Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

 

Téma pro EU

Související zprávy


  • Itálie, další Achillova pata eurozóny

    Po francouzských prezidentských volbách si investoři vezmou na mušku Itálii. Pokud si někdo myslí, nebo jenom tajně doufá, že evropská ekonomika je po vítězství Emanuela Macrona mimo politické nebezpečí, pak je bohužel na omylu. Zdá se, že italské problémy jsou momentálně nejslabším článkem eurozóny a finanční trhy postupně zaměří veškerou svojí pozornost na politickou scénu v Římě, kde by se měly konat parlamentní volby nejpozději v květnu příštího roku.

  • Velký dovolenkový speciál: kolik stojí dálniční známky v Evropě?

    Víte, kolik stojí dálniční známky v zemích Evropy? Kolik zaplatíte za dálniční známku v Rakousku nebo Slovinsku a kde jsou placené úseky na silnicích v Polsku? Kolik zaplatíte na dálničních poplatcích při cestě autem do Chorvatska? Je v Německu dálnice opravdu zdarma? Přečtěte si článek a připravte si poplatky pro vaše prázdninové cesty po Evropě.

  • 5 tisíc a méně. Kde mají nejnižší minimální mzdu?

    V letošním roce činí minimální mzda v Česku 11 000 Kč, což je v rámci zemí EU šestá nejnižší hodnota. V některých evropských zemích však nedosahuje minimální mzda ani 5 000 Kč, ve kterých?

  • Bezhotovostní společnost: je na čase se rozloučit s bankovkami a mincemi?

    Taky vás mince a bankovky obtěžují a myslíte si, že by bylo platit všechno elektronicky a peníze mít pouze virtuální? Možná se k tomuto historickému okamžiku blížíme a peněženky skutečně ztratí svůj původní smysl a budeme v nich mít ještě více karet než doposud. Tak brzo to ale nebude.

  • Velký dovolenkový přehled: jaké doklady budete potřebovat

    Díky Evropské unii a Schengenskému prostoru je cestování po Evropě mnohem jednodušší. A cestovní pas už není nezbytností, do okolních zemí cestujeme většinou jen na občanský průkaz. Do některých oblíbených dovolenkových destinací ovšem budete potřebovat nejen cestovní pas, ale často i vízum. Jinde vás zase můžou překvapit hraniční kontroly. Víte, s jakými doklady pojedete letos na dovolenou?

  • Myslí to Francie a Itálie s euro exitem vážně?

    Marine Le Penová a Beppe Grillo, představitelé francouzské a italské krajní pravice, stavějí svoji politickou kariéru na odporu proti Evropské unii a eurozóně. Oba dva předstupují v předvolebních kampaních před své voliče s velkými hesly, které mají v sobě slovo exit. Chtějí návrat k vlastní měně a opustit hospodářské společenství evropských zemí.

  • Hodinová minimální mzda: V Česku 66 Kč, v Evropě i 300

    Hodinová minimální mzda v Česku v roce 2017 činí 66 Kč za hodinu. Oproti roku 2016 se zvýšila o 7,30 Kč. V západoevropských zemích však dosahuje minimální mzda více než 200 Kč za hodinu a v Lucembursku více než 300 Kč za hodinu. Jak vysoká je hodinová minimální mzda v EU v roce 2017?

  • Zvyšování nepřímých daní je v EU trendem. Jak se vyvíjí sazby DPH v roce 2017?

    Z členských zemí Evropské unie je základní sazba DPH nejvyšší v Maďarsku (27 %) a nejnižší v Lucembursku (17 %). V posledních letech bylo evropským trendem zvyšování sazeb DPH, ke snížení došlo výjimečně, např. v Rumunsku pro rok 2017 (z 20 % na 19 %).

  • Populace stárne, pracovat budou muset i starší lidé

    Populace stárne, slyšíme to ze všech stran. To znamená, že průměrný věk obyvatelstva se stále zvyšuje. Netýká se to jen našich luhů a hájů, je to problém celé Evropy. A v jednotlivých státech to už přináší, nebo velmi brzy přinese velké změny. Už dnes cítíme zátěž na zdravotnický a ekonomický systém. Medicína prodlužuje zdraví a život lidí, prodlužuje se tedy produktivní věk lidí. Ti jsou schopni déle pracovat. To nevyhnutelně vede k proměně věkové struktury lidí na trhu práce.

  • Ekonomický růst v ČR: 2,8 % letos a jak to bude dál?

    Česká republika v minulém roce rostla zhruba o 2,3 %. Jak dlouho nám ještě takový ekonomický růst vydrží? Předpovědi jsou optimistické, tento rok by měl být ekonomický růst ještě o kousek vyšší. Pokud ovšem česká ekonomika nenarazí na některý ze svých limitů.

  • 13 let v Evropské unii: Česko vs. Slovensko

    Česká republika i Slovensko jsou už spolu v Evropské unii skoro 13 let. Nešťastnou třináctku šťastně v EU oslavíme společně už v květnu. Tak si to pojďme trošku zrekapitulovat, jak jsme si vedli, jak jsme vyrostli a jak se máme navzájem rádi.

  • Euro oslavilo 15. narozeniny: jaké vysvědčení si odnáší ze základní školy?

    Euro oslavilo patnácté narozeniny a dostalo svou první občanku. Jak si vedlo celých patnáct let a kolik let má ještě před sebou?

  • 8 mýtů, které si možná myslíte o startupech

    V dnešní době se startup spojuje většinou s podnikáním v technologicky náročném odvětví, jako je například IT. Ze své podstaty je startup označení pro jakékoli začínající podnikání, které má výrazný potenciál růstu. A startup je hlavně in. Co všechno si o startupech myslíme a co nám na to říkají statistiky?

  • Německé mýtné je podle odborníků parlamentu proti pravidlům EU

    V rozporu s pravidly Evropské unie je i nová podoba mýtného, které prosazuje německá vláda. Vyplývá to z právního posudku vědecké služby německého Spolkového sněmu, z kterého dnes citovala agentura DPA. Proti dálničním poplatkům v navrhované formě, které by podle kritiků diskriminovaly zahraniční řidiče, se ohradily především země sousedící s Německem, včetně České republiky.

  • 40hodinový pracovní týden: blíží se jeho konec?

    Blíží se konec 40hodinového pracovního týdne, jak jsme na něj zvyklí? Budeme pracovat méně za více? 6hodinový pracovní den nebo jen 4 pracovní dny do týdne? Přeci jenom technologický pokrok a postupná automatizace výroby v průmyslu přinesly vyšší produktivitu, takže možné to je. A možná si už jednou budeme zvykat na to, že budeme do práce chodit méně.

  • 3x o protekcionismu Donalda Trumpa

    S nástupem Donalda Trumpa přišla nová éra americké obchodní politiky. Konec vyjednávání o TPP, nejasná budoucnost TTIP, negativní postoj k čínsko-americkému obchodu a snaha revidovat nastavení NAFTA. Protože volný obchod je prý k americkému trhu nefér. Čeká nás nástup protekcionismu, obchodní války a zvyšování cel? A komu v EU to bude vadit nejvíc?

  • Zaručený minimální příjem v Česku? V aktuálních podmínkách méně než 7000 Kč

    Finsko od letoška experimentuje se všeobecným základním příjmem, který by mohl v budoucnu nahradit stávající státní sociální systémy. Koncept stejně vysoké dávky pro každého bez ohledu na zaměstnání nebo příjem a majetek se dostává do popředí v souvislosti s obavami, že velkou část lidské práce nahradí stroje. Švýcarsko ale nedávno v referendu 61 000 Kč měsíčně pro každého občana odmítlo. Jak by systém vypadal v Česku?

  • 8 věcí, co můžeme čekat od nového amerického prezidenta

    Donald Trump se dnes v pátek 20.1. 2017 stane 45. americkým prezidentem. „Make America great again“ bylo jeho hlavní předvolební heslo. Jak moc velká Amerika bude a co vlastně můžeme čekat od jeho programu?

  • 5 odstínů Brexitu: na který je EU připravená?

    Po více než půl roce tápání a očekávání konkrétnějších rysů Brexitu, začíná vystoupení Velké Británie z EU nabývat jasnější obrysy. Velká Británie nezůstane na vnitřním trhu EU, ale ráda by zachovala spolupráci v určitých oblastech a také alespoň částečně stávající podobu obchodních vztahů s EU. Řekla to ve svém projevu Theresa May, ministerská předsedkyně Velké Británie.

  • Čeho všeho se dočkáme v roce 2017?

    Evropská unie a Česká republika je v současné době ve fázi ekonomického růstu. Nezaměstnanost klesá, HDP roste a všeobecně se máme poslední tři roky pořád lépe. V roce 2017 nás ale čeká určitě spousta změn, které tohle všechno můžou změnit. Co všechno se může pokazit v roce 2017?

  • Jaký jazyk kromě angličtiny se vyplatí naučit?

    Angličtina je nejčastějším a nejpoužívanějším jazykem světa, to by asi řekl každý a měl by pravdu. Anglicky umí téměř každý, alespoň základy, a navíc je snadné se anglicky i naučit. Ale co další jazyk, jaký světový jazyk se vyplatí naučit jako další?

  • Prodej aut v EU v roce 2016: elektromobilů se prodalo celkem o 18,9 % více

    Automobilový trh je jedním z nejdůležitějších sektorů ekonomiky EU, vytváří zhruba 4 % HDP, zaměstnává až 12 miliónů obyvatel a je na něj navázáno velké množství dalších odvětví. Víte, jak se trh s osobními automobily vyvíjel v roce 2016? Která značka se prodávala nejvíce, kolik se celkem prodalo elektricky nabíjených automobilů a v které zemi prodej osobních automobilů v minulém roce nejvíc rostl?

  • Nákupy v zahraničí: víte, kdy zaplatíte clo a jaké bude poštovné?

    Můžeme tomu říkat české ceny. Což vlastně znamená, že u nás běžně zaplatíme za spoustu věcí víc peněz než jinde. Elektronika, kosmetika, oblečení, jídlo a další spotřební zboží. To vše se vyplatí nakoupit třeba v německých, anglických nebo amerických obchodech. Stačí jen připojení na internet, platební karta aktivovaná pro online nákupy a můžete začít nakupovat.

  • V letošním roce česká ekonomika rostla, na co se připravit v roce příštím?

    Rok 2017 začne za pár dní, co od něj můžeme ekonomicky čekat? Česká republika dále poroste, bude se muset vypořádat s chybějící kvalifikovanou pracovní sílou, nejspíš se dočkáme pár politických změn v Evropě i ve světě a možná se změní i kurz české koruny.

  • Občané EU mají v Británii zůstat i po brexitu, žádají odbory

    Britská obchodní komora (BCC) spolu s odborovou organizací TUC vyzvaly premiérku Theresu Mayovou, aby občanům Evropské unie (EU) okamžitě garantovala právo moci v Británii zůstat i po takzvaném brexitu. V dopise ji vyzvaly, aby ukončila stav nejistoty, která by mohla poškodit britskou ekonomiku.

  • Kde se žije nejlépe? Na Novém Zélandu, Česko je v první třicítce

    Kvalitu života občanů ovlivňují nejenom ekonomické ukazatele, ale i míra osobní svobody a bezpečí, úroveň školství a zdravotnictví nebo kvalita životního prostředí. Tyto a další ukazatele v sobě zahrnuje index prosperity. Česko přitom patří mezi třicítku zemí s nejlepšími podmínkami k životu.

  • 50 tisíc minimální mzda? Na Islandu realita

    Minimální mzda je zakotvena v legislativě nejen ve většině členských zemích Evropské unie, ale i v řadě ostatních evropských zemích. Na Islandu je téměř pětkrát vyšší než v Česku a na Ukrajině zase téměř 7krát nižší. Jak vysoká je minimální mzda v Evropě mimo země EU?

  • HDP roste, co to pro nás znamená?

    HDP roste a ekonomický růst se hned tak nezastaví. Říkali to v televizi, psali to v novinách. Co to ale vlastně pro každého z nás znamená? Vyšší mzdy, lepší práce, ale taky vyšší ceny.

  • Každý druhý Nizozemec pracuje na zkrácený úvazek

    Životní úroveň v západoevropských zemích je stále znatelně vyšší než ve východní Evropě, mnohem více lidí si tak může dovolit pracovat na zkrácený úvazek. V Nizozemí pracuje na zkrácený úvazek každý druhý.

  • Které země nejčastěji zvyšují minimální mzdu?

    Od ledna příštího roku se v Česku zvyšuje minimální měsíční mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč, v předchozích letech se však minimální mzda v Česku zvýšila spolu s Irskem ze zemí EU nejméněkrát. Jak často zvyšují minimální mzdu jednotlivé členské země EU?

  • EU: Jak vysoká je penze v porovnání s předchozími příjmy?

    Naprosté většině Evropanů klesá odchodem do důchodu životní úroveň. Rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi EU jsou však výrazné. Nejméně si v průměru finanční pohorší Lucemburčané, nejvíce naopak Irové.

  • EU: Občané bohatých zemí žijí déle

    Přestože jsou všechny členské země Evropské unie ekonomicky vyspělé, tak jsou mezi nimi značné rozdíly v úrovni výkonnosti národní ekonomiky, což se odráží i v rozdílné střední délce života.

  • Jak na zdravotní pojištění při studiu?

    Studentský život může být i náročný, protože představuje přípravu na budoucí povolání a určitou investici do života. Proto stát studium podporuje nejrůznějšími úlevami včetně toho, že za studenta hradí zákonné pojistné. Jak je to se zdravotním pojištěním v různých situacích kdy si musí student platit pojištění sám?

  • Komerční vs. veřejné pojištění cizinců. O koho se postará stát a kdo se musí starat sám?

    V Česku dlouhodobě pobývá na půl milionu cizinců. Všichni, kdo do země přicházejí a chtějí zde zůstat delší dobu, musejí mít pojištění. O koho se postará stát a kdo si je musí zařídit sám? Jaké jsou výhody a nevýhody komerčního pojištění a jak se liší od toho veřejného?

  • Mladí Evropané by mohli mít zdarma lístek na cestu vlakem po EU

    Mladí Evropané by mohli v budoucnu zdarma získat jeden lístek na cestování vlakem po Evropě. Jak dnes napsal německý deník Die Welt, několik europoslanců připravuje návrh, který by to umožnil. Nápad má podle listu podporu několika poslaneckých frakcí.

  • Představujeme Evropské spotřebitelské centrum

    Evropské spotřebitelské centrum působí pří ČOI a jeho hlavním úkolem je ochrana práv spotřebitele na mezinárodní úrovni v rámci EU.

  • Hodnocení výkonnosti české ekonomiky se zlepšuje

    Světové ekonomické fórum každoročně sestavuje žebříček zemí dle výkonnosti národní ekonomiky. V aktuální studii patří Česku 31. místo na světě, horší hodnocení má např. Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Oproti předchozímu roku si Česku polepšilo o 6 míst.

  • HDP potvrzuje dobrou kondici ekonomiky, kterou táhne export automobilů

    I přes zpomalení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí ukazují podle ekonomů dnešní data na velmi dobrou kondici české ekonomiky. Zpomalení je podle nich způsobeno především meziročním srovnáním, kdy vývoj loni byl významně ovlivněn jednorázovými vlivy, a nižší investiční aktivitou. Celkově by ekonomika měla za celý rok vykázat růst o 2,3 až 2,5 procenta, odhadují analytici.

  • Nechte si vrátit zaplacenou DPH z jiných států EU

    Nakupujete v rámci svého podnikání zboží nebo služby v zahraničí a faktury obsahují zahraniční DPH? Daň z přidané hodnoty zaplacenou v jiném členském státě EU si můžete nechat vrátit. Následující článek informuje, jak o vrácení DPH žádat.

  • V Česku jsou stovky tisíc cizinců. Kdo si musí platit zdravotní pojištění a za koho jej platí stát?

    Českou republiku navštívilo v loňském roce více než osm a půl milionu zahraničních turistů, dalších přibližně 480 tisíc cizinců v tuzemsku pobývá dlouhodobě či trvale. Jednou z povinností, které mají obyvatelé ČR i cizinci společné, je zdravotní pojištění. Krátkodobí turisté to nejčastěji řeší cestovním pojištěním, ovšem při dlouhodobějším pobytu přichází na řadu zdravotní pojištění cizinců.

  • EU: Zvýšení minimální mzdy v posledních pěti letech

    Institut minimální mzdy plní v evropské legislativě důležitou motivační a ochrannou funkci. Jak vysoká je minimální mzda v roce 2016 a jak vysoká byla v předchozích letech? Které evropské země nejvíce minimální mzdu v posledních pěti letech zvýšily?

  • EU: Kolik stojí zaměstnavatele každé euro obdržené zaměstnancem na účet?

    Zdanění práce v členských zemích Evropské unie je poměrně vysoké. Nejvyšší je ve Francii, kde každé obdržené euro zaměstnancem pracujícího za průměrnou mzdu stojí jeho zaměstnavatele 2,20 euro. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU?

  • Analýza: Česko stále v mnoha oborech zůstává "montovnou"

    Česko stále v mnoha oborech nepřekonalo stín "montovny" a ve velké míře vyváží nedokončené produkty. Ty poté velmi často směřují přes Německo již jako dokončená produkce na náročné trhy včetně USA. Naopak například Polsku se lépe daří posouvat v hodnotovém řetězci nahoru směrem k vyšší přidané hodnotě a náročnější výrobě. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.

  • Britská volba: nižší tempo růstu a vyšší inflace

    Je tomu už víc než měsíc, co se Velká Británie rozhodla opustit klub zemí Evropské unie. I když si všichni tak nějak mysleli, že k tomu nemůže dojít, stalo se. Britové svým rozhodnutím vytvořili jasný precedens dalším zemím a evropské společenství tak už nikdy nebude stejné jako před 23. červnem. Nicméně největší daň zaplatí z krátkodobého hlediska právě obyvatelé ostrovního království.

  • Sdílená ekonomika pobláznila Evropu, lidé se dělí o věci a služby ve velkém

    Sociální sítě, výměna kohoutku od souseda i pronájem pokoje. Všechny tyto činnosti patří do takzvané sdílené ekonomiky, která zažívá raketový vzestup. V České republice ji využívá zhruba milion lidí, ve Velké Británii živí pět milionů lidí.

  • Občanka rychle a bez problémů

    Kam jít požádat o vydání nového občanského průkazu a kolik to stojí? Co všechno si s sebou musíte vzít a na co se připravit? Jak dlouho bude trvat vydání průkazu? V článku vám poradíme jak vyřídit občanku hladce a bez zbytečných problémů.

  • Kam pro pas a za kolik?

    Cestovní pas je třeba vyřizovat s předstihem, protože na jeho vyhotovení mají úřady 30denní lhůtu. Pokud zjistíte chvíli před dovolenou, že je váš pas již neplatný, pěkně si v případě zkrácené lhůty připlatíte. Vyřízení pasu do 6 pracovních dnů totiž stojí 4000 Kč. Jak a kde lze vyřídit pas a jaké jsou náklady s jeho pořízením?

  • Ženy tvoří nadpoloviční většinu absolventů vysokých škol. Stále více se uplatňují i v technických oborech

    Více než polovinu absolventů vysokých škol v EU tvoří ženy. Vyplývá to z nejaktuálnějších dat statistického úřadu EU- Eurostatu. Z téměř pěti milionů absolventů v roce 2014 bylo 58 % žen a 42 % mužů. Mužští absolventi stále dominují v oborech, jako je inženýrství, zpracovatelský průmysl nebo stavebnictví, kde jejich podíl činí více než 70 %. Naopak ženy silně převažují mezi absolventy pedagogických oborů (80 %) nebo ve zdravotnictví (75 %).

  • Hrozí Velké Británii ústavní krize? Otázky a odpovědi

    Šokující výsledek britského referenda ohledně dalšího setrvání země ve Velké Británii zaskočil nejen investory ale i samotné politiky, kteří nyní musí řešit nejeden problém. Velmi zajímavá debata se nyní vede kolem toho, kdo by vlastně měl inicializovat proces vystoupení Velké Británie z EU. Má to být premiér či parlament? Odpověď na tuto otázku je přitom stěžejní pro odhad toho, jak bude brexit vypadat a hlavně jak dlouho se celý tento složitý proces povleče. Rozkol mezi politiky přitom může vést i k ústavní krizi, což by byla další nevítaná komplikace. Díky informacím zveřejněných agenturou Bloomberg sestavujeme níže uvedený seznam klíčových otázek a odpovědí.

  • Zájem o dovolenou ve Francii klesne kvůli terorismu o 30 %

    Teroristický útok ve francouzském Nice povede k dalšímu poklesu zájmu Čechů o dovolenou ve Francii. Podle Asociace cestovních kanceláří (ACK) do země letos v létě vyjede minimálně o 30 procent Čechů méně než loni, zejména však kvůli loňským útokům v Paříži. "Na Riviéře je nyní odhadem 6000 až 8000 českých turistů," řekl místopředseda ACK Jan Papež. Francie byla loni osmou nejoblíbenější destinací českých turistů, celkem tam vyjelo 139.000 Čechů.

  • Brexit: zdvižený prst elitám

    Novinám posledních dvou týdnů dominuje hlasování Británie o vystoupení z EU. Objevily se spekulace, kdy (a zda vůbec) Británie z Unie skutečně vystoupí, zda se odtrhne Skotsko či Severní Irsko, zda nemá být náhodou druhé referendum. V obou hlavních stranách propukla kompletní anarchie – advokáti odchodu, mezi nimiž je spousta Konzervativců, přiznávají, že nemají vůbec žádný plán a že kampaň za odchod stála na lžích, labouristi se zase vzbouřili proti svému předsedovi Corbynovi, který kdyby čtvrtinu energie, kterou vynakládá na bránění svého křesla, vynaložil na kampaň za setrvání, Brexit by nikdy nenastal.

  • Firmy mají problém sehnat lidi. Nezaměstnanost klesla na 5,2 %

    Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla z květnových 5,4 na 5,2 %. Dříve měli zaměstnavatelé problém najít pracovníky na technické pozice. Dnes už je problém sehnat správného člověka napříč všemi obory. Pokles překonal i odhady analytiků. Nezaměstnanost vytrvale klesá od února, meziročně se snížila o jeden procentní bod. Pod 5% hranici se ale podíl lidí bez práce letos zřejmě nedostane.

  • Kdy Fed zvýší úrokové sazby? Letos to nebude

    Už je to více než půl roku, co se naposledy odhodlali zámořští centrální bankéři k navýšení úrokových sazeb. Od té doby se měnový výbor Fedu sešel už čtyřikrát a vždy se rozhodl pro zachování statutu quo a s dalšími monetárními restrikcemi vyčkat na vhodnější příležitost.

  • EU: Kde žije nejvíce "chudých" penzistů?

    Odchodem do důchodu klesá životní úroveň ve všech členských zemích Evropské unie. Vlivem výrazného zastoupení solidarity při výpočtu starobních důchodů v Česku a poměrně příznivých podmínek pro přiznání pozůstalostních důchodů, žije v Česku při mezinárodním srovnání málo penzistů v "chudobě".

  • Sledujte ONLINE: Británie opouští EU

    Podle konečných výsledků britského referenda zvítězili zastánci vystoupení z EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta. Po sečtení hlasů ve všech 382 volebních obvodech se pro brexit vyslovilo 17,4 milionu voličů, proti bylo 16,1 milionu. Premiér David Cameron vzápětí oznámil, že na podzim opustí svou funkci. O jeho nástupci rozhodne říjnová konference Konzervativní strany.

    Sledujte ONLINE: Británie odchází, Cameron rezignuje.

  • EU: v Česku je nejméně "chudých"

    V procentním vyjádření žije v Česku nejméně "chudých" lidí ze zemí Evropské unie. Přitom finanční hranice chudoby je v Česku vyšší než v Portugalsku nebo Řecku. Kdo se považuje v zemích EU za chudého a jak vysoká je hranice chudoby pro rodinu se dvěma dětmi?

  • Odchod Británie z EU: špatná zpráva pro akcie a libru, dobrá zpráva pro zlato a stříbro

    Odchod Velké Británie z EU by mohl vyvolat zhoršení celé ostrovní ekonomiky: snížit její aktivitu a zapříčinit pád do krátkodobé recese, rozkolísat finanční trhy a v neposlední řadě oslabit národní měnu. Na druhé straně by tyto negativní události měly pravděpodobně pozitivní vliv na vývoj cen drahých kovů jako je zlato a stříbro a mohli bychom se dočkat dalšího růstu jejich cen.

  • Brexit a prezidentské volby v USA: Řada nezodpovězených otázek pro obchodníky s měnami

    Do britského referenda o EU, které nás čeká 23. června, zbývá jen několik málo dní. Poslední průzkumy naznačují příklon k odmítnutí EU. Nejdramatičtější výsledek předpovídá v pátečním průzkumu ORB. S desetibodovým náskokem se obyvatelé Velké Británie rozhodnou pro odchod z EU. Trh obchodující s kurzem libry je za současné situace nefunkční, na trhu opcí s datem splatnosti po referendu v podstatě neexistuje likvidita. Nestabilita malého objemu opcí, které se ještě obchodují, vyskočila na úroveň, jakou jsme nezažili ani v nejčernějších chvílích globální finanční krize.

  • Pojišťovny asi budou nabízet i nadále jiné finanční produkty

    Pojišťovny by měly mít i nadále možnost nabízet také jiné finanční produkty než jen pojištění. Podpořil to sněmovní rozpočtový výbor, když projednával vládní novelu zákona o pojišťovnictví, která naopak tuto možnost může pojišťovnám odebrat. Návrh na rozložení výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům do 5 let zůřejmě zůstane zachován.

  • Chudí a staří Britové chtějí vystoupit z EU

    Potenciální vystoupení Velké Británie z Evropské unie straší nejen řadu samotných Britů, ale také mnoho investorů a obchodníků. Vzhledem k tomu, že poslední průzkumy ukazují na velmi těsný výsledek, nervozita se stupňuje. Kdo jak se chystá hlasovat a co by tzv. Brexit přinesl?

  • Firmy budou mít nedostatek lidí, nezaměstnanost stále klesá

    Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 5,4 z dubnových 5,7 % a bude klesat i v dalších měsících. Podle odborníků by mohla v následujících měsících padnout i 5% úroveň. Máme aktuálně nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Zároveň se ale začíná čím dál více komplikovat situace podnikům, které budou míst nadále problém sehnat kvalifikované zaměstnance. To bude limitovat i další růst ekonomiky.

  • 10 věcí, které byste měli vědět o brexitu

    V červnu se uskuteční referendum o odchodu Velké Británie z EU. Zřejmě nejvýraznější osobností podporující brexit je bývalý londýnský starosta Boris Johnson. Pro brexit se vyslovuje také Trump či Le Penová. Velkým zastáncem setrvání země v EU je rovněž americký prezident Barack Obama či představitelé Německa a Francie. V případě, že se lidé v referendu opravdu vyjádří pro odchod z EU, bude tento proces trvat nejméně dva roky, během nichž bude země nadále dodržovat smlouvy a právní rámec EU.

  • Brexit je jen zástěrkou maskující nevyhnutelnou recesi Velké Británie

    Blížící se volby o Brexitu jsou celkem ironické, protože Británie do Evropské unie vlastně nikdy pořádně nevstoupila. Jako dítě sedmdesátých a osmdesátých let si jasně vybavuji, jak paní Thatcherová bojovala s EU o každou píď. Přesvědčila ji, aby se smířila s její verzí unie, aspoň po finanční stránce.

  • Fitch varuje před snížením ratingu zemí EU a Británie při brexitu

    Odchod Británie z Evropské unie, tzv. brexit, by mohl případně způsobit snížení ratingu nejen Británie, ale také dalších členských zemí Evropské unie. Brexit by měl totiž dopad i na ekonomiky dalších zemí EU a zvýšil by politická rizika v Evropě, varovala ratingová agentura Fitch.

  • Minimální mzda v paritě kupní síly ve světě

    Ve většině vyspělých zemích světa je legislativou stanovena minimální mzda. V paritě kupní síly je minimální mzda nejvyšší v Lucembursku. Jak vysoká je hodinová minimální mzda v paritě kupní síly v Česku oproti jiným zemím světa?

  • Sazby DPH v zemích Evropské unie v roce 2016

    V členských zemích Evropské unie jsou sazby DPH vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Výnos z DPH je pro státní pokladnu velmi důležitý, přičemž v posledních letech bylo trendem zvyšování sazeb DPH. Jak vysoké jsou sazby DPH v EU v roce 2016?

  • Počet anonymních platebních karet se ztrojnásobil. Brusel je chce zakázat

    Vypadá úplně stejně jako klasická platební karta, avšak majitel k ní nemusí mít bankovní účet a k jejímu získání nepotřebuje ani občanský průkaz. Obliba těchto anonymních platebních karet v Česku prudce roste, stejně jako v mnoha jiných zemích. A všímají si toho i úřady. Ministerstvo financí nyní v rámci novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu chystá přísnější pravidla při používání těchto platebních prostředků.

  • Založení společnosti s ručením omezením bude levnější

    Praha 9. března (ČTK) - Společnosti s ručením omezeným asi budou osvobozeny od soudního poplatku za první zápis do obchodního rejstříku. Náklady nutné k založení takovéto společnosti zřejmě budou sníženy z 11.300 korun na 100 eur (2700 korun). Počítá s tím novela o soudních poplatcích, kterou dnes jednomyslně schválila Sněmovna. Normu nyní dostane k projednání Senát.

  • OECD: Nejjednodušší daně jsou v Irsku

    Zjednodušování povinné daňové administrativy a daňové zátěže pomáhá zlepšovat podnikatelské prostředí. Daňové podmínky pro byznys jsou z členských zemí OECD nejlepší v Irsku, jak vyplývá ze studie Světové banky a PwC "Paying Taxes 2016".

  • Co týden dal: Dle analýzy by rozpadem Schengenu utrpělo nejvíc Česko a Slovensko

    Analýza UniCredit Bank uvádí, že rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženo Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, zatímco ve Venezuele kleslo HDP o 5,7 procenta a míra inflace dosáhla 180,9 procenta. Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300! Více novinek v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Zdanění piva v zemích EU

    Česko patří mezi pivní velmoci. Spotřeba piva v litrech na osobu je v Česku spolu s Německem a Rakouskem nejvyšší ze zemí EU. Jak vysoké je zdanění piva v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU?

  • Ekonomická svoboda v Česku je vysoká

    Nejvyšší kvalita života je ve svobodných a demokratických zemích světa. Ekonomická svoboda v Česku je pro letošní rok 21. nejvyšší na světě, jak vyplývá z nejnovější studie "Index of Economic Freedom 2016".

  • Co týden dal: ČNB rozhodla o pokračování devizových intervencí

    Bankovní rada ČNB odsunula možný konec devizových intervencí do první poloviny roku 2017. Ceny pohonných hmot v dále klesaly. O registrační značku na přání požádalo během prvního měsíce přes 2500 lidí. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské Unie loni dál rostla. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Každá tisícikoruna zaměstnance stojí zaměstnavatele 1 744 Kč

    Čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, kterou obdrží na bankovní účet, a mzdové náklady zaměstnavatele se v zemích EU liší o desítky procent. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU? Podívejme se na praktický výpočet.

  • Jak vysoká je hranice chudoby v EU?

    Chudá domácnost má veškeré příjmy nižší než 60 % mediánu mzdy v dané zemi. Hranice chudoby je v korunách v jednotlivých zemích EU rozdílná. Některé chudé západoevropské domácnosti by se svým příjmem měli v Česku nadprůměrnou životní úroveň.

  • OECD: Nejvyšší příjmové rozdíly jsou v Mexiku

    V mimoevropských zemích OECD jsou mnohem vyšší rozdíly v životní úrovni jednotlivých domácností než v Evropě. Nejvyšší příjmové rozdíly mezi domácnostmi jsou v Mexiku, Chile, Turecku, USA a Izraeli. Česko patří mezi pětici členských zemí OECD s nejnižšími příjmovými rozdíly.

  • Co týden dal? Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 %

    HDP Česka poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla Evropská komise. EK dále mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Ve své jarní makroekonomické předpovědi uvádí pro unii jako celek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta.

  • Jak vysoká je kupní síla hodinové minimální mzdy v EU?

    Hodinová minimální mzda je v západní Evropě výrazně vyšší než v Česku a dalších východoevropských zemích. Zboží a služby v západní Evropě jsou však dražší. Kde je životní úroveň při práci za minimální mzdu v EU nejvyšší?

  • Co týden dal? Širší ekonomická spolupráce Česka a Jižní Koreje

    Ekonomická spolupráce Česka a Jižní Koreje by se v budoucnu mohla rozšířit i do dalších odvětví. Kromě převažujícího automobilového průmyslu zmínil během své návštěvy Soulu premiér Bohuslav Sobotka také obranný či jaderný průmysl. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Kolik činí daně z láhve alkoholu?

    Konečnou cenu oblíbené lihoviny ovlivňuje sazba spotřební daně a DPH mnohdy více než ze 40 %. Podívejme se na praktický výpočet zdanění v Česku a porovnejme spotřební daň u jedné láhve s ostatními členskými zeměmi EU v roce 2015.

  • Jak bohaté jsou evropské domácnosti?

    Životní úroveň evropských domácností lze dobře porovnat dle přepočteného mediánu příjmu. Jaký příjem musí mít jednotlivé domácnosti, aby měla rodina "nadprůměrnou životní úroveň"? Jak se liší hranice "bohatství" v Česku a ostatních evropských zemích?

  • Co týden dal? Prodej nových automobilů láme rekordy

    Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v říjnu meziročně zvýšil o 6,5 procenta na 1,07 milionu vozů a roste již 14 měsíců za sebou. Produkce osobních aut v ČR míří k novému rekordu. Za deset měsíců stoupla meziročně o téměř 12 procent na 1,047 milionu.

  • Co týden dal? Česko je 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí

    Česká republika je 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze sledovaných 152 států světa. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného žebříčku Economic Freedom of the World Index kanadského institutu Fraser. V předchozím žebříčku se Česko umístilo na 52. pozici. Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku tradičně Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela.

  • Co týden dal? Povinné ručení zdražilo o 10 %

    Pojišťovny zdražily letos povinné ručení průměrně o více než deset procent. Důvodem byla vyšší plnění v souvislosti s novým občanským zákoníkem a povinné poplatky hasičům. Dopady legislativy nyní pojišťovny vyhodnocují a nevylučují další zdražení. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Fondy EU: České republice se nepodaří vyčerpat všechny prostředky

    Během let 2007–2013 dokázala Česká republika alokovat na projekty necelých 92 procent prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Za sedm let, kdy mohla z fondů EU čerpat, se úspěšným žadatelům podařilo podepsat smlouvy za téměř 739 miliard korun. Z této částky bylo dosud proplaceno bezmála 515 miliard korun, tedy necelé dvě třetiny dostupných zdrojů.

  • Co týden dal? Rusko zavádí odvetná opatření

    Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z Evropské unie i Spojených států. Kromě toho Rusko zakáže tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zákaz zvažuje i pro tranzitní lety aerolinek z EU a USA do Asie. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Jak mohou dotace z EU pomoci mladým absolventům?

    Evropská unie poskytuje studentům řadu výhod a možností. Jedná se například o nejrůznější výukové programy, rozličné zájezdy či stipendia. Ovšem po opuštění školy tato pomoc rozhodně nekončí, i když ne všichni zaměstnavatelé o ní vědí a využívají ji.

  • Jak velký je v Česku prostor pro zvýšení minimální mzdy?

    Od roku 2007 se minimální mzda zvýšila k 1. srpnu loňského roku poprvé, z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Původně vláda počítala od ledna 2015 se zvýšením na 9 000 Kč měsíčně, poslední dohoda však počítá se zvýšením na 9 200 Kč. Jak vysoká je minimální mzda v zemích EU a dalších vyspělých zemích světa?

  • Co týden dal? Firmy nesouhlasí s dalším růstem minimální mzdy

    Podle Svazu průmyslu a dopravy firmy a podnikatelé s dalším růstem minimální mzdy o 700 korun na 9200 korun nesouhlasí. Hospodářská komora upozornila, že zvyšování minimální mzdy uškodí pracovnímu trhu. Více v pravidelném týdenním přehledu

  • Co týden dal? Čína letos zřejmě předstihne USA

    Čína pravděpodobně již v letošním roce vystřídá Spojené státy na pozici největší ekonomiky světa. USA jsou největší ekonomikou světa od roku 1872, kdy předstihly Británii. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Udržitelného rozvoje lze dosáhnout spoluprací podnikatelské, veřejné a státní sféry

    Téma udržitelného rozvoje je jednou ze zásadních otázek současnosti. Právě proto se na toto téma uskutečnil 25. března v Senátu ČR Kulatý stůl. Ten uspořádala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD) a kanceláří OSN v ČR. Na setkání byli přítomni zástupci Senátu, podnikatelské i státní sféry. Se svými projevy například vystoupili reprezentanti CBCSD Pavel Kafka, Peter J. Kalaš a Petr Štěpánek, za Senát pak Alena Gajdůšková, Eva Syková a Vladimír Špidla a samozřejmě další zajímavé osobnosti.

  • Kde není minimální mzda ani 2 tisíce a kde 50 tisíc Kč?

    Minimální mzda není zavedena pouze ve většině členských zemích EU. Minimální mzda je legislativou stanovena i v USA, Rusku, Austrálii, Japonsku, Ukrajině nebo Argentině. Rozdíly jsou veliké, podívejme se na ně. Jak vysoká je minimální mzda v roce 2014 ve světě?

  • EU: Jak vysoké je zdanění tvrdého alkoholu?

    Zdanění tvrdého alkoholu v evropských zemích v posledních letech stoupá. Důvodem je zvyšování spotřební daně i základní sazby DPH. Celkové zdanění u tvrdého alkoholu je ve všech evropských zemích vysoké. Rozdíly ve zdanění jsou značné, v Česku patří spotřební daň u tvrdého alkoholu k nižším. Porovnejme si výši spotřební daně u jedné láhve v korunách v jednotlivých zemích.

  • Regulace online hazardu je v Česku nutností, zabrání třeba hraní mladistvých

    KOMENTÁŘ: Regulace trhu online hazardu je aktuálně velmi diskutované téma. V čem spočívají konkrétní výhody plánovaného usměrnění této zábavy, jaké jsou naopak jeho nevýhody či jaký postoj zaujímá Evropská unie.

  • Co týden dal? ČNB ponechá režim devizových intervencí po celý letošek

    Nejnovější data z tuzemské ekonomiky svědčí o tom, že Česká národní banka (ČNB) ponechá režim devizových intervencí minimálně po celý letošní rok. OECD ve svém nejnovějším hospodářském výhledu ČR naznačuje, že centrální banka by mohla upustit od devizových intervencí dříve, než je horizont měnové politiky, tedy šest čtvrtletí.

  • EU: DPH v roce 2014

    Celkové daňové zatížení v členských zemích EU je vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích, jedním z hlavních důvodů jsou vysoké sazby daně z přidané hodnoty.

  • Co týden dal? Vláda se chystá přistoupit k fiskálnímu paktu EU

    Vláda zahájila diskusi o přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU a rozhodnout by měla do léta. Pakt zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.

  • Jak dál s veřejným dluhem?

    KOMENTÁŘ: Nová vláda si ve fiskální oblasti neklade příliš silné cíle. Formulace, že „udrží schodek pod 3 % HDP“, je cílem, který není ani příliš ambiciózní, ani mobilizační. Není k němu potřeba nic více, nežli udržet to, co již je.

  • Odmítání eura je luxus, na který nemáme

    KOMENTÁŘ: Představte si, že místo České republiky žijete v Jugoslávii. Je rok 1993 a vy si jdete pro výplatu, vyberete si ji v hotovosti a hned ji běžíte celou utratit do nejbližšího obchodu. Proč?

  • Co týden dal? Den daňové svobody bude letos stejný jako v loni

    Češi letos přestanou pracovat na stát stejný den jako loni. Takzvaný den daňové svobody připadá totiž letos podle výpočtů společnosti Patria Finance opět na 27. června. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Pracuji a jsem "chudý"

    Evropská "chudoba" je rozdílná od světové chudoby. Přesto i v Česku se desetitisíce občanů považuje za "chudé". Finanční hranice "chudoby" u jednotlivce v Česku činí 9 683 Kč měsíčně. Jak je to v ostatních členských zemích EU?

  • Miliony Evropanů finančně ztrácí

    Ve 12 členských zemích EU se za rok 2013 očekává pokles reálné mzdy oproti roku 2012, přestože inflace je na nízké úrovni. Mzdy v Evropě příliš nestoupají, v řadě zemí dokonce méně než dosahuje inflace. Nejvíce si meziročně v průměru pohoršili Řekové a Kyperčané.

  • EU: Kde stoupá minimální mzda nejvíce?

    V Česku se od 1. srpna 2013 poprvé od roku 2007 zvýšila minimální mzda, z 8 000 Kč na 8 500 Kč měsíčně. V období let 2007 až 2013 se tak minimální mzda v Česku zvýšila pouze o 6,3 %. Jak se zvýšila minimální mzda v ostatních zemích EU?

  • Big Mac Index: Asijské měny jsou podhodnoceny

    Podhodnocená národní měna usnadňuje přístup domácích výrobků a zboží na zahraničních trzích. Vůči americkému dolaru jsou dle "Bic Mac Indexu" podhodnoceny především asijské měny.

  • DPH: EU versus svět

    Celkové zdanění v členských zemích Evropské unie je vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Hlavní důvody jsou dva: nižší povinné odvody na pojistném a nižší DPH. Základní sazba DPH nesmí být v EU nižší než 15 %, přitom v řadě vyspělých zemí světa nedosahuje ani 10 %.

  • EU: Jaké příjmy má průměrná domácnost?

    Rozdíl v životní úrovni v jednotlivých členských zemích EU lze dokládat na rozdílném mediánu příjmu u jednotlivých domácností. V Česku si žijeme dobře, vždyť rozdíl mezi Portugalskem, Maltou, Řeckem či Španělskem a Českem rok od roku klesá.

  • Nejméně "chudých" žije v Praze, nejvíce na Sicílii

    V Česku žije nejméně občanů v "evropské chudobě", rozdíly mezi regiony v Česku jsou rovněž poměrně malé. V deseti evropských regionech s nejnižší mírou chudoby jsou tři české regiony (Praha, Jihozápad a Střední Čechy).

  • Co týden dal? Česko snižuje zadlužení

    Zadlužení zemí v Evropské unii se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 86,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozích třech měsících činilo 85,9 procenta. Samotná Česká republika však zadlužení o 1,4 procentního bodu snížila. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Kučera: Pokud dojde k úbytku střední vrstvy, celý národ bude o něco chudší

    Zadluženost domácností představuje pro ekonomiku a sociální stabilitu společnosti zásadní problém, se kterým je třeba pracovat. S Davidem Kučerou, kterého můžete znát z pořadu Krotitelé dluhů, jsme se zaměřili na otázku řešení dluhové problematiky českých domácností.

  • Evropa a eurozóna v nejistotě

    I když se z voleb v Německu nakonec raduje Angela Merkelová, Evropa a eurozóna se ocitly v extrémní nejistotě. Drtivé vítězství Merkelové přitom podpořili i voliči, kteří se začali odvracet od jejího koaličního partnera FDP. Na Merkelovou tím pádem zbývá nepříjemná povinnost - vytvořit koalici buď s SPD, nebo se Zelenými.

  • Jak stoupne příští rok cena cigaret?

    Ministerstvo financí navrhuje vyšší zvýšení spotřební daně u cigaret od ledna příštího roku než se očekávalo. Povídejme se na praktických příkladech, jak stoupne cena cigaret?

  • Stane se ČR čistým plátcem do rozpočtu EU?

    Dlouhodobým problémem České republiky je nízká schopnost čerpat finanční prostředky z fondů EU. Hrozí nám, že se z pozice čistého příjemce z rozpočtu EU dostaneme do pozice čistého plátce? Jak jsme na tom s čerpáním prostředků v rámci končícího programového období 2007 -2013?

  • Evropa se probouzí z recese

    Evropský statistický úřad (Eurostat) zveřejnil první rychlý odhad týkající se druhého čtvrtletí roku 2013 a jeho hospodářské výsledky nejsou pro eurozónu a země Evropské unie vůbec špatné. Ekonomika zemí Evropské unie se vymanila ze skoro rok a půl trvající recese. Od posledního čtvrtletí roku 2011 totiž vykazovala nepřetržitý pokles. Zveřejněné údaje ze 14. 8. 2013 jsou světlejší, než odhady většiny analytiků, které očekávaly maximálně mezičtvrtletní růst 0,2 %. V meziročním vyjádření se však povedlo euro ekonomiku pozvednout o 0,3 %, s čímž analytici nepočítali.

  • Tauber: Jednotné pojištění musí jít ruku v ruce s jednotným dohledem

    Jednotnou regulaci prosazuje Evropská komise v řadě oblastí. Pro oblast bankovnictví je klíčová bankovní unie. Vedle toho má stát evropský stabilizační mechanismus, který má být nástrojem pro přímou rekapitalizaci bank, uvedl Josef Tauber, předseda správní rady Fondu pojištění vkladů.

  • Není minimální mzda v Česku příliš vysoká?

    Zvýšení minimální mzdy o 500 Kč může na první pohled znamenat, že minimální mzda v Česku je již příliš vysoká. Není tomu tak, vždyť v mnoha západoevropských zemích dosahuje minimální mzda přes 40 % průměrné mzdy.

  • Bude možné volání ze zemí Unie bez placení za roaming?

    Do ciziny se vypraví většina z nás a skoro nikdo nevyjíždí bez svého mobilního telefonu. Používání mobilního telefonu v cizině se však může nepěkně prodražit, ačkoliv je situace přece jenom lepší než vloni. Evropská Unie se totiž snaží telekomunikační trh ve svých zemích výrazně ovlivňovat a tlačit ceny dolů.

  • Nezaměstnanost dělá Evropanům největší starosti

    Nepříznivá ekonomická a sociální situace občanů zvyšuje jejich finanční obavy z budoucnosti. Největší obavy mají Evropané z případné nezaměstnanosti. Rozdíly mezi zeměmi jsou však značné. Nejlepší vyhlídky mají Švédové, nejvíce starostí Španělé.

  • Problém jménem nezaměstnanost

    Nezaměstnaní v EU jsou mnohem častěji postiženi "chudobou" než zaměstnaní občané. Delší doba bez zaměstnání jednoho z rodičů se následně finančně dotýká celé rodiny. S finančními problémy přichází strach o budoucnost. V současné době Evropě představuje rovněž nezaměstnanost mladistvých velký problém.

  • Dopad vstupu Chorvatska do EU na DPH

    Od 1. července 2013 je Chorvatsko členem Evropské unie. Vstup Chorvatska do EU přináší v oblasti daní zásadní změny, a to především u uplatnění daně z přidané hodnoty a celních režimů.

  • Bankovní unie: o krok blíže

    Členské země Evropské unie udělaly další krok kupředu směrem k bankovní unii. Na uplynulém summitu Evropské unie byla právě bankovní unie jedním z hlavních projednávaných témat.

  • EU: Kdo trpí majetkovou chudobou?

    Životní úroveň občanů v členských zemích EU je vysoká, přesto 43,5 miliónů Evropanů trpí "materiálovým nedostatkem". Auto a týdenní dovolená se v Evropě považuje za standard, v Česku si při evropském porovnání žijeme velmi dobře. 

  • Jak vysoká je minimální mzda ve světě?

    V členských zemích Evropské unie se minimální mzda pohybuje od 157 euro (Rumunsko) po 1 874 euro (Lucembursko). Minimální mzda je však zavedena i v mimoevropských zemích (USA, Kadaně, Japonsku či Austrálii). Jak vysoká je minimální mzda v těchto zemích? 

  • Chorvatsko – nový člen Evropské unie

    Od 1. 7. 2013 se Evropská unie rozrostla o dalšího člena. Osmadvacátým dítkem EU se stalo Chorvatsko. Je tak již druhou (po Slovinsku) bývalou jugoslávskou republikou, která splnila všechny podmínky pro udělení členství do EU. 

  • Quo vadis, transferové ceny?

    Transferové ceny, tedy ceny uzavírané mezi společnostmi navzájem propojenými (tzv. spřízněné subjekty), patří již několik let k ústředním tématům českého i mezinárodního daňového práva. Spřízněné subjekty totiž mohou ve vzájemných transakcích upravovat ceny tak, aby zdanitelné zisky plynuly do zemí s nižší mírou zdanění.

  • Investice EU do vzdělávání a zaměstnatelnosti mladých lidí se vyplácejí

    Evropská komise přivítala zveřejnění zprávy Education at a Glance 2013 (Přehled výsledků vzdělávání 2013), což je každoroční zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která analyzuje vzdělávací systémy 34 členských zemí OECD, včetně 21 členských států EU, a dále Argentiny, Brazílie, Číny, Indie, Indonésie, Jižní Afriky, Ruska a Saúdské Arábie. Zpráva definuje problémy, které musí evropské vzdělávací systémy překonat za spolupráce EU a jejích členských států. Dále potvrzuje význam opatření zaměřených na modernizaci vzdělávacích systémů a rozšíření příležitostí pro mladé lidi ke studiu nebo odborné přípravě v zahraničí.

  • Důchod? Čím dál později...

    Důchodová legislativa v členských zemích Evropské unie prochází v posledních letech citelnými změnami. Rozdíly v důchodové oblasti jsou sice značné, jedno však mají evropské země společné - prodlužování důchodového věku.

  • Co týden dal? Hypotéky jsou opět levnější

    Průměrná úroková sazba hypoték v květnu dále klesla na 2,96 procenta a dostala se tak nejnižší hodnotu za dobu sledování ukazatele. Předchozí minimum bylo v dubnu, kdy byla průměrná sazba 3,08 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Mohou nám být pobaltské země příkladem?

    Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má stejným směrem nakročeno Lotyšsko. Jak jsou na tom z ekonomického hlediska všechny tři pobaltské země a mohou být pro naši ekonomiku inspirací?

  • Velká Británie: zůstat či odejít z EU?

    Velká Británie patří mezi klíčové země Evropské unie. Přesto však tato země nikdy nepatřila mezi „tahouny“ integrace a je známá především svými kritickými postoji k euro záležitostem. Byl by odchod Britů z Evropské unie přínosem pro evropskou integraci či nikoliv?

  • Vřešťál: Česko se může stát novým fondovým centrem Evropy

    Evropský fondový trh je dynamickou oblastí s vysokou přidanou hodnotou, na němž se doposud Česká republika podílí pouze minimálně. Podle Rudolfa Vřešťála, řídícího partnera ASB Group a předsedy představenstva nové investiční společnosti REDSIDE, máme šanci přiblížit se fondovým centrům jako je Lucembursko, Irsko nebo Malta.

  • Blíží se konec eura?

    Diskuze nad budoucností, respektive koncem eura nabírají v posledních dnech opět na intenzitě. Je euro opravdu na odstřel a proč se objevuje kritika na adresu společné měny? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.

  • Kde jsou v EU nejvyšší a nejnižší daně?

    Nižší daňové zatížení prospívá ekonomice a byznysu. Ve vyspělých evropských zemích je přitom celkové zdanění (měřeno % k HDP) vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích. Nejnižší zdanění v EU je v Litvě, Bulharsku a Lotyšsku. Jak si stojí Česko?

  • EU: Jak se mění sazby daní z příjmů?

    V roce 2013 je nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob ve Švédsku, firem ve Francii, DPH v Maďarsku. Nejnižší daňové zatížení je v Litvě, Bulharsku a Lotyšsku. Kde se za posledních 13 let nejvíce snížily sazby přímých daní?

  • Co týden dal? Hospodaření státu pod dohledem občanů

    Data o průběžném hospodaření státu bude moci veřejnost na internetu získat od 30. dubna. Zveřejňování informací o hospodaření státu vychází ze zavedeného systému Státní pokladny. Ten od ledna propojil státní organizace, nyní jsou v systému data od 17.500 účetních jednotek. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Hrozí nám makroekonomická nerovnováha?

    Z hlediska míry zadlužení je na tom Česká republika lépe než řada ostatních ekonomik Evropské unie. Nejen úroveň zadlužení jednotlivých členských zemí je však pod drobnohledem Evropské komise. Ta se zaměřuje i na zkoumání makroekonomické rovnováhy jednotlivých zemí, a to v rámci tzv. procedury pro makroekonomickou nerovnováhu. Podívejme se na to, jak v tomto hodnocení dopadla naše ekonomika a ostatní země EU.

  • HOMO pracant

    Ekonomická kondice většiny členských zemí Evropské unie není dlouhodobě, řečeno velmi eufemisticky, příliš dobrá. Naopak životní úroveň jejich obyvatel je (ještě pořád) do té míry solidní, že jsou dnes tyto země prakticky vyloučeny ze soutěže o zahraniční investice.
    PÁTEČNÍ GLOSA

  • Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky

    Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.

  • Poučení z krizového vývoje

    Kde uvidíme další Kypr? Optimisté vidí jen extrémně namíchaný smrtící koktejl, ale v realitě vidíme totální selhání státu, státu středomořské varianty socialismu. Mnoho let tam vládla strana AKEL (do loňska i s prezidentem), ale víte, že to byla pod převlekem „Pokrokové strany pracujícího lidu“ bývalá komunistická strana? Mimo jiné se s ní rádi chlubili čeští komunisté a další levičáci.

  • Čeká nás další rozšiřování eurozóny?

    Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.

  • EU: spotřební daň u piva

    Průměrná roční spotřeba piva v Česku dosahuje 145 litrů na obyvatele. Kolik zaplatíme na daních při průměrné spotřebě piva za rok? Jak vysoká je spotřební daň u piva v ostatních zemích EU?

  • EU: Zdanění elektřiny v roce 2013

    Jak vysoká je spotřební daň u elektřiny v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU v roce 2013? Rozdíly jsou značné.

  • Šetřit nebo utrácet? To je oč v Evropě běží

    Boj o úsporná opatření se v Evropě táhne už dlouhou dobu. Máme za sebou dlouhé roky hýření a čas splatit účty nadešel. Nikomu se do toho ale nechce. I minimální snaha šetřit vyvolává stávky a nesouhlas obyvatel. Takzvané proreformní vlády některých evropských zemí přispěly svými kroky k ekonomické recesi. Utrácet jako před krizí si však může dovolit jen málokdo.

  • Zdanění vína ve světě

    Zavedení spotřební daně u tichého vína se v Česku nakonec odložilo. Z vinařských zemí je na tichá vína uložena minimální daň pouze ve Francii. Jak je to u šumivých vín? Jak vysoké je zdanění vína v mimoevropských zemích? Nebo ve Skandinávii?

  • II. pilíř – co je dobré vědět, než se rozhodnete

    Televize se plní reklamou penzijních společností, billboardy nás vyzývají k odpovědnosti a myšlení na budoucnost a naši známí nám rovněž předkládají jasné pohledy na záležitosti týkající se II. pilíře. Ať už jsou názory kolem nás jakékoliv, existuje několik důležitých otázek, které bychom si měli zodpovědět, než učiníme finální rozhodnutí.

  • Jsou Češi opravdu tak velcí euroskeptici?

    Češi jsou známí svými pesimistickými postoji vůči Evropské unii. Jsme národem, který můžeme obecně označit za pesimistický nebo je takový pouze náš postoj vůči euro záležitostem? Porovnejme si postoje nás Čechů a ostatních Evropanů, na současnou hospodářskou situaci a vztah vůči Evropské unii a uvidíme, jak na tom jsme.

  • Proč je dobré být členem EU?

    Přestože v poslední době zaznívá z České republiky směrem k Evropské unii spíše kritika, respektive ne příliš pozitivní stanoviska k navrhovaným změnám, členství v EU poskytuje naši zemi řadu výhod. Připomeňme si nyní ty, které jsou pro nás nejvýznamnější.

  • Bylo by pro Česko členství v bankovní unii přínosné?

    Vytvoření fiskální unie v Evropské unii je momentálně odloženo. Evropští diplomaté zaměřili svoji pozornost na bankovní sektor a v Bruselu je teď žhavým tématem vznik bankovní unie. Z České republiky však zaznívají spíše pesimistické názory na integraci v oblasti bankovního dohledu. Jsou obavy na místě?

  • V EU je každý šestý chudý

    V posledních letech stoupá počet „chudých“ Evropanů. Čím dál více občanů a rodin má tedy nižší příjem než činí 60 % mediánu mzdy. V EU tak žije více než 81 miliónů občanů v „chudobě“.

  • Práce v zahraničí a výpočet důchodu

    V posledních letech každoročně stoupá počet občanů, kteří během svého produktivního života pracovali ve více členských zemí EU. Jak se v takových případech vypočítává důchod? Která země penzi vyplácí?

  • Co týden dal? Kolik stojí prezidentská kampaň?

    Suverénně nejvíc dosud za předvolební kampaň ze všech prezidentských kandidátů utratil Jan Fischer. Se znatelným odstupem za ním jsou na tom podobně Miloš Zeman, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg. Kolik je kampaň dosud stála se dozvíte v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Reklama na českou bramboru

    Pěstování českých brambor se tento rok snížilo o 11 procent. Nechce se nám utrácet za české brambory a raději si koupíme španělské, levnější a shnilejší. Prý by českým bramborám pomohla lepší reklama. Pár návrhů bych měla.
    PÁTEČNÍ GLOSA

  • Nejlépe se ženám žije ve Skandinávii

    V zemích Skandinávie mají ženy nejlepší podmínky pro vlastní seberealizaci, kariéru a skloubení mateřských povinností a práce. V severských zemích jsou nízké mzdové rozdíly a střídání rodičů během rodičovské dovolené je běžné. Jak si stojí Česko?

  • Bankovní unie v eurozóně: posun vpřed nebo jen další nárůst regulace?

    Neustálé tendence k prohlubování integrace v Evropské unii se nyní přetavily v plán na vytvoření bankovní unie. Vydaly se evropské země konečně tím správným směrem a bankovní unie zabezpečí stabilitu finančního sektoru v EU, potažmo eurozóně?

  • EU vyhlásila boj daňovým únikům. Zamezí firmám využívat daňové ráje

    O více než bilion eur ročně přichází státy Evropské unie jen kvůli tomu, že se firmy v členských zemích vyhýbají placení daní a využívají kliček v daňových normách. V České republice kupříkladu využilo možnosti přesídlení do některého z daňových rájů více než 12 tisíc společností.

  • Jak to bude s DPH?

    Jestliže „daňový balíček“ projde úspěšně legislativním procesem, tak příští rok stoupne základní sazba DPH z 20 % na 21 % a snížená sazba z 14 % na 15 %. Které další země uvažují o zvýšení sazeb DPH? Jak vysoké jsou sazby DPH ve vyspělých zemích světa?

  • Kdo se nejvíce podílí na financování EU?

    V Evropské unii se blíží období licitování o víceletém finančním rámci na období let 2014 – 2020. V jeho mezích se pak budou pohybovat jednotlivé roční rozpočty. V době úsporných opatření se tak jedná o velmi ožehavé téma. V tomto článku se podíváme na to, jaká je pozice jednotlivých zemí z hlediska jejich příspěvků do společného rozpočtu EU, a to se zaměřením na Českou republiku.

  • Od ideologie k ekonomii, anebo naopak?

    Kudy kam? Východsko z recese/krize/zadlužení zoufale hledají nejen v ODS. Ve Spojených státech volí prezidenta účast hispánců, afroameričaanů a žen. Přijde-li jich dost, socialismus bude pokračovat až na fiskální útes. Daně půjdou vzhůru a ekonomika opět zbrzdí, možná až velmi silně.

  • Jaké výzvy stojí před EU?

    Přestože nynějším tématem číslo jedna v Evropě jsou dluhové problémy většiny evropských ekonomik, Evropská unie stojí před řadou dalších klíčových výzev, které určí její budoucí směřování a podobu. Pojďme se nyní podívat na oblasti, kterými se budou muset přední evropští státníci v brzké době zabývat.

  • Co týden dal? Pomazánkové máslo alias roztíratelný tuk

    Česko u Soudního dvora EU prohrálo v letitém sporu o tento výrobek. Pomazánkové máslo se podle soudu bude muset přejmenovat, protože neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku, jak požadují unijní předpisy. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Světová ekonomika se z krize vymaní až za deset let


    Světové ekonomice bude trvat nejméně deset let, než se vymaní z krize, která začala v roce 2008 a nyní pokračuje dluhovou krizí zemí eurozóny. Řekl to hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard. Více v našem článku.

  • Co čeká českou ekonomiku?

    Česká národní banka opět uvolnila měnové podmínky v naší ekonomice. Vláda naopak pokračuje v tažení za nižším schodkem státního rozpočtu. Jak reaguje česká ekonomika na protichůdnost fiskální a monetární politiky? Čeká nás růst nebo prohloubení recese a strašák jménem deflace?

  • Spotřební daň u benzínu a nafty v EU

    Konečnou cenu pohonných hmot ovlivňuje nejenom cena ropy a distrubutorská marže, ale také zdanění pohonných hmot. Z každého litru benzínu nebo nafty se odvádí spotřební daň a DPH. Jak vysoké je zdanění pohonných hmot v zemích EU? Podívejme se na praktický výpočet v Česku a u našich sousedů.

  • Kolik by stál tvrdý alkohol bez daně?

    Celkové zdanění u tvrdého alkoholu je ve všech evropských zemích vysoké. To je hlavní důvod, proč se vyplácí nelegální výroba alkoholu. Přestože celkové zdanění dosahuje v Česku poloviny ceny, tak je v rámci zemí EU průměrné.

  • Řecko minimální mzdu snižuje, Bulharsko zvyšuje

    Ve většině evropských zemí se minimální mzda mění, alespoň jednou za dva roky. Česko je jedinou zemí, kde je minimální mzda od ledna 2007 pořád ve výši 8 000 Kč. Během letošního roku změnilo několik zemí minimální mzdu, v Řecku od března klesla o pětinu. Jak vysoká je minimální mzda v Evropě?

  • Přímé daně v EU: Nejchudší boháči jsou ve Švédsku, ti čeští se mají dobře

    Které země sazby daně z příjmu fyzických a právnických osob od roku 2000 nejvíce snížily? K jakým změnám došlo oproti minulému roku? Kde platí „boháči" nejvyšší daně?

  • Daně nás dusí a bude ještě hůř

    Stát bude vesele bujet dál, alespoň podle dalšího utažení daňových šroubů schváleného minulý týden vládou. Svůj nárok na uplatnění slevy na dani v roční výši 24 840 Kč budou muset oželet i pracující důchodci a dost značně se snižuje laťka „paušálníkům“.