Proč se i milionáři diví nízkému důchodu aneb Důchodové příjmy pod lupou

Dvěma základními vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu jsou získaná doba pojištění v celých ukončených letech a osobní vyměřovací základ, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Jak se osobní vyměřovací základ vypočítá?

• Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2022
• Musí být zaplaceno sociální pojištění
• Započítávají se všechna zaměstnání
• Předčasný důchod bez výplaty
• U OSVČ nerozhodují příjmy ani zisk
• Minimální důchodové pojištění odpovídá čtvrtině průměrné mzdy

Zdroj: Depositphotos

Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2022

Při odchodu do řádného starobního důchodu nebo předčasného důchodu během roku 2023 se osobní vyměřovací základ vypočítává z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2022. I když se odejde do státního důchodu až v prosinci 2023, příjmy za letošní rok již osobní vyměřovací základ neovlivňují. Příjmy v jednotlivých letech se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Tip: Kalkulačka vašeho důchodového věku

Musí být zaplaceno sociální pojištění

Rozhodnými příjmy pro výpočet starobního důchodu jsou pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. V praxi tak dochází k situacím, že někteří občané platili v produktivním věku vysokou daň z příjmů, ale měsíční částka důchodu následně neodpovídá jejich očekávání. Důvodem je skutečnost, že z kapitálových příjmů, z příjmů z nájmů nebo z ostatních zdanitelných příjmů se sociální pojištění neplatí, a nemají tedy vliv na výši důchodu.

Započítávají se všechna zaměstnání

Při práci pro více zaměstnavatelů současně, např. na zkrácený úvazek, se pro důchodové účely tyto příjmy sčítají (pokud z nich bylo zaplaceno sociální pojištění). To znamená, že zaměstnanec se dvěma zkrácenýma úvazky za 20 000 Kč je na tom pro důchodové účely stejně jako zaměstnanec pracující pro jednoho zaměstnavatele za 40 000 Kč.

Předčasný důchod bez výplaty

V případě přiznání předčasného důchodu bez výplaty v letošním roce dochází k „zafixování“ aktuálně platné výpočtové formule důchodu, a do výpočtu tedy vstupují rozhodné příjmy v letech 1986 až 2022. I když se tedy nechá státní důchod (předčasný nebo řádný) následně uvolnit třeba v roce 2025, příjmy v letech 2023 a 2024 již osobní vyměřovací základ neovlivňují.

Čtěte také: Důchody se změní až od října. Jak vysoká bude předčasná penze přiznaná v září 2023?

U OSVČ nerozhodují příjmy ani zisk

Ročním vyměřovacím základem pro důchodové účely u osob samostatně výdělečně činných je polovina daňového základu (nebo minimální vyměřovací základ). OSVČ tak mají za daný rok důchodové příjmy značně nižší, než by řada z nich očekávala. Např. při ročním příjmu 900 000 Kč a uplatnění 60procentního výdajového paušálu je ročním vyměřovacím základem částka 180 000 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 15 000 Kč.

Minimální důchodové pojištění odpovídá čtvrtině průměrné mzdy

Mezery v pojištění nejsou pro výpočet důchodu dobré. Jestliže není totiž získána alespoň minimální doba pojištění v rozsahu 35 let, nemůže být starobní důchod vůbec přiznán. Získání minimální doby pojištění nebo jen lehké překročení znamená nízký důchod, neboť každý rok pojištění ovlivňuje výši důchodu více, než někteří žadatelé očekávají, a při mezerách v pojištění dochází k „rozmělnění“ důchodových příjmů.

V některých případech může být řešením účast na dobrovolném důchodovém pojištění. V těchto případech je nutno pamatovat na to, že minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění v roce 2023 ve výši 2823 Kč odpovídá pouze čtvrtině průměrné mzdy. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu je na tom tedy značně lépe než občan platící si dobrovolné důchodové pojištění.

Čtěte také: Sedm důvodů, proč vyjde nízký důchod i při nadprůměrných příjmech