Studium vysoké? Vysoké šance!

20.06.2013 | , Studentskefinance.cz
STUDENT


Zájemci o vysokoškolské studium se mohli dozvědět, že počty potencionálních studentů VŠ se opět po letech snižují. Jedním z důvodů byla rozhodnutí ministerstva a dalším důvodem se stalo snižení populace v 90. letech, která v současnosti projeví zájem o studium. Z toho vyplývá mnoho lákadel a šancí i pro ty, kteří se už po několikáté snaží dostat na svůj vysněný obor.

Proč jdou počty studentů z kopce?

V minulém roce byly zaznamenány poklesy počtu přihlášek. Důvodem se staly mimo jiné přísnější příjimací zkoušky. Ke snížení počtu studentů vyzvalo v roce 2012 ministerstvo školství. Důvodem byl mmj. předpoklad zvýšení kvality vysokoškolského studia. Dále ministerstvo rozhodlo, že sníží státní rozpočet na financování vysokého školství. Z toho vyplývá, že univerzity, které by nabraly obvyklý počet studentů, by nezískaly dotace na financování, které činí okolo 30 000 Kč na studenta.

Například ČVUT se k celému problému postavilo tak, že předpokládalo snížení počtu potencionálních studentů circa o 300 lidí. Masarykova univerzita předpokládala snížení počtu přihlášených do bakalářských programů o 10% s tím, že přísnost příjimacích zkoušek zůstala údajně zachována. Navzdory tomu například Ostravská Univerzita optimisticky hlásala, že šance na přijetí jsou stále vysoké!

Obecně se dá chápat, že ne každý student je vhodný pro dráhu magistra nebo doktoranda. Stává se, že i mezi doktorandy se najdou tací, kteří nejeví přílišný zájem o obor, ale chtějí setrvávat na škole, přestože jejich přínos v kvalitě studia a výzkumů je minimální. Dále některé bakalářské programy po dokončení zajišťují dostatečnou možnost se uplatnit na trhu práce, že pokračování v magisterském studiu nemá přílišný význam v přínosu pro trh práce i pro školství. Ozvaly se hlavně technické a výzkumné školy, které potřebují vzdělávat dostatečný počet navazujících magistrů a doktorandů.

Další jev snižující počty vysokoškoláků se objevil ve formě dovršení vysokoškolského věku slabých porevolučních ročníků. Podle dat populační prognózy ČR do roku 2030 českého statistického úřadu šlo v 90. letech hlavně o prudký pokles porodnosti a pro zajímavost, na druhé straně tehdejší populační stav vyrovnávalo výrazné zlepšení úmrtnostních poměrů a do určité míry i zvýšení migrační atraktivity České republiky.

Počet vysokoškolských studentů

Akademický rok/studenti prezenčního studia

2011/2012 284 558
2010/2011 283 486
2009/2010 277 184
2008/2009 264 304
2007/2008 252 228
2006/2007 238 389

Aby si zájemce vytvořil představu o přehledu počtů přihlášených a přijatých na Univerzitě Karlově, tak vznikla přehlídka několika nejpopulárnějších oborů, které jsou děleny na bakalářské a magisterské.

Mimo to je zajímavé sledovat, jak obor studovat (Bc. či Mgr.) a jaký byl vývoj na vysoké škole za dobré desetiletí. Poutavé jsou i nárůsty studentů na jednotlivých fakultách nebo případné změny v zájmu o určitý obor. Přehled je sice omezený na jednu univerzitu, nicméně i z jednoho souhrnu se dá odhadnout, co se obecně a v základu děje a co se může očekávat ve vývoji na dalších univerzitách, včetně technických škol. Například ČVUT pořádá minimum příjimacích zkoušek a šance na přijetí jsou značně vyšší než na UK, ale právě proto se technice říká „síto“.

Přehled uchazečů a přijatých studentů

Filozofická fakulta

V akademickém roce 2001/2002

Počet uchazečů/ PPP (předpokládaný počet přijatých)

archeologie klasická (Bc.) - 45/8
český jazyk a literatura (Mgr.) - 766/125
filozofie (Bc.,Mgr.) - 183/40, 92/25
informační studia a knihovnictví (Mgr.) - 351/50
pedagogika (Mgr.) - 486/65
psychologie (Mgr.) - 1397/60

V akademickém roce 2005/2006

Počet uchazečů/ PPP (předpokládaný počet přijatých)

archeologie klasická (Bc.) - 45/15 (70 bodů)
český jazyk a literatura (Mgr.) - 186/170 (71 bodů)
filozofie (Bc.,Mgr.) - 29/25, 25/25 (70 bodů, 71 bodů)
fonetika (Mgr.) - 8/15 (70 bodů)
informační studia a knihovnictví (Bc.) - 91/65 (70 bodů)
pedagogika (Bc.) - 26/24 (78 bodů)
psychologie (Mgr.) - 84/80 (72 bodů)

Kladným vývojem je zvýšení výběru mezi obory. Uchazeč jistě ocení přesun některých oborů z magisterské úrovně na bakalářskou. Zajímavým jevem jsou někdy velmi nízké počty uchazečů.

V akademickém roce 2007/2008

Počet uchazečů/ PPP (předběžný počet přijatých)
většina oborů mívá okolo 70 bodů

archeologie klasická (Bc.) - 56/20
český jazyk a literatura (Bc.) - 539 /150
filozofie (Bc.) - 211 /25
fonetika (Bc.) - 35 /15
informační studia a knihovnictví (Bc.) - 251 /80
logika (Bc.) - 48 /30
pedagogika (Bc.) - 307 /30
psychologie (Bc.) - 1376 /80

V akademickém roce 2010/2011

Počet uchazečů/ MPP (minimální počet přijatých)/PP (počet přijatých)

archeologie klasická (Bc.) - 71/20/22 (70 bodů)
český jazyk a literatura (Bc.) - 541/200/236 (52 bodů)
filozofie (Bc.,Mgr.) - 225/60/62 (70 bodů)
fonetika (Bc.) - 34/16/10(50 bodů)
informační studia a knihovnictví (Bc.) - 361/115/118 (65 bodů)
logika (Bc.) - 56/30/35 (75 bodů)
pedagogika (Bc.) - 188/60/62 (63 bodů)
psychologie (Bc.) - 615/60/61 (69 bodů)

Další výhodou pro zájemce o studium se stalo snížení bodového odhodnocení, které je patrné niže.

V akademickém roce 2012/2013

Počet uchazečů/ MPP (minimální počet přijatých)/PP (počet přijatých, bodově prošlo)

archeologie klasická (Bc.) - 43/15/15 (71 bodů)
český jazyk a literatura (Bc.) - 611/150/155 (51 bodů)
filozofie (Bc.) - 209/45/58 (72 bodů)
fonetika (Bc.) - 33/10/8 (51 bodů)
informační studia a knihovnictví (Bc.) - 229/90/91
logika (Bc.) - 60/30/28 (50 bodů)
pedagogika (Bc.)- 192/30/34 (75 bodů)
psychologie (Bc.) - 1192/50/69 (70 bodů)

Něco spíš bez šance...

Toto populační snížení se nejspíš nedotkne speciálních oborů, které si pečlivě vybírají uchazeče. Jejich standardem bývá také to, že než aby přijali nevhodného studenta, nechají místo přijetí prázdné. Takovým příkladem může být jediný obor v ČR, obor Arteterapie na Jihočeské Univerzitě, kde student nastupuje na kombinované bakalářské studium.

Závěrem

Z toho všeho vyplývají zajímavá data ohledně vývoje počtu studentů a úpravy kolem přijímacích řízení během deseti let, dále je evidentní, kam se uchazeč dostane jednoduše a kde bude muset vynaložit větší úsilí. Jsou také zjevné důvody snižování počtů uchazečů na VŠ i díky dění ve státě v minulých letech. Dostanou se nakonec počty tak nízko, že se nebudou muset uchazeči dostavovat ke zkouškám? I to začíná být reálné...

Autor článku

Markéta Zajíčková  

Články ze sekce: STUDENT