Omezení zaměstnance v podnikání a jiném výdělku

08.11.2012 | , Finance.cz
DANĚ


Zákoník práce vymezuje omezení výdělečné činnosti zaměstnanců jak v soukromém sektoru, tak v rámci státních zaměstnanců. Ve kterých případech může zaměstnanec podnikat? Jaké práva v dané problematice jsou určeny zaměstnavateli?

Z logiky věci vyplývá, že pro zaměstnavatele by představovalo nepřípustné riziko, aby zaměstnanci vykonávali další výdělečnou činnost nebo podnikali v oboru shodném s předmětem činnosti zaměstnavatele. Avšak pro danou problematiku musíme odlišit práva a povinnosti státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců.

Státní zaměstnanci

Zákoník práce vymezuje, že většina státních zaměstnanců (kompletní výčet nalezneme v § 303 Zákoníku práce) nesmí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. Např. členové představenstva nebo dozorčí rady u akciové společnosti, jednatelem společnosti s ručením omezeným apod. Výjimku tvoří situace, kdy byly do této právnické osoby a daného řídícího nebo kontrolního orgánu vysláni zaměstnavatelem, včetně splnění podmínky, že nepobírají odměnu od této právnické osoby.

Přeje-li si státní zaměstnanec podnikat, může tak učinit pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele.Tudíž nejenom omezení zaměstnance k podnikatelské činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, ale omezení podnikat všeobecně. To se nevztahuje na vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou činnost či na správu vlastního majetku.

Omezení zaměstnance

Následující ustanovení zákoníku práce nám stanovuje limity omezení výdělečné činnosti ostatních zaměstnanců mimo státní sektor. Zaměstnanec je povinen opatřit si písemný souhlas zaměstnavatele v případech, kdy vedle svého zaměstnání si přeje vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Zde můžeme zaregistrovat rozdíl oproti státním zaměstnancům, kteří nejsou bez svolení zaměstnavatele oprávněni podnikat všeobecně a ostatními zaměstnanci, kteří nejsou oprávněni k podnikatelské činnosti a výdělečné činnosti, avšak pouze je-li shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Souhlas zaměstnanci může být zaměstnavatelem odvolán. Odvolání musí být učiněno v písemné formě, včetně vymezení důvodů k odvolání souhlasu. Omezení se nedotýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti.

Ochrana zájmů zaměstnavatele

Nastínili jsme si omezení zaměstnanců dle zákoníku práce při podnikatelské a výdělečné činnosti, jejichž účel reprezentuje ochranu zájmu zaměstnavatele během pracovněprávního vztahu se zaměstnancem. Po skončení pracovněprávního vztahu se omezení stanovují dle konkurenční doložky:

Jak zákon káže…

Zákoník práce

§ 304

(1) Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

(2) Jestliže zaměstnavatel souhlas podle odstavce 1 odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

(3) Omezení stanovené v odstavci 1 se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Autor článku

Zbyněk Drobiš


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ