Populace stárne, pracovat budou muset i starší lidé

07.04.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Populace stárne, slyšíme to ze všech stran. To znamená, že průměrný věk obyvatelstva se stále zvyšuje. Netýká se to jen našich luhů a hájů, je to problém celé Evropy. A v jednotlivých státech to už přináší, nebo velmi brzy přinese velké změny. Už dnes cítíme zátěž na zdravotnický a ekonomický systém. Medicína prodlužuje zdraví a život lidí, prodlužuje se tedy produktivní věk lidí. Ti jsou schopni déle pracovat. To nevyhnutelně vede k proměně věkové struktury lidí na trhu práce.

Česko 2050

Pojďme si projít několik čísel. Dnešní průměrný věk je 40 let, za zhruba 30 let to bude průměr 48 až 50 let. Lidí nad 55 nebudou 3 milióny, ale víc než 4 milióny. Počet lidí starších 50 let bude oproti dnešku dvojnásobek. Zaměstnanost lidí ve věkové skupině 55až 64 let je 47%. Pokud se tedy nebude usilovat o větší zaměstnanost této skupiny, bude to pro stát velký a velmi drahý problém.

Také proto se v některých firmách už začíná objevovat pojem age management, což zjednodušeně znamená uplatnění pracovníků, kterým je přes 50 let. Možnosti zapojení těchto zaměstnanců do pracovního procesu se v Evropě řeší již více než patnáct let. Sociologové ale říkají, že konkrétní instrumenty a hlavně jejich praktické zavádění je za teorií stále pozadu. Byla zavedena tzv. antidiskriminační opatření, byla také popsána rizika mezigeneračního napětí. Jenže zaměstnavatelé se k najímání starších zaměstnanců moc nemají. Podle odborníků je třeba je motivovat, aby lépe zohledňovali různý věk zaměstnanců přímo ve svých personálních politikách. Pokud si to přeložíme, pak to znamená, že se mají zabývat absolventy bez praxe, ale také staršími pracovníky s bohatou praxí. Proč tomu tak je, je zřejmé. Ti bez praxe se musí zaučit, ti s velkou praxí už nemusí disponovat dostatečným výkonem, aby se firmě vyplatili. Obojí je předsudek. Obě skupiny mohou být podnikům užiteční, ti první energií a entuziasmem, ti druzí jinak nesdělitelnými zkušenostmi.

Ageismus v Česku

Lidé nad 50 let bývají znevýhodňováni při hledání nového zaměstnání nebo jsou v práci motivováni k odchodu do předčasného důchodu. Personalisté firem samozřejmě tvrdí, že žádnou věkovou skupinu nediskriminují, jenže skutečnost je jiná. V praxi byly zjištěny diskriminační přístupy. Uchazeč o práci 50+ má poměrně těžký úkol obstát kvůli zažitému stereotypu staršího pracovníka. Pokud si podobný člověk napíše dvě CV, které se liší starším a mladším udáním věku, okamžitě zjistí, že jeho „mladší“ životopis dostane několik nabídek, na ten „starší“ mu personalisté zpravidla ani neodpoví. Příčinou je rezervovaný postoj k těmto pracovníkům, negativní stereotypy, které se o starším věku tradují. O jejich přítomnosti v české společnosti svědčí i mezinárodní výzkum European Social Survey z roku 2009. Tzv. ageismus je podle něj nejrozšířenějším typem diskriminace v Česku a je rozšířenější než diskriminace na základě pohlaví nebo etnické příslušnosti.

Jediná volba

Pokud bude chtít Česko dosáhnout hospodářského růstu a stabilizace důchodového systému, nebude mít podle odborníků příliš na výběr a bude muset starší ročníky využít. V blízké budoucnosti se totiž lidé staršího věku 50 až 64 let stanou ve srovnání s mladými (20 až 34 let) a osobami středního věku (35 až 49) nejpočetnější věkovou skupinou v české populaci. Trh práce tedy bude muset těmto lidem pracovní místa nabízet a budou jim muset nabídnout odpovídající podmínky. Jak to ale udělat, to u nás zatím přes nejrůznější politické proklamace nikdo neví. A ani zjištěný fakt, že starší lidé mají dostatečný potenciál a schopnosti pro učení nových věcí, duševní výkonnost u nich přetrvává, a dokonce po třicátém roce života narůstá, na tom asi zatím mnoho nezmění.

Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU