Okamžité zrušení pracovního poměru za odnášení zbytků jídla z kuchyně

13.04.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Jak může být posouzeno odnášení zbytků jídla z kuchyně zaměstnancem? Může zaměstnanci hrozit okamžité zrušení pracovního poměru? Odpovědi poskytuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které vám přiblíží tento článek.

Spory o platnost či neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem jsou poměrně časté. Hledání míry intenzity porušení povinností zaměstnance je nekončící úlohou soudů po celé republice. Například Nejvyšší soud projednával spor zaměstnance o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, který porušoval příkaz zaměstnavatele neprovádět hotovostní platby nad 1.000,- Kč bez souhlasu nadřízeného: Okamžité zrušení pracovního poměru za porušení zákazu provádění hotovostních plateb

Okamžité zrušení pracovního poměru

Zaměstnavatel zrušil okamžitě se zaměstnankyní pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci s odůvodněním, že se pokusila odnést svévolně a bez dovolení zaměstnavatele potraviny ze svého pracoviště, kterým byla kuchyně, konkrétně maso, knedlíky, zelí a sušenky ve vlastnictví zaměstnavatele.

Zaměstnankyně nesouhlasila s okamžitým zrušením pracovního poměru a podala žalobu o určení jeho neplatnosti. Zaměstnankyně argumentovala zejména tím, že nebyla nikdy poučena o zákazu vynášení potravin a vynesené potraviny považovala za zbytky svého uhrazeného oběda a potraviny určené pro likvidaci. Zaměstnankyně byla tak přesvědčena, že porušení její pracovní kázně nenabylo takové intenzity, aby zaměstnavatel přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Jak rozhodovaly soudy?

Soud prvního stupně zamítl žalobu zaměstnankyně s odůvodněním, že vynesené potraviny představovaly množství pro 8 – 10 strávníků. Zaměstnankyně tak dle soudu prvního stupně porušila zvlášť hrubým způsobem povinnost zaměstnance hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, jak vymezuje zákoník práce. Zaměstnankyně podala odvolání proti tomuto rozsudku.

Odvolací soud vyhověl podanému odvolání a vytknul soudu prvního stupně, že měl při hodnocení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnankyně taktéž brát do úvahy, že zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele devět let, plnila své povinnosti jinak řádně, apod. Dle odvolacího soudu bylo jednání zaměstnankyně sice porušením pracovněprávních povinností, nikoliv však porušením zvlášť hrubým způsobem k uplatnění okamžitého zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dovolání k Nejvyššímu soudu

Nejvyšší soud vyhověl dovolání zaměstnavatele a zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil k tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovodil, že obdobné jednání zaměstnance lze považovat za útok na majetek zaměstnavatele, který může být postihnut okamžitým zrušením pracovního poměru. K tomuto Nejvyšší soud: „Vzhledem k okolnostem, za nichž k porušení pracovních povinností žalobkyní došlo, měl však odvolací soud přihlížet zejména k tomu, že žalobkyně se svým jednáním, které spočívalo v pokusu odcizit věci (potraviny) náležející žalovanému, dopustila přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnankyně, která měla tyto věci používat k plnění svých pracovních úkolů a která možnosti s nimi nakládat zneužila k pokusu o jejich odcizení. Na této povaze jednání žalobkyně nemůže nic změnit ani okolnost, že potraviny, které se pokusila odcizit, žalobkyni „zbyly“ po vydání objednaných obědů a že by jinak byly „zlikvidovány“, nehledě k tomu, že lze pochybovat o nezbytnosti „likvidace“ originálně balených sušenek, které se mezi uvedenými potravinami rovněž nacházely.“

Kompletní znění uvedeného a citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1496/2013 naleznete na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ pracovněprávního sporu je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

Autor článku

Zbyněk Drobiš  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU