Investice podle Grahama: Jak najít podhodnocené akcie?

26.11.2015 | , Finance.cz
INVESTICE


Benjamin Graham byl jedním z legendárních investorů, který je považován za zakladatele hodnotového investování. Dnes si ukážeme šest kritérií, podle kterých Graham identifikoval podhodnocené firmy.

Benjamin Graham je mnohými uznáván jako zakladatel moderní finanční analýzy cenných papírů a hodnotového investování, měl už od dětství k akciím spíše konzervativní přístup. To lze vysvětlit tím, že při propadu trhu v roce 1907 ztratila jeho matka téměř všechny rodinné peníze při obchodování na páku.

Jak vybírat akcie jako Benjamin Graham?

Grahamův přístup radí investovat do velkých stabilních společností, nejlépe s dlouhou dividendovou historií, které se momentálně na trzích obchodují se slevou. Graham vždy varoval před akciemi firem, které se obchodují na příliš vysokých P/E valuacích, i když věděl, že se připravuje o investice do růstových společností. Tento přístup mu od roku 1936 do roku 1956 přinášel průměrný roční výnos 17 % v porovnání s 6% výnosem indexu Dow Jones.

Zajímavosti ze života Benjamina Grahama, jehož žákem je věhlasný Warren Buffett.

6 kritérií, kterými Benjamin Graham identifikoval podhodnocené akcie

Pojďme se nyní podívat na šest kritérií, které Graham dle veřejně dostupných informací využíval při identifikování podhodnocených firem.

1) Velikost firmy

Graham preferoval velké společnosti. Argumentoval, že velké podniky mají zdroje kapitálu a tzv. brain power, které jim pomohou projít obdobím těžkých časů a vrátit je zpět na přijatelnou cestu. Hledání podhodnocených investic totiž mnohdy znamená hledat ty společnosti, které jsou momentálně nepopulární kvůli dočasnému neuspokojivému vývoji. Graham si také všiml, že trh reaguje na zlepšení situace mnohem rychleji u velkých společností než u malých. Jako minimální kritérium velikosti firmy tak stanovil 340 milionů dolarů ročních tržeb pro firmy z průmyslu a 170 milionů dolarů v aktivech u společností z oblasti služeb (pozn.: v přepočtu na dnešní ceny).

2) Silná finanční pozice

Graham by neinvestoval do firem, které se topí v dluzích. Vysoké úrokové náklady dusí ziskovost firmy a omezují prostor pro investice, proto doporučoval poohlížet se pouze po těch společnostech, které jsou finančně zdravé.

Pro zjištění finančního zdraví společnosti používal Graham dvě kritéria:

  • Ukazatel běžné likvidity (oběžná aktiva/krátkodobé závazky) musí být větší než 2. Společnosti, které splňují toto kritérium, jsou obvykle finančně spolehlivé. Ukazatel je důležitý zejména proto, aby investor zjistil, zda podnik nemusí své krátkodobé závazky hradit například prodejem svého investičního majetku.
  • Pro průmyslové firmy by dlouhodobý dluh měl být vyšší než čistá oběžná aktiva (čistá oběžná aktiva = oběžná aktiva – krátkodobé závazky). Pro společnosti z oblasti služeb by poměr dlouhodobého dluhu k vlastnímu kapitálu neměl být větší než 2.

3) Stabilita zisků a jejich růst

Graham preferoval ty společnosti, které za posledních pět let nevykázaly žádnou ztrátu, a jejich zisk na akcii za posledních 10 let vzrostl o 30 %. Podle Grahama společnosti splňující tato kritéria prokázaly, že jejich růst je stabilní a udržitelný a dokáží si udržet ziskovost v průběhu celého ekonomického cyklu.

4) Optimální P/E ratio

Graham hledal akcie, která se prodávají za rozumnou cenu. K určování těchto aktiv využívá poměrový ukazatel P/E ratio. Ten udává poměr tržní ceny akcie a zisku společnosti.

Příliš vysoké P/E poukazuje na vysoce atraktivní a pravděpodobně nahodnocené společnosti, nebo společnosti s vysokým růstovým potenciálem (obvykle malé a začínající podniky), které ovšem nepatří do portfolia hodnotového investora.

Graham argumentoval, že běžné P/E ratio někdy zcela nedokáže determinovat skutečné výsledky firmy za danou periodu, proto doporučoval využívat i P/E ratio založené na průměru zisků za poslední 3 roky.

Za rozumně oceněné firmy pak považoval ty, jejichž běžné P/E nebo P/E používající tříletý průměr zisků není vyšší než 15.

5) Optimální P/BV ratio

Graham věřil v selekci akcií pomocí nízkého P/BV ratia. P/BV ratio se vyjadřuje jako cena akcie/(celková aktiva – nehmotná aktiva (patenty, goodwill apod.) – celkové závazky)). Standardně vyžadoval P/BV ratio nižší než 1,5. Nicméně také věřil, že vysoké P/BV ratio může být ospravedlnitelné nízkým P/E ratiem. Doporučoval, aby investoři násobili P/E ratio P/BV ratiem. Akcie splňuje jeho kritéria, pokud je výsledek nižší než 22.

6) Úsudek investora

Při hledání podhodnocených firem by si měl investor také položit otázku, proč se daná firma momentálně prodává se slevou. Jedná se o společnost v umírajícím odvětví? Je firma v nesnázích kvůli nečekanému problému? Zde je nejdůležitější si uvědomit, zda se jedná o dlouhodobý nebo přechodný problém a zda o něm management ví a podniká kroky, jak ho napravit. Investor by měl zapojit svůj podnikatelský důvtip a vyhnout se firmám, které se prodávají se slevou oprávněně.

Autor: Michal Kokoř | aurainvest.cz

Upozornění: Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.

Autor článku

Redakce


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: INVESTICE