Deset rad živnostníkům pro vyplňování daňového přiznání

19.02.2015 | , Finance.cz
FIREMNI FINANCE


Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jejichž příjem v roce 2014 přesáhl 15 000 Kč, musejí podat daňové přiznání za rok 2014. Podívejme se na deset důležitých věcí, se kterými by měly všechny OSVČ počítat a na něž by si měly dát pozor.

Kolik zaplatí OSVČ za rok 2014 na dani z příjmu fyzických osob závisí na dosaženém hrubém zisku (příjem ? výdaje) a na množství uplatněných daňových slev a daňových odpočtů. Co je dobré vědět o výpočtu daně z příjmu fyzických osob za rok 2014?

1) Elektronické podání daňového přiznání

Všechny osoby, jež mají zřízenu datovou schránku, musí podat za rok 2014 přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky prostřednictvím datové zprávy. Při odevzdání papírového daňového přiznání finanční úřad udělí automatickou pokutu ve výši 2 000 Kč. Jestliže by docházelo k závažnému ztěžování správy daní, tak může být udělena pokuta až 50 000 Kč. Datová zpráva musí být ve stanoveném formátu a struktuře, jež jsou spolu s postupem podrobně popsány na webových stránkách finanční správy.

2) Daň z příjmu se neplatí vždy

Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění musí OSVČ, jejichž činnost je hlavní, vždy platit alespoň v minimální výši, a to i když má nízký zisk nebo je ve ztrátě. Pro platbu daně z příjmu fyzických osob není stanoveno žádné minimum. Všechny OSVČ mají nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok 2014. „OSVČ s hrubým ziskem do 165 600 Kč za rok 2014 nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Daňové přiznání je však nutné podat i při nulové daňové povinnosti,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Při využití dalších daňových slev (kupříkladu na manželku či školkovné) nebo daňových odpočtů (například úroků z úvěru na bydlení) může být nulová daňová povinnost i při vyšším hrubém zisku.

3) Základní sleva na poplatníka se nekrátí

Některé OSVČ vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost jen po část roku, poté například odešly do starobního důchodu nebo na rodičovskou dovolenou. Všechny OSVČ však mají nárok na uplatnění základní daňové slevy na poplatníka v plné výši 24 840 Kč, ať už vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost po celý rok, nebo třeba jen dva měsíce.

4) Slevu na manželku neuplatní všechny OSVČ

Měla-li manželka OSVČ během roku 2014 vlastní příjmy do 68 tisíc Kč, potom může živnostník v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manželku ve výši 24 840 Kč. Do limitu příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek, v praxi tedy nejčastěji uplatňují slevu na manželku ti živnostníci, jejichž žena je na rodičovské dovolené. Slevu na manželku však nemohou uplatnit OSVČ stanovující výdaje paušálem. „Při uzavření manželství během roku se uplatní daňová sleva v poměrné výši. Poprvé se uplatní za měsíc, kdy je podmínka manželství splněna k 1. dni daného měsíce. Při uzavření manželství kupříkladu v dubnu tak živnostník vedoucí daňovou evidenci uplatní slevu na manželku ve výši 16 560 Kč, tedy za měsíce květen až prosinec,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

5) Kdo uplatní daňové zvýhodnění na děti?

Daňové zvýhodnění na dítě činí za každý měsíc roku 2014 1 117 Kč. Toto zvýhodnění ve svém daňovém přiznání opět nemůže uplatnit OSVČ stanovující výdaje paušálem. Rovněž jej může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. Pokud může daňové zvýhodnění uplatnit manželka, tak se toto omezení rodinného rozpočtu nedotkne. „Poprvé je možné daňové zvýhodnění uplatnit již za měsíc, kdy se dítě narodilo. Při narození dítěte 15. září tedy živnostník vedoucí daňovou evidenci uplatní daňové zvýhodnění ve výši 4 468 Kč, to jest za měsíce září až prosinec,“ dodává Gabriela Ivanco.

TIP - přečtěte si užitečné rady:

 

6) Vedlejší samostatná výdělečná činnost nemá na slevy vliv

Zaměstnanci, kteří si samostatnou výdělečnou činností jen přivydělávají a základ daně ze zaměstnání mají vyšší než polovinu daňového základu, mohou uplatnit výdaje paušálem a mají při splnění zákonných podmínek nárok na daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je zpravidla stanovení výdajů paušálem správnou volbou.

7) Kdy lze čerpat daňový bonus?

Když je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob, potom má živnostník nárok na daňový bonus. V takovém případě nezaplatí nic na dani z příjmu fyzických osob a ještě obdrží peníze od finančního úřadu. OSVČ může uplatnit daňový bonus pouze v případě, že měla v roce 2014 příjem ze samostatné výdělečné činnosti alespoň ve výši 51 000 Kč. Při nižším příjmu daňový bonus nedostane.

8) Školkovné je bez omezení

Pro rodiče s malými dětmi je příznivou daňovou novinkou za rok 2014 možnost využití slevy za umístění dítěte do školky, takzvané školkovné. Pro tyto účely je v daňovém přiznání za rok 2014 zřízena nová kolonka. Školkovné na každé dítě může činit maximálně 8 500 Kč. Příslušnou slevu je nutné doložit potvrzením od školky a může ji uplatnit pouze jeden z rodičů. „Školkovné mohou využít, na rozdíl od daňového zvýhodnění, i OSVČ stanovující výdaje paušálem,“ připomíná Gabriela Ivanco.

9) Lze započítat i sraženou daň z dohody

Někteří živnostníci si během roku přivydělávají prací na dohodu o provedení práce. U zaměstnavatele nepodepíší prohlášení k dani a při měsíční odměně do 10 000 Kč je jim během roku z odměny sražena 15% srážková daň. Tu je pak možné (nikoliv nutné), spolu s příjmy z dohody, uvést v daňovém přiznání za rok 2014. Tento postup je výhodný zejména pro ty, jež měli v roce 2014 nízké příjmy, jelikož započtení příjmů z dohody jim umožní využít ve větší míře daňové slevy a nezdanitelné položky a po podání daňového přiznání jim pravděpodobně finanční úřad část nebo dokonce celou sraženou daň z příjmu z odměny z DPP vrátí zpět formou daňového přeplatku.

10) Pojistné přiznání

OSVČ, které vstoupily do II. pilíře, musejí odevzdat nejenom přiznání k dani z příjmu fyzických osob, ale též pojistné přiznání. To se podává rovněž na finančním úřadu. Základní termín pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob i pojistného přiznání za rok 2014 je do 1. dubna 2015. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se lhůta o tři měsíce prodlužuje, tedy do 1. července 2015. V tomto případě je potřeba finančnímu úřadu doručit žádost o prodloužení lhůty spolu s plnou mocí udělenou daňovému poradci do 1. dubna 2015.

Autor článku

Redakce


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE