Na co by si měl dát zaměstnanec pozor, když dostane výpověď?

03.06.2021 | , Finance.cz
Spotřebitel


Dostali jste v práci výpověď, protože se ruší firma anebo její část, ve které pracujete? A nemáte náhodou nárok na odstupné? A kdy můžete dát okamžitou výpověď vy?

Nejen v posledních měsících dochází v určitých oborech ke zhoršení ekonomické situace, která může mít za následek rušení pracovních míst. Zároveň ještě stále mnozí zaměstnanci nevědí, jak se v některých situacích zachovat. Jaká specifika se v oblasti pracovněprávních vztahů objevují a na co má vlastně zaměstnanec nárok?

Kdy máte nárok na odstupné?

Jedním z neblahých důsledků pandemie a jejich dopadů na společnost je propouštění zaměstnanců. Nutno uvést, že zákonné důvody pro výpověď danou zaměstnavatelem dle § 52 zákoníku práce platí i v době současné pandemie, kdy tedy žádné „covidové“ výjimky pro výpovědi nejsou.

Zaměstnanci mají ovšem ze zákona nárok na finanční kompenzaci, jejíž minimální částku zákoník práce stanoví podle typu ukončení pracovního poměru, a která se odvozuje od průměrného měsíčního výdělku. Skutečná výše odstupného ale závisí na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a konečná částka tak může být vyšší, než stanovuje zákon.

Aby měl zaměstnanec nárok na odstupné, musí dostat výpověď (dle § 52 zákoníku práce) nebo ukončit pracovní poměr dohodou z těchto důvodů:

  • zrušení zaměstnavatele nebo jeho části,
  • přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
  • nadbytečnosti zaměstnance z organizačních důvodů,
  • zdravotních překážek způsobených výkonem práce.

Jak vysoké je odstupné?

V prvních třech případech má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jednonásobku, dvojnásobku až trojnásobku průměrného výdělku podle délky pracovního poměru (§ 67 zákoníku práce). V případě ukončení poměru kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnanec právo na dvanáctinásobek svého průměrného výdělku bez ohledu na délku pracovního poměru.

Odstupné se ovšem týká pouze pracovníků na základě pracovních smluv, nikoliv na základě pracovních dohod. A to striktně na základě čtyř zmiňovaných důvodů – pokud tedy zaměstnanec z jiných důvodů podá vlastní výpověď, nárok na odstupné nevzniká,” doplňuje Tomáš Smolík ze společnosti D.A.S. pojišťovny právní ochrany. Proto by si měl zaměstnanec uvedení nároku na odstupné ohlídat v písemné dohodě o rozvázání pracovního poměru a předejít tím případným dohadům se zaměstnavatelem.

Nároky zaměstnance při výpovědi: odstupné, ochranná doba

Zdroj: Depositphotos

 

Kdy vás nemůžou vyhodit aneb ochranná doba v zaměstnání

Existují situace, kdy jsou splněny výpovědní důvody, ale výpověď zaměstnanci nesmí být dána (§ 53 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se o tzv. ochrannou dobu, pod kterou spadají například případy dočasné pracovní neschopnosti, čerpání rodičovské dovolené, poskytování dlouhodobé péče či těhotenství, kdy je výpověď neplatná i tehdy, bude-li teprve dodatečně zjištěno, že zaměstnankyně byla v době doručení výpovědi těhotná.

Jak se bránit, kdy jste dostali výpověď v ochranné lhůtě?

Jestliže máte podezření, že zaměstnavatel ukončil pracovní poměr neplatně, doručte oznámení zaměstnavateli osobně – pokud by zaměstnavatel mohl při předávání dělat problémy, přizvěte si svědka, či oznámení zašlete tzv. na dodejku.

V případě neplatného rozvázání pracovního poměru je možné se bránit také žalobou, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. „Jestliže soud uzná, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, pracovní poměr bude nadále trvat a tím pádem vám bude náležet náhrada mzdy za několik měsíců či let,” doplňuje Tomáš Smolík.

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat?

Dle zákoníku práce platí, že zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit v případě, že mu zaměstnavatel vědomě nevyplatil mzdu, plat, popřípadě náhradu mzdy, platu či jeho část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnanci pak přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy, nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tj. zpravidla 2 měsíce, tedy pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nesjednal delší výpovědní dobu – například 3 měsíce.

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl, a to pouze písemně. „Uhradí-li zaměstnavatel mzdu (plat) či její náhradu těsně před doručením okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, zaměstnanec má právo i v tomto případě ukončit pracovní poměr. Navíc může po zaměstnavateli požadovat také úroky z prodlení,” dodává Tomáš Smolík.

Autor článku

Redakce


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 7 krát

Články ze sekce: Spotřebitel