Proč je pro naše zdraví důležitý sport a s čím nám pomůže?

05.12.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Méně se hýbeme, více jsme nemocní. Zatěžujeme tak sebe, své děti a vlastně celou společnost, která se stará o naše zdraví a léčení našich nemocí.

A i když se o pohybu hodně píše a mluví, populace trpí stále více civilizačními nemocemi, jakými jsou cukrovka, obezita či rakoviny. S děkanem Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Martinem Zvonařem přinášíme několik rad a zamyšlení nad současným životním stylem „moderního“ člověka.

Evoluce, kulminace, involuce

Obyčejní lidé tělesně degenerují, ale sportovci jsou naopak výkonnější. Jenže tady neplatí stejný metr. V průběhu života totiž člověk prochází z hlediska úrovně pohybových schopností, jakými jsou síla, rychlost, vytrvalost nebo koordinace, obdobím evoluce, kulminace a následně involuce. V období evoluce úroveň těchto schopností roste, bez sportu pomaleji, při sportování rychleji.

Odhlédneme-li od vrcholového sportu, kde jsou zcela specifické požadavky na jejich úroveň, můžeme období kulminace zařadit mezi 20. až 35. rok života. A zde se na konci období kulminace se absolutně nejvýrazněji začínají projevovat efekty sedavého, či aktivního životního stylu.

Právě období nástupu involuce (zmenšování) pohybových schopností je totiž výrazně odlišné pro sportující a nesportující populaci. Například oblast koordinace, kam patří například reakční schopnosti, či ohebnost je velmi závislá na pravidelné pohybové aktivitě. A zatímco u nesportující populace jsou patrné první involuční změny již kolem 33. roku života, u sportující populace můžou přijít až o 10 a více let později, a ještě navíc v menší míře.

Proč je sport důležitý

(foto: Shutterstock)

 

Jde to ještě lépe

Někdo by mohl namítnout, že ačkoli se nehýbeme, a patrně žijeme v horším životním prostředí díky špatné výživě, nevětraným prostorám, částicím nebo hormonálním vlivům, přesto se dožíváme více let než naši předci. Tak jako to vlastně tedy je, máme, vyspělejší medicínu, nebo se prostě přizpůsobujeme kancelářskému způsobu života. Nebo je za tím obojí?

„Bezesporu je to snadnějším a trvalejším přístupem ke komplexnější stravě a vyspělejší lékařskou péčí, na druhé straně je otázkou, zda je život kvalitnější, nebo přesněji, zda by nebyl život zahrnující pohybovou aktivitu ještě kvalitnější?“ ptá se Martin Zvonař.

Více vztahu k pohybu, než zvyšování výkonu

To vše, o čem se děkan Martin Zvonař zmínil lze samozřejmě nějak zkoumat a změřit. Jsou to dlouhodobé studie, nebo se dá něco zjistit hned? Pohledů je celá řada, od těch dlouhodobých, například studie vlivu míry pohybu na zdraví člověka, až po jednorázové studie hodnotící efekt pohybu na zdatnost.

Pozitivním trendem posledních let je dávat do vztahu pohybovou aktivitu s rizikem vzniku civilizačních chorob. To se pak projevuje i ve vzdělávacích koncepcích, které kladou stále větší důraz na budování vztahu k pohybové aktivitě než na zvyšování výkonnosti. Vedle toho je celá řada metod, které zkoumají konkrétní dopady pohybové aktivity, či neaktivity, z nichž mnohé uplatňujeme i na naší fakultě. U těchto metod jde o to, zda zkoumáme samotný vliv, tedy charakter pohybu, či jeho následný dopad.

Pokud jde o mapování vlivu samotného, nejčastěji se zde setkáme s dotazovacími metodami. Pokud hodnotíme dopad pohybové aktivity, je nejobecnějším nástrojem motorický test, ale pro specifické dopady pak existuje celá řada zajímavých a účinných diagnostických nástrojů, které mohou poskytnout okamžitou zpětnou vazbu například ve vztahu ke zdravotnímu stavu. Jako příklad bych uvedl „dynamometrii“, což je metoda měření svalové síly, kterou používáme například při prognostice rizik podvrtnutí „kotníku“ u sportovců, či pro posouzení rizik vývoje artritidy kyčlí jejich nerovnoměrným zatěžováním u běžné populace. Druhou zajímavou metodou je „podobarografie“, tedy metoda měření tlaků vytvářených chodidly při chůzi, které velmi spolehlivě signalizují změny ve fungování podélné a příčné klenby nohy. Dalších podobně zajímavých metod, jejichž společným jmenovatelem je výzkum vlivu pohybu je na fakultě celá řada, o čemž se můžete přesvědčit na našich webových stránkách FSPS MUNI.

Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2
Hlasováno: 10 krát

Články ze sekce: Spotřebitel