Jak se posuzuje pracovní úraz v zahraničí?

25.04.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Představme si situaci, že je zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem na pracovní cestu do zahraničí, během níž dojde k jeho zranění. Dochází k plnění pracovních úkolů po celou dobu pracovní cesty v zahraničí? Jsou veškeré úrazy, které se během pracovní cesty přihodí, pracovními úrazy?

Problematika otázky pracovních úrazů představuje rozsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu. Vždy jsou na jedné straně zájmy poškozeného zaměstnance v protikladu se zájmem zaměstnavatele k hrazení pouze zcela zřejmých pracovních úrazů. V dnešním zkoumaném rozhodnutí Nejvyšší soudu si poukážeme na situaci, která nebyla Nejvyšším soudem shledána jako pracovní úraz.


Čtěte také k tématu

Právo a škoda na zdraví

Práce nebo noční cesta?

Poškozený zaměstnanec byl v rámci popsaného skutkového stavu před soudem prvního stupně vyslán na pracovní cestu do zahraničí. Po příletu se ubytoval a vydal se na místo, kde se další den měla konat konference, na kterou byl zaměstnavatelem vyslán. Při zpáteční cestě do hotelu byl přepaden a byla mu přivozena těžká újma na zdraví vyžadující ukončení pracovní cesty a návrat do republiky. Zaměstnanec požadoval určení tohoto stavu za pracovní úraz, který vznikl v souvislosti s plněním pracovních úkonů.

Soud prvního stupně žalobu poškozeného zaměstnance zamítnul s poukazem, kdy nelze považovat veškerou činnost zaměstnance během pracovní cesty za plnění pracovních úkolů. K napadení zaměstnance došlo ve chvíli, kdy se zaměstnanec nevracel přímou cestou do hotelu, avšak zastavil se na nábřeží a fotografoval město. Soud dané jednání shledal za soukromou aktivitu zaměstnance. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Argumentace zaměstnance, že k pořizování fotografií došlo pro účely zaměstnavatele nebyla prokázána.

Dovolání a právní otázka

Poškozeným zaměstnancem bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolací soud si k projednání položil mimo jiné právní otázku: „Zda poškození zdraví (úraz), které v průběhu zahraniční pracovní cesty zaměstnanec utrpí cestou z budovy, v níž má vykonat činnost, která je předmětem pracovní cesty, do hotelu, v němž je ubytován, lze považovat za poškození zdraví v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, a zda se tedy jedná o pracovní úraz.“

Rozhodnutí

Nejvyšší soud shledal i s poukazem na dřívější rozhodovací praxi soudů, že průběh pracovní cesty se dělí na více úseků, které mají odlišný vztah k plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislostí s jejich plněním. Bez ohledu, jestliže se jedná o zahraniční nebo tuzemskou pracovní cestu. Je tedy nutné zařadit úraz zaměstnance do daného úseku pracovní cesty ke zjištění, zda se jedná o pracovní úraz nebo nikoliv. Cesta zaměstnance z místa konání konference do hotelu se tedy považuje za cestu do zaměstnání a zpět. Dle zákona se nejedná o pracovní úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Jak zákon káže…

Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.:  21 Cdo  4834/2010  ze dne 5. 1. 2012, citace části rozhodnutí

Uvedené vztaženo na posuzovanou věc znamená, že žalobce poté, co se po příletu do místa, které bylo cílem jeho pracovní cesty (T. v N.), ubytoval v hotelu, nastoupil cestu do zaměstnání, kterou ukončil okamžikem, kdy vstoupil do budovy konferenčního centra. Vykonával-li žalobce v době návštěvy konferenčního centra (v den před vlastním zahájením konference) činnost v zájmu zaměstnavatele (lhostejno zda na jeho pokyn či z vlastní iniciativy, pokud k ní nepotřeboval zvláštní oprávnění nebo ji nekonal proti výslovnému zákazu zaměstnavatele), pak zde plnil pracovní úkoly (srov. § 25 odst. 1 a 2 nařízení vlády). Okamžikem východu z budovy konferenčního centra pak žalobce nastoupil cestu ze zaměstnání, kterou by ukončil vstupem do hotelu, kde byl ubytován. Jestliže byl žalobce na této cestě z konferenčního centra do hotelu (v okamžiku, kdy – jak zdůrazňuje dovolatel – „odcházel k místu, kde se nacházel hotel, kde byl ubytován“) napaden a utrpěl poškození zdraví, je za tohoto stavu – bez ohledu na to, zda žalobce při této cestě „zabloudil a odchýlil se od přímé trasy“ – odůvodněn závěr, že k jeho úrazu došlo při cestě ze zaměstnání, a tudíž že se nejedná o pracovní úraz ve smyslu ustanovení § 190 odst. 1 zák. práce.(dnes § 380 odst. 1)

Při vážných pracovních úrazech, jenž poškozeného na delší dobu vyřadí ze společnosti a způsobí značné následky na zdraví, lze jedině doporučit ve svém zájmu a neustále se vyvíjející soudní praxi konzultovat svůj úraz s odborníkem k posouzení, zda se jedná o pracovní úraz. Naše zdraví je to nejcennější.

Využitá a citována judikatura:  Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.:  21 Cdo  4834/2010  ze dne 5. 1. 2012, www.nsoud.cz

Autor článku

Zbyněk Drobiš


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU