Zákaz konkurovat zaměstnavateli platí pro všechny zaměstnance. Kdo ho musí dodržovat i po konci smlouvy?

Pokud jde o zákaz konkurence zaměstnavateli, rozlišuje se na straně jedné zákaz konkurence po dobu trvání pracovněprávního vztahu, tedy zákaz konkurence vůči stávajícímu zaměstnavateli, který platí pro všechny zaměstnance. A na straně druhé zákaz konkurence bývalému zaměstnavateli, jenž platí jen pro ty zaměstnance, kteří mají sjednánu konkurenční doložku.

• Zákaz jiné výdělečné činnosti po dobu trvání zaměstnání
• Závazek z konkurenční doložky po skončení zaměstnání
• Konkurenční doložka jen pro nejvýznamnější pracovníky firmy
• Pokuta za nedodržení konkurenční doložky

Zdroj: Depositphotos

Zákaz jiné výdělečné činnosti po dobu trvání zaměstnání

V prvém případě zákoník práce dovoluje zaměstnancům vedle jejich zaměstnání (v pracovním poměru, na dohodu o provedení práce, nebo na dohodu o pracovní činnosti) vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Pokud zaměstnavatel souhlas zaměstnanci nedá, nesmí si zaměstnanec konkurenční činností (shodnou s činností zaměstnavatele) přivydělávat ani v jiném zaměstnání, ani jako osoba samostatně výdělečně činná, ani v jakékoliv jiné formě, třeba jako funkcionář jiné obchodní společnosti.

Souhlas zaměstnavatele však není potřeba pro výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Bádat nebo publikovat v oboru, kterým se zabývá zaměstnavatel, tak může zaměstnanec nezávisle na stanovisku zaměstnavatele. A tím spíše se pak věnovat umělecké či literární činnosti, která vůbec s předmětem činnosti zaměstnavatele nesouvisí.

Záleží na zaměstnavateli, jestli zaměstnanci výkon podobné činnosti povolí, nebo ne

Jestliže zaměstnavatel zprvu konkurenční činnost povolí a odsouhlasí, ale později souhlas odvolá, přičemž to musí udělat písemně, pak je zaměstnanec bez zbytečného odkladu, takže co nejrychleji, povinen konkurující výdělečnou činnost ukončit.  

Za nedodržení uvedených omezení hrozí zaměstnanci jako sankce především rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to výpovědí, nebo i jeho okamžitým zrušením. Záleží na míře prohřešku zaměstnance a obtížím, které zaměstnavateli přinesl. 

Zákaz konkurence přitom nelze obcházet ani tím, že by zaměstnanec pracoval jinde zdarma, ať už jako dobrovolník, nebo třeba jako statutární orgán (např. jednatel) bez nároku na odměnu.

Tip: Může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky?

Závazek z konkurenční doložky po skončení zaměstnání

Ve druhém případě po skončení zaměstnání jde o plnění, dodržování dohody o konkurenční doložce. Zákaz se tak týká jen bývalých zaměstnanců, kteří mají se zaměstnavatelem sjednánu konkurenční doložku. Zpravidla půjde o manažery firmy nebo významné tvůrčí a vývojářské pracovníky. 

Konkurenční doložka není pro každého, jen pro nejvýznamnější pracovníky firmy

Dohodu o konkurenční doložce lze totiž uzavřít jen tehdy, jestliže je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat, aby se zdržel výkonu výdělečné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli nebo by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Zákoník práce nevymezuje možnost sjednání konkurenční doložky např. vykonávaným druhem práce nebo zastávaným pracovním místem, ale významem získávaných informací při výkonu práce. Vždy tedy půjde o posouzení konkrétního případu a jeho okolností, zda získané informace, poznatky, znalosti pracovních a technologických postupů jsou tak významné, že mohou odůvodnit sjednání konkurenční doložky.

Konkurenční doložka může být sjednána v pracovní smlouvě nebo i mimo ni samostatně. Vždy maximálně na dobu 1 roku, ne na dobu delší.

Zaměstnanec nesmí soutěžit se zaměstnavatelem, na druhou stranu musí být placen i po skončení práce pro něj

Byla-li sjednána konkurenční doložka, podle zákoníku práce se v ní zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Takové omezení zaměstnance při výběru jeho dalšího profesního působení však firmu něco stojí. Každý měsíc přinejmenším polovinu předchozího průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Součástí konkurenční doložky totiž vždy musí být závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Tyto peníze jsou splatné pozadu obdobně jako mzda.

Zaměstnanci může hrozit i pokuta

Zákaz konkurence, resp. soutěžení je podstatou a účelem konkurenční doložky. Vždy v ní musí být sjednána spolu s peněžitým protiplněním pro zaměstnance. Jde o ochranu zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím bývalých zaměstnanců, kteří o dosavadní firmě a jejím know-how mají takové znalosti, že by konkurenčnímu podnikateli, u něhož budou nově pracovat, v hospodářské soutěži mohli přinést výraznou výhodu a tím závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele.

Omezení vyplývající z konkurenční doložky samozřejmě platí i pro situaci, kdy by chtěl zaměstnanec konkurovat zaměstnanci na vlastní pěst, ať už jako OSVČ, nebo se svou obchodní společností, kterou by si založil nebo do ní majetkově vstoupil.

V dohodě pak může být sjednána také smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek o zákazu konkurence poruší. Výše pokuty musí být přiměřená chráněnému zájmu zaměstnavatele a ostatním podmínkám doložky (třeba výši peněžitého vyrovnání pro zaměstnance, čili vlastně odměny za dodržování zákazu konkurence).

Čtěte také:

Co dělat, když vám končí smlouva na dobu určitou?

„Dohodářům“ hrozí, že přijdou o práci. Firmy se jich brzy začnou zbavovat