Stejný příjem a různý výpočet zdravotního pojištění

20.08.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují daňové slevy ani daňové odpočty, přesto v praxi odvádí pojištěnci při stejném příjmu odlišnou částku na zdravotním pojištění. Záleží zejména na struktuře příjmů a zařazení v registru pojištěnců, jak si ukážeme v praktických příkladech.

Platba zdravotního pojištění je povinnou daní a jen za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění pouze stát. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. 

  1. Zdravotní pojištění a zaměstnanec
  2. Zdravotní pojištění a 2 zaměstnání
  3. Zdravotní pojištění a OSVČ
  4. Zdravotní pojištění a vedlejší činnost
  5. Zdravotní pojištění a pasivní příjmy

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1) Zaměstnanec pouze s příjmy ze zaměstnání

Pan Michal má roční hrubou mzdu 360 000 Kč. Na zdravotním pojištění je mu za celý rok z hrubých měsíčních mezd sraženo celkem 16 200 Kč (360 000 Kč x 4,5 %) na zdravotním pojištění a dalších 32 400 Kč (360 000 Kč x 9 %) za pana Michala zaplatí jeho zaměstnavatel.

Příklad 2) Zaměstnanec s příjmy ze dvou zaměstnání

Pan Roman pracuje po celý rok 2021 pro zaměstnavatele XY na hlavní pracovní poměr, hrubá roční mzda bude 300 000 Kč. Dále si přivydělával na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč pro zaměstnavatele AB. Z prvního zaměstnání zaplatí pan Roman celkem na zdravotním pojištění 13 500 Kč (300 000 Kč x 4,5 %) a zaměstnavatel XY za pana Romana zaplatí na zdravotním pojištění 27 000 Kč (300 000 Kč x 9 %). Pokud je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, potom se z dohody neplatí zdravotní pojištění. Pan Roman tedy odvede při stejném příjmu méně na zdravotním pojištění než pan Michal z prvního příkladu.

Příklad 3) OSVČ na hlavní činnost

Paní Jitka vykonává po celý rok 2021 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž její hrubý roční zisk činí 360 000 Kč. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zdravotní pojištění zaplaceno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pro celý kalendářní rok 2021 činí minimální vyměřovací základ 212 646 Kč. Skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) paní Jitky činí 180 000 Kč (360 000 Kč x 50 %). Roční zdravotní pojištění činí tedy 28 708 Kč (212 646 Kč x 13,5 %).

Tip: Mzdová kalkulačka - vypočítejte si svoji čistou mzdu a odvody

Příklad 4) OSVČ na vedlejší činnost

Pan Martin vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost při studiu. Hrubý roční zisk za rok 2021 bude mít 360 000 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu, tedy poloviny daňového základu. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ. Roční zdravotní pojištění živnostníka Martina bude činit 24 300 Kč (360 000 Kč x 50 % x 13,5 %).

 

Příklad 5) OBZP s pasivními příjmy

Paní Alice má během roku 2021 pouze příjem z nájmu. Hrubý zisk z nájmu činí 360 000 Kč. Z příjmu z nájmu neplatí paní Alice žádné zdravotní pojištění. Platbě zdravotního pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí. Protože není paní Alice pro účely placení zdravotního pojištění zaměstnancem ani OSVČ ani státním pojištěncem, tak je vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů. Všechny OBZP musí přitom platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2021 v měsíční výši 2 052 Kč (15 200 Kč x 13,5 %). Za rok 2021 zaplatí paní Alice na zdravotním pojištění celkem 24 624 Kč (2 052 Kč x 12 měsíců).

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: DANĚ