Mohou nám být pobaltské země příkladem?

19.06.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má stejným směrem nakročeno Lotyšsko. Jak jsou na tom z ekonomického hlediska všechny tři pobaltské země a mohou být pro naši ekonomiku inspirací?

Litva, Lotyšsko i Estonsko jsou členskými zeměmi Evropské unie, které zažily v důsledku finanční krize vůbec nejvyšší hospodářský pokles ze všech zemí EU. Níže uvedená tabulka ukazuje, jak prudký byl hospodářský pokles v těchto zemí během roku 2009. Zároveň je z tabulky patrné, že všechny tyto země dokázaly díky reformním krokům nastartovat ekonomický růst ve velmi krátké době.

Zatímco zbytek Evropy se v období od finanční krize potýká se slabým růstem či hospodářským poklesem, pobaltské země rostou každoročně vysokým tempem. Finanční krize zasáhla pobaltské země neúprosně, a to zejména díky tomu, že se jedná o malé, otevřené ekonomiky, které byly v předkrizovém období cílem zahraničních investorů. Následný odliv zahraničního kapitálu však v důsledku vedl ke skokovému ekonomickému propadu. Přestože byla situace v jednotlivých zemích mírně odlišná, způsob jakým se s krizí vyrovnaly, je velmi podobný.

Vývoj HDP pobaltských zemí (v %)


2009 2010 2011 2012 2013*
Litva -14,8 1,5 5,9 3,7 3,1
Lotyšsko -17,7 -0,9 5,5 5,6 3,8
Estonsko -14,1 3,3 8,3 3,2 3,0
EU 27 -4,3 2,1 1,6 -0,3 -0,1

Zdroj: Eurostat

Razantní reformy

Všechny tři země se vydaly cestou tvrdých strukturálních reforem. Ty spočívaly ve značných škrtech ve veřejném sektoru (snížení platů či důchodů apod.), včetně omezení sociálních výdajů. Lotyšsko, na rozdíl od Estonska a Litvy, stálo navíc před nutností sanovat domácí bankovní sektor a řešení situace se neobešlo bez půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Důsledkem byl nárůst lotyšského veřejného dluhu z cca 10 % HDP v roce 2007 na přibližně 42 % HDP v roce 2011. Lotyši se s touto nelehkou situací vyrovnali, splnili maastrichtská konvergenční kritéria a v příštím roce se s největší pravděpodobností stanou osmnáctou členskou zemí eurozóny.

Stranou eurozóny nechce stát ani Litva. Litevská měna litas je k euru navázána již od roku 2002. Litva je tak fakticky příjemcem měnové politiky Evropské centrální banky a vstup do eurozóny je tak pro ni logickou volbou. Litevská vláda provedla řadu reforem, jejichž cílem bylo nejen překonat krizi, ale celkově zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky. Reformy v Litvě se zaměřily například i na zlepšení podnikatelského prostředí v zemi, nebo hloubkovou reformu školství. Dá se tak očekávat, že právě tato země by mohla být dalším členem eurozóny.

Klíčem k úspěchu fondy EU?

Pobaltské země jsou, díky razantním reformám, často dávány ostatním zemím za vzor. K rychlému obnovení růstu v těchto zemích však došlo rovněž díky schopnosti těchto ekonomik čerpat prostředky z fondů EU. Například litevské vládě se podařilo zvýšit čerpání financí z evropských fondů z 3,7 % HDP na 6,6 % HDP (na přelomu let 2008 a 2009). A právě ve schopnosti využít fondy EU k podpoře ekonomiky v době fiskální restrikce by se česká ekonomika mohla u těchto zemí inspirovat.

Autor článku

Petra Černíková


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU