3 případy, kdy z příjmu nemusíte platit sociální pojištění

21.06.2019 | , Finance.cz
DANĚ


Sazby daně z příjmu fyzických osob a sociálního pojištění jsou vyšší než sazba zdravotního pojištění. Přesto se v některých případech odvádí z příjmu pouze zdravotní pojištění nebo se platí na zdravotním pojištění nejvíce. Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

Při výpočtu měsíční zálohy na dani z příjmu fyzických osob se uplatňují některé daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti. V ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání je při splnění zákonných podmínek možné uplatnit další daňové slevy, které nelze uplatňovat měsíčně, např. na manželku s vlastními ročními příjmy nepřesahujícími 68 tisíc Kč nebo školkovné. Daňové odpočty při splnění zákonných podmínek se uplatňují vždy za celý kalendářní rok v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem nebo v daňovém přiznání.

Kdy se neplatí sociální pojištění

(zdroj: pixabay)

 

Z důvodu uplatnění daňových slev a daňových odpočtů může být vypočtená daň z příjmu nulová nebo dokonce může vzniknout nárok na daňový bonus, když je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu. Při čerpání daňového bonusu se na dani z příjmu nic neplatí a ještě se peníze od státu obdrží. Rovněž sociální pojištění se v některých případech neplatí.

Pokud však není dané období pro důchodové účely hodnoceno jako náhradní doba pojištění, potom dané období nemá žádný vliv na důchodové nároky. V takových případech může být řešením účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2019 činí 2 289 Kč a přihláška se podává na příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního pojištění).

 

Zdravotní pojištění musí být vždy placeno

Pouze zdravotní pojištění musí být každý měsíc zaplaceno, přičemž jen za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Zdravotní pojištění můžeme nazvat povinnou daní. V praxi tak může docházet k situaci, že mají někteří lidé příjmy, ze kterých se zdravotní pojištění neplatí a přitom si musí zdravotní pojištění sami platit jako samoplátci.

Praktický příklad 1)

Paní Procházková má pouze roční příjem z nájmu ve výši 230 000 Kč. Žádné jiné zdanitelné příjmy paní Procházková nemá. Výdaje uplatní paní Procházková 30% výdajovým paušálem. Základ daně činí 161 000 Kč (příjmy ve výši 230 000 Kč – výdaje ve výši 69 000 Kč). V daňovém přiznání uplatní paní Procházková slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob tedy nezaplatí nic. Z nájmu se sociální a zdravotní pojištění neplatí. Pro účely placení zdravotního pojištění však není paní Procházková považována za státního pojištěnce, a proto si musí každý měsíc zdravotní pojištění platit sama jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2019 činí měsíční platba 1 803 Kč. Za celý rok nezaplatí paní Procházková nic na dani z příjmu fyzických osob a sociálním pojištění. Na zdravotním pojištění však zaplatí 21 636 Kč.

Praktický příklad 2)

Paní Černá pracuje pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně, žádný jiný příjem paní Černá nemá. U zaměstnavatele má paní Černá podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje při výpočtu měsíční zálohy na dani z příjmu slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob neplatí tedy nic. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z měsíční odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně neplatí. Paní Černá však nemá vyřešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojištění si musí paní Černá sama platit jako OBZP. I paní Černá platí ze svých příjmů pouze zdravotní pojištění.

Sociální pojištění a vedlejší samostatná výdělečná činnost

Pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění je zvýhodněna vedlejší samostatná výdělečná činnost. Zdravotní pojištění i sociální pojištění se platí pouze ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Když je hrubý zisk do limitu, tak se neplatí ani sociální pojištění. Limitem za celý rok 2019 je částka 78 476 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

Praktický příklad 3)

Student VŠ Pokorný po celý rok vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Při studiu se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) za rok bude činit 61 500 Kč. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka a slevy na studenta nezaplatí nic na dani z příjmu fyzických osob. Hrubý zisk je do limitu, tak se nebude platit ani sociální pojištění. Student Černý bude platit pouze zdravotní pojištění. Roční zdravotní pojištění bude činit 4 152 Kč (61 500 Kč x 50 % x 13,5 %). Přestože studentovi Pokornému nevznikne povinnost platit daň z příjmu fyzických osob a sociální pojištění, tak bude muset v zákonném termínu odevzdat na finančním úřadu daňové přiznání a na místně příslušné OSSZ přehled o příjmech a výdajích.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 24 krát

Články ze sekce: DANĚ