Kdy můžou důchodci pobírat nemocenskou?

06.09.2016 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Pracující důchodci mají při splnění zákonných podmínek nárok na nemocenskou. Podívejme se v praktických příkladech, kdy lze v důchodu pobírat nemocenskou a kdy nikoliv.

Nárok na nemocenskou mají zaměstnanci ode dne, ve kterém začnou vykonávat práci zakládající účast na nemocenském pojištění. Jestliže si starobní důchodce přivydělává na některou z dohod s měsíční odměnou do limitu, tak nárok na nemocenskou nevzniká. Při splnění zákonných podmínek náleží nemocenská od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, která ale náleží až od 4. dne.

Praktický příklad 1)

Penzista Novák si přivydělá na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Protože z měsíční odměny 10 000 Kč a méně není z dohody o provedení práce odváděno sociální pojištění, tak panu Novákovi nevzniká z práce na dohodu o provedení práce nárok na nemocenskou. Z dohody o provedení práce je možné čerpat nemocenskou pouze v měsících, kdy měsíční odměna činí 10 001 Kč a více.

Praktický příklad 2)

Penzista Kozák si přivydělává prací na dvě dohody o provedení práce pro jednoho zaměstnavatele, každá dohoda je na jinou činnost. Měsíční odměna z obou dohod je 8 000 Kč. Pan Kozák by měl nárok na nemocenskou, neboť pro účely placení sociálního pojištění se měsíční odměny z více dohod o provedení práce pro jednoho zaměstnavatele sčítají. Pan Kozák by tedy odváděl z odměny z dohod sociální pojištění (souhrnná odměna je 16 000 Kč), a proto by měl nárok na nemocenskou.

Praktický příklad 3)

Penzista Boháč si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou 10 000 Kč. Panu Boháč by měl nárok na nemocenskou, neboť z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění odvádí, když je měsíční odměna 2 500 Kč a více.

Důchodci mají omezený nárok na nemocenskou

Dle zákona o nemocenském pojištění náleží starobnímu důchodci nemocenská nejvýše 70 kalendářních dní, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Je-li podpůrčí doba vyčerpána v jednom kalendářním roce, tak nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost.

Praktický příklad 4)

Penzistka paní Koukalová ukončila pracovní poměr 31. 8. 2016. Dne 5. 9. 2016 paní Koukalová onemocněla. Standardně plyne 7denní ochranná lhůta, ve které mají zaměstnanci nárok na nemocenskou i po skončení pracovního poměru. Protože je však paní Koukalová již v důchodu, tak se na ni ochranná lhůta nevztahuje a paní Koukalová nebude pobírat nemocenskou, neboť její pracovní poměr již netrvá.

Praktický příklad 5)

Paní Malá je ve starobním důchodu a pracuje na základě smlouvy na dobu určitou, pracovní poměr paní Malé končí dne 31. 10. 2016. Paní Malá onemocní 2. 9. 2016. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti bude paní Malá pobírat náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne pracovní neschopnosti bude paní Malá pobírat nemocenskou, ale pouze do 31. 10. 2016, kdy paní Malé skončí pracovní poměr. Po skončení pracovního poměru nemohou starobní důchodci pobírat nemocenskou.

Předčasný důchodce nemůže pobírat nemocenskou

Předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění, protože v takovém případě by nemohli pobírat důchod. Protože podmínkou nároku na nemocenskou je pobírání příjmu zakládajícího účast na nemocenském pojištění, tak nemůže předčasný důchodce pobírat nemocenskou. Pracovat a pobírat současně předčasný důchod je možné, ale měsíční odměna z dohody o provedení práce musí být 10 000 Kč a méně a měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti 2 499 Kč a méně. Po dosažení řádného důchodového věku však již žádné omezení neplatí a je možné mít libovolně vysoké příjmy.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY