Zatímco fiskální pakt EU se zaměřuje primárně na úroveň rozpočtového deficitu, finanční ústava ČR je zacílena na celkovou úroveň veřejného dluhu, která by neměla, podle současného návrhu, překročit hranici 60 % HDP. Aby tato hranice nebyla prolomena, definuje finanční ústava sérii opatření, která mají následovat od okamžiku, kdy veřejný dluh začne přerůstat hranici 40 % českého HDP. Tato opatření se liší v závislosti na výši veřejného dluhu (viz tabulka). Česká finanční ústava by měla navíc zřídit Národní rozpočtovou radu, která by měla dohlížet na fiskální disciplínu vlády.
FISKÁLNÍMU PAKTU se věnuje článek Potřebujeme fiskální pakt EU a finanční ústavu?
Striktnější finanční ústava
Jak je z názvu „finanční ústava“ patrné, cílem je prosadit závazek rozpočtové odpovědnosti na úrovni ústavního zákona, a to proto, aby finanční ústava musela být respektována při přípravě dílčích státních rozpočtů. V tomto aspektu existuje shoda s fiskálním paktem EU, který by měl být do národních právních řádů transponován rovněž na úrovni ústavního zákona.
Z obsahového hlediska se nám však finanční ústava ČR jeví jako přísnější a specifičtější dokument. Navíc obsahuje kroky, které mají rostoucímu zadlužení předejít na rozdíl od fiskálního paktu, který „nutí“ země snižovat výdaje až v okamžiku, kdy veřejný dluh překročí hranici 60 % HDP. Česká finanční ústava je řekněme více dlouhodobě orientována, a to tím, že nelimituje úroveň deficitu rozpočtu, ale celkový veřejný dluh.
Jak jsme již uvedli v minulém článku, fiskální pakt EU může pomoci eurozóně dosáhnout kýžené stability. Na druhé straně se domníváme, že závazek rozpočtové zodpovědnosti by měl spíše vzejít z národní úrovně, a to proto, aby nad ním panovala shoda napříč příslušným politickým spektrem. Z tohoto důvodu se nám jako potenciálně úspěšnější brzda zadlužování jeví případná vlastní finanční ústava v ČR. V případě, že by finanční ústava byla schválena Parlamentem ČR, pak by participace na fiskálním paktu byla pro nás v současnosti spíše diplomatickým krokem, a to zejména do okamžiku než bychom přijali euro.
| Úrovň veřejného dluhu | Nezbytná opatření |
|---|---|
| 40 - 45 % HDP | Vláda předloží sněmovně důvody zadlužení a navrhne opatření k jeho snížení. |
| 45 - 48 % HDP | Vláda je povinna zmrazit alespoň 3 % výdajů rozpočtu v poměrné části ke zbývajícímu období roku; sníží se platová základna ústavních činitelů o 20 %; následuje zmrazení růstu platů zaměstnanců ve veřejné správě a službách. |
| 48 - 49 % HDP | Vláda předkládá sněmovně návrh přebytkového nebo vyrovnaného rozpočtu; dává doporučení sněmovně schválit přebytkové nebo vyrovnané rozpočty zdravotních pojišťoven. |
| >= 50 % HDP | Vláda musí požádat sněmovnu o vyslovení důvěry. |
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
Auto z Polska se nesmí jmenovat Milano. Alfa Romeo řeší prazvláštní problém
Ford s koněm ve znaku: šedesátiny legendárního Mustangu
Nejčastější podfuky nepoctivých prodejců ojetin: Stočený tachometr, falešná historie nebo Facebook
