Jak se liší hrubá a čistá mzda u podprůměrné a nadprůměrné mzdy v zemích OECD

V Česku odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozdíl mezi hrubou mzdou zaměstnance a čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet od zaměstnavatele, jsou právě daně ze mzdy.  

Zdroj: Shutterstock

V Česku přitom zaplatí zaměstnanci pracující za podprůměrnou mzdu v procentním vyjádření na přímých daních pouze nepatrně méně než zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou. Níže v tabulce máme vypočtenu čistou mzdu u zaměstnance pracujícího za podprůměrnou mzdu ve výši 67 % průměrného příjmu a zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu ve výši 167 %. Zdanění na straně zaměstnance máme následně vyčísleno v procentech. Oproti jiným členským zemím OECD je rozdíl nízký.

Tip: Mzdová kalkulačka pro rok 2023

Praktický výpočet v Česku

Podle ČSÚ činila průměrná hrubá měsíční mzda v Česku za první čtvrtletí roku 2023 částku 41 265 Kč. Podprůměrná mzda ve výši 67 % (po zaokrouhlení na stokoruny) je tedy 27 600 Kč a nadprůměrná mzda ve výši 167 % (po zaokrouhlení na stokoruny) činí 68 900 Kč. Právě u těchto dvou mezd si vypočítáme zdanění na straně zaměstnance podle legislativy letošního roku, výpočet je shodný jako v roce 2022.

Při výpočtu počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2570 Kč. Nárok na základní daňovou slevu má každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani. Sazba zdravotního pojištění je 4,5 % z hrubé mzdy a sazba sociálního pojištění 6,5 % z hrubé mzdy. Daň z příjmů je v obou případech 15 %. Vyšší 23% sazbě daně z příjmů podléhá až hrubá mzda nad čtyřnásobek průměrné mzdy.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Zaměstnanec s nadprůměrnou mzdou ve výši 1,67násobku průměrné mzdy zaplatí v Česku na přímých daních ze mzdy 22,3 % a zaměstnanec s podprůměrnou mzdou ve výši 67 % průměrné mzdy zaplatí na přímých daních ze mzdy 16,7 %. Rozdíl činí pouze 5,6 %, což je v rámci členských zemí OECD jedna ze nejnižších hodnot. Nižší rozdíl je pouze v Maďarsku (0,0 %), v Chile (1,28 %), v Kostarice (2,61 %), v Polsku (4,85 %) a na Slovensku (5,41 %).

Čtěte také: Míra zdanění práce se liší, hodně dobře placeným pomáhá strop

Nejvyšší rozdíl v míře zdanění je v Irsku

Česko patří mezi sedm členských zemí OECD, kde rozdíl v míře zdanění mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu nedosahuje ani 6 %. Přitom hned v 17 členských zemích OECD je rozdíl vyšší než 10 %, a sice ve Francii (10,0 %), ve Španělsku (10,4 %), v Norsku (10,6 %), v Rakousku (10,8 %), v Turecku (11,2 %), ve Velké Británii (11,3 %), v Řecku (11,9 %), v Portugalsku (12,0 %), v Austrálii (12,5 %), ve Švédsku (14,1 %), ve Finsku (15,3 %), v Belgii (15,6 %), v Izraeli (16,3 %), v Lucembursku (16,8 %), v Nizozemí (17,0 %), v Itálii (18,0 %) a v Irsku (19,5 %). 

Pramen: OECD, OECD Tax Database 2023, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Čtěte také: Do Česka přicházejí experti z Východu. Mzdy Rusů či Rumunů jsou mnohem vyšší než českých kolegů