Jak prokázat ztrátu budoucího výdělku, ve kterém vám zabránil úraz

Poskytování náhrady za ztrátu na výdělku z důvodu občanskoprávní odpovědnosti za škodu na zdraví není nutně vázáno na trvání výdělečné činnosti poškozeného (tzn. pracovního či jiného obdobného poměru nebo podnikatelské činnosti) v době úrazu. Občanskoprávní odpovědnost nastupuje, když někdo jinému ublíží na zdraví třeba při autohavárii nebo násilným trestným činem apod. Od pachatelů násilných trestných činů se poškozený mnohdy odškodnění nedočká. Při autohavárii jej odškodní pojišťovna, u které má viník autonehody sjednáno povinné ručení.

Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem (rentou). Přitom se při jeho výpočtu zásadně vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval. Ale mohou být výjimky ve prospěch poškozeného.

• Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
• Dlouhodobá náhrada – renta za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
• Možnost zohlednit budoucí potenciální příjmy, které už byly takřka jisté
• Jak prokázat potenciální příjmy, o které poškozený kvůli úrazu přišel

Zdroj: Shutterstock

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením zdraví a nemocenským, resp. u zaměstnance též náhradou mzdy nebo platu, kterou vyplácí v prvních 14 dnech léčení zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné však nemusejí být nemocensky pojištěny, pro ně je pojištění na rozdíl od zaměstnanců dobrovolné. Jak se potom náhrada počítá, když žádné nemocenské dávky nepobírali, jsme vysvětlovali zde: Jak funguje náhrada výdělku při nemoci a úrazu u osob bez nemocenského pojištění? 

Dlouhodobá náhrada – renta za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením zdraví a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu. Renta tedy dorovnává invalidní důchod na úroveň původního příjmu. Pokud není invalidní důchod přiznán, musí ztrátu příjmu nahradit renta.

Možnost zohlednit budoucí potenciální příjmy, které už byly takřka jisté

Poškozený musí sám vyčíslit a také prokázat, tedy uvést, prohlásit před soudem a dokázat konkrétní údaje o tom, v čem jím tvrzená ztráta spočívá a jak vznikla. K odškodnitelné ztrátě na výdělku může dojít i tehdy, když poškozený v době úrazu sice nepracoval, avšak prokazatelně měl zajištěnu možnost vykonávat výdělečnou činnost a jen v důsledku úrazu se tak nestalo. Platí to jak pro závislou činnost v zaměstnání, tak samostatnou výdělečnou činnost podnikatelů.

V případě podnikatelů se náhradou za ztrátu na výdělku neodškodňuje samotná ztráta či omezení možnosti pracovního uplatnění ve smyslu profese, nýbrž majetková újma spočívající v tom, že trvalou ztrátou (snížením) pracovní způsobilosti následkem újmy na zdraví došlo k poklesu jeho příjmů oproti jeho příjmům před škodnou událostí. 

Zákon neváže poskytování náhrady za ztrátu na výdělku z důvodu občanskoprávní odpovědnosti za škodu na zdraví automaticky jen na trvání výdělečné činnosti poškozeného (tzn. pracovního či jiného obdobného poměru) v době úrazu.

Jak prokázat potenciální příjmy, o které poškozený kvůli úrazu přišel

U osoby samostatně výdělečně činné není bezvýjimečnou podmínkou, aby pro předpokládanou činnost měl poškozený již uzavřenu odpovídající smlouvu. Je možno poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku i ve vztahu k výdělečné činnosti, která je v okamžiku úrazu pouze předpokládána a její výkon by začal později, nebýt úrazu a poškození zdraví z něho vyplývajícího.

Nárok tedy může vzniknout, jestliže v době úrazu ještě nebyla písemně uzavřena smlouva s dohodnutým výkonem práce, avšak poškozený skutečně měl s určitou osobou sjednán (dohodnut ústně) výkon konkrétní výdělečné činnosti.

Současně musí být zřejmé, že nebýt poškození zdraví, postižený by sjednanou činnost vykonával. Pouze v důsledku poškození zdraví nemohl sjednanou činnost vykonat, takže ztratil výdělek, kterého by jinak – nebýt úrazu – dosahoval.

K závěru, že ke ztrátě takového příjmu došlo, nestačí ovšem pouhá možnost určité výdělečné činnosti v budoucnu či nezávazný příslib smluvního subjektu. Soud musí ověřit, že k realizaci výdělečné činnosti, jež byla už dohodnuta, nemohlo dojít právě z důvodu následků úrazu. Že – nebýt úrazu – poškozený by takovou činnost skutečně vykonával. K tomu pomohou svědectví obchodních partnerů apod.

Zaměstnanec zase podobnou skutečnost prokáže snadněji, pokud už bude mít dopředu sjednánu novou pracovní smlouvu a v ní dohodnut vyšší příjem na nové pozici, než má či měl v dosavadním zaměstnání. Ztrátu na výdělku však lze prokázat i závazným příslibem nového zaměstnání, pokud ještě nebyla sjednána pracovní smlouva a mzdové podmínky.

Čtěte také: Chystané novinky, které se mají dotknout starších lidí, prošly změnou