Dluží vám zaměstnavatel v platební neschopnosti peníze? Od května dostanete více

Zaměstnanci mají právo na to, aby mzdové nároky, které jim nevyplatil a zůstal dlužen insolventní zaměstnavatel, uspokojil stát prostřednictvím úřadů práce. Pomoc se od 1. května zvyšuje a od 1. července dojde k dalším změnám.

• Kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti a kdy mají zaměstnanci nárok na pomoc?
• Kde, jak a do kdy žádat o pomoc od Úřadu práce?
• Co Úřad práce proplatí a co ne?
• Kolik lze maximálně žádat od Úřadu práce?

Zdroj: Depositphotos

Kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti

Nestačí ovšem jenom to, že zaměstnavatel dluží zaměstnancům výplaty. Musí být splněna i druhá základní podmínka, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu (nebo na něho bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení). 

Jak zjistit, že zaměstnanci mají nárok na pomoc

To však nemusejí zaměstnanci zjišťovat. Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, vyvěšuje Úřad práce České republiky na své úřední desce. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele, o podání insolvenčního návrhu. To se dozví od soudu. Tyto informace Úřad práce ČR rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách. Ministerstvo takto informuje i o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci o peněžitou pomoc žádat.

Kde, jak a do kdy žádat o pomoc

Zaměstnanec pak může požádat o peníze kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku (nebo její kontaktní pracoviště), která není místně příslušná (podle sídla či místa podnikání zaměstnavatele), a nebude tak o nároku na pomoc rozhodovat, předá zaměstnancovu žádost místně příslušné krajské pobočce.

Žádost se podává písemně, ideálně na místně příslušnou pobočku úřadu práce, a to podle sídla či místa podnikání. Zaměstnanec uvede zejména své jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresu svého bydliště. Dále uvede zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště. Ohledně peněz je třeba specifikovat výši uplatňovaných mzdových nároků (tj. kolik peněz zaměstnanec požaduje), údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (z pomoci se totiž srážejí odvody podobně jako ze mzdy či platu – proto je potřeba uvést i zdravotní pojišťovnu, u níž je zaměstnanec pojištěn). Dále zaměstnanec uvede účet u peněžního ústavu, na který chce dostat peníze. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik mu zaměstnavatel dluží. Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Údaje uvedené zaměstnancem si pobočka Úřadu práce ověří u zaměstnavatele nebo insolvenčního správce zaměstnavatele.

Žádost je třeba podat do 5 měsíců a 15 dnů od vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení. Nově od 1. 7. 2023 bude moci vláda tuto lhůtu v určitých případech prodlužovat.

TIP: Co uvést do žádosti o peníze

Proplatí vám stát celou dlužnou mzdu? Co proplatí a co ne?

Vyplácejí se dlužné mzdy, platy, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (z dohody o provedení práce, jen pokud byl zaměstnanec nemocensky pojištěn, tedy pobíral nejméně 10 001 Kč měsíčně), jejich náhrady (včetně náhrad, kterou platí zaměstnavatel za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a karantény) a odstupné. To všechno jsou mzdové nároky.

Nikoliv však už třeba cestovní náhrady, příspěvky na stravování, na penzijní připojištění apod. Prostě Úřad práce nahrazuje jen odměnu za práci nebo její náhradu, protože zaměstnanec pracovat nemohl. Peníze takto mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud se vejdou se svými mzdovými požadavky do rozhodného období.

TIP: Rozhovor: Jak vypadá vymáhání dlužných mezd přes Úřad práce v praxi

Za jakou dobu stát platí zaměstnavatelovy mzdové dluhy?

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce. Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 14. 12. 2022, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2022 do 31. 3. 2023, včetně prosince 2021. Bude-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2023, bude rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2023 do 31. 10. 2023, včetně července 2023. (Zase jde o 7 kalendářních měsíců.) 

Vláda nově získá od července kompetenci rozhodné období prodloužit.

Zaměstnanec vybere 3 měsíce, za které požaduje mzdu

Zaměstnanec může požadovat zaplacení mzdových nároků za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a uvede je v žádosti Úřadu práce. Nelze však sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu. Zaměstnanec si musí vybrat. Je tak logicky třeba vybrat ty 3 měsíce, za které zaměstnavatel dluží nejvíce. 

Mzdové nároky musejí být splatné, a právě definice splatnosti se změní

Mzdové nároky však musí být splatné. Nelze tak třeba už v červnu požadovat mzdu za červen. Nově bude od července platit, že splatným mzdovým nárokem je mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. Pokud zaměstnanec nedostane mzdu za červen ve výplatním termínu např. 10. července, už může 11. července žádat Úřad práce o peníze, pokud byl spuštěn mechanismus pomoci zaměstnancům. Dosud se považuje mzdový nárok za červen za splatný až k poslednímu červencovému dni, takže o něj lze žádat nejdříve až v srpnu.

Výše pomoci je nejvýše 170 277 Kč, ale limit brzy vzroste

Pro období od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2023 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2022 až do 30. 4. 2023) je maximem, které si může nárokovat zaměstnanec za 1 měsíc, 56 759 Kč (hrubého).

Pro období podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria v době od 1. května 2023 do 30. dubna 2024 je maximem za měsíc nově 60 530 Kč (hrubého). 

A když se tyto částky sečtou za vybrané 3 měsíce, v nichž má zaměstnanec nárok na vysokou mzdu, a vejdou se do rozhodného období, je maximem celkové pomoci, kterou lze získat, dosud 170 277 Kč a nově 181 590 Kč. 

Tip: Vypočítejte si vaši čistou mzdu v naší mzdové kalkulačce