Šetří Češi? Spotřeba elektřiny a plynu oproti loňsku klesá

21.06.2019 | , Finance.cz
BYDLENÍ


Od začátku letošního roku snížili Češi svoji spotřebu elektřiny i zemního plynu. Částečně za to mohou i nadprůměrné venkovní teploty, díky nimž se tolik netopilo. Zároveň klesají ceny plynu, ušetřit mohou hlavně domácnosti, které jím vytápí.

Údaje vyplývají ze zprávy o provozu elektrizační a plynárenské soustavy za první čtvrtletí tohoto roku, kterou vydal Energetický regulační úřad. Kromě klesající spotřeby ukazuje i na rostoucí výrobu elektřiny a narůstající export za hranice ČR.

Úspory po rekordním roce

Po rekordní spotřebě elektřiny v loňskem roce je první letošní čtvrtletí úspornější. Objem spotřebované elektřiny klesl na 20,4 TWh, což představuje meziroční snížení o 1,3 %. Výrazněji klesá hlavně spotřeba domácností, v porovnání například s firmami. Nejvíce pak šetří domácnosti v Praze, kde se spotřeba meziročně snížila o 6,6 %.

Trend klesající spotřeby přichází po loňském roce, jenž byl energeticky náročný. Spotřeba elektřiny totiž kontinuálně rostla pátým rokem po sobě a v roce 2018 dosáhla ročního objemu 73,9 TWh. Za nárůstem spotřeby stály hlavně větší podniky odebírající elektřinu na hladině velmi vysokého nebo vysokého napětí. Maloodběr, kam spadají menší firmy nebo domácnosti, naopak klesal.

Letošek zatím nastavil opačný trend. „Důvodem menší spotřeby domácností může být snaha šetřit, protože ceny elektřiny šly v posledních měsících nahoru. Projevovat se může i ekologické smyšlení, tedy instalace energeticky méně náročných spotřebičů. Zapomenout nesmíme ani na mírnější konec zimy, kdy se méně topilo,“ vysvětluje Lukáš Paleček z projektu EnergetickaPoradna.cz.

Více vyráběly vodní i větrné elektrárny

Zatímco spotřeba energie klesla, výroba elektřiny naopak podle údajů Energetického regulačního úřadu během prvního čtvrtletí narostla, a to na 23,8 TWh. Výrazný nárůst zaznamenala výroba ve větrných elektrárnách, které do sítě dodaly o 35,5 % více elektrického proudu. Následovaly je paroplynové elektrárny s nárůstem o 35 %. Více vyráběly také malé vodní elektrárny, jejich meziroční přírůstek je ale už menší. Velké vodní elektrárny pak výrobu navýšily o více než 50 %.

„U vodních elektráren je nutné trend sledovat v dlouhodobějším horizontu, nicméně pokud srovnáte například loňský a letošní březen, velké vodní elektrárny posílily meziročně výrobu dokonce trojnásobně,“ doplňuje Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ. Pokles spotřeby, růst výroby a některé další vlivy pak vedly k dalšímu navýšení převahy exportu nad importem elektřiny o 1,1 TWh, tedy o více než 50 %.

Spotřeba elektřiny a plynu 2019 - indikativní ceny

Zdroj: Shutterstock

Šetříme i zemní plyn

Statistiky sledují také plynárenství. Za první tři měsíce letošního roku Češi spotřebovali 3 132 milionů kubíků zemního plynu, což znamená pokles o 6,2 %. Za propadem stojí hlavně venkovní teploty, které se v prvním čtvrtletí pohybovaly 1,8 °C nad dlouhodobým teplotním normálem.

„Kdybychom data přepočítali na podmínky dlouhodobého teplotního normálu, tedy pokud bychom je očistili o vliv počasí, potom by spotřeba v prvním čtvrtletí meziročně neklesala, ale naopak by vzrostla o 0,7 procenta,“ zpřesňuje statistiku Petr Kusý.

Od ledna do března tohoto roku se tranzit plynu včetně importu do plynárenské soustavy České republiky vyšplhal na celkem 9 085 milionů kubíků, které doplnilo 34 milionů kubíků z vnitrostátních zdrojů. Za hranice České republiky za uvedené období odešlo 7 016 milionů metrů krychlových zemního plynu. Provozní zásoby v tuzemských zásobnících dosahovaly na konci čtvrtletí hodnoty 1 183 milionů kubíků.

Klesají průměrné ceny plynu

V plynárenství je patrný ještě jeden trend, a to klesající ceny. Jednou za čtvrt roku Energetický regulační úřad oznamuje indikativní ceny zemního plynu, což jsou průměrné orientační ceny, jež by měly spotřebitelům napovědět, jestli u svého dodavatele neplatí příliš.

Pro nadcházející čtvrtletí by lidé, kteří používají plyn k vytápění, měli mít ceny nižší o 6,7 %. Za první pololetí roku ceny poklesly dokonce o 9,4 %. Od počátku roku 2017 byly indikativní ceny zemního plynu stabilní. Pro odběrná místa s charakterem spotřeby vytápění se pohybovaly přibližně mezi 680 až 700 korun za MWh. V závěru minulého roku ale narostly.

Tento trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2019, kdy se indikativní ceny plynu vyšplhaly na 835 korun za MWh. Důvodem byly především vysoké ceny, za které se v té době zemní plyn obchodoval na velkoobchodních energetických burzách. Vývoj burzovních cen opačným směrem v následujícím období nyní snižuje indikativní ceny plynu již pro druhé čtvrtletí v řadě.

 

757 až 957 korun za MWh

Pro domácnosti, které plynem vytápí, stanovil Energetický regulační úřad indikativní cenu plynu na 757 korun za MWh. Lidé, kteří mají nižší spotřebu a plynem ohřívají vodu, by měli platit kolem 807 korun za MWh, a ti, kteří na plynu jen vaří, by měli mít cenu kolem 957 korun.

„Aktuální indikativní ceny plynu potvrzují, že předchozí pokles nebyl jen krátkodobým výkyvem. Cena plynu pro spotřebitele by tak mohla být stejná nebo mírně nižší, než tomu bylo na konci roku 2018, “ dodává Jan Pokorný, předseda Rady ERÚ.

Indikativní cena plynu není pro dodavatele závazná. Energetický regulační úřad ji poprvé představil v roce 2016, kdy velkoobchodní ceny plynu klesaly, ale ceníky dodavatelů tento pokles odrážely jen minimálně. Podle úřadu nejde o nástroj přímé regulace, pouze o doporučení.


Čtěte také:

Autor článku

Jana Poncarová

Jana Poncarová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ