Budou občané ČR rozhodovat o přijetí eura a možnosti hlasovat korespondenčně?

V současné době v ČR neexistuje ústavní zákon, který by upravoval podobu referenda. Naposledy se referendum v ČR konalo 13. a 14. června roku 2003 v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Pro začlenění tehdy hlasovalo 77,33 % zúčastněných voličů. Konání tohoto referenda bylo uskutečněno na základě samostatného ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.

• Otázky pro referendum
• Referendum o přijetí eura
• Referendum o realizaci korespondenčních voleb

Zdroj: Pixabay

Přímo konání referenda připouští Ústava, která uvádí, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Z toho důvodu je ke konání referenda potřeba přijmout samostatný ústavní zákon.

Hnutí ANO proto na základě nutnosti samostatného ústavního zákona a absence všeobecného ústavního zákona připravilo návrh ústavního zákona na hlasování v referendu o přijetí eura, o konání korespondenčních voleb, o zrušení práva veta v Evropské unii a o přerozdělování migrantů v Evropské unii.

Pravidla referenda podle návrhu hnutí ANO

Právo hlasovat v celostátním referendu by měl mít podle návrhu každý občan České republiky, který má právo volit do Poslanecké sněmovny.

Odpoví-li na otázku kladně více než nadpoloviční většina hlasujících, považuje se daná otázka za schválenou a výsledek je závazný pro státní orgány. To stejné platí při nadpoloviční většině záporných odpovědí. Konečný výsledek referenda má být následně vyhlášen prezidentem republiky ve Sbírce zákonů.

Referendum o přijetí eura

Dle návrhu hnutí ANO je změna peněžní jednotky vážná věc, která by měla být odhlasována občany přímo v referendu. 

Podle opozice není výsledek hlasování o vstupu do EU v roce 2003 důvodem k tomu, aby se nemohlo konat další referendum o přijetí nové měny. Někteří odpůrci referenda totiž tvrdí, že se občané přiklonili k nové měně již v souvislosti s tímto hlasováním. Závazek výhledově přijmout společnou měnu při splnění určitých ekonomických kritérií je totiž součástí přístupových dohod. 

„Od původního referenda uběhlo přes 20 let a současní voliči mají právo znovu rozhodnout, nejsou vazaly rozhodnutí předchozí generace. Jde o zásadní politickou i ústavní otázku, která nemá jen ekonomický rozměr, ale souvisí i se suverenitou státu,“ míní navrhovatelé ústavního zákona.

Potřebu konání nového referenda demonstruje hnutí ANO například na Švédsku, které se do EU začlenilo v roce 1995. Závazek z toho plynoucí, tedy přijetí eura, byl postupem času u Švédů méně vítaný. V roce 2003 došlo ve Švédsku k novému referendu, při kterém nadpoloviční většina lidí hlasovala pro vlastní měnu. EU tento výsledek respektovala a po Švédsku euro nevyžadovala.

I na základě tohoto případu se navrhovatelé domnívají, že lze setrvat v EU a nadále mít svoji vlastní měnu.

Tip: KVÍZ: Vyzkoušejte, jak znáte ministry financí. Kdo z nich byl ve vězení a kdo v KSČ?

Referendum o realizaci korespondenčních voleb

Zákon který by umožňoval korespondenční volbu Čechům žijícím v zahraničí, se aktuálně projednává v Poslanecké sněmovně. Proti jeho přijetí se důrazně ohradili opoziční poslanci. Cílem tohoto zákona je usnadnit volební právo pro občany žijící mimo ČR. Korespondenční volba je ve většině zemí Evropy již zavedená a Česko je jednou z 5 zemí EU, kde ještě není povolena korespondenční volba ze zahraničí (dále není zavedena v Chorvatsku, na Islandu, na Maltě a ve Francii, kde ovšem mohou volit ze zahraničí přes internet). O novele jsme informovali v našem předešlém článku.

Avšak podle opozičního návrhu by takové volby nesly některá rizika. Předkladatelé připomínají, že by byla zpochybněna osobní, svobodná a tajná volba. Dalším rizikem je podle nich menší důvěra občanů ve výsledky voleb. „V každém případě jde však v nezanedbatelné míře o otázku hodnotovou, na níž by měl být pokud možno celospolečenský konsensus. K vyjádření tohoto konsensu je přitom v řadě ohledů vhodnější institut referenda namísto rozhodování volenými zástupci v Parlamentu,“ uvádí předkladatelé návrhu.

O návrhu ústavního zákona bude v nejbližší době jednat vláda. Jeho předpokládaná účinnost je navrhována na 1. července 2024.

Čtěte také:

Ústavní soud odmítl stížnost opozice na nižší valorizaci důchodů, výše penzí se nemění

O kolik musíte zvýšit příjmy, když chcete dostat předčasný důchod ve výši řádného