Nenechte si odebrat osobní příplatek

Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Odebraný osobní příplatek

Základem soudního sporu, který nakonec řešil Nejvyšší soud, byl skutkový děj, kdy zaměstnanci, konkrétně matrikářce byl zaměstnavatelem přiznán od 1. 1. 2010 osobní příplatek ve výši 6.200,- Kč měsíčně. Následně byl tento osobní příplatek odebrán od 1. 10. 2011 s odůvodněním zaměstnavatele, v tomto případě obce, že již nemá na vyplácení osobního příplatku peníze. Zaměstnavatel až později tvrdil, že osobní příplatek byl odebrán z důvodu nedosahování dobrých pracovních výsledků zaměstnance.

Nenároková složka platu

Soud prvního stupně vyhověl podané žalobě a uložil zaměstnavateli uhradit žalované požadované peněžité plnění. Odvolací soud avšak žalobu zamítnul s poukazem, že osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, které je zaručena pouze po dobu přiznávání zaměstnavatelem a v závislosti na pracovní výkonnosti zaměstnance může být snížen, či odebrán, a to i v situaci, kdy zaměstnavatel nemá dostatek finančních prostředků k jeho poskytování.

Osobní příplatek a nedostatek financí

Nejvyšší soud konstatoval, že sice osobní příplatek má ze strany zaměstnavatele povahu fakultativního plnění, avšak vydá-li zaměstnavatel dle zákoníku práce rozhodnutí o jeho přiznání a jeho výši, je povinen poskytovat tuto složku platu zaměstnanci. Osobní příplatek se stává následně v důsledku takového rozhodnutí zaměstnavatele nárokovou složkou platu.

V posuzovaném případě by k odnětí osobní příplatku u matrikářky mohl zaměstnavatel přistoupit tehdy, došlo-li ke změně předpokladů pro přiznání osobního příplatku, tj. nedosahovala již velmi dobrých pracovních výsledků nebo neplnila větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, nikoliv však z důvodu nedostatku finančních prostředků obce. Rozsudek odvolacího soudu byl tedy zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

S ohledem na složitost problematiky a neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů, lze jedině doporučit v případě řešení obdobného pracovněprávního problému, obrátit se na odborníky ke konzultaci svého případu a zjištění šancí na úspěch.