Být bankéřem je na hlavu

20.01.2012 | , Finance.cz
ÚČTY A SPOŘENÍ


Krize zásadně ovlivňuje život bankéřů. A nejen to. Samotný život bankéře je velmi náročný. PÁTEČNÍ GLOSA

Víkend se blíží. I v letošním roce budeme odlehčovat naše jinak strohé zpravodajství oblíbenou páteční glosou.        

     Ve Švýcarsku a v Londýně si bankéři měsíčně vydělají v přepočtu 1,24 milionu korun. Ti na Wall Street jsou na tom ještě o pár stovek tisíc lépe. Až přijde krize, bankéřům se sníží platy o 40 procent.

     Světoví bankéři varují, že blížící se krize bude horší než ta z roku 2008. Krize vypadá natolik hrozivě, že se již mluví o možnosti propadu platů samotných bankéřů. „Naše platy mohou klesnout průměrně o 40 procent,“ řekl s vytřeštěnýma očima Dean Hermanson, člen rady American National Bank, v rozhovoru pro BBC.

     Kdyby běžným průměrným Čechům klesly platy o 40 procent, většina z nich by si musela zajít na polívku do Armády spásy. Bankéři jsou ovšem v jiné a mnohem horší situaci. Ve Švýcarsku a v Lodnýně si měsíčně vydělají v přepočtu 1,24 miliónu korun a ti v New Yourku na Wall Street jsou na tom ještě o pár stovek tisíc lépe. Když tedy dojde ke kruté krizi a bankéři přijdou o 40 procent svých platů, bude to pro ně velká rána. Budou muset prodat pár svých domácích zvířat, jako jsou delfíni v bazénu za domem nebo lamy skotačící na hektarových pozemcích. Bankéři možná taky přestanou topit v několika pokojích v druhém patře levého křídla na svém venkovském sídle. A kdo ví, jaké hrůzy je ještě čekají.

     Během poslední krize bylo v německých bankách vyplaceno „pouze“ 4,4 miliónů eur na prémiích. Opravdu můžeme napsat „pouze“, protože rok před tím, tedy v roce 2007, který byl ještě ve znamení ekonomického růstu si banky v Německu na odměnách rozdělily 33,2 miliónů eur. Krize tedy zásadně ovlivňuje život bankéřů. A nejen to. Samotný život bankéře je velmi náročný.

     V jednom z dokumentárních filmů o finanční krizi je rozhovor s americkým bankéřem, kterému je položena otázka, co všechno zahrnuje jeho pracovní pozice. Odpověděl, že jeho úkolem je sledovat aktuální události světové ekonomiky, sepsat je a udělat prohlášení. Právě díky jeho práci se třeba dozvíme, že kvůli nižšímu růstu ekonomiky jsou dražší potraviny. A tak nejen, že jdete do obchodu a tam si všimnete že mléko je za dvacku a máslo za padesát korun, ale dokonce vám to pěkně (na druhý den) potvrdí i bankéři. Pro ně samotné je to velmi důležité, protože oni díky svým platům do obchodů vůbec nechodí a nákupy si nechávají vozit až do domu. Mají tedy pocit, že byste si drahých potravin nevšimli, pokud by vám to neoznámili.

     Ovšem nezáviďme a spokojme se s platy pod sto tisíc. Život s penězi je totiž náročný. Průzkum společnosti Johnson Associates provedený mezi americkými bankéři ukázal, že 73 procent bankéřů trpí depresemi nebo silnými stavy úzkosti. Být bankéřem není žádná legrace. Napsat, že potraviny jsou dražší je jedna věc, ale vysvětlit proč to tak je – to je už pro bankéře stresová záležitost, zvláště když za to může on sám. Když se v Americe nejvyšší bankéři rozhodnou zvýšit objem peněz v ekonomice a tak ekonomiku uměle povzbudit, nemá to žádný jiný následek než růst cen. A nárůst cen se jako první projeví na komoditách a potravinách. A z toho je deprese raz dva. Navíc prodat jednoho delfína, protože mi klesl plat o 40 procent, je mnohem psychicky náročnější než se přestěhovat z 2+1 do garsonky, protože 2+1 finančně neutáhnu. Být bankéřem je prostě na hlavu.        

Štítky:

Autor článku

Eva Tomková  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ