Kolik si budete moci přivydělat v roce 2024, pokud jste v evidenci Úřadu práce?

Se zvýšením minimální mzdy vzroste v roce 2024 také povolený přivýdělek pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce. 

Pro to, aby se nezaměstnaní dostali do evidence uchazečů o zaměstnání, musejí podat na pobočce ÚP žádost o zprostředkování zaměstnání. Díky tomuto formuláři jim bude státem placeno zdravotní pojištění.

• Přivýdělek během podpory v nezaměstnanosti
• Zvýšení minimální mzdy v roce 2024

Zdroj: Depositphotos

Osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti si přivydělat nemohou

S evidencí na ÚP se pojí ale také některá omezení. Tím hlavním je státem regulovaná výše výdělku. Osoby, které pobírají podporu v nezaměstnanosti, mohou na přivýdělek během pobírání podpory zcela zapomenout. Jak se v roce 2024 změní podpora v nezaměstnanosti, popisujeme v tomto článku.

Ti uchazeči o zaměstnání, kteří podporu nepobírají, si mohou měsíčně vydělat do 50 % minimální mzdy pro daný kalendářní rok. Ještě v roce 2023 je minimální mzda ve výši 17 300 Kč. Což znamená, že v roce 2023 si lze vydělat maximálně do 8650 Kč. Výdělky ze všech dohod se sčítají. Nelze tedy mít z jedné brigády například 5000 Kč a z další 6000 Kč. Součet přivýdělků musí být do 8650 Kč.

Od roku 2024 se minimální mzda zvýší o 1600 Kč

V roce 2024 stoupne z rozhodnutí vlády minimální mzda o 9,2 %, což znamená, že se celkově zvýší o 1600 Kč. Nově tak její hodnota bude činit 18 900 Kč. Společně s minimální mzdou vzrostou také v roce 2024 v některých kategoriích mzdy zaručené, o kolik, uvádíme v tomto článku.

Díky zvýšení minimální mzdy v roce 2024 si tak budou moci uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce přivydělat 50 % z 18 900 Kč, což je 9450 Kč.

Dalším omezením pro osoby v evidenci ÚP je to, že již od poloviny roku 2017 nemohou pracovat na dohodu o provedení práce (DPP), ale jen pod dohodou o pracovní činnosti (DPČ). 

Tip: Jaké změny čekají pracovníky na dohody v roce 2024

Zákon o zaměstnanosti také připouští přivýdělek formou výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Možné formy přivýdělků pro osoby v evidenci nazývá zákon tzv. nekolidujícím zaměstnáním. Osoby, které si takový přivýdělek sjednají, mají povinnost tuto změnu nahlásit nejpozději do 8 kalendářních dnů Úřadu práce.

Někteří uchazeči v evidenci však nahlašování nekolidujícího zaměstnání nedodržují z důvodu, aby si mohli přivydělat nad zákonnou hranici. Vykonávají tak práci nelegálně, za což může být udělena pokuta jak jim, tak zaměstnavatelům, kteří výkon nelegální práce umožnili.

Fyzickým osobám za výkon nelegální práce může být uložena pokuta inspektorátem práce až do výše 200 000 Kč. Zaměstnavatelům, kteří práci umožnili, až do výše 10 milionů korun.

V souvislosti s výkonem nelegální práce zpracovali poslanci z hnutí ANO návrh zákona, který by uchazečům o zaměstnání nařizoval povinnost ohlašovat nekolidující zaměstnání ještě před započetím jeho výkonu. Cílem je omezit zneužívání lhůty 8 dnů, jak jsme popisovali v tomto článku.

Čtěte také: 

V lednu bude muset řada lidí nově podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Vysvětlujeme proč

Roční dálniční známky v roce 2024 zdraží. Kdy je nakoupit, abyste ušetřili?

Cestovní náhrady při práci v zahraničí může dostat i rodina zaměstnance. Kdy a jaké?