Investování podle sektorů

09.08.2013 | , Finance.cz
INVESTICE


V jednom z předchozích článků jsme si ukázali, že sektor zdravotnictví patří mezi anticyklické sektory. Tedy nereaguje příliš na to, jak se ekonomika vyvíjí a je tedy vhodný pro období recese, v níž se nyní česká ekonomika nachází. Ale jak jsou na tom ostatní sektory a kolik jich vlastně je? 

Global Industry Classification Standard (GICS) rozlišuje deset základních sektorů akciového trhu. A to - energie, průmysl, zboží běžné a zboží dlouhodobé spotřeby, finance, základní materiály, informační technologie, telekomunikace, zdravotnictví a veřejné služby. Každý z nich pak reaguje na ekonomický cyklus odlišně. Některý z nich více roste v případě hospodářského růstu a klesá při hospodářském propadu, takový sektor řadíme mezi cyklické. Jiný v případě propadů trhu tolik neklesá (či dokonce spíše roste) a v případě růstu ekonomiky zase není jeho růst tak výrazný, takový sektor řadíme mezi defenzivní. Jejich správný mix pak nabízí dobrou diverzifikaci portfolia.

Citlivost na kondici ekonomiky

Vyjmenované sektory akciového trhu reagují různě (jsou různě citlivé) na faktory ovlivňující ekonomiku. Třeba když se ekonomice daří a máme „jistotu“ stabilního příjmu, uvažujeme spíše o luxusním zboží (společnosti o nových investicích tedy průmyslových strojích). Jiné zase potřebujeme bez ohledu na to, jak se ekonomice daří, např. zboží denní potřeby či zdravotnictví. Mezi sektory, které kondice ekonomiky ovlivňuje nejvíce, patří finančnictví, průmysl a technologie. Na opačném pólu se pak nachází tzv. defenzivní, zdravotnictví, zboží běžné potřeby či veřejné služby. Ostatní sektory nelze úplně jednoznačně zařadit mezi cyklické či defenzivní.

I když minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí, může poskytnout cenné informace o chování jednotlivých sektorů. Aby bylo možné chování dobře analyzovat, je třeba zvolit dostatečně dlouhé období, ve kterém se střídaly období hospodářského růstu s recesemi. Takové období je určitě od roku 1990 do současnosti. Vezměme si hypotetický příklad, kdy si vytvoříme index složený z akcií firem ze tří oblastí, které jsou řazeny mezi cyklické. Tento index pak porovnáme s indexem složeným z akcií firem ze tří oblastí, které jsou nejvíce defenzivní. Takový „cyklický“ index by měl v době růstu ekonomiky výkonnost o 5,4 % lepší, než defenzivní. Zatímco při poklesu ekonomiky by výkonnostně dominoval defenzivní index, a to o 17,4 %.

Alokace mezi cyklické a anticyklické sektory

Asi existuje jen málokdo, kdo by neznal úsloví nedávat všechna vejce do jednoho košíku. Takovému konání se říká diverzifikace. A právě rozložení (alokace) portfolia podle zásad diverzifikace může znamenat o rozdělení mezi cyklické a anticyklické sektory. Je tedy dobré vědět, kdy se kterým sektorům vyhnout. I když je každý ekonomický cyklus jedinečný, určité znaky mají společné. Proto je možné očekávat, že i vývoj akcií a sektorů se bude odvíjet v podobných scénářích.

V ekonomické teorii rozdělujeme vývoj ekonomiky do čtyř částí. První z nich je vzpamatovávání se z recese (trvá asi 12 až 18 měsíců), tedy při počáteční fáze cyklu. V tomto čase mají akcie jednu z nejsilnějších výkonností. Především pak sektory finance či zboží dlouhodobé spotřeby. Neboť těží z nízkých úrokových sazeb. Navíc, stejně jako sektory průmyslu, IT či základních materiálů, bývají podpořeny nastartováním poptávky. Hůře se daří síťovým odvětvím a telekomunikacím, které mají víceméně stálou poptávku po službách. Energetika zaostává vlivem nízkých cen energií.

V další fázi již ekonomika roste již stabilnějším tempem, což obvykle trvá kolem čtyř let a je spojeno s občasnými korekcemi. Růst ekonomiky znamená, že nejvíce se daří sektorům, které z něj nejvíce těží. Pozornost investorů se obrací k sektorům se silnou poptávkou po jejich výrobcích a službách. Firmy jsou více ochotny utrácet za služby a IT. Nejslabší výkonnost mají obvykle veřejné služby a sektor základních materiálů. Nicméně v této fázi nelze jednoznačně říci, že by některý ze sektorů byl favoritem.

Po tomto období vrcholu přichází úvodní fáze poklesu a trvá asi 18 měsíců. Výkonnost akciového trhu slábne. Energetika a základní materiály atakují svá maxima, protože rostou ceny komodit, po nichž je stále poptávka. Ale když si investoři uvědomí, že ekonomika opravdu zpomaluje, dostávají se do popředí defenzivní sektory jako zdravotnictví, zboží běžné potřeby a veřejné služby. Zaostávají pak především sektory informačních technologií a zboží dlouhodobé spotřeby.

Dosednutí na dno trvá obvykle krátce (do jednoho roku). Akciím se nedaří a hledají své dno. Investoři se obrací zády k cyklickým sektorům, které mají často nižší výkonnost než akciový trh jako celek. Výkonnostně dominují defenzivní sektory, a to i proto, že mají stabilní (vysoký) dividendový výnos.

Autor článku

Evžen Fojtík


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE