (např. zisk z prodejny potravin a ztráty z Forexu). V případě, že veškerá jeho podnikatelská činnost by skončila ztrátou, bylo by možné tuto dílčí ztrátu z podnikání podle §7 ZDP kompenzovat s případnými zisky z činností zdaňovaných podle §8-§10 ZDP. Pokud by podnikatel nevyužil ztrátu z Forexu tímto způsobem, mohl by o celkovou daňovou ztrátu snižovat svůj (upravený) základ daně podle §7-§10 ZDP v následujících sedmi zdaňovacích obdobích. V neposlední řadě by byla podnikateli dána možnost uplatnění odpočetu 10% vstupní ceny nového hmotného majetku pořízeného jako součást svého obchodního majetku nebo možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů (25 %). Vzhledem k charakteru provádění obchodování na Forexu by uplatnění dvou posledních ustanovení nevedlo pravděpodobně k významným daňovým úsporám.

V současné době investorovi nemůže být vydáno žádné povolení, souhlas nebo potvrzení registrace, podle něhož by obchodování na Forexu mohlo být zdaňováno podle §7 ZDP. Případné zisky ze soustavného obchodování na Forexu, které dle stávajících předpisů nemůže být podnikáním by měly zřejmě být zdaněny podle §10 ZDP - Ostatní příjmy.

V souladu s §10 ZDP je základem daně příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení, např. poplatky za jednotlivé obchody zaplacené zprostředkovateli nebo brokerovi, telekomunikační poplatky, úrokové náklady při pozici otevřené déle než jeden den atd. Na rozdíl od zdanění podle §7 ZDP se jednotlivé druhy příjmů posuzují odděleně (např. příjmy z obchodování na Forexu, příjmy z prodeje cenných papírů držených méně než 6 měsíců). To znamená, že ztráty z jednoho typu činnosti nelze započíst vůči ziskům z jiných typů činností zdaněných podle §10 ZDP. Dále takovou ztrátu nelze ani odečíst od případného zisku z podnikání (§7 ZDP) nebo pronájmu (§9 ZDP). Na druhou stranu zisky z této činnosti zdaňované podle §10 ZDP lze snížit o ztrátu z podnikání (§7 ZDP) nebo pronájmu (§9 ZDP).

Podle ZDP by se mohlo zdát, že existuje možnost vložit do podnikání prostředky určené k obchodování na Forexu jako vklad podnikatele (podnikajícího v jiném oboru) a zdaňovat zisky nebo ztráty z Forexu v rámci §7 ZDP, protože příjmem podle §7 jsou příjmy plynoucí z veškerého nakládaní s obchodním majetkem, což jsou položky, o kterých je nebo bylo účtováno. Taková spekulace by však zaručeně vyvolala spory o přednosti obsahu před formou takového úkonu.

Opatrný přístup ke zdanění příjmů podle jejich charakteru by si zřejmě vyžádal rozlišení výsledků z obchodování na Forexu na úrokové výnosy z držby otevřené pozice déle než jeden den při správném úrokovém diferenciálu obou měn (v případě, že by vznikaly) a na zbytek příjmů nebo výdajů. Úrokové příjmy by byly zdaňovány podle §8 ZDP a zbytek příjmů nebo výdajů by byl zdaněn podle §7 nebo §10 ZDP. Paradoxně by tento postup vyžadoval při celkové ztrátě z obchodování (ztrátové čisté obchodování + nákladové úroky) i zdanění úroků obdržených z kontraktů otevřených déle než jeden den.

V souladu s platným zněním ZDP podléhá základ daně fyzické osoby (po úpravě podle ZDP) progresivní daňové sazbě (v současnosti 15 % - 32 %).

Závěr

Investor by si měl uvědomit stupeň rizikovosti obchodů, do nichž se pouští (díky pákovému efektu), způsob přiznání příjmů ze své činnosti před daňovými úředníky a také stupeň regulace tuzemských zprostředkovatelů obchodů na Forexu.

Po vylíčení všech nejasností a mnohoznačností vztahujících se k obchodování na Forexu nezbývá než doporučit, aby v každém jednotlivém případě před uzavřením smlouvy o obchodování na Forexu byl posouzen právní a obsahový rámec smluvních vztahů a na jeho základě byly posouzeny konkrétní právní a daňové důsledky.

Závěrem bych rád poděkoval Martinovi Švalbachovi z oddělení Daňových služeb, PricewaterhouseCoopers, a Jiřímu Markvartovi z advokátní kanceláře Ambruz & Dark za odborné konzultace.