Jak se počítá čistá mzda živnostníkům, kteří jsou také zaměstnaní

Při výpočtu čisté měsíční mzdy nebo čisté odměny mohou i OSVČ uplatnit daňové slevy a případně daňové zvýhodnění na děti. Podmínkou je podepsání prohlášení k dani.

Na výpočet sociálního a zdravotního pojištění nemá vliv, zda je prohlášení k dani podepsané, či nikoliv. Pracující živnostníci odvádějí pojistné ze zaměstnání i podnikání. Z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti nedochází k nějaké slevě při výpočtu pojistného.  

• OSVČ a zkrácený úvazek bez podepsaného prohlášení k dani
• Práce na DPP do limitu bez podepsaného prohlášení k dani
• Přivýdělek na DPČ s podepsaným prohlášením k dani
• Podepsané prohlášení k dani a daňový nedoplatek

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1: OSVČ a zkrácený úvazek bez podepsaného prohlášení k dani

Živnostník Milan si přivydělává prací na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 20 000 Kč. Prohlášení k dani u zaměstnavatele živnostník Milan nepodepsal. Z hrubé mzdy je mu tedy sražena daň z příjmů ve výši 3000 Kč (20 000 Kč × 15 %), sociální pojištění 1300 Kč (20 000 Kč × 6,5 %) a zdravotní pojištění 900 Kč (20 000 Kč × 4,5 %).

Pan Milan nepodepsal prohlášení k dani z toho důvodu, aby mu nevznikl při odevzdání daňového přiznání velký nedoplatek na dani z příjmů. V daňovém přiznání uvede totiž úhrn zaplacených záloh ze závislé činnosti, které mu sníží vypočtenou roční daň z příjmů. Nedoplatek na dani z příjmů bude mít pan Milan vzhledem ke svému dosaženému zisku v jednotkách tisícikorun.

Tip: Kdo a kdy podepisuje prohlášení poplatníka

Příklad 2: Práce na DPP do limitu bez podepsaného prohlášení k dani

Podnikatelka Leona si přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. U zaměstnavatele úmyslně nepodepíše prohlášení k dani, a nebude tedy uplatňovat slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč. Z hrubé odměny je tedy paní Leoně sražena daň z příjmů ve výši 1500 Kč (10 000 Kč × 15 %). Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z dohody o provedení práce neplatí, pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně.

Do daňového přiznání nebude paní Leona příjem z dohody o provedení práce uvádět, základ daně ze samostatné výdělečné činnosti je natolik vysoký, že i po uplatnění slevy na poplatníka a daňového odpočtu u životního pojištění bude její roční daňová povinnost necelých 26 000 Kč. Paní Leona tedy nemá nárok na vrácení srážkové daně z dohody o provedení práce.

Tip: Stáhněte si chytré formuláře pro přiznání k dani z příjmů

Příklad 3: Přivýdělek na DPČ s podepsaným prohlášením k dani

Paní Lucie vykonává samostatnou výdělečnou činnost a při tom si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 15 000 Kč. U zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani. Z dohody o pracovní činnosti jí tedy není sražena žádná daň z příjmů, neboť sleva na poplatníka ve výši 2570 Kč je vyšší než vypočtená daň z příjmů 2250 Kč. Sleva na poplatníka sníží daň z příjmů do nuly. Na sociální pojištění je paní Lucii odvedeno 975 Kč (15 000 Kč × 6,5 %) a na zdravotní pojištění 675 Kč (15 000 Kč × 4,5 %).

Mzdové účetní však musela paní Lucie doložit čestné prohlášení, že jako OSVČ platí měsíční zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Pokud by toto potvrzení mzdová účetní neměla, při výpočtu zdravotního pojištění by musela dodržet minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy, přičemž dopočet do minima by šel na vrub paní Lucie a zdravotní pojištění by činilo 986 Kč.

Příklad 4: Podepsané prohlášení k dani a daňový nedoplatek

Živnostník Jakub pracuje i na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 28 000 Kč, u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč a daňové zvýhodnění na dceru ve výši 1267 Kč. Daň z příjmů činí jenom 363 Kč (28 000 Kč × 15 % − 2570 Kč − 1267 Kč). Na sociální pojištění je mu sraženo 1820 Kč (28 000 Kč × 6,5 %) a na zdravotní pojištění 1260 Kč (28 000 Kč × 4,5 %). Při hrubém zisku z podnikání ve výši 470 000 Kč vznikne panu Jakubovi nedoplatek na dani z příjmů ve výši 70 500 Kč (470 000 Kč × 15 %), neboť všechny daňové slevy vyčerpal již pro příjmy ze zaměstnání.

Čtěte také: Co všechno si můžete odečítat při výpočtu daně z příjmů