Na které dani platí živnostníci nejvíc?

30.08.2016 | , Finance.cz
DANĚ


Sazba daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění je odlišná, přesto v praxi platí živnostníci nejvíce na jiné "přímé dani". Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

Na dani z příjmu platí osoby samostatně výdělečně činné 15 % z daňového základu, kterým je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Z hrubého zisku nad 1 296 288 Kč za rok 2016 budou ještě platit 7% solidární daň z příjmu. Sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu, který je rovněž polovina daňového základu. Povinné sociální a zdravotní pojištění musí OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platit vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který se u sociálního pojištění a zdravotního pojištění liší.

Nejvyšší platby na zdravotním pojištění

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti s nízkým ziskem odvádí OSVČ nejvíce na zdravotním pojištění. Jedná se o penzisty, studenty nebo příjemce rodičovského příspěvku, kteří mají nízké zdanitelné příjmy pouze z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Nevztahuje se na zaměstnance přivydělávající si výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Daň z příjmu a sociální pojištění se v takových případech vůbec neplatí. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2016 se sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk (příjem - výdaj) nižší než 64 813 Kč. Daň z příjmu fyzických osob se vůbec neplatí, když je hrubý zisk do 165 690 Kč, důvodem je uplatnění roční základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Praktický příklad 1)

Penzista Malý odešel do řádného starobního důchodu již v roce 2014. V řádném starobním důchodu je možné vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Výše příjmů není limitována. Výkon samostatné výdělečné činnosti v důchodu (ale i např. během studia nebo pobírání rodičovského příspěvku) je pro účely placení povinného pojistného považován za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Penzista Malý bude mít za celý rok 2016 roční příjem 94 490 Kč a roční výdaje 32 490 Kč.

  • Hrubý zisk pana Malého bude 62 000 Kč (94 490 Kč - 32 490 Kč). Protože je hrubý zisk do limitu, tak pan Malý sociální pojištění vůbec platit nebude. Přehled o příjmech a výdajích za rok 2016 však bude muset pan Malý na místně příslušné OSSZ stejně odevzdat. Protože pan Malý nebude mít jiné zdanitelné příjmy, tak z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka v daňovém přiznání bude daň z příjmu nulová. Na zdravotním pojištění za celý rok zaplatí pan Malý 4 185 Kč (62 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Zdravotní pojištění se platí vždy, i při nízkém zisku.

Nejvyšší platby na sociálním pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost odvádí až do vysokého zisku nejvíce na sociálním pojištění, konkrétní hraniční částka závisí i na množství uplatněných daňových slev a odpočtů. Pro rok 2016 činí maximální vyměřovací základ 1 296 288 Kč, z příjmů nad maximální vyměřovací základ se již sociální pojištění neplatí.

Praktický příklad 2

Živnostnice paní Růžičková vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Roční hrubý zisk paní Růžičkové bude 120 000 Kč. Protože je skutečný vyměřovací základ 60 000 Kč (120 000 Kč x 50 %) nižší než minimální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění, tak se bude povinné sociální pojištění i zdravotní pojištění počítat z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ se pro placení sociálního a zdravotního pojištění liší.

  • Na dani z příjmu nezaplatí paní Růžičková nic, na zdravotním pojištění 21 875 Kč (minimální roční vyměřovací základ 162 036 Kč x 13,5 %) a na sociálním pojištění 23 660 Kč (minimální roční vyměřovací základ 81 024 Kč x 29,2 %).

Praktický příklad 3)

Živnostnice paní Soukupová vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Roční hrubý zisk paní Soukupové za rok 2016 bude 1 000 000 Kč. Při výpočtu daně z příjmu počítáme pouze s uplatněním základní slevy na poplatníka.

  • Na dani z příjmu zaplatí paní Soukupová 125 160 Kč (1 000 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka 24 840 Kč). Na zdravotním pojištění zaplatí 67 500 Kč (1 000 000 Kč x 50 % x 13,5 %) a na sociálním pojištění zaplatí 146 000 Kč (1 000 000 Kč x 50 % x 29,2 %).

Nejvyšší platby na dani z příjmu

Osoby samostatně výdělečně činné s nadstandardními zisky zaplatí nejvíce na dani z příjmu. Sociální pojištění se z příjmu nad limit neplatí a z hrubého zisku nad 1 296 288 Kč se ještě odvádí 7% solidární daň z příjmu.

Praktický příklad 4)

Podnikatelka paní Černá vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Za celý rok 2016 bude mít hrubý zisk 2 600 000 Kč. Při výpočtu daně z příjmu počítáme s uplatněním pouze základní slevy na poplatníka.

  • Na dani z příjmu fyzických osob zaplatí paní Černá 456 420 Kč ((2 600 000 Kč x 15 %) + (2 600 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 7 %)) - sleva na poplatníka 24 840 Kč). Na zdravotním pojištění 175 500 Kč (2 600 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Na sociálním pojištění 378 517 Kč (maximální vyměřovací základ 1 296 288 Kč x 29,2 %).

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ