Jaké zálohy platí podnikatelé při vedlejší činnosti v roce 2024

Lidé mají podnikání jako vedlejší činnost obvykle proto, že mají zároveň hlavní zaměstnání, studují, jsou v důchodu nebo na rodičovské dovolené. To, za jakých okolností se o činnost vedlejší jedná, přesněji vystihuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

• Proč se rozlišuje hlavní a vedlejší činnost?
• Jsou nastaveny minimální zálohy na zdravotní u činnosti vedlejší?
• Pojistné na sociální zabezpečení u činnosti vedlejší
• Kdy se u činnosti vedlejší nemusí hradit sociální pojištění?

Proč se rozlišuje hlavní a vedlejší činnost?

Při samostatné výdělečné činnosti se rozlišuje činnost hlavní a vedlejší především kvůli odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Navíc vše funguje jinak v prvním roce podnikání. U činnosti hlavní musíte od zahájení začít platit povinné minimální zálohy, a to i za předpokladu, že jste za daný měsíc vydělali nulu, nebo šli dokonce do minusu.

U činnosti vedlejší první rok podnikání nevzniká povinnost platit žádné minimální zálohy. Pojistné vyřešíte při podání přehledů o výši daňového základu zdravotní pojišťovně a přehledu o příjmech a výdajích okresní správě sociálního pojištění.

Čtěte také: Špatná zpráva pro dobře placené. Daň 23 % na ně dopadne dříve, strop pojistného se zvýšil

Zdroj: Shutterstock

Jsou nastaveny minimální zálohy na zdravotní u činnosti vedlejší?

U osob samostatně výdělečně činných podnikajících prostřednictvím činnosti hlavní je minimální záloha pro rok 2024 stanovena na 2986 Kč. U činnosti vedlejší neexistuje žádná univerzální minimální záloha na zdravotní pojištění nejen první rok podnikání, ale ani pro roky následující.

U činnosti vedlejší nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, což znamená, že zdravotní pojištění se bude v tomto případě odvádět vždy jen ze skutečně dosaženého zisku. Pojistné tedy jednorázově doplatíte po podání přehledu o výši daňového základu zdravotní pojišťovně. Následně vám pojišťovna může vyměřit zálohy na další daňové období, které budete měsíčně platit a následně je opět vypořádáte po podání přehledu za rok 2024. Vždy však závisle na skutečně dosaženém zisku.

Čtěte také: Paušální daň v roce 2024

Pojistné na sociální zabezpečení u činnosti vedlejší

Výpočet výše pojistného na základě konsolidačního balíčku prošel výraznou změnou. To se navíc týká i činnosti vedlejší. Základ pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost se zvyšuje z původních 10 % na 11 % z průměrné mzdy platné pro daný rok. Vyhlašovaná průměrná mzda pak v roce 2024 činí 43 967 Kč. Oněch 11 % je tedy 4837 Kč. Minimální záloha bude činit 29,2 % z této částky, čili 1413 Kč.

V roce 2023 minimální záloha na sociální zabezpečení u činnost vedlejší byla 1178 Kč. Pro letošek se tedy zvýšila o 235 Kč měsíčně.

Platbu minimální měsíční zálohy nebo jiné měsíční zálohy na sociální pojištění vám pak může předepsat OSSZ po podání přehledu o příjmech a výdajích za daný rok. Vyšší záloha bude záviset na dosaženém zisku z podnikání. Při splnění zákonem stanovené podmínky však nemusíte na sociální odvést nic. Oproti tomu u samostatné výdělečné činnosti hlavní musí být pojistné uhrazeno vždy.

Kdy se u činnosti vedlejší nemusí hradit sociální pojištění?

U činnosti vedlejší se sociální pojištění za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nemusí hradit vůbec, jestliže je roční příjem do limitu. Tímto limitem je v roce 2024 částka 105 521 Kč, která činí 2,4násobek průměrné mzdy.

U příjmů za rok 2023 se pak jednalo o roční částku 96 777 Kč. Meziročně tedy došlo k nárůstu limitu o 8744 Kč.

Čtěte také: Kdo má statisícové příjmy, a přitom platí minimální zdravotní pojištění