Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

tema.finance.cz Daně a mzdy Mzdy sociální pojištění
 

Téma pro sociální pojištění

Související zprávy


  • 5 rozdílů sociálního a zdravotní pojištění v roce 2017

    Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné odvádí ze své mzdy nebo zisku nejenom daň z příjmu, ale i povinné pojistné. Výpočet sociálního a zdravotního pojištění je přitom rozdílný. Podívejme se na zásadní rozdíly při výpočtu v roce 2017?

  • Budou rodiče více dětí platit méně na sociálním pojištění?

    Návrh MPSV počítá s nižší sazbou sociálního pojištění pro rodiče se dvěma a více dětmi. O kolik by si finančně rodiny polepšily? Zvýšila by další finanční pomoc rodinám s dětmi porodnost?

  • Kolik odvedeme ze mzdy v roce 2017?

    Z hrubé mzdy je zaměstnanci odvedena zálohová daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Jak se budou příští rok povinné daňové odvody počítat?

  • Sociální pojištění v roce 2017 v deseti číslech

    Mezi povinné daňové odvody patří i sociální pojištění. Pro rok 2017 dochází k několika změnám u placení sociálního pojištění. Jak se liší platby na sociálním pojištění v roce 2017?

  • Běžte na pracák i kvůli jednomu měsíci bez práce

    Nastupujete do nového zaměstnání a práce vám nenavazuje zde dne na den? Máte třeba měsíc nebo dva neplánované volno? Běžte na úřad práce. I kvůli relativně krátké době registrace se to vyplatí.

  • Zdanění českého zaměstnance je 8. nejvyšší v OECD

    Zdanění práce bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v Česku v loňském roce dosahovalo 42,8 % z hrubé mzdy, což je v rámci zemí OECD osmá nejvyšší hodnota. Trendem v zemích OECD je snižování zdanění práce, vždyť ve 20 členských zemích OECD zdanění práce od roku 2005 pokleslo. Jak si stojí Česko?

  • Sociální pojištění 2017: Kdo si sáhne hlouběji do kapsy?

    Sazba sociálního pojištění se pro příští rok nemění, přesto budou někteří lidé platit při stejném příjmu na sociálním pojištění více než v letošním roce. Podívejme se na praktické příklady, kdy se bude platit více na sociálním pojištění.

  • Jak na výpadek příjmu při nemoci nebo ztrátě zaměstnání?

    Dlouhodobé nemoci, úrazy nebo ztráta zaměstnání se negativně promítají do rodinného rozpočtu. Důsledkem je snížení životního standardu i neschopnost splácet hypotéku nebo půjčky. Do potíží se v této situaci mohou dostat především lidé zvyklí na vyšší příjmy nebo domácnosti s dluhy, které nemocenská a dávky v nezaměstnanosti nezvládnou pokrýt. Vyplatí se proto myslet na zadní vrátka, tedy šetřit, nebo se rozhlédnout po smysluplné pojistce.

  • Kdy neplatíte žádné daně u stotisícového příjmu?

    I z ročních příjmů nad 100 tisíc Kč se v některých případech nemusí platit daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Podívejme se na vybrané příklady.

  • Daně z příjmů 2020: Samovyměření i jeden formulář pro daně a pojistné

    Ministerstvo financí zahájilo veřejnou diskusi, která by měla sloužit jako podklad pro nově připravovaný zákon o dani z příjmu. Zákon by měl začít platit od roku 2020 a měl by zjednodušit výběr daní a zavést řadu novinek.

  • 7 období, která se vám nepočítají do důchodu

    Výši státního důchodu významně ovlivňuje získaná doba pojištění. Podívejme se na vybraných sedm období, která se do doby pojištění nepočítají a neovlivňují tedy konečnou měsíční částku důchodu.

  • Proč nepracovat pouze na dohodu?

    Kdy je výhodné pracovat na dohodu o provedení práce a kdy nikoliv? Kdy se práce na dohodu o provedení práce příští rok z daňového hlediska "prodraží"? Podívejme se na praktické příklady a možná úskalí, které může práce na dohodu o provedení práce přinést.

  • Sociální pojištění z přivýdělku v roce 2017

    Mnozí zaměstnanci si ke svému hlavnímu příjmu ze zaměstnaneckého poměru přivydělávají, ať už prací na dohody, formou zkráceného úvazku nebo samostatnou výdělečnou činností. Jak to bude s placením sociálního pojištění z přivýdělku v příštím roce?

  • Kterou daň odvádí živnostníci vždy?

    Osoby samostatně výdělečně činné mají, na rozdíl od zaměstnanců, mnoho daňových povinností. Kterou daň však platí OSVČ vždy, bez ohledu na to, zdali vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nebo jak vysokého hrubého zisku dosáhnou? Podívejme se na praktické příklady.

  • Jak danit přivýdělky z druhého zaměstnání?

    Nástup do druhého zaměstnání, příležitostné brigády, dohody o provedení práce nebo zahájení vlastního podnikání jsou pro řadu lidí řešením, jak si vylepšit rodinný rozpočet. Pro 58 procent Čechů a jejich domácností je totiž obtížné vyjít se současným příjmem. Druhé zaměstnání má kvůli své ekonomické situaci 24 procent lidí. I při krátkodobém přivýdělku je třeba dát pozor na daňové povinnosti.

  • Na které dani platí živnostníci nejvíc?

    Sazba daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění je odlišná, přesto v praxi platí živnostníci nejvíce na jiné "přímé dani". Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

  • Hledáme práci: Jaký plat zaměstnance odpovídá zisku OSVČ?

    Najít vhodnou práci není v současné době jednoduché. Při splnění zákonných podmínek lze stejnou práci vykonávat jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Kdy si lze volit mezi zaměstnaneckým poměrem a OSVČ? Která z variant a kdy se vyplatí? Podívejme se na tuto volbu z pohledu daní a sociální ochrany.

  • S výpočtem čisté mzdy pomůže mzdová kalkulačka

    I když mzdu dostává většina z nás, málo kdo dokáže vypočítat, jak vysoká bude obdržená částka na účtu. S výpočtem vám může pomoci naše mzdová kalkulačka. Podívejte se, co ovlivňuje výpočet čisté mzdy, co vše je třeba při výpočtu zohlednit.

  • Hlídejte si limit při vedlejší samostatné výdělečné činnosti

    Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je pro účely placení sociálního pojištění zvýhodněn, neboť do limitu se sociální pojištění vůbec neplatí. Při nižším zisku je tedy vhodné si limit pohlídat, neboť vyšší hrubý zisk nemusí v takovém případě znamenat vyšší disponibilní zisk. Podívejme se na praktické příklady.

  • Studenti, spočítejte si příjem z brigád!

    Studenti k přivýdělku často využívají dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Jaké jsou podmínky různých forem krátkodobého zaměstnání, jaké výhody mohou studenti čerpat a jak získat zpět odvedenou daň? Spočítejte si čistý příjem z DPP a DPČ.

  • Jak na společnost bez právní subjektivity?

    Založení společnosti bez právní subjektivity v souladu s občanským zákoníkem je pro některé osoby samostatně výdělečně činné možností, jak zlepšit postavení na trhu nebo získat zajímavou zakázku. S čím při založení společnosti počítat?

  • Sociální pojištění v Česku patří k nejdražším na světě

    Podle průzkumu z roku 2014 patří pojistné na sociální zabezpečení v Česku k nejvyšším na světě. Zatímco u průměrné měsíční mzdy jsou náklady na sociální pojištění v porovnání s dalšími 36 státy průměrné, při příjmech okolo 50 tisíc korun patří Česko mezi nejdražší země. V roce 2017 se navíc minimální zálohy na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné poprvé dostanou přes hranici dvou tisíc korun. Slevy by se ale nově měly dočkat rodiny s dětmi.

  • EU: Nejdéle pracují na stát Francouzi

    Daňová politika se v jednotlivých členských zemích EU liší. Při zohlednění plateb na dani z příjmu fyzických osob, povinného pojistného a DPH pracují na stát nejméně občané na Kypru a nejdéle ve Francii.

  • Letní brigáda a vrácení srážkové daně

    Prázdninové měsíce nabízejí řadu možností, jak si přivydělat, zejména pak na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Jaké daně se platí z přivýdělku? A kdy je možné obdržet sraženou daň z dohody o provedení práce zpět?

  • Finanční podpora otců pečujících o děti

    Projde-li úspěšně legislativním procesem vládní návrh, budou mít otcové příští rok nárok na týdenní otcovskou dovolenou. Finanční podpora rodin s dětmi je již nyní v Česku velmi vysoká a otcové mohou čerpat mateřskou a pobírat rodičovský příspěvek.

  • Jak na úřad práce

    I když je v současnosti nezaměstnanost rekordně nízká, mnoho lidí se i tak nevyhne návštěvě úřadu práce. Doporučuje se na úřad zajít do 3 dnů od ukončení zaměstnání. Přečtěte si, jak se registrovat na úřadu práce, jaké dokumenty budete potřebovat a co vše a v jakých lhůtách je potřeba vyřídit?

  • Různé zdanění o desítky procent při stejném zisku

    Dva živnostníci se stejným hrubým ziskem mohou platit na povinných daňových platbách (dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění) o desetitisíce korun odlišné částky, přestože oba uplatňují pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Jak je to možné? Podívejme se na praktický výpočet.

  • Jaké existují pracovní smlouvy?

    Pracovněprávní vztah v sobě zahrnuje kromě klasického pracovního poměru i tzv. dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Ve vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec se tedy nejčastěji hovoří o pracovní smlouvě, dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce. Každá smlouva či dohoda má své využití v různých situacích.

  • Sociální pojištění živnostníků čtyřikrát jinak

    V Česku je zavedena pro živnostníky pouze jedna sazba sociálního (důchodového) pojištění. Od roku 2016 byl navíc zrušen II. důchodový pilíř. Přesto se mohou skutečné odvody živnostníků na sociálním pojištění pohybovat od 0 % po více než 30 % z hrubého zisku. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty.

  • V mimoevropských zemích jsou daně nižší

    Souhrnná daňová sazba, neboli součet nejvýznamnějších daňových sazeb, je v Česku při porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD mírně nadprůměrná. V mimoevropských zemích je souhrnná daňová sazba nižší především z důvodu nižší DPH a sociálního pojištění. Ve kterých zemích OECD jsou daně nejnižší a kde nejvyšší?

  • Platby na sociálním pojištění zaměstnance a OSVČ

    Zaměstnanci v souladu s odvody zaměstnavatele odvádí na sociálním pojištění více než zaměstnanci. Současně však mají zaměstnanci vyšší důchody, nemocenské dávky nebo podporu v nezaměstnanosti. Podívejme se na praktické výpočty.

  • Kdy se platí nejvíce na zdravotním pojištění?

    Sazba zdravotního pojištění je nižší než sazba daně z příjmu fyzických osob a sazba sociálního pojištění. Přesto mnozí občané odvádí nejvyšší částky právě na zdravotním pojištění. Jak je to možné? Podívejme se na několik vybraných situací.

  • Deset zajímavostí při výpočtu čisté mzdy

    Výpočet čisté mzdy, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet, a za kterou může nakupovat zboží a služby ovlivňují nejenom sazby daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, ale i další legislativní parametry.

  • Přivýdělek a sociální pojištění

    Mnozí zaměstnanci si přivydělávají, ať už na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti, prácí u jiného zaměstnavatele na zkrácený úvazek nebo vlastní samostatnou výdělečnou činností. Jak se liší způsob přivýdělku s ohledem na placení sociálního pojištění?

  • Zdanění dohody o provedení práce v příkladech

    Práce na dohodu o provedení práce je atraktivní pro zaměstnavatele i zaměstnance. Výhodou je vysoká pružnost a často nižší zdanění. Podívejme se v praktických příkladech, jak se může lišit zdanění při práci na dohodu o provedení práce v roce 2016.

  • Sankce pro firmy za neplacení pojistného

    Za výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění a jeho odvod na účty příslušných institucí jsou za zaměstnance zodpovědní zaměstnavatelé. Neplnění zákonných povinností je sankciováno penálem, ale hrozí i trestní stíhání.

  • Přehled pro OSSZ v deseti bodech

    Všichni občané, kteří alespoň po dobu jednoho měsíce roku 2015 vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, musí doručit na místně příslušné OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) přehled o příjmech a výdajích za rok 2015. Co je dobré při vyplňování přehledu vědět?

  • Kdo zaplatí v roce 2016 více na sociálním pojištění?

    Přestože sazba sociálního pojištění pro zaměstnance ani OSVČ pro rok 2016 nestoupla, tak se některým lidem platba sociálního pojištění prodraží. Podívejme se na praktické příklady, kdy bude nutné šáhnout hlouběji do kapsy.

  • Od ledna budou odvádět na sociálním pojištění všichni stejně

    Zaměstnanci, kteří dobrovolně vstoupili do II. důchodového pilíře, odváděli o 3 % méně na povinném sociálním pojištění. Z důvodu zrušení II. pilíře však již za leden budou odvádět stejné pojistné jako zaměstnanci, kteří do II. pilíře nevstoupili. Jak bude probíhat výplata naspořených peněz v II. pilíři?

  • Sociální pojištění v roce 2016 v deseti číslech

    Někteří zaměstnanci a živnostníci platí nejvyšší daňové odvody na povinném sociálním pojištění. Jak vysoké sociální pojištění platí zaměstnanci, živnostníci nebo občané mající příjmy pouze z pronájmu v roce 2016?

  • Skutečné zdanění mzdy v roce 2016

    Zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu fyzických osob. Jak moc se budou lišit mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda bezdětného zaměstnance v roce 2016?

  • Daňové zvýhodnění při studiu

    Při uplatnění daňového zvýhodnění na děti je měsíční čistá mzda zaměstnance vždy vyšší než u bezdětného kolegy. Daňové zvýhodnění může při splnění zákonných podmínek uplatnit vždy jeden z rodičů. Zaměstnanec měsíčně a OSVČ jednou za rok. Jak je to s daňovým zvýhodněním během prázdnin, při ukončení střední školy, při absolvování vysoké školy nebo při dálkovém studiu?

  • Kdy je spolupráce výhodná?

    Živnostník nemůže zaměstnat svoji manželku, přesto však mu může manželka ve výkonu samostatné výdělečné činnosti pomáhat využitím institutu spolupráce. Proč je spolupráce výhodná a kdy přináší daňovou úsporu?

  • Kolik zaplatí za rok 2015 OSVČ na povinných daních?

    Souhrnná daňová povinnost u OSVČ závisí na dosaženém hrubém zisku. Nejvíce na povinných daních (sociálním pojištění, zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob) odvedou efektivně OSVČ s nízkým hrubým ziskem. Naopak u nadstandardních zisků celková efektivní daňová sazba klesá. Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

  • Deset daňových čísel pro rok 2016

    I pro příští rok dochází k několika daňovým změnám ovlivňující výši čistého rodinného příjmu. Podívejme se na změnu vybraných deseti důležitých limitů, které může v různé míře pocítit rodinná peněženka.

  • EU: Jak vysoké jsou mzdové náklady

    Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří pouze hrubá mzda zaměstnance sjednaná zpravidla v pracovní smlouvě, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem. V širším pohledu ještě navíc náklady za zaškolení, rozšíření kvalifikace nebo různá pojištění a benefity. Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady v zemích EU?

  • Ze kterých příjmů se neplatí sociální pojištění?

    Většina zaměstnanců odvádí nejvyšší odvody na sociálním pojištění. Z některých příjmů se však sociální pojištění neplatí. Ze kterých?

  • OSVČ vs. zaměstnanci s nízkým příjmem

    Neexistuje jednoznačná odpověď, zdali je lepší být zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Každodenní život je v obou případech odlišný a záleží na každém jednotlivci, co je pro něj lepší. Při nízkém příjmu je však daňově výhodnější zaměstnanecký poměr.

  • OSVČ: 20 nevýhod, se kterými je nutné počítat

    Každodenní život osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je v mnoha ohledech odlišný od života zaměstnance. Obojí má své výhody a nevýhody. Být zaměstnanec nebo OSVČ? Záleží na osobních preferencích, životním postoji nebo možnosti sebeuplatnění.

  • Jak šel čas s průměrnou čistou mzdou v zemích OECD?

    Jak vysokou čistou mzdu obdrží zaměstnanec na svůj účet závisí na výši sjednané hrubé mzdě zpravidla v pracovní smlouvě a zdanění mzdy. Z členských zemí OECD je průměrná čistá mzda nejvyšší s velkým náskokem ve Švýcarsku, následuje Norsko, Austrálie, Lucembursko a Velká Británie. Ve kterých zemích nejvíce stoupá čistá mzda?

  • Která daň se platí vždy?

    Zdravotní pojištění je povinnou daní, která musí být vždy placena. Pouze za státní pojištěnce odvádí zdravotní pojištění stát. Naproti tomu daň z příjmu fyzických osob neplatí i zaměstnanci s nízkými mzdami nebo živnostníci s nízkým ziskem. Co když se neplatí sociální pojištění?

  • Na co si dát pozor při ukončení samostatné výdělečné činnosti během roku?

    Při ukončení samostatné výdělečné činnosti během roku je potřeba splnit potřebné oznamovací povinnosti a mít vyřešen pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a místně příslušné OSSZ. Co je potřeba si ohlídat?

  • Devět případů, kdy ošetřovné nedostanete

    Zaměstnanci mají v případě nemoci dítěte nebo jiného člena domácnosti, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nárok na ošetřovné, které je dávkou nemocenského pojištění. Kdy však nárok na ošetřovné nevzniká?

  • Jedenáct věcí, které byste měli vědět při podnikání při zaměstnání

    Mnozí zaměstnanci si přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. Pro zaměstnance je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Co je dobré vědět o přivýdělku na "vedlejšák"?

  • OECD: Nejnižší daně jsou v Chile

    Při porovnání daňových sazeb hlavních daní je daňové zatížení v Česku v rámci zemí OECD mírně nadprůměrné. V mimoevropských zemích OECD jsou sazby nejdůležitějších daní nižší než v evropských zemích.

  • Zdanění práce v členských zemích OECD

    Odvody na dani z příjmu jsou v Česku v porovnání s ostatními zeměmi OECD podprůměrné. Celkové zdanění práce však patří mezi nejvyšší. Jak je to možné? Do zdanění práce je nutné započítat i povinné pojistné placené zaměstnavateli za zaměstnance.

  • Jak na daně při zahájení podnikání v roce 2015?

    Samostatná výdělečná činnost přináší svobodu, možnost prosazovat vlastní nápady a při úspěchu i vysoké příjmy. OSVČ si však musejí samy vyřizovat všechny daňové záležitosti. Jak je to s placením daní při zahájení samostatné výdělečné činnosti během letošního roku?

  • Zajištění dlužného výživného v insolvenčním řízení

    Insolvence a dlužné výživné bude tématem dnešního rozhovoru. Jakým postupem zajistit dlužné výživné v rámci insolvenčního řízení poradí JUDr. Michal Žižlavský, předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců.

  • Jaký je hlavní rozdíl mezi zdravotním a sociálním pojištěním?

    Na sociálním a zdravotním pojištění platí mnozí zaměstnanci a živnostníci více než na dani z příjmu fyzických osob. Zdravotní pojišťovnu si lze vybrat, pro platbu sociálního pojištění žádná volba není možná. Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu, sociální pojištění do limitu. Zásadní rozdíl je však jiný, který?

  • Deset odlišností u zdravotního pojištění

    Zaměstnancům je z hrubé mzdy sražena daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Všechny tři odvody se liší, zdravotní pojištění však nejvíce. Podívejme se na vybraných deset odlišností u zdravotního pojištění.

  • Zdravotní pojištění za rok 2014 v deseti číslech

    Při výkonu samostatné výdělečné činnosti alespoň po část roku 2014 je nutné doručit na příslušnou zdravotní pojišťovnu "přehled o příjmech a výdajích za rok 2014". Podívejme se na deset důležitých čísel.

  • Deset důležitých pojistných čísel za rok 2014

    Všichni občané, kteří měli alespoň po část roku 2014 příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, musí do 4. května doručit na místně příslušné OSSZ "přehled o příjmech a výdajích za rok 2014". Podívejme se na vybraných 10 čísel, které je při vyplňování tohoto tiskopisu znát.

  • Zdravotní pojištění v roce 2015 v deseti číslech

    Všichni občané s trvalým pobytem v Česku musí být vedeni v registru některé zdravotní pojišťovny a odvádět zdravotní pojištění. Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Jak se liší platba na zdravotním pojištění? Podívejte se na deset důležitých čísel pro placení zdravotního pojištění v roce 2015.

  • S čím počítat při stanovení výdajů paušálem v osmi bodech

    Podmínky pro uplatnění výdajů paušálem se v posledních letech zpřísnily. Nadále je však stanovení výdajů paušálem pro mnoho OSVČ výhodné. Jednoduchost, administrativní nenáročnost a srozumitelnost jsou velkým plus. S čím při stanovení výdajů paušálem počítat?

  • Kdo platí nejméně na sociálním pojištění?

    Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy. Přesto někteří zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění méně. Proč? Obdobná situace je i u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podívejme se na praktické výpočty v roce 2015.

  • Kdo platí nejvíce na povinném pojistném?

    Přestože je sazba sociálního a zdravotního pojištění pro všechny zaměstnance a všechny OSVČ stejná, tak někteří občané platí na povinném pojistném efektivně více než jiní. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty dle legislativy roku 2015.

  • Pět případů, kdy budete platit více na sociálním pojištění

    Pro rok 2015 se nemění sazby sociálního pojištění. Ani pro zaměstnance ani pro OSVČ. Přesto někteří občané budou platit více na sociálním pojištění. Podívejme se na praktické příklady. Kdo si pohorší a o kolik?

  • Sedm rozdílů při platbě sociálního a zdravotního pojištění

    U platby sociálního pojištění a zdravotního pojištění nalezneme několik společných znaků. V některých aspektech se však značně liší. Kdy je potřeba platit zdravotní pojištění a sociální nikoliv? Podívejte se na vybraných sedm rozdílů.

  • Živnostníci si v roce 2015 sáhnou hlouběji do kapsy

    V roce 2015 čeká na OSVČ nárůst minimální měsíční zálohy na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Navíc dochází i ke zvýšení stropu pro platbu sociálního zabezpečení. Řada živnostníků tak za rok 2015 zaplatí na povinných odvodech více než za rok předchozí.

  • Živnostník manželku zaměstnat nemůže, řešením je spolupráce

    Dle zákoníku práce nemohou podnikatelé - fyzické osoby zaměstnat svoji manželku. Jak postupovat, když manželka se samostatnou výdělečnou činností pomáhá? Manželka bude spolupracující osoba se stejnými povinnostmi jako ostatní OSVČ.

  • Důchod v roce 2015, co je dobré vědět?

    Důchodová legislativa prochází v Česku v posledních letech výraznými změnami. Rok 2015 není výjimkou. Oproti roku 2014 se opět mění výpočtová formule důchodu. S čím je potřeba při odchodu do důchodu v roce 2015 počítat?

  • Průměrný důchod vs. průměrná mzda

    Důchody se téměř nedaní, mzda ano. Porovnejme si proto průměrný důchod, který dostávají penzisté na svůj účet s průměrnou čistou mzdou, kterou dostávají na účet zaměstnanci od svého zaměstnavatele. Kdo má v Česku nárok na průměrný důchod?

  • Finanční dopady zvýšení minimální mzdy na 9 200 Kč

    Vláda zvýšila od ledna 2015 minimální mzdu na 9 200 Kč. Zvýšení minimální mzdy je tedy vyšší než se původně plánovalo. Jak se konkrétně promítne zvýšení minimální mzdy ve firemních nákladech, čisté mzdě zaměstnance a v dalších daňových souvislostech?

  • Devět chyb OSVČ při platbě zdravotního pojištění

    Na dani z příjmu fyzických osob nemusí OSVČ během roku zaplatit nic. Zdravotní pojištění musí být placeno vždy. Placení zdravotního pojištění je povinné. Podívejme se na vybraných 9 chyb OSVČ, které znamenají vznik penále.

  • Jak moc je v Česku progresivní zdanění?

    V Česku odvádíme na dani z příjmu fyzických osob 15 % z daňového základu. Občané s ročním příjmem nad 1 245 216 Kč odvádí z příjmu nad uvedenou hranici ještě 7% solidární daň. Jak moc je v Česku skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob progresivní? Podívejme se na praktické výpočty.

  • Měsíční zisk 11 tisíc nebo minimální mzdu?

    OSVČ musí vždy zaplatit povinné pojistné alespoň v minimální výši. Začátek samostatné výdělečné činnosti je vhodné dobře promyslet. Než nízký zisk, to je výhodnější pracovat za minimální mzdu. Měsíční disponibilní příjem je vyšší a zaměstnanci mají vyšší sociální jistoty.

  • Deset důležitých čísel v sociálním pojištění

    Mnozí zaměstnanci nebo OSVČ zaplatí na sociálním pojištění nejvíce ze všech "povinných daní". Sociální pojištění placené zaměstnavatelem firmám citelně prodražuje cenu práce. Podívejme se na deset důležitých čísel pro placení sociálního pojištění.

  • Deset důležitých čísel ve zdravotním pojištění

    Zdravotní pojištění je "povinnou daní". Všichni musíme platit měsíčně své zdravotní pojišťovně zdravotní pojištění. Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Podívejme se na deset důležitých čísel pro placení zdravotního pojištění.

  • Firmy a OSVČ s dluhy nesplňují podmínky pro veřejné zakázky

    Pro řadu firem a živnostníků jsou veřejné zakázky velmi významným zdrojem příjmů. Jednou z kvalifikačních podmínek pro účast na veřejné zakázce je i bezdlužnost na daních a povinném pojistném (zdravotním a sociálním pojištění).

  • Nejvýhodnější jsou brigády do 10 tisíc korun aneb jak dostat zpět daně?

    Prázdninové brigády jsou významným zdrojem příjmů mnoha studentů. Už dvě zaměstnání souběžně však znamenají povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. To se nakonec studentům ve velké míře vyplatí díky přeplatkům na dani.

  • Když zaměstnavatel neplatí povinné odvody za zaměstnance

    Za výpočet a odvod sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance je zodpovědný jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec nemůže být dlužníkem na povinném pojistném za dobu, kdy je zaměstnán. Někteří zaměstnavatelé však své zákonné povinnosti neplní, za což hrozí trestní stíhání.

  • Deset mýtů o ošetřovném

    Ošetřovné patří mezi dávky nemocenského pojištění, není však přiznáváno automaticky všem, je zapotřebí splnit zákonné podmínky. Podívejte se na deset vybraných omylů ohledně ošetřovného.

  • Jak stoupnou zaměstnavateli náklady při zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč?

    Zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč stojí zaměstnavatele 33 500 Kč. Důvodem je placení vysokého povinného pojistného zaměstnavateli za zaměstnance. Mzdové náklady jsou v Česku vyšší o 34 % než hrubá mzda, jak je to v jiných zemích OECD?

  • OSVČ mohou požádat o splátky pojistného

    Osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) nebo zaměstnavatelé se mohou dočasně dostat do finančních problémů, kdy po dobu několika měsíců neplatí ani povinné zdravotní pojištění. Jednorázová úhrada zdravotního pojištění je následně nad jejich finanční síly, řešením může být splácení povinného pojistné ve splátkách.

  • Platíme vysoké nebo nízké daně?

    Rozdíly v daňových sazbách u základních daní (daní z příjmů, pojistného a DPH) se ve vyspělých členských zemích OECD citelně liší. Nejnižší daňové sazby jsou v Chile, nejvyšší v Belgii. Jak si stojí Česko? Podívejme se na "souhrnnou daňovou sazbu" za rok 2013.

  • Jste OSVČ a v letošním roce se Vám nedaří jako loni? Zažádejte si o nižší zálohy na povinném pojistném

    Měsíční záloha pro OSVČ na zdravotním a sociálním pojištění v roce 2014 po odevzdání „Přehledu“ závisí na výši zisku v roce 2013. Co když byl ale minulý rok ziskovější, než odpovídá současné finanční situaci v prvních měsících letošního roku? Řešením je žádost o snížení měsíčních záloh na povinném pojistném. Tímto krokem si OSVČ vylepší měsíční finanční tok.

  • Průměrná měsíční mzda nad 100 tisíc Kč? V osmi zemích OECD

    Za rok 2013 činila v Česku průměrná měsíční mzda 25 128 Kč, v rámci zemí OECD jsou mzdy v Česku podprůměrné. V loňském roce byla průměrná měsíční mzda v osmi členských zemích OECD vyšší než 100 tisíc Kč. Ve kterých vyspělých zemích se "bere" nejvíc?

  • Jste OSVČ? Nezapomeňte odevzdat „Přehledy“

    Vyplněním a odevzdáním přiznání k dani z příjmu všechny daňové povinnosti pro OSVČ neskončily. Do 2. května je nutné odevzdat „Přehledy“ za rok 2013 na místně příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu, u které byly OSVČ v loňském roce klientem.

  • Podprůměrné a nadprůměrné mzdy: Jak se liší zdanění?

    V Česku jsou rozdíly v míře zdanění mezi zaměstnanci pracujícími za podprůměrnou a nadprůměrnou mzdu jedny z nejnižších z členských zemí OECD. Podívejme se na praktické výpočty.

  • Firmy mohou žádat o prominutí penále na zdravotním pojištění

    Zaměstnavatelé jsou odpovědni za správné vyčíslení a odvod zdravotního pojištění za své zaměstnance. Během roku mohou nastat situace, že zaměstnavatelé nemají prostředky, aby včas zaplatili zdravotní pojištění a vznikne penále. Jak si zažádat o prominutí penále?

  • OSVČ, které vstoupily do II. pilíře, musí podat i „pojistné přiznání“

    OSVČ, které v loňském roce vstoupily do II. důchodového pilíře, musí poprvé vyplnit nový tiskopis: pojistné přiznání. Pojistné přiznání se odevzdává na finanční úřad současně s přiznáním k dani z příjmu fyzických osob.

  • Kolik zaplatíme na důchod? A kolik na penzi dostaneme?

    I přes postupné legislativní změny je výpočet důchodu v Česku nadále poměrně "rovnostářský". Občané s vysokými příjmy tak dostanou v průměru státní důchod výrazně nižší, než v produktivním věku zaplatí na sociálním pojištění, u občanů s nízkými příjmy je to naopak. Povídejme se na praktické výpočty dle legislativy roku 2014.

  • I zaměstnanci neplatí daň z příjmu, kdy?

    Stejně jako daň z příjmu fyzických osob neplatí některé OSVČ, tak ji neplatí ani někteří zaměstnanci. Využití daňových slev, daňového zvýhodnění a nezdanitelných položek je důvodem, proč i při nadprůměrné mzdě neplatí zaměstnanec nic na dani z příjmu fyzických osob. Podívejme se na praktické příklady.

  • Cestovní náhrady v roce 2014

    Se začátkem roku se znovu změní sazby tuzemského stravného, nové průměry za pohonné hmoty, časová pásma a sazby pro zahraniční stravné. Přinášíme přehledně hlavní změny.

  • Pracuji a jsem "chudý"

    Evropská "chudoba" je rozdílná od světové chudoby. Přesto i v Česku se desetitisíce občanů považuje za "chudé". Finanční hranice "chudoby" u jednotlivce v Česku činí 9 683 Kč měsíčně. Jak je to v ostatních členských zemích EU?

  • Sociální zabezpečení v roce 2014

    Na základě informací České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) přinášíme přehled důležitých údajů platných pro sociální zabezpečení v tomto roce.

  • Změny při výpočtu čistého příjmu v roce 2014

    OSVČ musí pro rok 2014 počítat s vyššími minimálními platbami na sociálním a zdravotním pojištění, u dohody o provedení práce se do limitu 10 tisíc odvede 15% srážková daň nebo se zvyšuje limit pro příležitostné příjmy na 30 tisíc Kč. Podívejme se na vybrané změny při výpočtu čistého příjmu v roce 2014.

  • Vysoké a nízké příjmy v roce 2014 = vyšší zdanění

    Pro rok 2014 dochází ke zvýšení stropu pro platbu sociálního pojištění, občané s vysokými příjmy tedy odvedou za celý rok nepatrně více na sociálním pojištění. K 1. lednu 2014 činí minimální mzda 8 500 Kč, co to znamená?

  • Úřad práce není nepřítel

    Nezaměstnanost je bohužel dlouhodobý problém. Co dělat, když se budete muset obrátit na úřad práce? Přinášíme pár užitečných rad, např. je dobré se přijít zaregistrovat do tří pracovních dnů po skončení pracovního poměru.

  • Zdanění přivýdělku v roce 2014

    Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností. Pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění je jejich činnost hodnocena jako vedlejší, což přináší výhody.

  • Zlatá bublina zvaná investiční životní pojištění

    Věta, kterou dříve či později zaslechne každý finanční poradce: „Když už si platím pojištění, ať z toho taky něco mám.“ Marketingový poradce se může radovat, neboť původně reklamní slogan pojišťoven se dostal do podvědomí lidí natolik, že jej nyní již sami opakují. Otázkou ovšem je, jak to s tím „ať z toho taky něco mám“, vlastně je doopravdy.

  • "Vedlejší" samostatná výdělečná činnost je výhodná

    Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností. Pro tyto OSVČ je jejich výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, což přináší značné výhody. Za rok 2013 např. při uplatnění výdajů paušálem.

  • Podnikání při studiu? Proč ne!

    Studujete školu, ale rádi byste se co nejdříve postavili na vlastní nohy? Kromě doplňování zboží v supermarketu a jiných brigád můžete přijít k penězům zcela jinou formou, a to sice podnikáním. Víte, že podnikající studenti do 26 let jsou dokonce státem podporováni?

  • Invalidní důchod bez příjmu

    Pro přiznání invalidního důchodu musí být splněny zákonné podmínky. Jak vysoký invalidní důchod má občan, kterému plná invalidita vznikla před dosažením 18 let?

  • Jak vysoký je průměrný důchod?

    V srpnu letošního roku činil průměrný starobní důchod 10 970 Kč. Průměrná mzda za první pololetí letošního roku činí 24 503 Kč. Proč není tvrzení, že průměrný důchod dosahuje 44,8 % průměrné mzdy, přesné?

  • Živnostenský list může mít i student

    Rádi byste si při studiu na vysoké škole vydělali více než pár stovek na brigádě a nevíte jak na to? Zařiďte si živnost a začněte podnikat! Místo živnostenského listu dnes dostanete tzv. výpis ze živnostenského rejstříku. U ohlašovacích živností stačí splnit jen všeobecné podmínky.

  • Kdy se platí z podprůměrného příjmu vysoké daně?

    Ve většině případů platí, že čím vyšší příjem, tím vyšší zdanění (v procentech z příjmu). Nemusí tomu tak však být vždy. V Česku najdeme několik případů, kdy je zdanění vysoké i při nízkém příjmu. A to jak pro zaměstnance, tak OSVČ. Podívejme se na některé praktické příklady.

  • OECD: Průměrná mzda v letech 2010 až 2012

    V posledních třech letech nejvíce stoupla nominální průměrná mzda v Turecku, Islandu a Chile. V Portugalsku a Řecku průměrná mzda dokonce poklesla. Podívejme se na vývoj průměrné mzdy v posledních třech letech v zemích OECD.

  • Zdravotní pojištění jako povinná daň

    Daň z příjmu fyzických osob neplatí občané s nízkými příjmy, sociální pojištění se neplatí z příjmů nad strop. U zdravotního pojištění tomu tak není, zdravotní pojištění je povinnou daní. Kteří občané platí na zdravotním pojištění více než na dani z příjmu fyzických osob?

  • Příjem na ruku vám znatelně sníží důchod

    Někteří občané pracují pro svého zaměstnavatele oficiálně za nízkou mzdu a další peníze jsou jím vypláceny na ruku. Tito zaměstnanci musí počítat s velmi nízkým důchodem. Příjem na ruku se jim totiž do důchodu počítat nebude.

  • Nový bič na živnostníky. Od roku 2014 datová schránka povinně!

    Od roku 2014 se všichni živnostníci a podnikatelé musí rozloučit s vyplňováním přehledu pro OSVČ u ČSSZ v listinné podobě. I přesto, že mnozí z nich jsou na tento způsob zvyklí, tak díky novým ustanovením je s ním definitivně konec.

  • Nejnižší index daňové mizérie má Chile, nejvyšší Belgie

    Při porovnání hlavních daňových sazeb (daně z příjmu fyzických a právnických osob, sociálního a zdravotního pojištění a DPH) zjistíme, že "souhrnná daňová sazba" je v Česku 12. nejvyšší z členských zemí OECD. Jak vysoký je "index daňové mizérie" v členských zemích OECD?

  • V Česku jsou nejnižší rozdíly mezi bohatými a chudými

    Ze všech členských zemí OECD je rozdíl v příjmu pětiny domácností s nejvyššími příjmy a pětiny domácností s nejnižšími příjmy v Česku nejnižší. Příjmové rozdíly v Česku jsou oproti jiným zemím nízké.

  • Porovnání zdanění OSVČ v čase

    V roce 2007 bylo v Česku progresivní zdanění, v roce 2013 stále platí rovná 15% daň z příjmu fyzických osob. Přesto zdanění OSVČ za rok 2013 bude vyšší než za rok 2007, v některých případech o desetitisíce korun. Podívejme se na praktické příklady. 

  • Přehled OSVČ za rok 2012 musejí podat i ti, kteří podnikali jen část roku

    Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná, že Přehled o příjmech a výdajích za rok 2012 mají povinnost podat i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost jen po část roku 2012. Povinnost se tedy týká i osob, které v průběhu roku 2012 samostatnou výdělečnou činnost přerušily či ukončily.

  • Jak se vyvíjelo zdanění průměrné mzdy v čase

    Výpočet daňové povinnosti v Česku se během posledních deseti let několikrát změnil. Jak se liší v Česku zdanění práce u průměrné mzdy od roku 2003 do roku 2013?

  • Nízký příjem = vysoké daně

    Přestože zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvedou v Česku na dani z příjmu fyzických osob velmi málo, tak je zdanění práce v Česku u podprůměrných příjmů z členských zemí OECD jedno z nejvyšších. Proč je tomu tak?

  • Má cenu podnikání s nízkým ziskem?

    Někteří občané mají rádi svobodu a vlastní zodpovědnost. Samostatná výdělečná činnost je pro ně jasnou volbou. Při nízkém zisku je však nutné si rozmyslet, zdali v samostatné výdělečné činnosti nadále pokračovat. Zdanění je vysoké, jistoty žádné.

  • Severa: Oběti trestných činů mají nárok na finanční pomoc od státu

    Následek trestného činu znamená intenzivní zásah do našeho života. Nastane-li však tato událost, měli bychom být znalí našich práv nejenom z hlediska trestního postihu pachatele, ale i možnosti požadovat od státu finanční pomoc. Hlavní je však vědět, kde o takovou pomoc zažádat.

  • OECD: Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady zaměstnavatele?

    Za rok 2012 činila průměrná mzda v Česku 25 101 Kč. Zaměstnavatelé však platí za zaměstnance ještě vysoké povinné pojistné, průměrné mzdové náklady zaměstnavatele tak činily 33 637 Kč. Jak je to v ostatních členských zemích OECD?

  • Jak vysoké daně platí OSVČ a zaměstnanec?

    OSVČ odvádí na povinných odvodech (daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění) méně než zaměstnanci. Současně mají minimální sociální ochranu a žádné jistoty. Porovnejme si daňovou zátěž OSVČ a zaměstnance.

  • Přehled o příjmech a výdajích: Termín odevzdání se blíží

    Povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných za rok 2012 se týká zhruba 1 200 000 podnikatelů, řemeslníků a živnostníků. OSSZ každoročně registrují několik opakujících se prohřešků ve vyplnění Přehledu. Termín pro podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 je nejpozději do 2. 5. 2013.

  • Daňové perličky

    Efektivní zdanění občanů s nadstandardními příjmy za rok 2012 je nižší než občanů s průměrnou mzdou. V roce 2013 budou platit nejvyšší daně pracující penzisté. Kdo má za rok 2012 nulovou daňovou povinnost? Podívejme se na některé zajímavé daňové výpočty.

  • Pět výhod a nevýhod předdůchodu

    Od letošního roku je možné v případě dostatečných finančních úspor na doplňkovém penzijním spoření odejít do předdůchodu, a to až 5 let před dosažením řádného důchodového věku. Jaké výhody a nevýhody přináší čerpání předdůchodu?

  • ČSSZ: Změny v sociálním pojištění pro OSVČ od 1. 1. 2013

    V roce 2013 se osobám samostatně výdělečně činným, jako každý rok, mění od měsíce podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 zálohy na důchodové pojištění. Výše minimálních záloh OSVČ, které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, činí 1 890 Kč.

  • Nový rok přináší změny v oblasti práce a sociálních věcí

    Ty nejzásadnější se týkají důchodů a sociální karty. K 1. lednu se však mění také sociálně-právní ochrana dětí, minimální mzda, zákoník práce, podpora v nezaměstnanosti nebo zákon o sociálních službách.

  • Divadlo kolem penzijní reformy: komedie, anebo drama?

    Desetitisíce lidí na bankovních pobočkách se v pátek snažili „stihnout“ ještě penzijko „postaru“, tedy s garancí nominální černé nuly. Ovšem co je důležité dodat: každoroční čené nuly – což je klasická investiční past, dokonce přímo hovadina.

  • Jaký musím mít příjem na průměrný důchod?

    Po valorizaci penzí by měl být začátkem roku 2013 průměrný důchod 10 913 Kč. Jaké příjmy musí mít občan, který odejde do důchodu v roce 2013, aby měl průměrný důchod?

  • Do důchodu v prosinci 2012 nebo lednu 2013?

    V roce 2012 se důchod vypočítává jinak než v roce 2013. Proto někteří občané stojí před rozhodnutím, zda odejít do důchodu v prosinci nebo až v lednu. Na praktických příkladech si ukážeme, pro koho je která varianta výhodnější.

  • Jak se stát nezávislým profesionálem

    Ve dvou předchozích článcích jste se mohli dočíst o tom, jak zhruba život freelancera vypadá, nyní je čas na méně záživné, ale čistě praktické informace, kterak se prokousat skrze začarovaný les byrokracie a neuvíznout v pařátech finančního úřadu.

  • Kolik dostaneme během nemoci v roce 2013?

    Chodit nemocný do práce nebo do školy je nerozum. Rozhodně se nevyplácí podceňovat třeba chřipku. Zaměstnanci mají během své nemoci nárok na náhradu mzdy, při delší nemocnosti na nemocenskou. Když je nemocné dítě, tak na ošetřovné. Jak vysoké budou jednotlivé dávky v roce 2013?

  • Jak vysoká bude mateřská v roce 2013?

    Při výpočtu mateřské platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší mateřská. Jak se liší výpočet mateřské u zaměstnankyně a OSVČ? Jak vysoká bude mateřská dle příjmu v příštím roce?

  • Přivýdělek v předčasném důchodu v roce 2013

    Prodlužující se důchodový věk a složitá situace občanů v předdůchodovém věku na trhu práce, to jsou hlavní důvody, proč stoupá obliba předčasných důchodů. Výhodou předčasných důchodů je, že si lze přivydělat. Jaké podmínky je však nutné dodržet v roce 2013?

  • Jak se liší hrubá a čistá mzda ve světě?

    Nejdůležitější mzdový údaj pro zaměstnance je částka, kterou za svoji práci obdrží od svého zaměstnavatele na svém bankovním účtu. Jaký je ve vyspělých zemích světa rozdíl mezi hrubou mzdou sjednanou zpravidla v pracovní smlouvě a čistou mzdou?

  • Výpočet důchodu v roce 2013

    Výpočet důchodu v příštím roce dozná změn. Mění se nejenom redukční hranice stanovené vyhláškou MPSV, ale rovněž zápočet v jednotlivých pásmech. Podívejme se na praktické příklady, jak se bude příští rok důchod počítat.

  • Budou zaměstnavatelé přispívat více na penzijním připojištění?

    Pro zaměstnavatele je výhodnější zaměstnanci přispívat na penzijním připojištění 1 000 Kč než mu o tuto částku zvýšit hrubou mzdu. Od příštího roku dojde navíc ke zvýšení osvobození od daně na straně zaměstnance. Zvýší zaměstnavatelé své měsíční příspěvky?

  • O kolik se vám zvýší důchod?

    Důchody se budou pro příští rok zvyšovat méně než v minulých letech. Základní výměra důchodu se zvýší o 60 Kč a procentní výměra o 0,9 %. Podívejme se na praktické výpočty, jak se zvýší starobní, vdovské, sirotčí či invalidní důchody.

  • Jak vysoké je zdanění práce u rodiny?

    V Česku je zdanění práce u rodiny se dvěmi dětmi v rámci zemí EU mírně nadprůměrné, i když je v Česku nízká rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob a vysoké daňové zvýhodnění na každé dítě (1 117 Kč měsíčně). Důvodem jsou vysoké odvody zaměstnavatelů na povinném pojistném.

  • Většina občanů platí více na pojistném, než na dani z příjmu

    Nejvíce většině zaměstnanců snižuje hrubou mzdu a OSVČ zisk sociální pojištění. Přestože se zpravidla věnuje větší pozornost dani z příjmu fyzických osob, tak pro větší daňovou položkou je povinné pojistné.

  • Ze zisku „z vedlejšáku“ se platí nižší daně

    Každoročně stoupá počet občanů vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost při práci. „Vedlejšák“ je výhodný pro nižší zdanění. Vedlejší výdělečná činnost je tedy výhodná.

  • Zdanění práce v Česku je jedno z nejvyšších v OECD

    Přestože je v Česku zavedena nízká rovná 15% sazba daně z příjmu, tak je zdanění práce při porovnání členských zemí OECD nadprůměrné. Hlavním důvodem je vysoké sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem.

  • Zdanění jednatelů za rok 2012 bude vyšší

    V Česku je poměrně časté, že jednatelé společnosti s ručením omezeným jsou současně zaměstnanci této společnosti. V roce 2011 nepodléhaly příjmy jednatele sociálnímu pojištění, v roce 2012 již ano. Zdanění jednatelů a členů dozorčích rad bude za rok 2012 vyšší.

  • Penzisté a daňové přiznání za rok 2011

    Daňové podmínky pro penzisty jsou poměrně příznivé. Kdy se musí podat daňové přiznání za rok 2011? Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním?