Jak se vypočítá stravné ve valutách, které dostane zaměstnanec za den práce v zahraničí?

Už dříve jsme vás informovali o změnách ve výši základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024. Ovšem znát základní sazbu zahraničního stravného podle vyhlášky k přesnému výpočtu nároku zaměstnance nestačí.

• Rozhoduje doba strávená v zahraničí
• Příklad č. 1 – Stravné určené podle doby strávené v zahraničí
• Jak se počítá při pendlování po hranicích
• Když zaměstnanec projíždí více zeměmi
• Krácení stravného za poskytnutí snídaně, oběda či večeře naturálně
• Příklad č. 2 – Stravné zkrácené s ohledem na poskytnutí jídla v naturáliích

Rozhoduje doba strávená v zahraničí

Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši:

• celé (plné) základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin.
• 2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin.
• 1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu.

Čtěte také: Více peněz na stravu získají od ledna 2024 zaměstnanci vyslaní na zahraniční cesty

Příklad č. 1 – Stravné určené podle doby v zahraničí

Řekněme, že zaměstnanec byl vyslán na třídenní pracovní cestu do Rakouska. Základní sazba zahraničního stravného pro Rakousko činí jak v r. 2023, tak pro rok 2024 totožně 45 eur na den.

Zaměstnanec vyrazil v pondělí ráno v 7:05 z Českých Budějovic, státní hranice s Rakouskem překročil v 8:00 hod. 

1. den tak strávil zaměstnanec na pracovní cestě v zahraničí 16 hodin, má tedy nárok na 2/3 základní sazby zahraničního stravného čili na 30 eur (ze sazby 45 eur na den).

2. den strávil zaměstnanec prací v Rakousku, má tedy nárok na plnou základní sazbu zahraničního stravného čili na 45 eur.

3. den strávil zaměstnanec na pracovní cestě 11 hodin, protože překročil státní hranice cestou nazpět do ČR v 11:00, má tedy nárok na 1/3 ze základní sazby zahraničního stravného (45 eur), tedy na 15 eur.

Celkem tak má zaměstnanec nárok na stravné ve výši 90 eur.

Zdroj: Depositphotos

Jak se počítá při pendlování po hranicích

Zahraniční stravné se neposkytuje, pokud doba strávená mimo území ČR činí méně než 1 hodinu. Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se však pro účely zahraničního stravného sčítají. Takže i při více krátkých pracovních cestách do zahraničí, například pojíždění v pohraničí, může zaměstnanec dosáhnout na nárok na zahraniční stravné.

To však pro nás není tentokrát, když řešíme nároky zaměstnance, který vycestoval pracovat do Rakouska, podstatné. Zaměstnanec tzv. nependloval mezi Českem a Rakouskem, nepřejížděl třeba se zbožím, nýbrž skutečně trávil čas prací v Rakousku nebo byl na cestě do Rakouska či zpět do České republiky.

Čtěte také: Proč není veškerá činnost zaměstnance na pracovní cestě placená?

Když zaměstnanec projíždí více zeměmi

Pokud zaměstnanec projíždí v 1 den cesty více státy, výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Ani to však nerozhoduje o nárocích zaměstnance v námi zvoleném případě pracovní cesty do Rakouska.

Krácení stravného za poskytnutí snídaně, oběda či večeře naturálně

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatně jídlo, na které zaměstnanec nepřispívá a má charakter snídaně, obědu či večeře (drobné občerstvení se tedy nepočítá), snižuje se mu stravné za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

• 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající aspoň celou 1 hodinu až 12 hodin včetně za kalendářní den),
• 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající více než 12 až 18 hodin včetně za kalendářní den),
• 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši plné základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající více jak 18 hodin v kalendářním dni).

Příklad č. 2 – Stravné zkrácené s ohledem na poskytnutí jídla v naturáliích

Zaměstnanec měl na pracovní cestě v Rakousku zajištěno ubytování v hotelu se snídaní.

1. den pracovní cesty (v den příjezdu) zaměstnanec snídani v místě ubytování pochopitelně neměl, neboť vyjížděl z ČR. Ke krácení stravného vypočítaného na 30 eur tedy nedochází.

2. den pracovní cesty zaměstnanec dostal snídani v místě ubytování, a proto se mu krátí stravné v prvním příkladu počítané v plné výši základní sazby (45 eur) o 25 %, tedy o 11,25 eura. Zaměstnanec tak má nárok na 45 − 11,25 eura, tedy 33,75 eura.

3. den pracovní den (v den odjezdu) zaměstnanec dostal snídani, a tak se mu krátí stravné původně počítané ve výši 1/3 základní sazby (15 eur) o 70 %, tedy o 10,5 eura. Zaměstnanec má proto nárok na 15 − 10,5 eura, tedy na 4,5 eura.

Celkem má zaměstnanec nárok na 68,25 eura.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi stravenkou a stravným?