Slunce, vítr, biomasa. Obnovitelné zdroje vyrobí pětkrát více elektřiny než před patnácti lety

Podle Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou vydalo před pár dny ministerstvo životního prostředí, narostla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů meziročně o 2,4 %. Oproti roku 2003 vyrobí zelené zdroje pětinásobek energie. Největší podíl má bioplyn, následuje biomasa, fotovoltaika, vodní a větrné elektrárny. Výroba elektřiny narostla ve všech obnovitelných zdrojích, výjimkou jsou vodní elektrárny, kde produkce poklesla kvůli suchu.

České republice se zatím daří plnit cíle, k nimž se na evropské úrovni zavázala. Obnovitelné zdroje podílející se na konečné spotřebě energie měly do roku 2020 narůst na 13 %, což se podařilo už před pěti lety. Předloni tato hodnota dosáhla téměř 15 %. V aktualizované Státní energetické koncepci se Česká republika zavázala dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v rozmezí od 18 do 25 % do roku 2040. Loni byl tento podíl 11,1 %.

Síť se musí na zelenou energii připravit

Do rozvoje obnovitelných zdrojů stále více investují i energetické společnosti. „Posilujeme především distribuční sítě. Předpokládáme, že nejvíce nových zdrojů bude na hladině nízkého napětí, což v praxi znamená například zahušťování trafostanic,“ uvádí Božena Herodesová ze společnosti E.ON.

Podle Hany Novotné ze společnosti Bohemia Energy bude do budoucna těžké najít rozumnou rovnováhu mezi tím, kolik energie se bude vyrábět z obnovitelných zdrojů a kolik z konvenčních. „Chceme mít bezpečnou energii bez jádra a čistou energii bez uhlí. Větší využití obnovitelných zdrojů ale vyžaduje značné investice do změny distribučních a rozvodných sítí,“ dodává.

Obnovitelné zdroje, například solární nebo větrné elektrárny, jsou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, takže výroba zažívá výkyvy. „Na jedné straně vznikají krátkodobé přebytky energie, na straně druhé je třeba vyrovnat se s jejich nedostatkem. To bude kromě systémových opatření v síti vyžadovat i větší a sofistikovanější zapojení samotných zákazníků, včetně domácností. Třeba tím, že budou díky chytrým řešením ve svých domácnostech schopni přizpůsobit spotřebu aktuální situaci a k takovému chování budou i ekonomicky motivováni,“ vysvětluje Hana Novotná.

(foto: Shutterstock)

Století větrníků a solárů

Podle nedávné analýzy agentury Bloomberg NEF budou ve 21. století hrát stále větší roli právě solární a větrné zdroje. Do poloviny století by se mohly postarat až 50 % světové výroby elektřiny. Rozvoj obnovitelných zdrojů se ovšem bude odvíjet od technologického pokroku, především od poklesu cen akumulačních baterií, které by do roku 2030 mohly zlevnit až o 66 %.

„Budoucnost v energetice patří stále levnějším větrným a solárním elektrárnám, které doplní akumulace energie,“ konstatuje Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Dodává ale, že České republice chybí legislativní rámec pro rozvoj baterií a levné solární i větrné energetiky.

Na ministerstvu průmyslu a obchodu se aktuálně diskutuje o novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je nyní v připomínkovém řízení a ministerstvo navrhuje, aby po roce 2021 výrobci energií z obnovitelných zdrojů soutěžili o výši provozní podpory v energetických aukcích. V praxi by to mělo probíhat tak, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren a výrobci budou soutěžit o to, kdo dokáže do sítě dodat požadovaný objem s nejnižší veřejnou podporou.

Klíčové jsou akumulační baterie

Kritikům návrhu vadí, že novela nenastavuje dostatečný legislativní rámec pro rozvoj baterií. Po systémové změně využití akumulace dlouhodobě volá například Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ.

 „Dlouhodobě se snažíme vůči ministerstvu a dalším institucím prosadit akumulaci jako technologicky neutrální prvek. V tomto smyslu se také ponesou naše připomínky k energetickému zákonu v rámci mezirezortního připomínkového řízení,“ doplňuje za asociaci Jan Fousek.

Platíme 495 korun za megawatthodinu

Od roku 2013 vyplácí provozovatelům obnovitelných zdrojů podporu Operátor trhu s elektřinou. Výši podpory stanovuje Energetický regulační úřad. Na zelené zdroje přispívá každý odběratel elektřiny, a to 495 korunami za každou spotřebovanou megawatthodinu. Výše podpory vzrostla z jedné miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech.

• Jaký je dojezd elektromobilů
• Vyplatí se jezdit elektromobilem?