Přivýdělek a sociální pojištění

Z některých přivýdělků se sociální pojištění platí a z jiných nikoliv. Když není z přivýdělku placeno sociální pojištění, tak tento příjem mimo jiné neovlivňuje výši státního důchodu, s tím je potřeba počítat. Protože však mají zaměstnanci vyřešen svůj pojistný vztah prací u hlavního zaměstnavatele, tak je pro ně z finančních důvodů zpravidla příznivější mít příjem z přivýdělku, ze kterého nebudou odvádět sociální pojištění.

Dohoda o provedení práce

Z měsíční odměny z dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění, když měsíční odměna činí 10 000 Kč a méně. Pro přivýdělek je tak mnohdy práce na dohodu o provedení práce z důvodu nízkého zdanění nejoblíbenější variantou. Při překročení limitu se již z odměny z dohody o provedení práce sociální pojištění platí. Odvod sociálního pojištění z hlavního zaměstnání na výpočet sociálního pojištění z dohody nemá vliv, rozhodující je, zdali je měsíční odměna do limitu či nad limit.

Praktický příklad

Paní Nová i paní Dvořáková pracují na hlavní pracovní poměr pro zaměstnavatele KL. Dále si obě paní přivydělávají na dohodu o provedení práce pro zaměstnavatele RS. Paní Nová má měsíční odměnu 9 000 Kč a paní Dvořáková 12 000 Kč. Paní Nová nezaplatí na sociálním pojištění z dohody o provedení práce nic a paní Dvořáková 780 Kč (12 000 Kč x 6,5 %).

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění, když je měsíční odměna 2 499 Kč a méně. Jestliže je měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti vyšší, tak se již z měsíční odměny sociální pojištění platí.

Praktický příklad

Pan Malý pracuje na hlavní pracovní poměr pro zaměstnavatele CD, stejně jako pan Pokorný. Pan Malý i pan Pokorný si dále přivydělávají pro zaměstnavatele MN na dohodu o pracovní činnosti. Pan Malý má měsíční odměnu 2 400 Kč a pan Pokorný 4 400 Kč. Pan Malý neplatí z dohody o provedení práce na sociálním pojištění nic a panu Pokornému je z měsíční odměny z dohody o provedení práce sraženo jeho zaměstnavatelem 286 Kč (4 400 Kč x 6,5 %) na sociálním pojištění.

Práce na zkrácený úvazek

Při práci na standardní pracovní smlouvu, i když na zkrácený úvazek, se sociální pojištění vypočítává standardním způsobem. To znamená, že zaměstnanci je sraženo na sociálním pojištění 6,5 % z jeho hrubé mzdy a dalších 25 % za zaměstnance na sociálním pojištění zaplatí zaměstnavatel.

Praktický příklad

Paní Šťastná pracuje na hlavní pracovní poměr pro zaměstnavatele PR, na zkrácený úvazek na standardní pracovní smlouvu si přivydělává pro zaměstnavatele EF. Měsíční hrubá mzda na zkrácený úvazek je 7 000 Kč, na sociálním pojištění je paní AB z hrubé mzdy sraženo 455 Kč (7 000 Kč x 6,5 %).

Výkon samostatné výdělečné činnosti

Pro účely placení sociálního pojištění je výkon samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání považován za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výpočtu sociálního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti a pokud je hrubý zisk (příjem - výdaj) do limitu, tak se sociální pojištění ze samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí. Za rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

Praktický příklad

Paní Nováková pracuje pro zaměstnavatele AB na hlavní pracovní poměr. Během celého roku 2016 si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Za celý rok 2016 budou příjmy ze samostatné výdělečné činnosti 102 600 Kč a výdaje uplatní paní Nováková 40% výdajovým paušálem (neživnost). Hrubý zisk je 61 560 Kč (102 600 Kč - (40 % x 102 600 Kč). Protože je hrubý zisk do limitu, tak na sociálním pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezaplatí paní Nováková nic, přesto bude muset v zákonném termínu doručit na místně příslušnou OSSZ přehled o příjmech a výdajích za rok 2016.