Co možná nevíte o platbě zdravotního pojištění

31.05.2017 | , Finance.cz
DANĚ


Někteří zaměstnanci uplatňující daňové zvýhodnění na děti neplatí daň z příjmu fyzických osob a ještě obdrží od státu daňový bonus. Jak je to však s platbou zdravotního pojištění? Proč lze zdravotní pojištění nazvat skutečnou „rovnou daní“?

Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné daňové slevy ani daňové odpočty jako při výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Dva zaměstnanci pracující na plný úvazek mající stejně vysokou hrubou mzdu zaplatí na zdravotním pojištění vždy stejně vysokou částku. Zaměstnanci na zdravotním pojištění odvádí vždy 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % na zdravotním pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Pro platbu zdravotního pojištění není stanoven žádný limit.

Praktický příklad

Zaměstnanec Pokorný má hrubou mzdu u zaměstnavatele 30 000 Kč a má tři děti, bezdětný zaměstnanec Silný je bezdětný a jeho hrubá mzda je rovněž 30 000 Kč. Oběma zaměstnancům je z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 1 350 Kč (4,5 % z 30 000 Kč) a dalších 2 700 Kč (9 % z 30 000 Kč) za ně zaplatí zaměstnavatel.

Pan Procházka pracuje pro dva zaměstnavatele současně, u prvního má hrubou mzdu 18 000 Kč a u druhého 12 000 Kč (zkrácený úvazek). Panu Procházkovi je zdravotní pojištění sraženo z obou hrubých mezd. Z první hrubé mzdy 810 Kč (4,5 % z 18 000 Kč) a z druhé hrubé mzdy 540 Kč (4,5 % z 12 000 Kč). První zaměstnavatel zaplatí za pana Procházku zdravotní pojištění ve výši 1 620 Kč (9 % z 18 000 Kč) a druhý zaměstnavatel 1 080 Kč (9 % z 12 000 Kč). Zdravotní pojištění se platí z obou mezd. Souhrnná hrubá mzda pana Procházky je stejná jako pana Pokorného a pana Silného a stejně vysoký je i souhrnný odvod na zdravotním pojištění.

Pracovní dohody a zdravotní pojištění

Z dohody o provedení práce se zdravotní pojištění neplatí, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, když je měsíční odměna 2 499 Kč a méně. Zaměstnanci nemající vyřešen svůj pojistný vztah si však i při práci na dohody musí zdravotní pojištění sami platit jako osoby bez zdanitelných příjmů. Pojistný vztah mají vždy vyřešen státní pojištěnci (např. penzisté, studenti do 26 let, ženy na rodičovské dovolené, osoby pečující o závislou osobu).

Praktický příklad

Paní Zelená pracuje současně pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce. Měsíční odměna ani u jednoho zaměstnavatele není vyšší než 10 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění tak není paní Zelená vedena jako zaměstnanec, přestože její souhrnná měsíční odměna je vždy na úrovni průměrné mzdy. V registru své zdravotní pojišťovny je paní Zelená vedena jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Paní Zelená má povinnost si sama platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 1 485 Kč (13,5 % z minimální mzdy 11 000 Kč).


7 daňových povinností zaměstnance
Kdy musejí studenti platit zdravotní pojištění a kdy nikoliv?
Co když živnostník neplatí zdravotní pojištění?

Minimální odvod na zdravotním pojištění

Za všechny zaměstnance musí zdravotní pojišťovna obdržet zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy. Jak je to však u zaměstnanců pracujících za nižší hrubou mzdu než 11 000 Kč, např. z důvodu práce na zkrácený úvazek? Existují dvě varianty, v závislosti na tom, zdali se jedná o státního pojištěnce či nikoliv. Státní pojištěnci odvádí na zdravotním pojištění vždy 4,5 % z hrubé mzdy, bez ohledu na její skutečnou výši. U ostatních zaměstnanců je to tak, že zaměstnavatel odvede na zdravotním pojištění vždy pouze 9 % a dopočet do částky 1 485 Kč je sražen zaměstnanci. Jestliže však zaměstnanec s hrubou mzdou nižší než 11 000 Kč odvede minimální zdravotní pojištění u jiného zaměstnavatele, potom je mu sraženo na zdravotním pojištění 4,5 % ze skutečné hrubé mzdy. Mzdové účetní je v takovém případě nutné doložit potvrzení od druhého zaměstnavatele o odvodu zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Praktický příklad

Student vysoké školy Čihák (27 let) pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 10 000 Kč. Student Čihák není již považován za státního pojištěnce, neboť je starší 26 let. Zdravotní pojištění musí být odvedeno alespoň z minima. Zaměstnavatel za studenta Čiháka zaplatí na zdravotním pojištění 900 Kč (9 % z 10 000 Kč). Studentu Čihákovi je tak z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 585 Kč (1 485 Kč – 900 Kč).

Praktický příklad

Penzistka paní Černá si přivydělává na zkrácený úvazek. Hrubá měsíční mzda je 10 000 Kč. Paní Černá je pro účely zdravotního pojištění státním pojištěncem. Neprovádí se dopočet do minima. Z hrubé mzdy je paní Černé sraženo zdravotní pojištění ve výši 450 Kč (4,5 % z 10 000 Kč).

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ