Pomáhá minimální mzda, nebo škodí?

29.07.2013 | , Finance.cz
DANĚ


Rusnokova vláda hned na začátku ukázala, že přes absenci mandátu hodlá rozhodovat o poměrně závažných problémech. Jedním z jejích prvních kroků bylo zvýšení minimální mzdy, tedy rozhodnutí, které může mít podle ekonomů na hospodářskou situaci státu určitý vliv.

Nový ministr práce a sociálních věcí František Koníček oznámil, že od 1. srpna se zvýší minimální mzda, a to z 8000 korun na 8500 korun. Zvýšení minimální mzdy by se mělo dotknout více jak 120 000 zaměstnanců. Zatímco průměrná mzda od roku 2007 vzrostla zhruba o 20 %, minimální mzda se nezměnila. Poté, co se zvýší na 8500 korun, bude činit podíl minimální a průměrné mzdy zhruba třetinu. Krok podpořila sociální demokracie, zatímco ODS a TOP09 se jej obávají. ODS vytáhla do tažení za zrušení minimální mzdy. Zvýšení minimální mzdy by podle ODS mělo vést k zvýšení nákladů a tím pádem k propouštění, hlavně v současné době, kdy panuje recese.

Minimální mzda není stejná pro všechny

V současné době se mluví hlavně o zvýšení minimální mzdy z 8000 korun na 8500 korun, nutno však připomenout, že tato mzda zdaleka neplatí pro všechny profese. Jde pouze o minimální mzdu nekvalifikovaných pracovníků za 40 hodin práce týdne, při menším objemu odpracovaných hodin se mzda krátí. Dále je třeba zmínit tzv. zaručenou mzdu, které odrážejí náročnost jednotlivých profesí. Takto je možné ocenit např. práci v nejvyšší skupině prací, tedy práci na ředitelské pozici, nejmenší možnou mzdou 16 100 korun měsíčně.

Minimální mzda pro nejméně kvalifikované

Minimální mzda představuje nejmenší částku, kterou musí podnikatel platit svému zaměstnanci za měsíc práce. Pobírají ji nejčastěji ti nejméně kvalifikovaní pracovníci, právě ti, kteří mohou o práci přijít velmi snadno a o to obtížněji najít novou. Minimální mzda by měla představovat jistou motivaci pro to, aby lidé raději hledali zaměstnání, než byli závislí na dávkách od státu. O pravidelné zvyšování minimální mzdy se zasazují levicoví politici a odboráři, jejichž zájmy jsou ve střetu se stranami pravicovými a pochopitelně také zaměstnavateli.

Minimální mzda v České republice

Minimální mzda byla prvně zmíněna v Úmluvě o zavedení minimálních mezd na zasedání Mezinárodní organizace práce v roce 1950. I tehdejší socialistické Československo k této úmluvě přistoupilo, avšak v zemi s centrálně plánovanou ekonomikou toto nařízení nemělo velkou důležitost. V České republice byla minimální mzda poprvé zavedena v roce 1991. Tehdy činila 2000 korun, od té doby byla zvýšena 16krát, vždy v průměru o 400 až 600 korun. Naposledy byla zvýšena v roce 2007, což je v kontextu ostatních států Evropské unie unikum. Nutno však podotknout, že institutu minimální mzdy využívá jen 18 z 28 členských států.

Vliv minimální mzdy na ekonomiku

Vliv minimální mzdy na hospodářství se stal po jejím zavedení sporem nejenom mezi politiky, ale i ekonomy. Ti se dodnes nemohou zcela shodnout na tom, jak může zavedení minimální mzdy, či její zvýšení ekonomiku ovlivnit. Zastánci zdůvodňují zavedení této mzdy snížením chudoby a již zmíněnou motivací pracovat spíše než pobírat dávky od státu. Druhá strana však oponuje domněnkou, že v okamžiku, kdy se práce těchto nejméně kvalifikovaných pracovníků prodraží, se jich zaměstnavatelé zbaví a tím se zvyšuje nezaměstnanost. Vyšší minimální mzda může mít také vliv na snahu zaměstnavatelů zaměstnávat načerno, což pro stát znamená další úniky na odvodech. Nesmíme opomínat také určitou část zaměstnanců, kteří dostávají minimální mzdu jen „naoko“, zbytek pak v hotovosti. U těch pak tento krok znamená pouze přelití části nezdaněné mzdy do zdaněné. Lze se pouze domnívat, kolik jich na skupinu 120 000 zaměstnanců s minimální mzdou připadá.

Autor článku

Michaela Kadlecová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ