Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

 

Téma pro země EU

Související zprávy


  • Německé mýtné je podle odborníků parlamentu proti pravidlům EU

    V rozporu s pravidly Evropské unie je i nová podoba mýtného, které prosazuje německá vláda. Vyplývá to z právního posudku vědecké služby německého Spolkového sněmu, z kterého dnes citovala agentura DPA. Proti dálničním poplatkům v navrhované formě, které by podle kritiků diskriminovaly zahraniční řidiče, se ohradily především země sousedící s Německem, včetně České republiky.

  • 40hodinový pracovní týden: blíží se jeho konec?

    Blíží se konec 40hodinového pracovního týdne, jak jsme na něj zvyklí? Budeme pracovat méně za více? 6hodinový pracovní den nebo jen 4 pracovní dny do týdne? Přeci jenom technologický pokrok a postupná automatizace výroby v průmyslu přinesly vyšší produktivitu, takže možné to je. A možná si už jednou budeme zvykat na to, že budeme do práce chodit méně.

  • 3x o protekcionismu Donalda Trumpa

    S nástupem Donalda Trumpa přišla nová éra americké obchodní politiky. Konec vyjednávání o TPP, nejasná budoucnost TTIP, negativní postoj k čínsko-americkému obchodu a snaha revidovat nastavení NAFTA. Protože volný obchod je prý k americkému trhu nefér. Čeká nás nástup protekcionismu, obchodní války a zvyšování cel? A komu v EU to bude vadit nejvíc?

  • 5 odstínů Brexitu: na který je EU připravená?

    Po více než půl roce tápání a očekávání konkrétnějších rysů Brexitu, začíná vystoupení Velké Británie z EU nabývat jasnější obrysy. Velká Británie nezůstane na vnitřním trhu EU, ale ráda by zachovala spolupráci v určitých oblastech a také alespoň částečně stávající podobu obchodních vztahů s EU. Řekla to ve svém projevu Theresa May, ministerská předsedkyně Velké Británie.

  • Čeho všeho se dočkáme v roce 2017?

    Evropská unie a Česká republika je v současné době ve fázi ekonomického růstu. Nezaměstnanost klesá, HDP roste a všeobecně se máme poslední tři roky pořád lépe. V roce 2017 nás ale čeká určitě spousta změn, které tohle všechno můžou změnit. Co všechno se může pokazit v roce 2017?

  • Jaký jazyk kromě angličtiny se vyplatí naučit?

    Angličtina je nejčastějším a nejpoužívanějším jazykem světa, to by asi řekl každý a měl by pravdu. Anglicky umí téměř každý, alespoň základy, a navíc je snadné se anglicky i naučit. Ale co další jazyk, jaký světový jazyk se vyplatí naučit jako další?

  • Prodej aut v EU v roce 2016: elektromobilů se prodalo celkem o 18,9 % více

    Automobilový trh je jedním z nejdůležitějších sektorů ekonomiky EU, vytváří zhruba 4 % HDP, zaměstnává až 12 miliónů obyvatel a je na něj navázáno velké množství dalších odvětví. Víte, jak se trh s osobními automobily vyvíjel v roce 2016? Která značka se prodávala nejvíce, kolik se celkem prodalo elektricky nabíjených automobilů a v které zemi prodej osobních automobilů v minulém roce nejvíc rostl?

  • Nákupy v zahraničí: víte, kdy zaplatíte clo a jaké bude poštovné?

    Můžeme tomu říkat české ceny. Což vlastně znamená, že u nás běžně zaplatíme za spoustu věcí víc peněz než jinde. Elektronika, kosmetika, oblečení, jídlo a další spotřební zboží. To vše se vyplatí nakoupit třeba v německých, anglických nebo amerických obchodech. Stačí jen připojení na internet, platební karta aktivovaná pro online nákupy a můžete začít nakupovat.

  • V letošním roce česká ekonomika rostla, na co se připravit v roce příštím?

    Rok 2017 začne za pár dní, co od něj můžeme ekonomicky čekat? Česká republika dále poroste, bude se muset vypořádat s chybějící kvalifikovanou pracovní sílou, nejspíš se dočkáme pár politických změn v Evropě i ve světě a možná se změní i kurz české koruny.

  • Občané EU mají v Británii zůstat i po brexitu, žádají odbory

    Britská obchodní komora (BCC) spolu s odborovou organizací TUC vyzvaly premiérku Theresu Mayovou, aby občanům Evropské unie (EU) okamžitě garantovala právo moci v Británii zůstat i po takzvaném brexitu. V dopise ji vyzvaly, aby ukončila stav nejistoty, která by mohla poškodit britskou ekonomiku.

  • Kde se žije nejlépe? Na Novém Zélandu, Česko je v první třicítce

    Kvalitu života občanů ovlivňují nejenom ekonomické ukazatele, ale i míra osobní svobody a bezpečí, úroveň školství a zdravotnictví nebo kvalita životního prostředí. Tyto a další ukazatele v sobě zahrnuje index prosperity. Česko přitom patří mezi třicítku zemí s nejlepšími podmínkami k životu.

  • 50 tisíc minimální mzda? Na Islandu realita

    Minimální mzda je zakotvena v legislativě nejen ve většině členských zemích Evropské unie, ale i v řadě ostatních evropských zemích. Na Islandu je téměř pětkrát vyšší než v Česku a na Ukrajině zase téměř 7krát nižší. Jak vysoká je minimální mzda v Evropě mimo země EU?

  • Každý druhý Nizozemec pracuje na zkrácený úvazek

    Životní úroveň v západoevropských zemích je stále znatelně vyšší než ve východní Evropě, mnohem více lidí si tak může dovolit pracovat na zkrácený úvazek. V Nizozemí pracuje na zkrácený úvazek každý druhý.

  • Které země nejčastěji zvyšují minimální mzdu?

    Od ledna příštího roku se v Česku zvyšuje minimální měsíční mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč, v předchozích letech se však minimální mzda v Česku zvýšila spolu s Irskem ze zemí EU nejméněkrát. Jak často zvyšují minimální mzdu jednotlivé členské země EU?

  • EU: Jak vysoká je penze v porovnání s předchozími příjmy?

    Naprosté většině Evropanů klesá odchodem do důchodu životní úroveň. Rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi EU jsou však výrazné. Nejméně si v průměru finanční pohorší Lucemburčané, nejvíce naopak Irové.

  • Chudý Lucemburčan by byl v Česku boháč

    Lucemburčan s ročním příjmem 20 500 euro je považován za "chudého", v Česku takto vysoký příjem mají jen lidé s nadstandardními příjmy. Jak vysoká je hranice chudoby v EU? Jak se liší hranice chudoby pro jednotlivce a rodinu?

  • EU: Občané bohatých zemí žijí déle

    Přestože jsou všechny členské země Evropské unie ekonomicky vyspělé, tak jsou mezi nimi značné rozdíly v úrovni výkonnosti národní ekonomiky, což se odráží i v rozdílné střední délce života.

  • Komerční vs. veřejné pojištění cizinců. O koho se postará stát a kdo se musí starat sám?

    V Česku dlouhodobě pobývá na půl milionu cizinců. Všichni, kdo do země přicházejí a chtějí zde zůstat delší dobu, musejí mít pojištění. O koho se postará stát a kdo si je musí zařídit sám? Jaké jsou výhody a nevýhody komerčního pojištění a jak se liší od toho veřejného?

  • Mladí Evropané by mohli mít zdarma lístek na cestu vlakem po EU

    Mladí Evropané by mohli v budoucnu zdarma získat jeden lístek na cestování vlakem po Evropě. Jak dnes napsal německý deník Die Welt, několik europoslanců připravuje návrh, který by to umožnil. Nápad má podle listu podporu několika poslaneckých frakcí.

  • Představujeme Evropské spotřebitelské centrum

    Evropské spotřebitelské centrum působí pří ČOI a jeho hlavním úkolem je ochrana práv spotřebitele na mezinárodní úrovni v rámci EU.

  • Hodnocení výkonnosti české ekonomiky se zlepšuje

    Světové ekonomické fórum každoročně sestavuje žebříček zemí dle výkonnosti národní ekonomiky. V aktuální studii patří Česku 31. místo na světě, horší hodnocení má např. Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Oproti předchozímu roku si Česku polepšilo o 6 míst.

  • HDP potvrzuje dobrou kondici ekonomiky, kterou táhne export automobilů

    I přes zpomalení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí ukazují podle ekonomů dnešní data na velmi dobrou kondici české ekonomiky. Zpomalení je podle nich způsobeno především meziročním srovnáním, kdy vývoj loni byl významně ovlivněn jednorázovými vlivy, a nižší investiční aktivitou. Celkově by ekonomika měla za celý rok vykázat růst o 2,3 až 2,5 procenta, odhadují analytici.

  • Nechte si vrátit zaplacenou DPH z jiných států EU

    Nakupujete v rámci svého podnikání zboží nebo služby v zahraničí a faktury obsahují zahraniční DPH? Daň z přidané hodnoty zaplacenou v jiném členském státě EU si můžete nechat vrátit. Následující článek informuje, jak o vrácení DPH žádat.

  • Zájem o zájezdy v Turecku nadále klesají, lidé raději zůstávají v České republice

    Dění v Evropě se výrazně podepsalo na zájmu o pobyty v zahraničí. Pokles se nejvíce týká Turecka, které nedávno zažilo puč a několik teroristických útoků. Naopak lidé více vyráží na dovolenou na Slovensko, do Chorvatska, Španělska i Malty. Raketově roste zájem o tuzemské pobyty.

  • EU: Kolik stojí zaměstnavatele každé euro obdržené zaměstnancem na účet?

    Zdanění práce v členských zemích Evropské unie je poměrně vysoké. Nejvyšší je ve Francii, kde každé obdržené euro zaměstnancem pracujícího za průměrnou mzdu stojí jeho zaměstnavatele 2,20 euro. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU?

  • Analýza: Česko stále v mnoha oborech zůstává "montovnou"

    Česko stále v mnoha oborech nepřekonalo stín "montovny" a ve velké míře vyváží nedokončené produkty. Ty poté velmi často směřují přes Německo již jako dokončená produkce na náročné trhy včetně USA. Naopak například Polsku se lépe daří posouvat v hodnotovém řetězci nahoru směrem k vyšší přidané hodnotě a náročnější výrobě. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.

  • Sdílená ekonomika pobláznila Evropu, lidé se dělí o věci a služby ve velkém

    Sociální sítě, výměna kohoutku od souseda i pronájem pokoje. Všechny tyto činnosti patří do takzvané sdílené ekonomiky, která zažívá raketový vzestup. V České republice ji využívá zhruba milion lidí, ve Velké Británii živí pět milionů lidí.

  • Občanka rychle a bez problémů

    Kam jít požádat o vydání nového občanského průkazu a kolik to stojí? Co všechno si s sebou musíte vzít a na co se připravit? Jak dlouho bude trvat vydání průkazu? V článku vám poradíme jak vyřídit občanku hladce a bez zbytečných problémů.

  • Kam pro pas a za kolik?

    Cestovní pas je třeba vyřizovat s předstihem, protože na jeho vyhotovení mají úřady 30denní lhůtu. Pokud zjistíte chvíli před dovolenou, že je váš pas již neplatný, pěkně si v případě zkrácené lhůty připlatíte. Vyřízení pasu do 6 pracovních dnů totiž stojí 4000 Kč. Jak a kde lze vyřídit pas a jaké jsou náklady s jeho pořízením?

  • Hrozí Velké Británii ústavní krize? Otázky a odpovědi

    Šokující výsledek britského referenda ohledně dalšího setrvání země ve Velké Británii zaskočil nejen investory ale i samotné politiky, kteří nyní musí řešit nejeden problém. Velmi zajímavá debata se nyní vede kolem toho, kdo by vlastně měl inicializovat proces vystoupení Velké Británie z EU. Má to být premiér či parlament? Odpověď na tuto otázku je přitom stěžejní pro odhad toho, jak bude brexit vypadat a hlavně jak dlouho se celý tento složitý proces povleče. Rozkol mezi politiky přitom může vést i k ústavní krizi, což by byla další nevítaná komplikace. Díky informacím zveřejněných agenturou Bloomberg sestavujeme níže uvedený seznam klíčových otázek a odpovědí.

  • Zájem o dovolenou ve Francii klesne kvůli terorismu o 30 %

    Teroristický útok ve francouzském Nice povede k dalšímu poklesu zájmu Čechů o dovolenou ve Francii. Podle Asociace cestovních kanceláří (ACK) do země letos v létě vyjede minimálně o 30 procent Čechů méně než loni, zejména však kvůli loňským útokům v Paříži. "Na Riviéře je nyní odhadem 6000 až 8000 českých turistů," řekl místopředseda ACK Jan Papež. Francie byla loni osmou nejoblíbenější destinací českých turistů, celkem tam vyjelo 139.000 Čechů.

  • Brexit: zdvižený prst elitám

    Novinám posledních dvou týdnů dominuje hlasování Británie o vystoupení z EU. Objevily se spekulace, kdy (a zda vůbec) Británie z Unie skutečně vystoupí, zda se odtrhne Skotsko či Severní Irsko, zda nemá být náhodou druhé referendum. V obou hlavních stranách propukla kompletní anarchie – advokáti odchodu, mezi nimiž je spousta Konzervativců, přiznávají, že nemají vůbec žádný plán a že kampaň za odchod stála na lžích, labouristi se zase vzbouřili proti svému předsedovi Corbynovi, který kdyby čtvrtinu energie, kterou vynakládá na bránění svého křesla, vynaložil na kampaň za setrvání, Brexit by nikdy nenastal.

  • Sledujte ONLINE: Británie opouští EU

    Podle konečných výsledků britského referenda zvítězili zastánci vystoupení z EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta. Po sečtení hlasů ve všech 382 volebních obvodech se pro brexit vyslovilo 17,4 milionu voličů, proti bylo 16,1 milionu. Premiér David Cameron vzápětí oznámil, že na podzim opustí svou funkci. O jeho nástupci rozhodne říjnová konference Konzervativní strany.

    Sledujte ONLINE: Británie odchází, Cameron rezignuje.

  • EU: v Česku je nejméně "chudých"

    V procentním vyjádření žije v Česku nejméně "chudých" lidí ze zemí Evropské unie. Přitom finanční hranice chudoby je v Česku vyšší než v Portugalsku nebo Řecku. Kdo se považuje v zemích EU za chudého a jak vysoká je hranice chudoby pro rodinu se dvěma dětmi?

  • Pojišťovny asi budou nabízet i nadále jiné finanční produkty

    Pojišťovny by měly mít i nadále možnost nabízet také jiné finanční produkty než jen pojištění. Podpořil to sněmovní rozpočtový výbor, když projednával vládní novelu zákona o pojišťovnictví, která naopak tuto možnost může pojišťovnám odebrat. Návrh na rozložení výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům do 5 let zůřejmě zůstane zachován.

  • Chudí a staří Britové chtějí vystoupit z EU

    Potenciální vystoupení Velké Británie z Evropské unie straší nejen řadu samotných Britů, ale také mnoho investorů a obchodníků. Vzhledem k tomu, že poslední průzkumy ukazují na velmi těsný výsledek, nervozita se stupňuje. Kdo jak se chystá hlasovat a co by tzv. Brexit přinesl?

  • Firmy budou mít nedostatek lidí, nezaměstnanost stále klesá

    Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 5,4 z dubnových 5,7 % a bude klesat i v dalších měsících. Podle odborníků by mohla v následujících měsících padnout i 5% úroveň. Máme aktuálně nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Zároveň se ale začíná čím dál více komplikovat situace podnikům, které budou míst nadále problém sehnat kvalifikované zaměstnance. To bude limitovat i další růst ekonomiky.

  • 10 věcí, které byste měli vědět o brexitu

    V červnu se uskuteční referendum o odchodu Velké Británie z EU. Zřejmě nejvýraznější osobností podporující brexit je bývalý londýnský starosta Boris Johnson. Pro brexit se vyslovuje také Trump či Le Penová. Velkým zastáncem setrvání země v EU je rovněž americký prezident Barack Obama či představitelé Německa a Francie. V případě, že se lidé v referendu opravdu vyjádří pro odchod z EU, bude tento proces trvat nejméně dva roky, během nichž bude země nadále dodržovat smlouvy a právní rámec EU.

  • Brexit je jen zástěrkou maskující nevyhnutelnou recesi Velké Británie

    Blížící se volby o Brexitu jsou celkem ironické, protože Británie do Evropské unie vlastně nikdy pořádně nevstoupila. Jako dítě sedmdesátých a osmdesátých let si jasně vybavuji, jak paní Thatcherová bojovala s EU o každou píď. Přesvědčila ji, aby se smířila s její verzí unie, aspoň po finanční stránce.

  • Fitch varuje před snížením ratingu zemí EU a Británie při brexitu

    Odchod Británie z Evropské unie, tzv. brexit, by mohl případně způsobit snížení ratingu nejen Británie, ale také dalších členských zemí Evropské unie. Brexit by měl totiž dopad i na ekonomiky dalších zemí EU a zvýšil by politická rizika v Evropě, varovala ratingová agentura Fitch.

  • Minimální mzda v paritě kupní síly ve světě

    Ve většině vyspělých zemích světa je legislativou stanovena minimální mzda. V paritě kupní síly je minimální mzda nejvyšší v Lucembursku. Jak vysoká je hodinová minimální mzda v paritě kupní síly v Česku oproti jiným zemím světa?

  • Sazby DPH v zemích Evropské unie v roce 2016

    V členských zemích Evropské unie jsou sazby DPH vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Výnos z DPH je pro státní pokladnu velmi důležitý, přičemž v posledních letech bylo trendem zvyšování sazeb DPH. Jak vysoké jsou sazby DPH v EU v roce 2016?

  • OECD: Nejjednodušší daně jsou v Irsku

    Zjednodušování povinné daňové administrativy a daňové zátěže pomáhá zlepšovat podnikatelské prostředí. Daňové podmínky pro byznys jsou z členských zemí OECD nejlepší v Irsku, jak vyplývá ze studie Světové banky a PwC "Paying Taxes 2016".

  • Co týden dal: Dle analýzy by rozpadem Schengenu utrpělo nejvíc Česko a Slovensko

    Analýza UniCredit Bank uvádí, že rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženo Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, zatímco ve Venezuele kleslo HDP o 5,7 procenta a míra inflace dosáhla 180,9 procenta. Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300! Více novinek v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Zdanění piva v zemích EU

    Česko patří mezi pivní velmoci. Spotřeba piva v litrech na osobu je v Česku spolu s Německem a Rakouskem nejvyšší ze zemí EU. Jak vysoké je zdanění piva v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU?

  • Ekonomická svoboda v Česku je vysoká

    Nejvyšší kvalita života je ve svobodných a demokratických zemích světa. Ekonomická svoboda v Česku je pro letošní rok 21. nejvyšší na světě, jak vyplývá z nejnovější studie "Index of Economic Freedom 2016".

  • Co týden dal: ČNB rozhodla o pokračování devizových intervencí

    Bankovní rada ČNB odsunula možný konec devizových intervencí do první poloviny roku 2017. Ceny pohonných hmot v dále klesaly. O registrační značku na přání požádalo během prvního měsíce přes 2500 lidí. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské Unie loni dál rostla. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Každá tisícikoruna zaměstnance stojí zaměstnavatele 1 744 Kč

    Čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, kterou obdrží na bankovní účet, a mzdové náklady zaměstnavatele se v zemích EU liší o desítky procent. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU? Podívejme se na praktický výpočet.

  • Jak vysoká je hranice chudoby v EU?

    Chudá domácnost má veškeré příjmy nižší než 60 % mediánu mzdy v dané zemi. Hranice chudoby je v korunách v jednotlivých zemích EU rozdílná. Některé chudé západoevropské domácnosti by se svým příjmem měli v Česku nadprůměrnou životní úroveň.

  • Kolik stojí zaměstnavatele hodina práce v zemích EU?

    Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem hrubou mzdu. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatele jsou však o desítky procent vyšší, neboť zaměstnavatel platí za zaměstnance povinné odvody, benefity (např. životní pojištění, penzijní připojištění) nebo firemní auto. Jak drahá je průměrná hodina práce zaměstnance v zemích EU?

  • Jak vysoká je kupní síla hodinové minimální mzdy v EU?

    Hodinová minimální mzda je v západní Evropě výrazně vyšší než v Česku a dalších východoevropských zemích. Zboží a služby v západní Evropě jsou však dražší. Kde je životní úroveň při práci za minimální mzdu v EU nejvyšší?

  • Kolik činí daně z láhve alkoholu?

    Konečnou cenu oblíbené lihoviny ovlivňuje sazba spotřební daně a DPH mnohdy více než ze 40 %. Podívejme se na praktický výpočet zdanění v Česku a porovnejme spotřební daň u jedné láhve s ostatními členskými zeměmi EU v roce 2015.

  • Jak bohaté jsou evropské domácnosti?

    Životní úroveň evropských domácností lze dobře porovnat dle přepočteného mediánu příjmu. Jaký příjem musí mít jednotlivé domácnosti, aby měla rodina "nadprůměrnou životní úroveň"? Jak se liší hranice "bohatství" v Česku a ostatních evropských zemích?

  • Fondy EU: České republice se nepodaří vyčerpat všechny prostředky

    Během let 2007–2013 dokázala Česká republika alokovat na projekty necelých 92 procent prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Za sedm let, kdy mohla z fondů EU čerpat, se úspěšným žadatelům podařilo podepsat smlouvy za téměř 739 miliard korun. Z této částky bylo dosud proplaceno bezmála 515 miliard korun, tedy necelé dvě třetiny dostupných zdrojů.

  • Jak velký je v Česku prostor pro zvýšení minimální mzdy?

    Od roku 2007 se minimální mzda zvýšila k 1. srpnu loňského roku poprvé, z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Původně vláda počítala od ledna 2015 se zvýšením na 9 000 Kč měsíčně, poslední dohoda však počítá se zvýšením na 9 200 Kč. Jak vysoká je minimální mzda v zemích EU a dalších vyspělých zemích světa?

  • Kde není minimální mzda ani 2 tisíce a kde 50 tisíc Kč?

    Minimální mzda není zavedena pouze ve většině členských zemích EU. Minimální mzda je legislativou stanovena i v USA, Rusku, Austrálii, Japonsku, Ukrajině nebo Argentině. Rozdíly jsou veliké, podívejme se na ně. Jak vysoká je minimální mzda v roce 2014 ve světě?

  • EU: Jak vysoké je zdanění tvrdého alkoholu?

    Zdanění tvrdého alkoholu v evropských zemích v posledních letech stoupá. Důvodem je zvyšování spotřební daně i základní sazby DPH. Celkové zdanění u tvrdého alkoholu je ve všech evropských zemích vysoké. Rozdíly ve zdanění jsou značné, v Česku patří spotřební daň u tvrdého alkoholu k nižším. Porovnejme si výši spotřební daně u jedné láhve v korunách v jednotlivých zemích.

  • Co týden dal? Vláda se chystá přistoupit k fiskálnímu paktu EU

    Vláda zahájila diskusi o přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU a rozhodnout by měla do léta. Pakt zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.

  • Jak dál s veřejným dluhem?

    KOMENTÁŘ: Nová vláda si ve fiskální oblasti neklade příliš silné cíle. Formulace, že „udrží schodek pod 3 % HDP“, je cílem, který není ani příliš ambiciózní, ani mobilizační. Není k němu potřeba nic více, nežli udržet to, co již je.

  • Odmítání eura je luxus, na který nemáme

    KOMENTÁŘ: Představte si, že místo České republiky žijete v Jugoslávii. Je rok 1993 a vy si jdete pro výplatu, vyberete si ji v hotovosti a hned ji běžíte celou utratit do nejbližšího obchodu. Proč?

  • Miliony Evropanů finančně ztrácí

    Ve 12 členských zemích EU se za rok 2013 očekává pokles reálné mzdy oproti roku 2012, přestože inflace je na nízké úrovni. Mzdy v Evropě příliš nestoupají, v řadě zemí dokonce méně než dosahuje inflace. Nejvíce si meziročně v průměru pohoršili Řekové a Kyperčané.

  • DPH: EU versus svět

    Celkové zdanění v členských zemích Evropské unie je vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Hlavní důvody jsou dva: nižší povinné odvody na pojistném a nižší DPH. Základní sazba DPH nesmí být v EU nižší než 15 %, přitom v řadě vyspělých zemí světa nedosahuje ani 10 %.

  • Nejméně "chudých" žije v Praze, nejvíce na Sicílii

    V Česku žije nejméně občanů v "evropské chudobě", rozdíly mezi regiony v Česku jsou rovněž poměrně malé. V deseti evropských regionech s nejnižší mírou chudoby jsou tři české regiony (Praha, Jihozápad a Střední Čechy).

  • Co týden dal? Česko snižuje zadlužení

    Zadlužení zemí v Evropské unii se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 86,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozích třech měsících činilo 85,9 procenta. Samotná Česká republika však zadlužení o 1,4 procentního bodu snížila. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Bude možné volání ze zemí Unie bez placení za roaming?

    Do ciziny se vypraví většina z nás a skoro nikdo nevyjíždí bez svého mobilního telefonu. Používání mobilního telefonu v cizině se však může nepěkně prodražit, ačkoliv je situace přece jenom lepší než vloni. Evropská Unie se totiž snaží telekomunikační trh ve svých zemích výrazně ovlivňovat a tlačit ceny dolů.

  • Dopad vstupu Chorvatska do EU na DPH

    Od 1. července 2013 je Chorvatsko členem Evropské unie. Vstup Chorvatska do EU přináší v oblasti daní zásadní změny, a to především u uplatnění daně z přidané hodnoty a celních režimů.

  • EU: Kdo trpí majetkovou chudobou?

    Životní úroveň občanů v členských zemích EU je vysoká, přesto 43,5 miliónů Evropanů trpí "materiálovým nedostatkem". Auto a týdenní dovolená se v Evropě považuje za standard, v Česku si při evropském porovnání žijeme velmi dobře. 

  • Důchod? Čím dál později...

    Důchodová legislativa v členských zemích Evropské unie prochází v posledních letech citelnými změnami. Rozdíly v důchodové oblasti jsou sice značné, jedno však mají evropské země společné - prodlužování důchodového věku.

  • Mohou nám být pobaltské země příkladem?

    Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má stejným směrem nakročeno Lotyšsko. Jak jsou na tom z ekonomického hlediska všechny tři pobaltské země a mohou být pro naši ekonomiku inspirací?

  • Velká Británie: zůstat či odejít z EU?

    Velká Británie patří mezi klíčové země Evropské unie. Přesto však tato země nikdy nepatřila mezi „tahouny“ integrace a je známá především svými kritickými postoji k euro záležitostem. Byl by odchod Britů z Evropské unie přínosem pro evropskou integraci či nikoliv?

  • Blíží se konec eura?

    Diskuze nad budoucností, respektive koncem eura nabírají v posledních dnech opět na intenzitě. Je euro opravdu na odstřel a proč se objevuje kritika na adresu společné měny? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.

  • Kde jsou v EU nejvyšší a nejnižší daně?

    Nižší daňové zatížení prospívá ekonomice a byznysu. Ve vyspělých evropských zemích je přitom celkové zdanění (měřeno % k HDP) vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích. Nejnižší zdanění v EU je v Litvě, Bulharsku a Lotyšsku. Jak si stojí Česko?

  • EU: Jak se mění sazby daní z příjmů?

    V roce 2013 je nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob ve Švédsku, firem ve Francii, DPH v Maďarsku. Nejnižší daňové zatížení je v Litvě, Bulharsku a Lotyšsku. Kde se za posledních 13 let nejvíce snížily sazby přímých daní?

  • Hrozí nám makroekonomická nerovnováha?

    Z hlediska míry zadlužení je na tom Česká republika lépe než řada ostatních ekonomik Evropské unie. Nejen úroveň zadlužení jednotlivých členských zemí je však pod drobnohledem Evropské komise. Ta se zaměřuje i na zkoumání makroekonomické rovnováhy jednotlivých zemí, a to v rámci tzv. procedury pro makroekonomickou nerovnováhu. Podívejme se na to, jak v tomto hodnocení dopadla naše ekonomika a ostatní země EU.

  • Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky

    Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.

  • EU: spotřební daň u piva

    Průměrná roční spotřeba piva v Česku dosahuje 145 litrů na obyvatele. Kolik zaplatíme na daních při průměrné spotřebě piva za rok? Jak vysoká je spotřební daň u piva v ostatních zemích EU?

  • EU: Zdanění elektřiny v roce 2013

    Jak vysoká je spotřební daň u elektřiny v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU v roce 2013? Rozdíly jsou značné.

  • Šetřit nebo utrácet? To je oč v Evropě běží

    Boj o úsporná opatření se v Evropě táhne už dlouhou dobu. Máme za sebou dlouhé roky hýření a čas splatit účty nadešel. Nikomu se do toho ale nechce. I minimální snaha šetřit vyvolává stávky a nesouhlas obyvatel. Takzvané proreformní vlády některých evropských zemí přispěly svými kroky k ekonomické recesi. Utrácet jako před krizí si však může dovolit jen málokdo.

  • Proč je dobré být členem EU?

    Přestože v poslední době zaznívá z České republiky směrem k Evropské unii spíše kritika, respektive ne příliš pozitivní stanoviska k navrhovaným změnám, členství v EU poskytuje naši zemi řadu výhod. Připomeňme si nyní ty, které jsou pro nás nejvýznamnější.

  • V EU je každý šestý chudý

    V posledních letech stoupá počet „chudých“ Evropanů. Čím dál více občanů a rodin má tedy nižší příjem než činí 60 % mediánu mzdy. V EU tak žije více než 81 miliónů občanů v „chudobě“.

  • Bankovní unie v eurozóně: posun vpřed nebo jen další nárůst regulace?

    Neustálé tendence k prohlubování integrace v Evropské unii se nyní přetavily v plán na vytvoření bankovní unie. Vydaly se evropské země konečně tím správným směrem a bankovní unie zabezpečí stabilitu finančního sektoru v EU, potažmo eurozóně?

  • Kdo se nejvíce podílí na financování EU?

    V Evropské unii se blíží období licitování o víceletém finančním rámci na období let 2014 – 2020. V jeho mezích se pak budou pohybovat jednotlivé roční rozpočty. V době úsporných opatření se tak jedná o velmi ožehavé téma. V tomto článku se podíváme na to, jaká je pozice jednotlivých zemí z hlediska jejich příspěvků do společného rozpočtu EU, a to se zaměřením na Českou republiku.

Související obsah


Finance.cz