Jaká překvapení mohou očekávat OSVČ při žádosti o příspěvek na bydlení?

Obecně má OSVČ nárok na příspěvek na bydlení, pokud za náklady spojené s bydlením zaplatí měsíčně více než 30 % ze svých příjmů, včetně příjmů společně posuzovaných osob. Žádost o příspěvek na bydlení stačí podat jednou, následně se dokládají pouze náklady na bydlení a příjmy za 1. a 3. čtvrtletí kalendářního roku.

• OSVČ prozatím nemohou využít online aplikaci k podání žádosti
• S podáním daňového přiznání nemusí OSVČ kvůli příspěvku na bydlení spěchat
• Jak se z daňového přiznání vypočítá rozhodný měsíční příjem?
• V paušálním režimu mohou OSVČ vydělávat miliony, a přesto dosáhnou na příspěvek na bydlení
• Úřad práce vás nejdříve pošle na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení
• Zapomněli jste doručit nějaký dokument Úřadu práce?

Zdroj: Depositphotos

OSVČ prozatím nemohou využít online aplikaci k podání žádosti 

Osobám samostatně výdělečně činným jsou umožněny téměř totožné způsoby podání žádosti o příspěvek na bydlení jako lidem nepodnikajícím. Mohou tedy podat žádost prostřednictvím identity občana (příp. datové schránky), na pobočce Úřadu práce podle místa skutečného bydliště, poštou a e-mailem s elektronickým podpisem.

Výjimku mají OSVČ v tom, že nemohou prozatím podat zjednodušenou žádost prostřednictvím online aplikace. Mohou ale vyplnit online formulář, nebo si stáhnout formulář pro tisk a vyplnit jej ručně.

Tip: Žadatelé o příspěvek na bydlení by už nemuseli dokládat své příjmy a náklady na energie

S podáním daňového přiznání nemusí OSVČ kvůli příspěvku na bydlení spěchat

Jestliže žádá o příspěvek zaměstnanec, dokládá své příjmy výplatními páskami. U osob samostatně výdělečně činných se příjem posuzuje na základě podaného daňového přiznání za rok, který předchází roku, ve kterém se příjem dokládá – ovšem tato situace platí pro kalendářní období od 1. července až do 30. června následujícího kalendářního roku. Pro pochopení uvádíme příklad.

Příklad: Pokud by OSVČ prokazovala příjem za 1. čtvrtletí kalendářního roku 2023 (leden–březen), který je nutno doložit do konce června, nebude se brát v úvahu daňové přiznání za rok 2022, ale ještě za rok 2021. Při prokazování příjmu za 3. čtvrtletí kalendářního roku 2023 (červenec–září), který je nutné doložit do konce prosince, by se pro výpočet výše příspěvku použilo daňové přiznání za předchozí kalendářní rok, tedy za rok 2022.

Na základě této právní úpravy tedy není nutné, aby OSVČ kvůli doložení příjmů za 1. čtvrtletí spěchala s podáním daňového přiznání za předchozí rok.

Daňové přiznání není nutné fyzicky dokládat. Úřad práce si jej vyžádá od finančního úřadu sám.

Jak se z daňového přiznání vypočítá rozhodný měsíční příjem?

Jako rozhodný příjem se osobě samostatně výdělečně činné započítá pro posouzení nároku na dávku jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, bez ohledu na to, jak dlouho v tomto roce vykonávala samostatnou činnost.

Vždy se ale započítá nejméně 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, což aktuálně činí 18 900 Kč (od července 2023 se částka zvýšila na 20 100 Kč). Pokud tedy má OSVČ příjmy nižší, než je tato částka, bude Úřad práce počítat s měsíčním příjmem ve výši 18 900 Kč (20 100 Kč).

Tip: Počítá se do nákladů na bydlení i hypotéka, když chcete požádat o příspěvek na bydlení?

V paušálním režimu mohou OSVČ vydělávat miliony, a přesto dosáhnou na příspěvek na bydlení

Jiná situace nastává u OSVČ, které jsou v tzv. paušálním režimu daně. Tyto osoby nepodávají daňové přiznání, proto se pro přiznání nároku na dávku počítá s 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, která je aktuálně ve výši 18 900 Kč. Tato částka bude platit až do 30. června 2023.  Od července 2023 je tato částka ve výši 20 100 Kč.

Vůbec se tedy nepočítá s částkou, kterou OSVČ reálně vydělala. Díky tomu jí může vzniknout nárok na příspěvek na bydlení ve vysoké výši, který by bez paušálního režimu nezískala.

Úřad práce vás nejdříve pošle na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení

Pro to, aby žádost o příspěvek na bydlení byla kompletní a Úřad mohl vyměřit výši dávky, je nutné, aby fyzická podnikající osoba doložila také vyúčtování zaplacených záloh ze zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení.

Pozor: Zálohy nelze dokládat podanými přehledy, které musí dokládat OSVČ každý rok na ZP a ČSSZ po podání daňového přiznání.

Úřad práce by si měl tyto dokumenty vyžádat od ZP a ČSSZ sám. Často to ale neudělá a žadatelé si musejí zajít na pobočky osobně.

U zdravotní pojišťovny se žádá o „Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění za rok x“.

U správy sociálního zabezpečení je nutné žádat o „Potvrzení o zaplacených zálohách pro účely státní sociální podpory za rok x“.

Tip: Musíte stále dokládat vyúčtování za energie pro přiznání příspěvku na bydlení?

Zapomněli jste doručit nějaký dokument Úřadu práce?

Úřad práce nezpracuje žádost dříve, než získá všechny potřebné dokumenty. Proto v případě opomenutí nějakého dokumentu zašle žadateli výzvu (poštou, datovou schránkou) k jeho doplnění. Žadatel je pak povinen doložit chybějící dokumenty nejpozději do 8 dnů od doručení výzvy.

Příspěvek na bydlení je velmi složitý na dokládání dokumentů. Proto, pokud o něj žádáte poprvé a nejste si v problematice jistí, je lepší zažádat o něj osobně na pobočce Úřadu práce, kde získáte obratem zpětnou vazbu od úředníka.

Čtěte také:

Můžete žádat o příspěvek na bydlení, když na adrese nemáte trvalé bydliště?

I ve starobním důchodu můžete žádat o příspěvek na bydlení. Co dostanete?