Roční přivýdělek 60 000 Kč, jak se může lišit zdanění?

25.03.2015 | , Finance.cz
DANĚ


Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si přivydělávají a mají tedy ke mzdě ze zaměstnání druhý příjem. Ukažme si na praktických příkladech, jak se může zdanění přivýdělku lišit v závislosti na druhu příjmu.

Výše zdanění se značně liší dle formy příjmu. Zaměstnanci si mohou přivydělávat např. na dohodu o pracovní činnosti, pronájmem, samostatnou výdělečnou činností nebo druhým zaměstnáním, popřípadě jinými způsoby. Míra zdanění se vždy liší. Zaměstnanci mají vždy vyřešen svůj pojistný vztah, neboť jejich hlavní činností je zaměstnaní a z hrubé mzdy odvádí povinné sociální a zdravotní pojištění. Proto při výpočtu zdanění z přivýdělku platí v některých případech určité výhody.

1) Druhé zaměstnání

Zaměstnanec pan Svoboda si šest měsíců během roku přivydělával i u druhého zaměstnavatele na standardní pracovní smlouvu. Hrubá měsíční mzda byla 10 000 Kč. Kolik zaplatí pan Svoboda z hrubého ročního příjmu 60 000 Kč na povinných odvodech?

Text Částka

Hrubá mzda

60 000 Kč

Superhrubá mzda

80 400 Kč

(60 000 x 1,34)

Daň z příjmu

12 060 Kč

(80 400 x 15 %)

Sociální pojištění

3 900 Kč

(60 000 x 6,5 %)

Zdravotní pojištění

2 700 Kč

(60 000 x 4,5 %)

Povinné odvody celkem

18 660 Kč

(12 060 + 3 900 + 2 700)

Efektivní sazba daně

31,1 %

(18 660: 60 000 Kč)

vlastní výpočet autora

Pan Svoboda bude sociální i zdravotní pojištění odvádět i z druhého zaměstnání. Základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč může pan Svoboda uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele. Proto ji neuplatní u zaměstnavatele, kde má nižší příjem, nikoliv z přivýdělku. Daň z příjmu se u zaměstnanců na hlavní pracovní poměr počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění).

2) Přivýdělek formou samostatné výdělečné činnosti

Zaměstnanec pan Nový si přivydělává samostatnou výdělečnou činností po celý rok. Za celý rok 2015 bude mít pan Nový hrubý zisk (příjem - výdaj) 60 000 Kč. Pan Nový vede daňovou evidenci. Kolik zaplatí pan Nový na povinných odvodech z přivýdělku? Při výpočtu daně z příjmu budeme počítat, že všechny daňové slevy a odpočty jsou již v plné výši vyčerpány u hlavního příjmu ze zaměstnání.

Text Částka

Hrubý zisk

60 000 Kč

Daň z příjmu

9 000 Kč

(60 000 x 15 %)

Sociální pojištění

0 Kč

(hrubý roční zisk je do limitu)

Zdravotní pojištění

4 050 Kč

(60 000 x 50 % x 13,5 %)

Daňové odvody celkem

13 050 Kč

(9 000 + 4 050)

Efektivní sazba daně

21,8 %

(13 050: 60 000)

vlastní výpočet autora

Když je hrubý zisk do limitu, tak se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí. Za celý rok 2015 je limitem hrubý zisk 63 865 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se poměrně snižuje. Zdravotní pojištění se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu. Vedlejší samostatná výdělečná činnost je tedy zvýhodněna.

3) Příjem z dohody o provedení práce

Paní Černá si během roku přivydělala celkem 60 000 Kč na odměnách z dohody o provedení práce. Měsíční odměna byla vždy nižší než 10 000 Kč. Kolik zaplatí paní Černá z přivýdělku na povinných daních? Počítáme, že všechny daňové slevy a odpočty jsou vyčerpány z hlavního pracovního poměru.

Text Částka

Roční odměna

60 000 Kč

Daň z příjmu

9 000 Kč

(60 000 x 15 %)

Sociální pojištění

0 Kč

Zdravotní pojištění

0 Kč

Daňové odvody celkem

9 000 Kč

Efektivní sazba daně

15 %

(9 000: 60 000)

vlastní výpočet autora

Když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně, tak se z dohody o provedení práce neplatí povinné sociální a zdravotní pojištění.

4) Příjem z pronájmu

Paní Veselá pracovala po celý rok na hlavní pracovní poměr. Současně měla příjem z pronájmu nemovitosti ve výši 60 000 Kč. Paní Veselá neměla žádné výdaje spojené s pronájmem. Paní Veselá uplatní výdaje 30% výdajovým paušálem. Kolik zaplatí na povinných daních, když všechny daňové slevy a odpočty jsou již vyčerpány u hlavního příjmu ze zaměstnání.

Text Částka

Roční příjem

60 000 Kč

Roční výdaj

18 000 Kč

(60 000 x 30 %)

Základ daně

42 000 Kč

(60 000 - 18 000)

Daň z příjmu

6 300 Kč

(42 000 x15  %)

Sociální pojištění

0 Kč

Zdravotní pojištění

0 Kč

Daňové odvody celkem

6 300 Kč

Efektivní sazba daně

10,5 %

(6 300: 60 000)

vlastní výpočet autora

Z příjmu z pronájmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Výdaje je možné uplatnit 30% výdajovým paušálem.

Závěrem

U vybraných způsobů přivýdělku se celkové zdanění pohybuje od 10,5 % (pronájem) až po 31,1 % (druhé zaměstnání na pracovní smlouvu). Druh přivýdělku tedy značně ovlivňuje i celkové zdanění. U pasivního příjmu je přitom zdanění nejnižší.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ