Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

 

Téma pro euro

Související zprávy


  • Itálie, další Achillova pata eurozóny

    Po francouzských prezidentských volbách si investoři vezmou na mušku Itálii. Pokud si někdo myslí, nebo jenom tajně doufá, že evropská ekonomika je po vítězství Emanuela Macrona mimo politické nebezpečí, pak je bohužel na omylu. Zdá se, že italské problémy jsou momentálně nejslabším článkem eurozóny a finanční trhy postupně zaměří veškerou svojí pozornost na politickou scénu v Římě, kde by se měly konat parlamentní volby nejpozději v květnu příštího roku.

  • Bezhotovostní společnost: je na čase se rozloučit s bankovkami a mincemi?

    Taky vás mince a bankovky obtěžují a myslíte si, že by bylo platit všechno elektronicky a peníze mít pouze virtuální? Možná se k tomuto historickému okamžiku blížíme a peněženky skutečně ztratí svůj původní smysl a budeme v nich mít ještě více karet než doposud. Tak brzo to ale nebude.

  • Intervence podpořily exportéry na úkor ostatních. Jejich konec přinese levnější zboží i dovolenou

    Česká národní banka (ČNB) na počátku dubna ukončila režim devizových intervencí, kterými oslabovala korunu kvůli riziku deflace. Jak se ukončení kurzového závazku projeví v našich peněženkách? Komu toto opatření pomohlo a komu nikoliv? Podle některých odborníků se na zisky exportérů složili všichni ostatní.

  • 13 faktů, které vám řeknou vše o intervencích ČNB

    V dubnu Česká národní banka ukončila po téměř 4 letech intervenční režim české koruny. Pojďme si shrnout vše, co bychom si měli o intervencích za slabou korunu pamatovat.

  • Myslí to Francie a Itálie s euro exitem vážně?

    Marine Le Penová a Beppe Grillo, představitelé francouzské a italské krajní pravice, stavějí svoji politickou kariéru na odporu proti Evropské unii a eurozóně. Oba dva předstupují v předvolebních kampaních před své voliče s velkými hesly, které mají v sobě slovo exit. Chtějí návrat k vlastní měně a opustit hospodářské společenství evropských zemí.

  • Pomohly intervence předejít deflaci a za jakou cenu?

    Česká národní banka (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 začít používat kurz koruny jako další nástroj měnové politiky. V tento den koruna nečekaně oslabila proti euru o 4,85 procenta, když se v průběhu jedné hodiny skokově hnula z hodnoty 25,75 na 27,00 za euro. Kurzu české koruny proti euru trvalo přibližně rok a půl, než se pevně usadil na intervenční hladině 27,00.

  • 13 let v Evropské unii: Česko vs. Slovensko

    Česká republika i Slovensko jsou už spolu v Evropské unii skoro 13 let. Nešťastnou třináctku šťastně v EU oslavíme společně už v květnu. Tak si to pojďme trošku zrekapitulovat, jak jsme si vedli, jak jsme vyrostli a jak se máme navzájem rádi.

  • Euro oslavilo 15. narozeniny: jaké vysvědčení si odnáší ze základní školy?

    Euro oslavilo patnácté narozeniny a dostalo svou první občanku. Jak si vedlo celých patnáct let a kolik let má ještě před sebou?

  • Jaký bude rok 2017 pro měny rozvíjejících se zemí?

    Lednový cenový vzestup měn rozvíjejících se trhů by se mohl v průběhu letošního roku rychle zastavit. Nástup Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta přinesl na finanční trhy hodně optimismu, který podpořil apetit po rizikových aktivech, mezi něž se řadí i měny rozvíjejících se zemí. Dokonce i mexickému pesu (MXN), které je vystavené výhrůžkám výstavby zdi na hranicích a zrušení obchodní dohody (NAFTA) s USA, se podařilo vymazat část předvolebních ztrát. Mexické peso oslabilo po prezidentských volbách proti americkému dolaru o 16 procent.

  • 3x o protekcionismu Donalda Trumpa

    S nástupem Donalda Trumpa přišla nová éra americké obchodní politiky. Konec vyjednávání o TPP, nejasná budoucnost TTIP, negativní postoj k čínsko-americkému obchodu a snaha revidovat nastavení NAFTA. Protože volný obchod je prý k americkému trhu nefér. Čeká nás nástup protekcionismu, obchodní války a zvyšování cel? A komu v EU to bude vadit nejvíc?

  • Inflace podle analytiků již nebrání konci intervencí ČNB

    Prosincová data o inflaci podle analytiků potvrdily, že v letošním roce už nebude inflace překážkou pro ukončení režimu devizových intervencí České národní banky. Mohly by tak podle nich skončit kolem druhého čtvrtletí. Inflace podle ekonomů kvůli regulovaným cenám v lednu ještě mírně klesne, ale po zbytek roku by se měla držet kolem dvou procent.

  • Nákupy v zahraničí: víte, kdy zaplatíte clo a jaké bude poštovné?

    Můžeme tomu říkat české ceny. Což vlastně znamená, že u nás běžně zaplatíme za spoustu věcí víc peněz než jinde. Elektronika, kosmetika, oblečení, jídlo a další spotřební zboží. To vše se vyplatí nakoupit třeba v německých, anglických nebo amerických obchodech. Stačí jen připojení na internet, platební karta aktivovaná pro online nákupy a můžete začít nakupovat.

  • V letošním roce česká ekonomika rostla, na co se připravit v roce příštím?

    Rok 2017 začne za pár dní, co od něj můžeme ekonomicky čekat? Česká republika dále poroste, bude se muset vypořádat s chybějící kvalifikovanou pracovní sílou, nejspíš se dočkáme pár politických změn v Evropě i ve světě a možná se změní i kurz české koruny.

  • Euro poprvé od července kleslo pod hranici 1,1 USD

    Kurz eura vůči dolaru dnes poprvé od července sestoupil pod hranici 1,1 USD. Americká měna v poslední době těží z vyhlídek na růst úrokových sazeb ve Spojených státech. Kolem 11:00 SELČ vykazovala jednotná evropská měna pokles o zhruba 0,1 procenta na 1,094 USD.

  • Zájem o zájezdy v Turecku nadále klesají, lidé raději zůstávají v České republice

    Dění v Evropě se výrazně podepsalo na zájmu o pobyty v zahraničí. Pokles se nejvíce týká Turecka, které nedávno zažilo puč a několik teroristických útoků. Naopak lidé více vyráží na dovolenou na Slovensko, do Chorvatska, Španělska i Malty. Raketově roste zájem o tuzemské pobyty.

  • EU: Kolik stojí zaměstnavatele každé euro obdržené zaměstnancem na účet?

    Zdanění práce v členských zemích Evropské unie je poměrně vysoké. Nejvyšší je ve Francii, kde každé obdržené euro zaměstnancem pracujícího za průměrnou mzdu stojí jeho zaměstnavatele 2,20 euro. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU?

  • Brexit: zdvižený prst elitám

    Novinám posledních dvou týdnů dominuje hlasování Británie o vystoupení z EU. Objevily se spekulace, kdy (a zda vůbec) Británie z Unie skutečně vystoupí, zda se odtrhne Skotsko či Severní Irsko, zda nemá být náhodou druhé referendum. V obou hlavních stranách propukla kompletní anarchie – advokáti odchodu, mezi nimiž je spousta Konzervativců, přiznávají, že nemají vůbec žádný plán a že kampaň za odchod stála na lžích, labouristi se zase vzbouřili proti svému předsedovi Corbynovi, který kdyby čtvrtinu energie, kterou vynakládá na bránění svého křesla, vynaložil na kampaň za setrvání, Brexit by nikdy nenastal.

  • Jak platit na dovolené a nepřijít o peníze

    Chystáte se na dovolenou? Je lepší peníze dopředu vyměnit nebo vybrat na místě z bankomatu? Jak co nejefektivněji platit či vybírat hotovost v zahraničí? Jak vyřešit případnou ztrátu nebo krádež karty? Pozor na poplatky a limity, mějte další kartu v záloze, klidně i kreditku, pro zúčtování transakce volte místní měnu a místo bankomatu hledejte ATM.

  • EU: v Česku je nejméně "chudých"

    V procentním vyjádření žije v Česku nejméně "chudých" lidí ze zemí Evropské unie. Přitom finanční hranice chudoby je v Česku vyšší než v Portugalsku nebo Řecku. Kdo se považuje v zemích EU za chudého a jak vysoká je hranice chudoby pro rodinu se dvěma dětmi?

  • Kvůli praní špinavých peněz přestane ECB vydávat 500 € bankovky

    Evropská centrální banka (ECB) koncem roku 2018 přestane vydávat bankovky s nominální hodnotou 500 eur (zhruba 13.500 Kč). Důvodem jsou obavy z jejich zneužívání ke kriminálním aktivitám. ECB nicméně dodala, že vydané pětiseteurové bankovky bude možné dál používat a v budoucnosti je bude možné kdykoli vyměnit.

  • Euro za patnáct. Drsné praktiky pražských směnáren pokračují

    Takhle mě ještě nikdo neokradl, rozčiluje se turistka před směnárnou Chequepoint v pražské Kaprově ulici. V ruce drží účet s datem 15. února 2016, na kterém stojí, že za jedno euro jí obchodník vyplatil jen patnáct českých korun. Ten den vycházel kurz České národní banky (ČNB) na sedmadvacet korun a například ve vedlejší směnárně mohla dotyčná vyměnit svých 15 euro za 24,90 koruny za kus.

  • Kudy z řecké mizérie?

    Politická jednání ohledně situace okolo Řecka vrcholí a akronym „grexit“ bývá čím dál častěji skloňován napříč všemi médii. Ve skutečnosti si však málokdo umí představit, co by v důsledku pro řeckou ekonomiku bankrot Řecka znamenal.

  • Co týden dal? Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb

    Zástupci podnikatelů ale zákon kritizují. Nelíbí se jim zejména, že z povinnosti evidovat tržby online bude vyjmuta řada profesí. Systém, od kterého si ministerstvo financí slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, by měl být spuštěn nejdříve v únoru 2016.

  • Síla USD přináší riziko destabilizace světových trhů

    Zotavování dolaru včera místy narušilo oslabení chuti riskovat. Významným, pokud ne přímo hlavním, motorem je jasná a neustávající síla amerického dolaru, která v tuto chvíli svým tempem hrozí destabilizací světových trhů.

  • Řecko – bouře ve sklenici vody

    V posledních dnech se plní stránky novin možným odchodem Řecka z eurozóny. Jeden názorový proud, nutno podotknout ten minoritní, hlásá obavy, že by to mohlo vést k rozpadu eurozóny.

  • Kde jsou peníze ze záchranného balíčku pro Řecko

    Nový řecký ministr financí Janis Varufakis o víkendu pro německý týdeník Der Spiegel uvedl, že finanční zdroje ze záchranných balíčků primárně pomohly zahraničním bankám a ne řecké ekonomice. Podle jeho slov až 90 procent financí ze záchranného programu do země nikdy nedorazilo a zmizelo v „černé díře“ německých a francouzských bank. Pravil, že Němci by si měli uvědomit, že svými půjčkami nepomáhali Řecku, ale bankám.

  • Prožije eurozóna britský sen?

    Německo, největší ekonomika eurozóny, zveřejnilo tento týden šokující data průmyslové produkce, která v srpnu meziměsíčně klesla až o 4 procenta, přičemž se očekávalo jenom 1,4 procentní oslabení.

  • Hledáte důvod pro oslabení EUR/USD?

    Pro ty, kteří hledají důvod pro posílení USD vůči EUR, se kromě srovnání výnosů státních dluhopisů těchto dvou ekonomických celků momentálně nabízí i komparace odlišných rétorik jejich centrálních bank.

  • Co týden dal? Čína letos zřejmě předstihne USA

    Čína pravděpodobně již v letošním roce vystřídá Spojené státy na pozici největší ekonomiky světa. USA jsou největší ekonomikou světa od roku 1872, kdy předstihly Británii. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Odmítání eura je luxus, na který nemáme

    KOMENTÁŘ: Představte si, že místo České republiky žijete v Jugoslávii. Je rok 1993 a vy si jdete pro výplatu, vyberete si ji v hotovosti a hned ji běžíte celou utratit do nejbližšího obchodu. Proč?

  • Monetární politika – nástroj centrální banky

    Koruna nedávno razantně oslabila díky intervenci ČNB. Tento krok vyvolal poměrně rozporuplné rekace. Jaké má centrální banka důvody k takovému zásahu a jaké jsou jeho důsledky? Přečtěte si v čem monetární politika spočívá, jakých využívá nástrojů a jaké jsou obecně důsledky jejího uplatňování.

  • Co týden dal? Česko snižuje zadlužení

    Zadlužení zemí v Evropské unii se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 86,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozích třech měsících činilo 85,9 procenta. Samotná Česká republika však zadlužení o 1,4 procentního bodu snížila. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

  • Proč nerozhoduje pouze sazba daně?

    Rozdílný výpočet daňové povinnosti, uplatnění daňové slevy na poplatníka nebo nezdanitelné položky na poplatníka, to jsou důvody, proč platí Slováci na dani z příjmu fyzických osob méně než v Česku, i když je při výpočtu použitá 19% sazba daně a v Česku 15% sazba daně z příjmu fyzických osob.

  • Co týden dal? Dluhy, dluhy a zase dluhy

    Dluhy českých domácností stouply na téměř 1,19 bilionu Kč. Zahraniční dluh Česka přesáhl ve 2. čtvrtletí dva biliony korun. Deficit veřejných financí loni dle zprávy pro EK stoupl na 4,43 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 3,2 procenta. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Evropa a eurozóna v nejistotě

    I když se z voleb v Německu nakonec raduje Angela Merkelová, Evropa a eurozóna se ocitly v extrémní nejistotě. Drtivé vítězství Merkelové přitom podpořili i voliči, kteří se začali odvracet od jejího koaličního partnera FDP. Na Merkelovou tím pádem zbývá nepříjemná povinnost - vytvořit koalici buď s SPD, nebo se Zelenými.

  • Bankovní unie: o krok blíže

    Členské země Evropské unie udělaly další krok kupředu směrem k bankovní unii. Na uplynulém summitu Evropské unie byla právě bankovní unie jedním z hlavních projednávaných témat.

  • Jak vysoká je minimální mzda ve světě?

    V členských zemích Evropské unie se minimální mzda pohybuje od 157 euro (Rumunsko) po 1 874 euro (Lucembursko). Minimální mzda je však zavedena i v mimoevropských zemích (USA, Kadaně, Japonsku či Austrálii). Jak vysoká je minimální mzda v těchto zemích? 

  • Quo vadis, transferové ceny?

    Transferové ceny, tedy ceny uzavírané mezi společnostmi navzájem propojenými (tzv. spřízněné subjekty), patří již několik let k ústředním tématům českého i mezinárodního daňového práva. Spřízněné subjekty totiž mohou ve vzájemných transakcích upravovat ceny tak, aby zdanitelné zisky plynuly do zemí s nižší mírou zdanění.

  • Mohou nám být pobaltské země příkladem?

    Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má stejným směrem nakročeno Lotyšsko. Jak jsou na tom z ekonomického hlediska všechny tři pobaltské země a mohou být pro naši ekonomiku inspirací?

  • Velká Británie: zůstat či odejít z EU?

    Velká Británie patří mezi klíčové země Evropské unie. Přesto však tato země nikdy nepatřila mezi „tahouny“ integrace a je známá především svými kritickými postoji k euro záležitostem. Byl by odchod Britů z Evropské unie přínosem pro evropskou integraci či nikoliv?

  • Jádro - investice budoucnosti?

    O jaderné energii se v tuzemsku hovoří především v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Temelín. Občas se v médiích objeví i jiné zprávy, jako třeba o havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Výroba jaderné energie, i když je možné ji považovat za bezpečnou, s sebou nese určitá rizika.

  • Blíží se konec eura?

    Diskuze nad budoucností, respektive koncem eura nabírají v posledních dnech opět na intenzitě. Je euro opravdu na odstřel a proč se objevuje kritika na adresu společné měny? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.

  • Co týden dal? Hospodaření státu pod dohledem občanů

    Data o průběžném hospodaření státu bude moci veřejnost na internetu získat od 30. dubna. Zveřejňování informací o hospodaření státu vychází ze zavedeného systému Státní pokladny. Ten od ledna propojil státní organizace, nyní jsou v systému data od 17.500 účetních jednotek. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Hrozí nám makroekonomická nerovnováha?

    Z hlediska míry zadlužení je na tom Česká republika lépe než řada ostatních ekonomik Evropské unie. Nejen úroveň zadlužení jednotlivých členských zemí je však pod drobnohledem Evropské komise. Ta se zaměřuje i na zkoumání makroekonomické rovnováhy jednotlivých zemí, a to v rámci tzv. procedury pro makroekonomickou nerovnováhu. Podívejme se na to, jak v tomto hodnocení dopadla naše ekonomika a ostatní země EU.

  • Čeká nás další rozšiřování eurozóny?

    Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.

  • Centrální banky si lámou hlavu s měnovými kurzy

    Máme před sebou týden centrálních bank - česká (ČNB), polská (NBP) a evropská (ECB). Vše startuje zítra ostře sledovaným zasedáním ČNB.

  • Italský premiér Monti rezignuje. Co to znamená pro euro?

    Duchovní otec jižanů Mario Monti oznámil, že má v úmyslu rezignovat, jelikož ztratil podporu Berlusconiho strany Lid svobody. Ono se nelze devětašedesátiletému byrokratovi ani divit, že nechce své utrpení protahovat, nicméně pro Evropu je to citelná ztráta.

  • Bylo by pro Česko členství v bankovní unii přínosné?

    Vytvoření fiskální unie v Evropské unii je momentálně odloženo. Evropští diplomaté zaměřili svoji pozornost na bankovní sektor a v Bruselu je teď žhavým tématem vznik bankovní unie. Z České republiky však zaznívají spíše pesimistické názory na integraci v oblasti bankovního dohledu. Jsou obavy na místě?

  • Řecká dodhoda se znovu odkládá

    Vynalézavost evropských politiků nemá hranice. Je pravda, že ministři financí eurozóny v čele s Jeanem Claudem Junckerem, pro kterého je typický někdy až nepochopitelný optimismus, jsou za poslední tři roky zvyklí na ledacos. Současná jednání jsou ale nová v tom, že jsou na stole poprvé vážnější rozpory mezi družinou zachránců z Trojky.

  • Kdo se nejvíce podílí na financování EU?

    V Evropské unii se blíží období licitování o víceletém finančním rámci na období let 2014 – 2020. V jeho mezích se pak budou pohybovat jednotlivé roční rozpočty. V době úsporných opatření se tak jedná o velmi ožehavé téma. V tomto článku se podíváme na to, jaká je pozice jednotlivých zemí z hlediska jejich příspěvků do společného rozpočtu EU, a to se zaměřením na Českou republiku.

  • Známe nejúspěšnější tradery prvního kola investiční soutěže

    První kolo investiční soutěže společnosti Bossa, ve kterém se obchodovalo s fiktivními penězi, je úspěšně za námi. Ze třech týdnů investorského klání vzešlo 28 šťastlivců – šikovných obchodníků, kteří od Bossy dostanou 10 tisíc korun a postupují do druhého reálného kola, ve kterém se hraje o hlavní cenu – hybridní vůz Hondu CRZ.

  • Jaké výzvy stojí před EU?

    Přestože nynějším tématem číslo jedna v Evropě jsou dluhové problémy většiny evropských ekonomik, Evropská unie stojí před řadou dalších klíčových výzev, které určí její budoucí směřování a podobu. Pojďme se nyní podívat na oblasti, kterými se budou muset přední evropští státníci v brzké době zabývat.

  • Co týden dal? Pomazánkové máslo alias roztíratelný tuk

    Česko u Soudního dvora EU prohrálo v letitém sporu o tento výrobek. Pomazánkové máslo se podle soudu bude muset přejmenovat, protože neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku, jak požadují unijní předpisy. Více v pravidelném týdenním přehledu.

  • Co týden dal? Až dvě miliardy na opravy bytových domů

    Až dvě miliardy korun ročně by mohl Státní fond rozvoje bydlení rozdat na opravy bytových domů. Ještě do konce letošního roku se možná dočkáme programu s názvem Panel 13+, který bude poskytovat nízkoúročené úvěry na modernizaci bytových domů. Na začátku bude mít program k dispozici 210 milionů korun, od roku 2014 by stát mohl na tento účel dávat ročně až dvě miliardy korun.

Související slova ve slovníku


Poradna finance.cz

Zobrazit další dotazy