Syndrom nemocných domů (8)

Naši předkové topili dřevem či uhlím a bylo jim celkem jedno, jestli spálí o lopatku či polínko méně nebo více. Zima jim nebyla a dříve stavěné domy byly vlastně živé - dýchaly podlahou, stropem i zdmi. Dům tedy větral sám, nebýval vlhký a netvořily se v něm plísně. Byl zdravý.

Vesmír nebo ponorka

Dnešní moderní budovy se sice někomu mohou zdát krásné, ale interiér nám trochu připomíná kosmickou loď. Jenže dlouhodobá práce v raketě se může stát doslova utrpením, pokud je vesmírné plavidlo špatně navrženo a postaveno. Naše pozemské „rakety“ už bývají dokonale izolované před vlhkostí a radonem, ale snad největším nedostatkem je podle odborníků právě nedostatek kyslíku ve vydýchaných místnostech s nedostatečnou a špatně fungující klimatizací. A také nedostatečné větrání i skrytých dutých prostor, kde se vyskytuje vlhkost a plíseň. Že si v podobných místnostech nemůžete otevřít okno a nadechnout se čerstvého vzduchu, bývá zvykem. Prostě  raketa nebo ponorka, máte-li raději vodu než vesmír. Jenže my nikam necestujeme, raketa se ani nehne a my v ní trávíme mnohdy víc času, než doma.

Uživatele popsaných míst uvnitř pálí oči, nos, mívají dýchací potíže nebo závratě. A na psychiku tato prostředí působí taky. Místností, ve které trávíme delší část dne, by totiž měla proudit energie ve formě čerstvého vzduchu a měla by být postavena tak, aby to umožňovala. V dnešních moderních stavbách neuvidíte přírodní materiály. Na ty je člověk ale po tisíciletí zvyklý a je to součást jeho fungování a života. V budovách najdeme ocel, plasty, kovy, sklo, prostě nic pro nás přirozeného. A dalším opravdu velikým problémem je nedostatečné nebo zcela chybějící denní světlo.

(foto: Shutterstock)

Světlo při práci

Na práci bychom měli dobře vidět, a to platí vždy, i při sezení u počítače. Nejlepší by samozřejmě bylo pracovat jen v denních hodinách za přirozeného světla. Jenže to bychom si moc nevydělali. Takže se pracuje za umělého osvětlení a už průmyslová revoluce přinesla práci na 3 směny. Intenzita osvětlení je na nich mnohde zajištěna převážně formou sdruženého osvětlení, tedy kombinací denního a umělého osvětlení a kombinací celkového umělého osvětlení a přisvětlení dalším umělým světlem. Je důležité, jaké to umělé světlo je. Pokud je blízké dennímu, pak je to dobré. Ale současné době rozšířené bílé světlo výbojek a úsporných žárovek není dobré pro oči a v kombinaci s velkými kontrasty v prostředí škodí podle odborníků zraku.

Zmatené tělo

Lidi jsou také mnohdy nuceni pracovat úplně bez přístupu denního světla. V tu chvíli si jejich oči nejsou schopny od umělého světla odpočinout. Působí to na jejich biorytmy - je noc, či den? Organismus pak neví, jak na to má reagovat. Týká se to i nepřetržitých provozů, kde se pracuje nonstop na směny. Od 7 do 9 má ale nejvyšší aktivitu žaludek, mělo by se tedy snídat, ne pracovat. Naopak v noci jsou zase od 23 do 3 aktivní játra, která organizmus čistí. Člověk by tedy neměl jíst. Jenže to by tu noční směnu nevydržel, najíst se v té době prostě musí. Není to ale zdravé. Podle odborníků mateme organismus, protože po něm chceme výkon v době, kdy by měl dělat něco jiného. A ten reaguje civilizačními chorobami, nervozitou, stresem, onemocněními respiračního traktu, alergiemi, astmatem, trpí také nervový systém, psychika. Lidé jsou podráždění, nevyspalí. Člověk na takový rytmus není svou podstatou uzpůsoben.

Lidský organismus v uzavřených budovách tedy trpí. Jak se tomu vyhnout? Asi nejjednodušší je se alespoň podívat ven nebo se na půlhodinku protáhnout, vyjít před dům a od „nemocné budovy“ si odpočinout. Ideální mikroklima pro fyzickou a duševní pohodu by měla tvořit teplota kolem 20 °C a vlhkost v rozmezí 45 až 55 %. Při stavbě domu by se pak mělo dbát na to, jak bude jeho vnitřní klima dlouhodobě ovlivňovat naše zdraví.

Seriál o nemocných domech

• Co to je syndrom nemocného domu (SBS)?
• Jak poznat nemocný dům?
• Co způsobuje syndrom nemocných domů?
• Na co si dát pozor?